Vzácné a ohrožené rostliny Kraje Vysočina: Charakteristika a rozšíření

Tato studie se zaměřuje na zpracování aktuálního a historického geografického výskytu a rozšíření vzácných, chráněných a regionálně významných druhů cévnatých rostlin v Kraji Vysočina včetně přilehlé centrální horské části Žďárských vrchů, která zasahuje okrajově do Pardubického kraje (dále v textu je celé toto zájmové území označované termínem „Vysočina“).

Cílovým výstupem bylo zpracování komentovaného regionálního černého a červeného seznamu vzácných a chráněných druhů cévnatých rostlin vyskytujících se v současné době nebo historicky na zájmovém území. Výstupem jsou expertně stanovené regionální kategorie ohrožení, mapky rozšíření v regionu a komentář o výskytu a ohrožení těchto vzácných a ohrožených druhů cévnatých rostlin v regionu.

Výběr a charakteristika taxonů

Do zpracování regionálního seznamu vzácných a ohrožených druhů byly zahrnuty nejvzácnější druhy cévnatých rostlin v regionu, které jsou ohrožené, vyhynulé nebo nezvěstné. Do výběru byly vybrány všechny taxony chráněné zákonem (dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.) a téměř všechny taxony zahrnuté do Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich 2012).

Nebyly zahrnuty druhy tzv. kritické, tedy determinačně komplikované, které vyžadují zpracování specialisty. Jedná se především o pampelišky (Taraxacum), ostružiníky (Rubus), jestřábníky (Hieracium, Pilosella), kontryhele (Alchemilla) a některé další. Důsledně dále nebyly zahrnuty všechny taxony, které by byly zařazeny do nejnižší kategorie ohrožení C4 - vzácnější taxony vyžadující pozornost. Zpracování těchto méně ohrožených druhů je extrémně náročné (plošný výskyt) a není možné jej provézt v takto krátkém projektu.

Zpracování rozšíření jednotlivých taxonů je vztaženo na rok 2016. Výběr taxonů vychází především ze zkušenosti editorů této části projektu a je doplněný o informace z literatury. Nomenklatura taxonů následuje poslední vydání Seznamu cévnatých rostlin ČR (Danihelka et al.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Za ohrožené a vzácné rostliny jsou považovány především ty taxony, které jsou dle dosavadních znalostí na území Vysočiny původní. Jedná se jednak o rostliny, které jsou složkou přirozených a polopřirozených společenstev, které se do regionu rozšířily samovolně bez lidského přičinění nebo při jejich šíření působil lidský vliv jen nepřímo.

Jako ohrožené rostliny jsou vnímány i archeofyty (rostliny cizího původu, které u nás zdomácněly před rokem 1492 sensu Pyšek et al. 2012) a jedná se o průvodce zemědělské krajiny a lidských sídel. Vzácně byly do seznamu zahrnuty i rostliny, které mají v regionu spíše přechodný - krátkodobý charakter. Neofyty ani hybridy nebyly do seznamu zahrnuty.

Charakteristika zájmového území

Zájmové území v tomto projektu nazývané zkráceně „Vysočina“, koresponduje se správní hranicí Kraje Vysočina a navíc zaujímá celou horskou oblast Žďárských vrchů, tedy celý fytochorion č. 91. Žďárské vrchy, jehož severní okraj již leží v Pardubickém kraji (viz obr. 1).

V komentářích k rozšíření taxonů se objevují jména dílčích regionů, které jsou pojmenovány po okresech např. Havlíčkobrodsko, Pelhřimovsko, Jihlavsko… nebo dle regionálních významných měst např. Moravskobudějovicko, Telečsko, Kamenicko…

V některých případech jsou používány další geografická pojmenování, např. praebohemikum, Jihlavské vrchy a Žďárské vrchy (viz obr. Obr. 1. Mapa zájmového území Kraje Vysočina s vyznačením a popisem hlavních obcí a fytogeografických jednotek. Obr.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Metody mapování výskytu rostlin

