Příroda se chystá ke spánku: Co to znamená?


03.10.2025

Michaelská slavnost se slaví v době, kdy se příroda chystá ke spánku a světla ubývá. Tehdy vyvstává potřeba vnitřního světla a odvahy. Po lesích se to bude hemžit zelenými mužíky, jejich ženy se už pomalu smiřují s tím, že je několik týdnů neuvidí, a příroda se pro změnu chystá ke spánku.

Přípravy zvířat na zimu

Některá větší chlupatá zvířata (savci) se na zimu připravují hromaděním zásob. U někoho jsou to zásoby tuku pod kůží, u jiného zahrabaná semínka či ořechy nebo omráčené žížaly v podzemní spíži. Jiná dokážou zpomalit svůj dech i tep srdce, a tak zimu přečkají v dlouhém zimním spánku. Hadi, štíři, žáby a jiní obojživelníci rovněž zalezou do nemrznoucích komůrek a tam prostě počkají na jaro. A někteří ptáci odletí na jih, jiní tu zůstanou.

Jako první se unavil ježek. Zahrabal se do listí a usnul. Potom přišlo spaní na jezevce. Zalezl do své nory pod stromem, stulil se do klubíčka a usnul taky. Veverka, do té doby velká čiperka, také pocítila únavu. Honem ještě zkontrolovala své stromové spíže, vyšplhala do koruny velkého smrku a zalezla do svého hnízda. Tam se ještě chvilku vrtěla, ale brzy i ona usnula. Poslední se do svého brlohu valil medvěd. Byl dobře vykrmený a jeho huňatý kožich ho pěkně hřál.

Je to právě kvůli tomu, že v zimě zkrátka vzduchem nepoletují žádné mušky ani motýli, ani po zemi neleze moc housenek. No a hmyzožraví ptáci jako vlaštovky, jiřičky, kukačky a další by tu strádali hladem. Tohle ale známe.

Jak se hmyz připravuje na zimu

  • Dospělý hmyz se zahrabe hluboko pod zem nebo najde skulinu, ve které se přes zimu schová a nevylézá ven. Tak to dělají denní motýli, zlatoočky, brouci.
  • Hromadné zimování - to je specialita slunéček nebo much, ve spárách okenic či ve štěrbinách pod kůrou jich vždycky najdete hromadu najednou. Každé teplo se počítá.
  • Některé mouchy dokážou cíleně snížit množství vody v těle, takže jim pak nehrozí roztrhání mrazem, i kdyby byla zima tužší a pod okenicí mrzlo.
  • Odlet do teplých krajin na jihu - ano, i tuhle metodu používají některé druhy hmyzu, nejčastěji noční motýli (můry, lišajové). Z našich denních motýlů je to například babočka bodláková, která zimuje tisíce kilometrů daleko v Africe.
  • Hmyz, který žije ve společenstvích (mravenci, včely) do zimního spánku neupadá. Je jich vždy hodně pohromadě, a tím se dokážou dostatečně zahřát, aby mohli zůstat aspoň trochu aktivní.

Je důležité se připravit včas, aby nepřekvapily velké mrazy, aby byl hmyz před ním dostatečně dopředu chráněný.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Rostliny a příchod jara

Současné nízké teploty napomáhají přírodě pozvolna se probouzet ze zimního spánku. Také stále se prodlužující dny se zasluhují o zvyšující se rozmanitost jarních rostlin. Skoro všechny krokusy kvetou v předjaří a na jaře, krom několika druhů kvetoucích na podzim. Krokusů je ve světě asi 80 druhů. Kvetou fialově, modrofialově, bíle, světle i žloutkově žlutě.

Přišlo jaro se sluníčkem, zem otvírá zlatým klíčkem. Všude kvetou sněženky, bledule, čemelice, krokusy a jiné květiny. Všude je vidět přírodu, jak je krásná, když se vše zelená.

Lidové tradice a svátky

Do Michaelova svátku jsme si užívali světla a tepla z vnějšku. Světla venku ubývá, ale světlo v našem nitru musí být stále posilováno. Martinský svátek je spojen s významným lidským gestem - bratrským soucitem a rozdělením se s trpícím. Krásně je to vyjádřeno v obyčeji „chůze s lucernou“. Slavnost, která dětem přibližuje prožitkem přicházející čas dlouhých nocí a krátkých dní. Čas, kdy nám světlo předané andělem pomáhá překonat dobu temna. A i když svíčka zhasne, světlo zůstává v nás.

Masopust je svátek pohyblivý. Slaví se ve dnech předcházejících „Popeleční středě“, kterou začíná 40 denní půst před Velikonocemi. Přípravou na masopust býval „Tučný čtvrtek“ - tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o „Masopustní neděli“, kdy se všichni chystali do hospody k muzice. Pondělí probíhalo také ve znamení zábavy. Vyvrcholením pak bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení. Obchůzky neměly závazná pravidla, masky byly všude pohoštěny. Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci.

Venkovní slavnost spojená s ukončením zimy a přivítání všeho nového do života. Mořena jako představitelka zimy a všeho starého je za zpěvu písní hozena do vody, aby byla ukončena její vláda a abychom mohli do našich životů přinést vše nové, svěží - nový život - jaro. Slavnost se koná v březnu či dubnu, může být slavena přímo na Smrtnou neděli před Velikonocemi. U nás ve škole je spjata s průvodem podél řeky Ohře, při kterém se zpívají písně k odchodu zimy. Je to událost, která vychází z českého lidového zvyku, při kterém čištěním studánek a pramenů oslavujeme životodárnou sílu vody, přírody a vítáme jaro.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Ve svátku Svatého Jana se setkávají staré pohanské obřady, které se vztahovaly ke slunovratu s křesťanskými tradicemi. O Svatojánské noci (z 23. na 24. června) se pálily obětní slunovratové ohně, které měly ochraňovat před čarodějnickou mocí. Skákáním přes oheň měli lidé získávat jeho sílu. Ke svatojánským ohňům patřila košťata, která byla vhazována do ohně a pak roztáčena do ohnivých kruhů připomínajících sluneční kotouč.

Myslivost a péče o zvěř

V mysliveckém desateru je psáno: Ke zvěři se chovej šlechetně, tuto chovej, zušlechťuj a chraň! Neber na lehkou váhu čest svou mysliveckou!

Co děláte v tomto období pro přírodu a lesní zvěř? Jak ji chráníte a staráte se také o to, aby byly krmelce před zimou plné?

Aktivity pro děti

Dny se krátí, slunečního svitu ubývá a stále delší část dne se schovává do tmy. Není divu, že v takových chvílích se člověku zasteskne po světle a ještě chvíli by nejraději tu studenou tmu rozehnal. Proč to tedy nezkusit světlem lampiček a lampionů, podobně jako Karafiátovi broučci? V kalendáři mnoha mateřských i základních škol, domů dětí apod. nacházíme už řadu let aktivitu nazvanou Uspávání broučků. Často bývá spojena právě s nošením či výrobou světýlek a lampionů všelijakých tvarů a barev.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #priroda #se #chysta #ke #spanku #co

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]