Příprava nového programu výchovy v přírodě

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) vymezuje hlavní principy, zpřesňuje požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. Je závazný pro předškolní vzdělávání v mateřských školách, v mateřských školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, v lesních mateřských školách, v přípravných třídách základních škol a ve třídách přípravného stupně základní školy speciální, zařazených do sítě škol a školských zařízení.

Základní požadavky, podmínky a pravidla jsou legislativně vymezené právními předpisy, kterými se musí každá škola řídit, a to v souladu s jejich aktuálním zněním. V době vydání tohoto dokumentu jsou to zejména tyto:

• zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, středním odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 563/2004, o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných;
• vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 16/2005 Sb., o organizaci školního roku, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (a příslušné prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 160/2024 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin).

Cíle předškolního vzdělávání

Předškolní vzdělávání podporuje zdravý rozvoj a prospívání každého dítěte, jeho učení, socializaci i společenskou kultivaci. Pojem předškolní vzdělávání v sobě proto zahrnuje všechny aspekty výchovy, vzdělávání a péče.

Pro život dítěte má vzdělávání v předškolním období dalekosáhlý význam. Předškolní vzdělávání přináší dítěti první zkušenost s institucionálním vzděláváním. Jeho záměrem je podporovat a doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni zajistit dítěti prostředí s dostatkem podnětů k jeho vývoji, socializaci a učení. Nabízí vstřícné a podnětné vzdělávací prostředí, ve kterém se každé dítě cítí jistě, bezpečně a spokojeně.

V souladu s demokratickými a humanistickými hodnotami naší společnosti je předškolní vzdělávání orientované na osobnostní rozvoj dítěte, který staví na respektu k jeho individualitě a jedinečnosti. Jedná se o individualizované vzdělávání. V předškolním věku jsou vytvářeny předpoklady pro pokračování ve vzdělávání a pro celoživotní učení tím, že jsou za všech okolností maximálně podporovány rozvojové možnosti každého dítěte, jeho vývojová specifika a potenciality.

Čtěte také: Jak třídit odpad

V etapě předškolního vzdělávání jsou přítomny osobnostní rozdíly mezi dětmi, stejně tak jako rozdíly ve výsledcích jejich učení. Předškolní vzdělávání neusiluje o vyrovnávání těchto rozdílů, ale o vyrovnávání vzdělávacích šancí každého dítěte.

Předškolní vzdělávání je založené na inkluzivních principech, usiluje o otevřenost a respekt k rozmanitostem ve společnosti a ke vzájemnému porozumění mezi lidmi. Vychází z podstaty, že odlišnost je běžným společenským jevem. Společné vzdělávání je chápáno jako podnětné a obohacující.

Klíčové kompetence a gramotnosti

Klíčové kompetence jsou univerzální nadoborové vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty potřebné k úspěšnému osobnímu, pracovnímu i společenskému životu v 21. století. Gramotnosti patří k celoživotně se rozvíjející vybavenosti člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami. Uplatňují se zejména tam, kde je kladen důraz na jejich praktické využití v různých individuálních i sociálních kontextech, v rozmanitých životních situacích.

Klíčové kompetence v předškolním vzdělávání směřují k osobnostnímu rozvoji dítěte. Společně s utvářením gramotností představují propedeutiku pro vzdělávací oblasti a obory, se kterými se dítě setká později.

Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány kompetence k učení, komunikační, osobnostní a sociální, k občanství a udržitelnosti, k podnikavosti a pracovní, k řešení problémů, kulturní, digitální. Za základní gramotnosti jsou považovány čtenářská a matematická.

Čtěte také: Srovnání emisí zdrojů elektřiny

Klíčové kompetence a základní gramotnosti tvoří základ pro další příznivý rozvoj a vzdělávání dítěte. Jejich rozvíjení souvisí zejména se vzdělávacími strategiemi, které jsou využívány, a podmínkami, které jsou pro vzdělávání vytvářeny.

Vzdělávací strategie

K dosažení cílů předškolního vzdělávání jsou využívány vzdělávací strategie, které v plné míře respektují vývojová specifika a způsoby učení dětí předškolního věku, jejich individuální dispozice, potřeby a zájmy. Při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných učitel zahrnuje do volby vzdělávacích strategií přizpůsobených jejich individuálním potřebám současně i podpůrná opatření, která umožňují plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte.

Východisky k volbě vzdělávacích strategií jsou konstruktivismus, vycházející z konstruování poznatků na základě vlastních zkušeností, a informace o osobnosti dítěte získané prostřednictvím metod pedagogického diagnostikování.

Při volbě vzdělávacích strategií je důležité respektovat poznatky o způsobech učení dítěte předškolního věku. K nejvýznamnějším způsobům učení patří spontánní učení, probíhající zejména v rámci hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. Dalším typem jsou řízené vzdělávací činnosti. V obou typech vzdělávacích činností působí učitel v roli průvodce dítěte na jeho cestě za poznáním. Jeho přístup je podporující, projevuje se respektující komunikací, vylučuje manipulaci s dítětem a vytváření soutěživého prostředí.

