Kempování v přírodě bez rizika v České republice

Jistojistě se najdou tací, kterým léto pod stanem nic neříká, anebo je dokonce přímo děsí. Naštěstí jsou tady tisíce jiných a ti si prázdniny bez stanu neumějí ani představit. Jenže jak přiznává nejeden starý tramp, dneska už není stanovaní to, co bývávalo. Doby, kdy si každý mohl postavit stan kdekoliv, jsou nenávratně minulostí.

Dnes už ale stanovat nadivoko můžeme jen s pevnými nervy a peněženkou připravenou na pokuty. Podle zákona si dnes stan na soukromém pozemku můžeme postavit jen se souhlasem majitele pozemku. A není žádnou povinností majitele nás o zákazu táboření informovat pomocí nějaké informační značky. Bohužel je jen a jen povinností každého táborníka zjistit si, komu pozemek patří a zdali nám dovolí na jeho pozemku stanovat. Žádný táborník se nemůže vymlouvat, že on nevěděl nebo myslel. Neznalost zákona neomlouvá, takže opravdu vědět měl.

O podobnou situaci jde i tehdy, pokud je majitelem pozemku obec nebo stát. Obce někdy tuto otázku řeší obecně závaznou vyhláškou, se kterou bychom se před tím, než postavíme stan v přírodě, měli seznámit. To znamená, že je poněkud naivní postavit stan a pak se teprve shánět, kde to vlastně jsme a komu ta louka patří.

Kde se nesmí stanovat či tábořit

Jednoduše řečeno, stanovat se nesmí tam, kde je to zakázáno. To jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace. Táboření tady umožňuje orgán ochrany přírody jen na místech k tomu vyhrazených. Na některých místech se totiž ani nesmí na území parku vstoupit. Pokud někdo tento zákaz poruší a dopadne ho strážce parku, hrozí mu tučné pokuty.

Pokuta za porušení zákazu táboření je v rámci přestupkového zákona hodnocena až do výše 5 tisíc korun a může ji dostat každý, kdo se porušení dopustil. S početným příbuzenstvem by tedy taková romantika v národním parku mohla vyjít dráž než desetidenní pobyt v Egyptě, a to ještě typu all inclusive.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Je spaní pod širákem táboření?

Zde je na místě odpovědět, jak pro koho. Zákon sice spaní pod širákem za táboření nepokládá, protože tábořením se podle něj rozumí činnost umožňující pobyt v přírodě s možností přespání, a to obvykle ve stanech, přípravu jídla, hygienu apod. Ale slovíčko obvykle nevěstí nic dobrého, zvláště pokud jste si „pod širákem“ rozbalili ležení velikosti bytu na Vinohradech. I tady platí skautské nejsem vidět, neexistuji a netábořím.

Pravidla pro rozdělávání ohně

S ohněm je to podobné jako s tábořením nebo stanováním. Asi je i otázkou slušnosti zjistit si u majitele pozemku, zda-li mu kromě stanu nebude vadit malý oheň na opečení špekáčku či ohřívání trenčianského párku s fazolí. Jinak platí, že oheň nesmíte rozdělávat blíž než 50 metrů od kraje lesa, v dostatečné vzdálenosti od všeho, co by se mohlo vznítit. Tedy ani ve vysoké trávě nebo na suchém strništi. V lese si můžete oheň rozdělat ve výjimečných případech jen na místech k tomu určených, někdy proto bývají v lese připravena ohniště.

Pokud hrozí požáry ze sucha, bývají tyto lokality označovány letáky nebo vyhlášeny obecně závaznou vyhláškou. Ale k té se nemusíte, pokud jedete v kanoi nebo na kole, vůbec dostat. Takže tady platí obyčejný rozum. Pokud sami cítíte, že je kolem vše vyprahlé, tak snad ani není nutné chodit číst na radnici obecní vyhlášku a místo ohřívané konzervy je vhodnější zvolit jiný způsob stravování. Účet za utopence a pivo bude jistě řádově nižší než platba za výjezd požární techniky k lesu.

