Příroda, rod ženský: Etymologie a lingvistický pohled

Otázka rodu v jazyce se stává předmětem zájmu lingvistů, sociologů, filozofů, psychologů, historiků i vědců z dalších oborů. Právě v sociálním a kulturním pojetí rodu a zájmu o jeho diskurzní konstrukci tkví důvod, proč se tento fenomén někdy označuje i v češtině termínem gender, nevyčerpávajícím se biologickou představou spjatou s termínem pohlaví a s lingvistickým výkladem termínu (gramatický) rod v jazyce.

Tato stať se věnuje pouze otázkám lingvistickým (proto vystačím s termínem rod) a reflexi těchto otázek ve vztahu k češtině. Pokusy o jazykovou reformu či zásahy do jazyka v zájmu zrovnoprávnění rodově specifického vyjadřování nebo nalezení rodově neutrálního vyjadřování jsou pouze jevovou stránkou, pověstnou špičkou ledovce o mnoho hlouběji zasahujícího pohybu v komunikaci a společnosti.

Velmi obecně řečeno nás lingvistika rodu vytrhuje z uspokojení nad tím, že jsme si už určitý obraz o jazyce a jeho fungování vytvořili a není třeba jej měnit. Bylo konstatováno, že rod má v češtině v podstatě povahu klasifikátoru formálně morfologické povahy. Z tohoto hlediska má gramatický rod dva konstitutivní rysy:

1. paradigmatický, tj. spolu s kategoriemi čísla a pádu vytváří soubor deklinačních typů substantiv, a tak zařazuje každé substantivum do tvarové soustavy jmen,
2. syntagmatický, tj. projevuje se formálně gramatickou shodou substantiva a jeho atributu, apozice a jmenných tvarů v predikátu (Mluvnice češtiny, 2, 1986, s. 39).

Pokud jde o pojmenování osob substantivy označujícími živé bytosti, pozornost se v bohemistice soustředila zejména na to, že čeština jako flektivní jazyk s velmi rozvinutou slovotvorbou má silnou tendenci mít pro osoby mužského a ženského rodu zvláštní pojmenování, konkrétně vytvářet přechylováním od mužských pojmenování pojmenování ženská.

Diskuse svědčily o tom, že konkurence maskulin a feminin při označování osob má povahu dynamickou, podléhá změnám a je třeba ji v jazyce a řeči stále pozorovat a názory na fungování kategorie rodu v češtině čas od času revidovat. Souhrnně řečeno jde o to, že repertoár ženských pojmenování v češtině je velmi široký, nejen ve srovnání s neslovanskými jazyky, ale i s jazyky slovanskými, avšak není v textu využíván stejnou měrou jako repertoár pojmenování mužských.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Dávno před vzedmutím vlny zájmu o kategorii rodu v jazyce napsal P. Eisner v Knize o češtině (1946, s. 366), že do jazyka se vepsal určitý model uvažování o světě, totiž model patriarchální, a že „v evropských jazycích je odedávna nastolena nadvláda muže nad ženou“. Aplikovala na kategorii rodu teorii příznakovosti a nepříznakovosti členů jazykových protikladů. Tato teorie říká, že zatímco ženský rod je v oblasti pojmenování živých bytostí utvořených od maskulin vždy příznakový - feminina označují výhradně bytosti ženského rodu, mužský rod je nepříznakový: maskulina mají jak roli rodově specifickou, mužskou, tak rodově neutrální, generickou, kdy označují lidské bytosti vůbec.

Generická interpretace maskulin je zpochybňována (mluví se o tzv. false generics, srov. Hellinger - Bussmann, 2001), vznikají snahy o revizi patriarchálního paradigmatu jazyka a o zviditelnění žen. Různé jazyky hledají různé strategie, jak rozrušit paradigma, v němž je „ženský rod subsumován pod rod mužský“.

Je důležité si uvědomit, v jakém myšlenkovém kontextu otázka lingvistického rodu v posledních desetiletích vyvstává. Teorie diskurzu a zejména kritické analýzy diskurzu upozorňuje na to, že jazyk není transparentní. Jazyk neodráží skutečnost, ale konstruuje skutečnost nebo ji pomáhá konstruovat. V daném případě jde o to, že se do jazyka vepsal určitý rodový princip reprezentace světa. Proto se i v jazyce ženy snaží proniknout na území, která, jak se jim zdá, kolonizovali muži.

Vztah rodu biologického a gramatického je významný: v naprosté většině případů má čeština pro označení živých bytostí (názvy osob a názvy živočichů) přirozeného rodu mužského k dispozici substantiva gramatického rodu mužského a pro označení živých bytostí přirozeného rodu ženského má k dispozici substantiva gramatického rodu ženského; dodejme, že nedospělí živí jedinci bývají označováni substantivy gramatického rodu středního (dítě, mládě, kotě).