Vzdělávací činnosti je vhodné realizovat prostřednictvím prožitkového, kooperativního, situačního a sociálního učení.

Čtěte také: Sféry vlivu environmentální výchovy

• Prožitkové učení je založené na přímých prožitcích dítěte, na učení se v autentických situacích nebo situacích blízkých reálnému životu. Podporuje zvídavost dítěte, jeho aktivitu a potřebu objevovat.
• Kooperativní učení, založené na spolupráci dětí, ponechává dostatek prostoru pro vyjádření sebe sama, umožňuje dětem rozvíjet se v souladu s jejich dispozicemi.
• Situační učení staví na využití situací, které se kolem nás v reálném životě dějí. Pomáhá dítěti lépe porozumět světu a dění v něm.
• Sociální učení je hlavním nástrojem socializace, při kterém si děti osvojují komplexní způsoby chování a jednání, a to všemi třemi základními formami: sociálním posilováním, nápodobou a identifikací.

V předškolním vzdělávání jsou uplatňovány všechny základní organizační formy: skupinová, individuální a hromadná.

RVP PV definuje pojetí a cíle předškolního vzdělávání, vymezuje klíčové kompetence a jim odpovídající vzdělávací strategie, určuje vzdělávací obsah. Na tyto atributy předškolního vzdělávání plynule navazuje základní vzdělávání, které zejména ve svém počátku uplatňuje stejné vzdělávací strategie. Tím umožňuje dítěti postupně se adaptovat na změnu prostředí, přijímat nové povinnosti a výzvy, přijmout sociální roli žáka. V Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) je tato návaznost podchycena v klíčových kompetencích, základních gramotnostech, vzdělávacích oblastech a průřezových tématech.

Očekávané výsledky učení v klíčových kompetencích a vzdělávacích oblastech z RVP PV dávají učiteli v 1. ročníku základní školy představu o tom, k čemu jsou děti v předškolním vzdělávání vedeny a co obvykle na vstupu do základního vzdělávání dokážou.

V souladu s pojetím a cíli předškolního vzdělávání je nutné, aby pedagogičtí pracovníci kromě předepsané odborné kvalifikace soustavně prohlubovali své profesní i osobnostní kompetence. Uplatňuje k dětem respektující přístup.

• Zapojuje děti do rozhodování o věcech, které se jich týkají, poskytuje příležitosti vyjádřit jejich názor.
• Vědomě pracuje se svými předsudky a zažitými stereotypy.
• Provádí pedagogické diagnostikování, při kterém průběžně sleduje, zaznamenává a vyhodnocuje individuální pokroky dětí v jejich rozvoji a učení.

Zajištění příznivých podmínek

Zajištění příznivých podmínek má zásadní vliv na kvalitu předškolního vzdělávání a naplňování jeho cílů. Základní podmínky jsou legislativně vymezené příslušnými právními normami. V návaznosti na ně RVP PV podrobněji specifikuje a doplňuje psychosociální podmínky, spolupráci s rodinou, organizaci, životosprávu a věcné podmínky.

Mateřská škola vytváří otevřené a vstřícné klima, ve kterém každé dítě zažívá úspěch, cítí se bezpečně a přijímané.

• Vztahy mezi dospělými a dětmi jsou založené na vzájemném respektu, důvěře, toleranci, ohleduplnosti a zdvořilosti, solidaritě, vzájemné pomoci a podpoře.
• Osobní svoboda dětí je vyvážená potřebou dodržovat řád a pravidla soužití.
• Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí.

Mateřská škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí. K výkonu dohledu patří i pravidelná kontrola vybavení, nastavení pravidel pro vstup třetích osob a přijímání dalších opatření. Konkrétní podmínky nastavuje ve školním řádu.

• Mateřská škola zajišťuje pravidelný denní režim a řád, který je současně natolik flexibilní, aby umožňoval přizpůsobit průběh dne aktuální situaci.
• Součástí denního režimu je prostor pro odpočinek dětí po obědě.
• Vzdělávací činnosti dětí se realizují ve vnitřním i venkovním prostředí.
• Hra, spontánní a nepřímo řízené činnosti převažují nad činnostmi řízenými.
• Mateřská škola poskytuje podpůrná opatření dětem se speciálními vzdělávacími potřebami a dětem nadaným. Spolupracuje s odborníky školských poradenských zařízení.
• Dětem-cizincům v povinném předškolním vzdělávání je podle příslušného právního předpisu poskytována jazyková podpora. Bezplatná jazyková příprava v rozsahu jedné hodiny týdně je rozdělená do dvou až tří bloků.
• Překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů ve třídě je zajištěno minimálně v rozsahu 2,5 hodiny denně, v mateřské škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona 3,5 hodiny denně.

V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity a odpočinku každého dítěte. Dětem je nabízena pestrá a vyvážená strava. Stravování probíhá s respektem k dítěti.

• Mateřská škola vytváří podmínky pro samostatnost dítěte při stolování.
• Vnitřní prostředí a zahrada mateřské školy jsou logicky strukturované, umožňují rozmanité typy činností dětí.
• Hračky, pomůcky a materiály odpovídají potřebám dětí, jsou dětem dostupné a přehledně uspořádané.