To, že je nebezpečí požárů ve vyprahlém létě opravdu vysoké, potvrzují i Lesy České republiky. „Třeba jen odhozený nedopalek může během pár minut zničit mnohaletou práci několika generací lesníků. Mnohé z lesních požárů jsou skutečně způsobeny nedbalostí a porušením předpisů z oblasti požární ochrany,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík. „Obecně známá věc je, že v lese je zakázáno rozdělávat nebo udržovat otevřený oheň. To lze nejméně 50 metrů od kraje lesa. V lese se však nesmí ani kouřit! Právě odhozený nedopalek je nejčastější příčinou vzniku lesního požáru. Následkem mohou být mnohamilionové škody na lese i tragické následky pro lesní zvěř či návštěvníky lesa. Také z tohoto důvodu se v lese nesmí ani tábořit mimo místa vyhrazená,“ dodal.

Táboření a rozdělávání ohně v otevřené přírodě sice slibuje romantiku, ale pokud chcete mít klid na duši, raději využijte ke stanování nabídky kempů při cestách. I. Tahle záliba v lidech přežila těžké časy za nacismu i komunismu a pamatují na ni i naše zákony. Nemusíte tedy mít strach spát v lese, stačí znát svoje právo na rekreaci.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Jak na kempování v přírodě bez rizika? Kde stanovat zdarma?

Bloumat lesem, slyšet zpěv ptáků, občas zahlédnout nějakou tu srnku, užít si výhled, sbírat houby či maliny, přinést si podzimní listí nebo se ponořit do tmy s hvězdným nebem nad hlavou - to vše jsou činnosti, které jsou považovány za pozitivní vedlejší účinky přírody, potažmo lesa. V dnešní době jsme se rozhodli některé přírodní oblasti chránit, jiné přešly do osobního vlastnictví.

Nejprve zdůrazněme, že vstup do lesa nelze bezdůvodně zakázat, a to ani v případě soukromého lesa. Jde o ochranu práv veřejnosti čerpat pozitivní vedlejší produkty přírody, což je rozdíl třeba proti USA, kde majitel může vstup nepovolaným osobám libovolně zakazovat. Stanování v ČR je obecně velmi přístupné jak v přírodě, tak i v kempech. Kempů je po celém našem území nespočet. Mnoho turistických tras má vyhrazená místa pro táboření.

Zjistěte si pravidla: Přečtěte si pravidla pro stanování v konkrétním regionu. V lese můžete zůstat i přes noc a nikdo vás nemůže žádným způsobem omezovat. České zákony umožňují v přírodě volně “nocovat”. Definice tohoto termínu se ustálila na tvrzení, že jde o jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. Příkladem nocování je například položení karimatky a zalehnutí ve žďáráku, či přespání v hamace.

Druhým termínem, který zákony zmiňují, je táboření. Tím je například vícedenní pobyt na jednom místě, kde si postavím stan, vykopu latrínu, založím ohniště a natáhnu šnůry na prádlo. Hranice mezi těmito termíny není v zákoně úplně jasná, nicméně už fakt, že o nich víte, vám pomůže v případě jakýchkoliv problémů.

Nocujete v bivaku v houští, pořídili jste maskáčovou plachtu a snažíte se o maximální neviditelnost? Je to určitě dobrý způsob, jak se vyhnout nechtěné pozornosti. Já jsem naopak od tohoto stylu přešel raději k řízené pozornosti. Moje motivace je prostá. Vím, že nedělám nic zakázaného a moje zkušenost s “kontrolami” je jen dobrá - narazil jsem na rozumné muže. Ať klidně přijdou a popovídáme si, třeba mi dají nějaký dobrý tip na místo v okolí.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Pamatuji si tu hrůzu, když jsem spal v Brdech a celou noc se ozývaly výstřely, občas někdo kolem projel na čtyřkolce. Distancuji se od novinových článků, které myslivce prezentují jako “opilce a vrahy”, nicméně se při lovu zvěře používají střelné zbraně a raději budu velice dobře vidět, než abych se náhodou ocitnul v něčím hledáčku. Pokud takové riziko považujete za nereálné, čtěte tento případ, kde šlo jen o jednu ránu na tmavý bod uprostřed louky před rozbřeskem.

