Region Střední Asie, někdy též nazývaný jako Centrální Asie, tvoří státy bývalého Sovětského svazu - Kazachstán, Uzbekistán, Turkmenistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. Některé zdroje řadí do tohoto regionu také Afghánistán - my se o něm ale zmíníme v tématu Jižní Asie.
Vliv Sovětského svazu a dnešního Ruska jsou na celém území velmi patrné - všechny země udržují s Ruskem čilý obchodní styk, politickou podporu a žijí v nich početné ruské menšiny.
Asie je největší světadíl planety s rozlohou 44,5 mil. km2. Většinou svého území leží na severní polokouli a ve východních zeměpisných délkách. Přímo sousedí s Evropou (hranicí je pohoří Ural a spojnice jižního cípu Uralu, Kaspického a Černého moře). Od Afriky je oddělena Suezskou šíjí a od Ameriky pak Beringovým průlivem.
Velké procento území zabírají poloostrovy (Arabský, Přední a Zadní Indie, Korejský, Kamčatka, Malá Asie) a ostrovy (Velké a Malé Sundy, Japonské ostrovy, Cejlon, Kypr, ostrovy Severního ledového oceánu). Podél východního pobřeží se pak táhne pás činných sopek s častým zemětřesením - jejich příčinou je pohyb litosférických desek, na jejichž rozhraní se tato území nachází.
V Asii převažují vysočiny (území nad 200 m nad mořem). Nachází se zde také všech 14 vrcholů světa nad 8 000 m. Leží zde také nejvyšší hora - Mt. Everest (8848 m n. m.). Mezi velká pohoří pak můžeme dále řadit Karákoram, Pamír a Hindúkuš. Nejvyšší sopkou Asie je Ključevskaja (4 750 m n. m.) na Kamčatském poloostrově.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Velké nížiny se rozprostírají na Sibiři, při pobřeží oceánů a podél velkých řek. Nejnižším místem je hladina Mrtvého moře.
Podnebí je velmi různorodé a je určováno zeměpisnou šířkou a vzdáleností od oceánu. Zasahují sem všechny klimatické pásy severní polokoule. Rozsáhlé horské oblasti mají specifické vysokohorské klima.
Monzun je pravidelný vítr směřující v letním období z oceánu nad pevninu (přináší srážky), v zimním pak z pevniny k oceánu (suché období). Letní monzuny jsou často doprovázeny záplavami. Mezi tropickým a subtropickým podnebným pásem se často vyskytují tropické cyklony - tajfuny. Vysoká rychlost a rotace mají ničivý účinek.
Princip monzunů: V létě se, díky velmi vysokým teplotám, vytvoří nad Asií centrum nízkého tlaku, které nasává vzduch z oceánu (nad oceánem je v tu dobu relativně chladný vzduch a proto je tam vysoký tlak). Letní monzun je tedy vlhký a přináší srážky. V zimě je situace opačná: nad Asií se nachází centrum vysokého tlaku vzduchu (relativně studený vzduch), zatímco nad oceánem je vzduch relativně teplý, a proto je tam nízký tlak.
Asie je jediný světadíl (pokud nebereme Ameriku jako jediný světadíl), ve kterém najdeme všechny podnebné pásy, od rovníkového až po polární. Celkově převládá kontinentální klima, směrem do nitra kontinentu ubývá srážek a zvětšují se rozdíly teplot mezi létem a zimou. Extrémně kontinentální klima najdeme (kromě Ruska) ve Střední Asii a v Mongolsku.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Asie je omývána vodami všech oceánů (kromě Jižního ledového). Přístup k moři je velkou výhodou z hlediska hospodářství. Pobřežní pásma a okolí řek jsou také hustě zalidněné oblasti Asie.
Řeky mají velmi často posvátný charakter - Ganga je přímo svatou řekou pro hinduistické náboženství.
Mezi kontinentem a samotným oceánem se nachází rozhraní v podobě okrajových moří či zálivů. Největším zálivem je Bengálský, dále můžeme jmenovat známý Perský záliv či Thajský. Okrajová moře pak mají různé charakteristiky - od studených a občasně zamrzajících (Karské moře, Moře Laptěvů, Beringovo moře) přes vnitřní moře (mezi kontinentem a ostrovy) - Ochotské, Japonské, Žluté, Jihočínské až po moře ryze tropická (Arabské, Andamanské, Jávská aj.). Úzká a protáhlá území mezi kontinentem a ostrovem zabírají průlivy (Beringův, Taiwanský, Korejský aj.). Moře jsou často využívána jako zdroj potravy - rybolov.
Země se hospodářsky orientují na obchod s Ruskem a Čínou. Většina zemí patří mezi rozvojové země. V popředí stojí Kazachstán - dominance v těžbě (ropa, uhlí, uran atd.) i zemědělství. Směrem na východ se proměňuje zemědělství od pěstování k chovu a pastevectví.
U obyvatelstva je patrný dlouhodobý vliv sovětské kultury a politiky. Všechny státy jsou národnostní (Tádžikové, Uzbeci, Turkmeni, Kyrgyzové, Kazaši), ve všech také nalezneme početnou ruskou menšinu (často více jak 10 %) a ruština je také jedním z úředních jazyků. Většina obyvatel se také hlásí k islámu, ruská menšina pak k pravoslaví.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Řeky Amudarja a Syrdarja byly v minulosti zdrojnicí vody pro Aralské jezero. V důsledku špatného hospodaření s vodou (zavlažování rozlehlých především bavlníkových lánů), stavbě několika přehrad došlo k významnému poklesu vody v jejich korytech a následné ekologické katastrofě a postupnému mizení plochy Aralského jezera. Zajímavým jezerem je Balchaš - mělké jezero s kombinací sladké a slané vody oddělené mělčinou. Téměř celá oblast spadá do tzv. bezodtoké oblasti - odtékající voda se nedostane do světového oceánu.V důsledku změny vodního hospodářství došlo k desertifikaci východní oblasti Aralského jezera a vzniku pouštní a polopouštní krajiny - Karakum a Kyzylkum, kde se dnes život soustředí v typických pouštních oázách.
Střední Asie je tedy oblastí politicky neklidnou. Nejvíce to zřejmě souvisí se střetem komunistické ideologie s ideologií islámu a současnou hospodářskou krizí.Většina zemí se chce zbavit politické a ekonomické závislosti na Rusku a snaží se obrátit své hospodářstvím směrem k islámským mocnostem. Dochází tak mimo jiné také k celkové islamizaci společností národních republik. Ta potom společně s vysokým přir.přírustkem a vysokou nezaměstnaností vytváří v oblasti napětí.
tags: #příroda #střední #Asie #charakteristika