Vzdělávací obsah

Vzdělávací obsah je v RVP PV uspořádaný do čtyř vzdělávacích oblastí: biologické, psychologické, sociálně-kulturní a environmentální, které se prolínají, ovlivňují a podmiňují. Vzdělávací oblasti jsou nazvané:

• Dítě a jeho tělo
• Dítě a jeho psychika
• Dítě, ten druhý a společnost
• Dítě a svět

Každá vzdělávací oblast obsahuje okruhy s očekávanými výsledky učení, které jsou formulované pro dobu, kdy dítě předškolní vzdělávání ukončuje. Vyjadřují, co učitel průběžně sleduje, u dítěte podporuje a k jakým cílům směřuje. Každé dítě dosahuje těchto výsledků v míře odpovídající jeho individuálním možnostem.

Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím flexibilně uspořádaných integrovaných bloků, které propojují všechny vzdělávací oblasti. Témata integrovaných bloků vycházejí ze života, zkušeností a zájmů dětí.

Autoevaluace

Autoevaluace poskytuje škole zpětnou vazbu ke korekci vlastní činnosti a současně slouží jako východisko pro další práci. Autoevaluaci provádí ředitel školy s týmem pedagogických i nepedagogických pracovníků a zákonnými zástupci dětí. Pro autoevaluaci si mateřská škola vytváří kritéria, která konkretizují požadavky uvedené v tomto dokumentu.

Výsledky autoevaluace propojuje mateřská škola s výsledky externího hodnocení České školní inspekce. Na jejich základě přijímá opatření vedoucí ke zkvalitnění předškolního vzdělávání. Důležitou oblastí autoevaluace je vyhodnocování výsledků vzdělávání, které spočívá v míře dosahování očekávaných výsledků učení ve vzdělávacích oblastech a klíčových kompetencích.

Učitel je vyhodnocuje průběžně a systematicky prostřednictvím metod a nástrojů pedagogického diagnostikování s cílem podpořit každé dítě v jeho učení. Informace získané o dítěti dokladují učitelé v diagnostickém portfoliu. Do jeho tvorby zapojují dítě, případně i zákonné zástupce. Nasbírané informace jsou zpětnou vazbou o pokrocích ve vývoji a učení dítěte pro všechny tři strany: učitele, dítě i zákonné zástupce.

Školní vzdělávací program (ŠVP)

Školní vzdělávací program (ŠVP) je dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání dětí v konkrétní mateřské škole. Vychází z požadavků RVP PV. Popisuje, jak konkrétně jsou tyto požadavky naplňovány, co je pro realizaci předškolního vzdělávání v mateřské škole charakteristické. Je přehledný, podává ucelený obraz o mateřské škole. Odpovědnost za vytvoření ŠVP má ředitel školy. Na tvorbě ŠVP se spolupodílejí pedagogičtí pracovníci, případně další zaměstnanci školy. Svými podněty mohou přispívat i zákonní zástupci. Celkový rozsah ŠVP není stanovený.

ŠVP obsahuje:

• identifikační údaje školy
• popisuje charakteristiku školy
• pedagogický tým školy
• podmínky pro vzdělávání
• charakteristiku vzdělávacího programu
• vzdělávací obsah a plán autoevaluace.

Identifikační údaje školy

• název dokumentu „Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání“ může být doplněn motivačním názvem, který charakterizuje školu nebo program
• název školy, sídlo, kontakt
• ředitel školy, jméno osoby zodpovědné za tvorbu ŠVP
• údaje o zřizovateli
• číslo jednací
• platnost a účinnost dokumentu
• podpis ředitele a razítko školy nebo elektronický podpis ředitele

Charakteristika školy

• lokalita školy
• charakteristika a specifika budovy/budov
• nejvyšší povolený počet dětí v mateřské škole
• specifika jednotlivých tříd

Pedagogický tým školy

• obecný popis složení týmu školy
• profesní rozvoj pedagogických pracovníků

Podmínky vzdělávání

• psychosociální podmínky
• spolupráce se zákonnými zástupci
• organizace
• životospráva
• věcné podmínky

Charakteristika vzdělávacího programu

• vize a cíle vzdělávacího programu, případně profilace školy
• vzdělávací strategie, které jsou využívány k rozvoji klíčových kompetencí a základních gramotností
• nastavení procesu pedagogického diagnostikování
• způsob zajištění individualizace vzdělávání dětí na základě jejich potřeb, možností a zájmů

Vzdělávací obsah

• integrované bloky ve flexibilním uspořádání
• další projekty a programy

Flexibilně uspořádané integrované bloky, projekty a programy obsahují název, hlavní smysl a účel, očekávané výsledky učení, ke kterým jejich realizace směřuje. ŠVP je možné upravit na základě jeho předchozího vyhodnocení.

tags: #jednotlivé #kroky #příprava #nového #programu #výchovy

Oblíbené příspěvky:

• Nebezpečné odpady v ČR
• Svoz komunálního odpadu Valašské Meziříčí
• Ekologické aspekty fotovoltaiky
• Možnosti využití pivovarského mláta
• Mezinárodní organizace a ochrana přírody