Nerozdělávejte oheň, nedělejte hluk, nevyhazujte v lese odpadky, nekácejte stromy, neničte ani jiné rostliny. Zní vám to jako zákazy ze školky? Rozdělávání otevřeného ohně je povoleno 50m od hranice lesa. V lese si tedy ani nezakouříte, uvařit si musíte vždy na povoleném místě (ohniště), s povolením majitele či na louce. A pozor na sucha! Je povoleno z lesa odnášet klestí do 7 cm v průměru (suché, bez kůry, na zemi ležící). Biologický odpad se po sobě snažte zahrabat, vše ostatní si po sobě odneste. V CHKO či v soukromých lesích je povoleno sbírat lesní plody a houby.

Podle toho, na jakém pozemku se nacházím, se odvíjí množství zákazů, které se mě týkají.

• Národní park - v první zóně NP mi je nakázáno pohybovat se pouze po vyznačených stezkách a nocování bývá až na výjimky zakázáno úplně. Čistě teoreticky by sice šlo nocovat přímo na stezce.
• Chráněná krajinná oblast - zde je situace přívětivější, přenocovat mohu prakticky kdekoliv. Dokazuje to i spor z roku 2008, kdy pan Hyťha žádal správu CHKO o povolení 10 let bivakovat na jejich územích.
• Přírodní rezervace a památky - jakožto další typy chráněných oblastí ze svých plánů raději vypusťte.
• Území obce - obec může zvláštní vyhláškou zakázat táboření i nocování na celém svém území, ale obvykle se tak neděje.
• Soukromý pozemek - pokud jde o soukromý pozemek (les, louka) máte povinnost si před tábořením(!) získat souhlas vlastníka. Vlastník vám nemůže zakázat vstup a zákony i postupy soudů naznačují, že k nocování žádný souhlas nepotřebujete. Ale vysvětlujte to uprostřed noci majiteli, který vás se svým dobrmanem Rexem přišel důrazně požádat o opuštění jeho pozemku.

Pokud se nevyhnete nepříjemnému probuzení a budete si jistí, že děláte maximum proto, abyste dodrželi platné zákony, zkuste svoje jednání slušně vysvětlit. Lesní stráž, strážce NP či majitel pozemku jistě rádi uslyší, že jste informovaní, přírodu nepoškozujete a ráno po sobě uklidíte a půjdete. Výhrůžky soudem, stížností na zneužití veřejné pravomoci či přetahovačky o pokutě nebo správním řízení bych vždy nechal až na úplný konec a raději se domluvil.

Tip redakce: Na mapy.cz najdete krásné značky označené jako Přístřešek či Nocoviště. Nemůžete-li se z jakéhokoliv důvodu vzdát spaní ve stanu, dělejte tak maximálně opatrně, využívejte primárně kempy a oficiální místa určená k táboření.

Na této planetě je nás stále více a já vás všechny, kdo jste tento článek dočetli až sem, prosím, važme si přírody a volnosti, kterou v přístupu k ní máme. Klidným dovoleným v zahraničí nejspíš odzvonilo, proto jsme vyčíhli místa, kde si užijete volno i v české přírodě.

Přírodu můžeme obdivovat - pozorovat srnky, bloumat lesem za zpěvu ptactva, sbírat maliny - ale musíme respektovat i její zákony. V lese nedělejte hluk. V lesích můžete volně nocovat = přespat jednou bez dalšího táboření. Bod pro vaše bezpečí - buďte všem na očích a maskáče nechte doma. Otevřený oheň je povolen až 50 m od hranice lesa.