Výskyt zájmových taxonů byl mapován do kvadrátů středoevropské mapovací sítě (CEBA, Central European basic area), korespondující s kvadráty o rozměrech cca 5,5 km: x 5,9 km (Niklfeld 1999). Byl mapován výskyt v 246 kvadrantech: 6158b, 6158d, 6159a, 6159c, 6159d, 6160c, 6257a, 6257b, 6257c, 6257d, 6258a, 6258b, 6258c, 6258d, 6259a, 6259b, 6259c, 6259d, 6260a, 6260b, 6260c, 6260d, 6261c, 6261d, 6262a, 6262b, 6262c, 6262d, 6355d, 6356c, 6356d, 6357a, 6357b, 6357c, 6357d, 6358a, 6358b, 6358c, 6358d, 6359a, 6359b, 6359c, 6359d, 6360a, 6360b, 6360c, 6360d, 6361a, 6361b, 6361c, 6361d, 6362a, 6362b, 6362c, 6362d, 6363a, 6363c, 6363d, 6364c, 6455b, 6455d, 6456a, 6456b, 6456c, 6456d, 6457a, 6457b, 6457c, 6457d, 6458a, 6458b, 6458c, 6458d, 6459a, 6459b, 6459c, 6459d, 6460a, 6460b, 6460c, 6460d, 6461a, 6461b, 6461c, 6461d, 6462a, 6462b, 6462c, 6462d, 6463a, 6463b, 6463c, 6463d, 6464a, 6464c, 6555b, 6555c, 6555d, 6556a, 6556b, 6556c, 6556d, 6557a, 6557b, 6557c, 6557d, 6558a, 6558b, 6558c, 6558d, 6559a, 6559b, 6559c, 6559d, 6560a, 6560b, 6560c, 6560d, 6561a, 6561b, 6561c, 6561d, 6562a, 6562b, 6562c, 6562d, 6563a, 6563b, 6563c, 6563d, 6564a, 6655a, 6655b, 6655c, 6655d, 6656a, 6656b, 6656c, 6656d, 6657a, 6657b, 6657c, 6657d, 6658a, 6658b, 6658c, 6658d, 6659a, 6659b, 6659c, 6659d, 6660a, 6660b, 6660c, 6660d, 6661a, 6661b, 6661c, 6661d, 6662a, 6662b, 6662c, 6662d, 6663a, 6663c, 6663d, 6755b, 6756a, 6756b, 6756c, 6756d, 6757a, 6757b, 6757c, 6757d, 6758a, 6758b, 6758c, 6758d, 6759a, 6759b, 6759c, 6759d, 6760a, 6760b, 6760c, 6760d, 6761a, 6761b, 6761c, 6761d, 6762a, 6762b, 6762c, 6762d, 6763a, 6763b, 6763c, 6763d, 6858a, 6858b, 6858c, 6858d, 6859a, 6859b, 6859c, 6859d , 6860a, 6860b, 6860c, 6860d, 6861a, 6861b, 6861c, 6861d, 6862a, 6862b, 6862c, 6862d, 6863a, 6863b, 6863c, 6863d, 6959a, 6959b, 6959c, 6959d, 6960a, 6960b, 6960c, 6960d, 6961a, 6961b, 6961c, 6961d, 6962a, 6962b, 6962c, 6962d, 6963a, 7059a, 7059b, 7059d, 7060a, 7060b, 7060c. = současný výskyt (od r. = historický výskyt (do r.

Zpracování dat ke vzácným a ohroženým druhům ve Floristické kartotéce I. Růžičky v Muzeu Vysočiny Jihlava (Růžička et al. 1968-2011). Bylo provedeno vypsání dat po jednotlivých druzích, georeference jejich lokalit a nahrání do databáze Pladias.

• Floristická databáze a terénní zápisky L.
• Excerpce dat z floristických on-line databází: Pladias (správce: Botanický ústav AVČR v Průhonicích), NDOP (správce: AOPK ČR, Praha).

Excerpce dat z historických literárních zdrojů a dalších publikací významně se vztahujících k regionu Vysočiny. Byly excerpovány následující prameny: Jaksch 1868, Formánek 1887-1897, Dvořák 1938, Hrouda 1989, Kirschner & Štěpánek 1989, Sutorý 1993, Kučerová 1994, Jelínková 1995, Jatiová & Šmiták 1996, Škarvadová 1996, Čechová et al. 1997, Dvořáčková 2000, Lysák 2000, Chán et al. 2006, dále byly excerpovány všechny inventarizační průzkumy provedené E. Ekrtovou a L. Ekrtem v regionu (viz Bibliografie).

Pro kriticky ohrožené druhy byla provedena vesměs revize tzv. Doplněna byla také data z kompendia Květena ČR a Červené knihy květeny jižní části Čech (Lepší et al. Bohužel z časových důvodů nebylo možné zpracovat data ve formě databáze. Databázována byla pouze malá část dat, a to data z tzv. Růžičkovy kartotéky (Růžička et al. 1968-2011), data z většiny inventarizačních průzkumů provedených v regionu E. Ekrtovou a L. Ekrtem a excerpce vybrané historické literatury (např. Jaksch 1868, Formánek 1887-1897, Hrouda 1989, Kirschner & Štěpánek 1989, Sutorý 1993) a další terénní dílčí zápisy editorů tohoto projektu. Tato data byla georeferencována a nahrána do databáze Pladias, pro která byla správci databáze vytvořena speciální kategorie „Databáze rostlin Kraje Vysočina“, která v současné době čítá 20 330 floristických záznamů (ke dni 28. 4.