To v zásadě platí v systému (ale ne zcela - srov. např. jména vespolná), v textu se však relativní symetrie mění na značnou asymetrii (zejména v důsledku již zmíněného generického významu maskulinních tvarů). Právě vztah rodu gramatického a přirozeného, biologického, se dnes dostává do popředí zájmu. Neuplatňuje se při tom jen pohled semasiologický, ale i pohled opačný, onomasiologický: nejde o to, které výrazové prostředky má systém jazyka pro vyjádření rodu k dispozici, nýbrž jak se v textu vyjadřuje/nevyjadřuje právě biologický či přirozený rod osob (srov. německé „Geschlecht“). A zejména, jaká symetrie či spíše asymetrie v tomto ohledu v řeči panuje.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Asymetrie nacházíme již v rovině systému češtiny (i jiných slovanských jazyků), a to např. v sepětí kategorie rodu s kategorií životnosti: ta se uplatňuje jen u maskulin, v klasifikaci maskulin do dvou tříd s vlastními paradigmaty, zvaných maskulina životná (názvy osob i živočichů) a maskulina neživotná. Hledisko symetrie a asymetrie však může být při analýze kategorie rodu vodítkem. Proto se ho při přehledu českých substantiv označujících jedince mužského a ženského rodu přidržme. Budu vycházet od systémových možností češtiny a doplňovat toto hledisko hlediskem vyjádření či nevyjádření přirozeného rodu pojmenovávané osoby v textu. Začněme rodovými páry symetrickými.

Symetrie v rámci kategorie rodu

Prostředky lexikální

Přirozený rod mužský či ženský může být vyjádřen heteronymními dvojicemi pojmenování typu muž - žena a dále mnohými názvy příbuzenských vztahů v rodových párech. Pro tuto skupinu je příznačná symetričnost vztahů mezi mužským a ženským rodem: pojmenování mužů, jež jsou maskulina, a žen, jež jsou feminina, nejsou ve vztahu vzájemné odvozenosti. Tato skupina dvojic lexikálních pojmenování osob mužského a ženského pohlaví je zajímavá vlastně tím, že vztah mezi oběma členy je ekvipolentní. Oba rodové protějšky jsou příznakové a nemohou substituovat jeden druhý.

Tato starobylá skupina rodových pojmenování, která tvoří základ gramatické kategorie rodu, je však nejen v češtině, ale i dalších jazycích omezená a neproduktivní.

Daná skupina pojmenování má své jádro a periferii. Na periferii skupiny stojí párová rodová pojmenování jiného než neodvozeného typu, jako je tchán - tchyně, švagr - švagrová, vnuk - vnučka (maskulinum tchán je historicky odvozeno od tchyně, zatímco švagrová vzniklo přechýlením od švagr a vnučka od vnuk). Vztah těchto párových označení je opět v zásadě ekvipolentní, symetrický, tj. k neutralizaci rodového protikladu tu nedochází, s výjimkou některých přenesených užití, v nichž je protiklad mužský - ženský neutralizován: Mysleme na naše vnuky. Analogická neutralizace nastává ve spojeních generace našich otců nebo generace dědů.

Chceme-li při pojmenování osob od jejich rodově specifikující kategorizace abstrahovat, užíváme rodově neutrální pojmenování (pokud taková v jazyce existují) typu rodič/rodiče, manžel/manželé, prarodič/prarodiče, sourozenec/sourozenci, dítě/děti, vnouče/vnoučata aj. opisná pojmenování, jimiž se vyjádření přirozeného rodu vyhýbáme. Tyto doklady ukazují, že existence jednoho výrazu pokrývajícího mužský i ženský protipól určitého konceptu, dokonce i v rámci příbuzenských vztahů, je pro komunikaci výhodná: např. výraz rodič připouští jak ženskou, tak mužskou referenci, což může být v určitém případě ekonomické: rodič pomůže dítěti.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Funkci nespecifikovaných pojmenování v rámci rodiny a příbuzenstva mohou v češtině plnit rovněž generická maskulina (rodinný příslušník, člen rodiny, příbuzný), často tuto funkci v češtině plní pojmenování vespolná. Než přejdeme k pojmenováním vespolným, která osoby na muže a ženy nekategorizují, podívejme se alespoň v nejobecnějších rysech na problematiku kategorizace uvnitř pojmenování osob.

tags: #příroda #rod #ženský #etymologie

Oblíbené příspěvky:

• Způsoby vytápění domu
• Příroda Severní Ameriky
• DPF filtr
• Tipy z Nového Strašecí
• Třídění odpadu v Kolíně