V některých maloplošných zvláště chráněných územích může být omezení táboření či pro něj nutných vstupů stanoveno individuálně v bližších ochranných podmínkách v příslušném vyhlašovacím právním předpise. Tuto informaci naleznete prostřednictvím vyhledávání vyhlašovací dokumentace daného území v digitálním registru Ústředního seznamu ochrany přírody nebo jí na dotaz sdělí příslušný orgán ochrany přírody.

Podmínky v národních parcích jsou dále upravené v § 16a-16d Zákona č. Jde zejména o samotné setrvání osob na jednom místě, nejčastěji s pomocí přístřešků (především stanů), přičemž existence přístřešku není zásadní podmínkou pro naplnění činnosti táboření. Táboření zahrnuje rovněž další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava stravy, umývání nádobí, tvorba odpadu atd. Za táboření se běžně považuje zejména přebývání na jednom místě v přírodě přes noc.

V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. Definici zakázaného táboření může naplnit i přebývání osoby/osob v obytném vozidle či přívěsu. Samotné přenocování (tj. přespání na jednu noc) ve vozidle na místě, kde to zároveň neodporuje zákazu vjezdu a setrvání s motorovými vozidly, většinou tuto definici nenaplní. Pokud však osoba/osoby budou vykonávat další doprovodné činnosti (např.

Táboření na území ZCHÚ mimo zastavěná území obcí je možné pouze na vyhrazených místech (tj. Za táboření není považováno pouhé bivakování tj. přenocování (přespání na jednu noc „pod širákem“) v zásadě bez přístřešku a za podmínky absence pobytových znaků (zejména zanechání odpadu). V případě, kdy nocující osobu zastihne nepřízeň počasí (déšť, bouřka či vichřice), lze akceptovat i použití jednoduchého zakrývacího prostředku (např. celta, tarp). V některých případech je však zakázané jakékoliv nocování (např. dle bližších ochranných podmínek v Národním parku České Švýcarsko).

Rozděláváním ohně se rozumí zapálení hořlavého materiálu. Za oheň je považován otevřený neregulovatelný oheň, u kterého není zabráněno styku plamenů (nebo létajících uhlíků či jisker) s okolním prostředím (tj. se zemí a okolní vegetací) nebo není dostatečně tepelně izolován od okolního prostředí tak, aby nezpůsobil poškození vegetace (zejména oheň v přímém kontaktu se zemí nebo i gril či přenosné ohniště na podstavci, pokud nevhodné konstrukční řešení způsobí poškození vegetace žárem topného zařízení nebo pokud při absenci krytu jsou plameny či odlétající jiskry způsobilé poškodit okolní vegetaci či založit požár).

Za porušení zákazu rozdělávání ohně není považováno použití různých typů přenosných topných zařízení, která umožňují regulaci plamene s možností jeho okamžitého uhašení (zejména malé vařiče s plynovou kartuší).

Pokud chcete tábořit ve zvláště chráněném území, kde platí zákonné zákazy, potřebujete výjimku dle § 43 odst. 1 ZOPK. Případně můžete požádat o souhlas s vyhrazením, resp. V případě, že je činnost vázána na souhlas v bližších ochranných podmínkách, potřebujete dále souhlas s činností vymezenou v bližších ochranných podmínkách dle § 44 odst. Výjimku či souhlas vydává AOPK ČR pouze na žádost, stejně tak provádí vyhrazení místa.

Žádost musí obsahovat obecné náležitosti žádosti dle § 37 odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, dále speciální obsahové náležitosti stanovené v § 83a ZOPK. Jedná - li se o záměr na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti s potenciálním vlivem na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, je třeba si vždy přednostně zajistit stanovisko dle § 45i odst. 1 ZOPK.

vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiná adresa pro doručování, resp. musí z ní být patrné, o co přesně žádáte (výjimka dle § 43 odst. 1 ZOPK, souhlas dle § 44 odst. musí v ní být dostatečně specifikován záměr (lokalita, termín, délka a četnost; v případě žádosti o vyhrazení musí být mj.