Mapování výskytu rostlin bylo založeno na doplňování kvadrantů středoevropského mapování v regionu Vysočiny (viz kap. 3.3). Jednotlivé dílčí datasety zpracovávané jednotlivými pracovníky měly jednotný formát a byly doplňovány do souboru Microsoft Excel. V průběhu zpracování v době projektu byly zájmové taxony rozděleny do 56 dílčích zpracovávaných skupin. Jeden pracovník provedl následně syntézu dílčích dat a vyhodnotil historické vs. recentní rozšíření v jednotlivém mapovaném kvadrantu.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Na základě stanovení rozšíření v jednotlivých kvadrantech byly vytvořeny mapy rozšíření jednotlivých taxonů (ArcMap 10.2). Na základě vytvořených map a souborně zpracovaných dat byly sestaveny dílčí komentáře k výskytu vzácných a ohrožených taxonů na území Vysočiny (viz kap. Každému zpracovávanému taxonu byla přiřazena příslušná kategorie vzácnosti/ohrožení, která dle editorů nejlépe charakterizuje stav recentního rozšíření daného taxonu na Vysočině. Vesměs byla akceptována stupnice použitá v Červené knize květeny jižní části Čech (Lepší et al.

Uvedení celkového areálu taxonu, fytogeografických tendencí a případně další specifika k charakteru daného taxonu. Rámcové rozšíření bylo čerpáno z prací Meusel et al. 1965, 1978, Meusel & Jäger 1992, Hultén & Fries 1986.

• Komentář k soubornému výskytu taxonu na území Vysočiny.
• U taxonů běžnějších a u regionů s hojnějším výskytem daného taxonu nebyly citovány primární zdroje.

Zhodnocení charakteru historického rozšíření ve vztahu k současnému rozšíření v regionu. Dále byla v případě možnosti komentována absence recentního výskytu v dílčích regionech, zdali se dle expertního názoru editorů jedná o skutečnou absenci daného taxonu nebo pouze o absenci recentních dat. Ke zpracovávaným vzácným a ohroženým druhům rostlin jsme se snažili sehnat dokumentační fotografie z regionu Vysočiny. Celkem jsme nashromáždili 887 fotografií ke 343 taxonům rostlin. Celkově tedy pro 70 % v současné době existujících vzácných a ohrožených taxonů (z celkového množství odečteny nezvěstné druhy) se nám podařilo sehnat dokumentační fotografie pořízené na Vysočině.

Fotografie byly získány z převážné většiny od editorů projektu a dalších botaniků z regionu a specialistů, kteří byli ochotni fotografie poskytnout.

• Jana Jelínková (Muzeum Vysočiny Třebíč): excerpce herb.
• Jiří Juřička (Muzeum Vysočiny Jihlava): excerpce herb.
• Čech L., Ekrt L., Ekrtová E., Jelínková J. & Juřička J.
• Lucie Misařová (Rančířov): excerpce a georeference dat z florist. kartotéky I.

Tato literatura je specificky citována pouze v textech a není uvedena v celkové bibliografii. Ostatní odkazy na literaturu viz kap. Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR 1, 2. Hultén E. & Fries M. (1986): Atlas of North European vascular plants north of the Tropic of Cancer. Vols 1-3. Niklfeld H. (1999): Mapping the flora of Austria and the Eastern Alps. - Rev. Valdôtaine Hist. Nat. 51, Suppl. Meusel H. & Jäger E. J. [eds] (1992): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 3. Meusel H., Jäger E., Rauschert S. & Weinert E. (1978): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 2. Meusel H., Jäger E. & Weinert E. (1965): Vergleichende Chorologie der zentraleuropäischen Flora. Vol. 1. Řepka R. & Grulich V. (2014): Ostřice České republiky. Terénní obrazový průvodce.

Výsledky a zhodnocení

Celkem bylo zpracováno 583 taxonů cévnatých rostlin, které představují nejvzácnější a nejohroženější rostliny na území Vysočiny. Ke každému taxonu byla zpracována mapa výskytu v kvadrátech středoevropské mapovací sítě s rozlišením na výskyt historický a recentní. Obecně bylo použito herbářových dokladů regionálních herbářů, elektronických databází, historické literatury, floristických kartoték a vlastních zpravidla recentních záznamů o výskytu těchto taxonů.