Základem je rozlišovat, zda nocujete nebo táboříte. Cestování se spaním mimo civilizaci je úplně jiný druh zážitku. Opravdovější, klidnější - s pocitem, že nic víc není potřeba. Usínání pod otevřeným nebem, za zvuků přírody a hvězdami nad hlavou. A rána? Ta voní po rose a volnosti. Spaní venku pod hvězdami nabízí nádherné a nevšední zážitky.

Spaní v přírodě v ČR

V České republice je táboření v přírodě mimo vyhrazená místa zakázáno, je však povolené tzv. nocování. Pojďme si říci, co který výraz znamená.

Rozdíl mezi tábořením a nocováním

Definice táboření a nocování není v zákoně zcela přesně specifikována. Oblíbené přespání ve stanu jednu noc na jednom místě tak lze označit za hraniční situaci. To bohužel také znamená, že je potenciálně problémové a pokud na vás narazí zástupce příslušných orgánů, můžete dostat pokutu.

V Národních parcích a Národních přírodních rezervacích nesmíte ani sejít z turistické značené cesty. Důvodem je ochrana vzácných druhů rostlin a zvířat. Tyto oblasti nejsou vhodné ani pro nocování. Případné postihy za porušování zákonů jsou v těchto chráněných územích pochopitelně mnohem přísnější než mimo ně. V Národním parku či Národní přírodní rezervaci si takto stan postavit nemůžete, není povoleno ani nocování a dle pravidel nesmíte ani sejít z turistické značené cesty.

Kde mohu tábořit legálně

Naprosto legálně lze v ČR stanovat pouze na místech k tomu určených:

• Oficiální kempy
• Nouzová nocoviště (např. v NP Šumava)

Spaní v přírodě na Slovensku

Na Slovensku jsou podmínky pro spaní v přírodě přísné z důvodu vysokých nároků na ochranu přírody. Pokud se chystáte navštívit turisticky zajímavá místa, a především národní parky (Vysoké a Nízké Tatry) - stanování, nocování i rozdělávání ohně zakázáno! V případě odhalení lesní stráží by vás čekala nemalá pokuta.

Přespat venku můžete v Tatrách pouze na vyhrazených místech - v oficiálních tábořištích a kempech. Přenocovat na místech, kde se to nesmí, není dobrý nápad nejen kvůli hrozícímu postihu, když si vás všimne lesní stráž, ale také reálně hrozí, že narazíte na agresivní šelmu, medvěda nebo vlka. A to určitě nechcete. Nocování na místech tomu určených není jen o dodržování pravidel, ale i o vlastní bezpečnosti.

Ohleduplné chování v přírodě

Při přespávání v přírodě, ať už pod širým nebem nebo ve stanu, je důležité si uvědomit, že se nacházíte v prostředí, které si zaslouží úctu a ohleduplnost. Respektování přírodních zákonitostí i legislativních omezení není jen otázkou dodržování pravidel, ale především projevem slušnosti a zodpovědnosti vůči krajině i ostatním návštěvníkům.

Některé činnosti jsou zákonem výslovně zakázány, jiné jsou nepřípustné z etických či ekologických důvodů. Vyvarujte se jim nejen při nocování, ale i při běžném pohybu přírodou. Pomůžete tak zachovat krajinu v co nejpřirozenějším stavu i pro další generace.

Základní zásady ohleduplného pobytu v přírodě:

• Nerozdělávejte oheň mimo oficiálně určená místa
• Nekouřete, zejména v období sucha nebo v lesních porostech
• Vyhýbejte se hlučnému chování a narušování nočního klidu
• Nekácejte a nepoškozujte stromy ani jiné rostliny
• Neničte půdní pokryv, nevytvářejte nové stezky ani místa k táboření
• Nenechávejte po sobě žádné odpadky

Otevřený oheň rozdělávejte jen na místech k tomu určených a s největší opatrností.

7 nejdůležitějších věcí, které nezapomenout doma

Chystáte se přespat v přírodě? Pak byste neměli zapomenout několik důležitých věcí. Až se budete balit na cestu, zkontrolujte, zda máte vše z následujícího seznamu.

• Potřeby na spaní: spací pytel, karimatka nebo hamaka, případně stan
• Kvalitní oblečení: nejlépe termoprádlo, funkční mikina, nepromokavá bunda a turistické boty
• Čelovka
• Lékárnička (hodít se bude i repelent či opalovací krém)
• Outdoorová kuchyně (nůž, a pokud budete vařit i nádobí, vařič, příbory)
• Mobilní telefon pro případ nouze, ideálně staženou aplikaci Záchranka, powerbanka na delší cesty
• Jídlo a voda

Konkrétní lokality v ČR pro stanování mimo kemp

V ČR platí, že táboření ve volné přírodě je mimo vyhrazená místa technicky zakázáno, zvlášť v národních parcích a CHKO.

1. Třeboňsko: Na louce poblíž rybníka Svět najdeš klidné místo, kam můžeš dojít pěšky nebo přijet na kole.
2. Kozí hrádek: Pod zříceninou Kozího hrádku se rozkládá příjemná louka, kam se dá v klidu postavit stan.
3. Šumava (nad Vltavou): Louka se nachází nad Vltavou s výhledem na skály a řeku. Je odlehlá a přístupná pouze pěšky, což zaručuje klid a minimální provoz.
4. Rychlebské hory: Hraniční oblast Rychlebských hor je ideální pro ty, kteří hledají skutečnou divočinu. Místo je jako stvořené pro kempování na divoko, je tu dostatek prostoru, vody i ticha.
5. Pálava: Nad vesnicí Klentnice se nachází louka, kde se dá přespat legálně.
6. Pastviny: Nad přehradou Pastviny najdete staré pastviny s výhledem do údolí.
7. Zatopený lom u Trhového Štěpánova: V okolí je několik ploch vhodných pro stan, a pokud přijdete včas, můžete si najít místo s výhledem přímo na vodní hladinu.
8. Řeka Doubrava: Pokud se vydáš proti proudu, narazíš na lesní mýtiny a zákoutí, kde si můžeš rozbalit stan.
9. Horní Světlá (Lužické hory): Na rozhraní lesa a louky nad Horní Světlou najdeš krásné místo s výhledem na hřeben Lužických hor.
10. Boží Dar: Nedaleko Božího Daru vede lesní cesta k malé kapličce obklopené loukami.
11. Broumovsko (Zdoňov): Mezi buky a smrky tu najdete menší mýtiny, které přímo vybízejí k přespání.
12. Slavonice a Maříž: Mezi Slavonicemi a vesničkou Maříž najdete klidná místa u vody, kde vás nebude nikdo rušit.
13. Brdy (Padrťské rybníky): V okolí Padrťských rybníků se nachází místa, kde si můžete postavit stan s výhledem na vodní plochu a lesy.
14. Řeka Sázava (Zbořený Kostelec): Zřícenina, řeka a možnost táboráku - vše na jednom místě.
15. Holany: Mezi skalami a loukami poblíž Holan najdete místo, kde večer uslyšíte jen žáby a ptáky.

Na rozdíl od kempování „na jistotu“ potřebujete při spaní na divoko vlastní zázemí. Možností, kam pod stan mimo kemp, je v Česku víc, než se na první pohled zdá.

tags: #priroda #pro #otevrene #stanovani

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR
• Co je ekologie?
• Orion UH DUO Dust 30 l – recenze
• Aktuální data o znečištění ovzduší v Evropě
• Prostorové a funkční aspekty lesního ekosystému