Data a materiály, podle kterých byly taxony mapovány, jsou podrobně komentovány v metodice. Nedílnou součástí zpracování je komentář nastiňující celkové rozšíření taxonu, charakter rozšíření v České republice, biotopová a stanovištní preference a nakonec i popis rozšíření na Vysočině se specifiky rozšíření historického/recentního, trendu ústupu nebo naopak šíření a vždy jsou komentovány příčiny ústupu a ohrožení v regionu.

Na základě zpracování aktuálního či historického rozšíření se zohledněním trendů ústupu byly expertně ke každému taxonu přiřazeny kategorie vzácnosti/ohrožení v regionu na osmičlenné stupnici A1, A2, C1-C4, D1, D2 (sensu Lepší et al.

Po zhodnocení recentního statusu vzácných a ohrožených druhů na Vysočině bylo zjištěno, že 15 % (85 taxonů) hodnocených druhů je nezvěstných, z čehož převážná většina z nich je již v území vymřelých. Největší podíl hodnocených druhů zaujímají druhy regionálně nejvzácnější - kriticky ohrožené (C1), které zaujímají 36 % (211 taxonů), druhy silně ohrožené (C2) zaujímají 17 % (102 taxonů), druhy ohrožené 22 % (128 taxonů) a druhy vyžadující pozornost (C4) 4 % (23 taxonů), viz přehled na obr.

Podíváme-li se na podíl zákonem chráněných taxonů dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v námi zpracovaném seznamu pro Vysočinu, tak celkem bylo na Vysočině zaznamenáno 180 zákonem chráněných taxonů. V kategorii taxonů vymřelých je zákonem chráněných taxonů 18 %, v kategorii kriticky ohrožených 50 % (C1), silně ohrožených 13 % (C2) a ohrožených 11 % (C3). Zbylých 8 % připadá na taxony v území nejisté (D), viz přehled na obr. 4.

Obr. 3: Podíl jednotlivých kategorií regionální vzácnosti/ohroženosti cévnatých rostlin na Vysočině.

Obr. 4: Podíl zákonem chráněných taxonů dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v rámci jednotlivých hodnocených kategorií regionální ohroženosti/vzácnosti na Vysočině.

Závěr

Zpracování seznamu, výskytu a rozšíření vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů cévnatých rostlin v Kraji Vysočina bylo realizováno v rámci projektu Přírodní rozmanitost Vysočiny. Výstupem je komentovaný regionální červený seznam vzácných a ohrožených druhů cévnatých rostlin vyskytujících se historicky a recentně na území Kraje Vysočina. Součástí výstupu jsou expertně stanovené regionální kategorie ohrožení těchto druhů a souhrnně zpracovaný seznam literatury týkající se výskytu těchto taxonů na vymezeném území. Pro všechny taxony zahrnuté v červeném seznamu byly zpracovány mapky současného a historického výskytu.

Tato část projektu byla realizována ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Projekt navazuje přímo tématicky i geograficky na Červenou knihu květeny jižní části Čech (LEPŠÍ et al. 2013).

Autorský kolektiv: Odborným garantem je RNDr. Libor Ekrt, Ph.D., realizováno v rámci partnerství projektu s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a ve spolupráci s dalšími odborníky: Ing. Luděk Čech, RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D., Mgr. Jana Jelínková, Mgr. Jiří Juřička, Mgr. Lucie Misařová, Bc. Jitka Kocková, Milan Marek, Mgr. Josef Komárek, RNDr. Ivan Růžička, Bc.

Celkem bylo zpracováno 661 taxonů ohrožených rostlin, jejichž historický a současný výskyt v regionu je blíže komentován, doplněn mapkami jejich rozšíření a fotodokumentací pořízenou na území Kraje Vysočina a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Obsáhlá publikace formátu A4 o rozsahu 537 stran je doplněna o historii botanického výzkumu a historii ochrany přírody na Vysočině. Zároveň obsahuje kompletní bibliografii cévnatých rostlin Vysočiny. Jedná se o populárně odbornou publikaci, ve které nechybí metodika, analýzy a komentáře k výsledkům, anglické summary a rejstříky.

Hlavními autory publikace jsou regionální botanici Ing. Luděk Čech (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Regionální pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy), RNDr. Libor Ekrt, Ph.D. (Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích), RNDr. Ester Ektrová, Ph.D. (Telč), Mgr. Jiří Juřička (Muzeum Vysočiny Jihlava) a Mgr. Jana Jelínková (Muzeum Vysočiny Třebíč). Trochu netradičně je vydavatelem Pobočka České ...

tags: #priroda #rostliny #obrsz #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Elektromobily a znečištění
• Odstranění černé houby
• Výhodný výkup kovů
• Ústecký kraj - klima
• Fungicidy v ekologickém zemědělství