Uhlířské Janovice leží 17 km jihozápadně od Kutné Hory na mírně zvlněné planině, stoupající pozvolna z Polabské nížiny. Do okolí města zasahují poslední výběžky Českomoravské vrchoviny. Město Uhlířské Janovice spravuje podobce Bláto, Janovická Lhota, Kochánov, Malejovice, Mitrov, Opatovice II, Silvánka.
Pokud patříte mezi turisty, kteří s oblibou vyhledávají místa málo navštěvovaná, téměř turisticky neobjevená, přehlížená a přitom zajímavá, s významnými památkami a v krásné krajině, doporučujeme vám návštěvu Uhlířských Janovic. Město leží v líbezné krajině mezi Polabím (necelých 20 km od Kolína a pouhých 14 km od Kutné Hory, v nevelké vzdálenosti od údolí Doubravky pod Železnými horami) a Posázavím.
Tam někde na rozhraní Posázaví a Kutnohorska a Kolínska se rozkládá město Uhlířské Janovice, patřící do okresu Kutná Hora ve Středočeském kraji. Je to necelých 17 km zjz. od Kutné Hory a 19 km jjz. od Kolína. Jak patrno z jeho názvu, mělo vždy co činiti s uhlím. Nikoliv však s gtím, co ukrývají zemské útroby, ale co roste původně v lese. Zdejší uhlířská osada vznikla okolo roku 1250. Mezi první majitele patřili páni z Divišova, kteří roku 1242 přenesli sídlo panství na nově založený hrad nad řekou Sázavou Český Šternberk. Zakladatelem osady byl nejspíše Jan ze Šternberka (podle něj název Janovice). První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Přívlastek Uhlířské získaly Janovice ještě ve 14. století podle uhlí, které se pálilo ve zdejších lesích a bylo využívané především v kutnohorských stříbrných dolech.
Jako mnohá jiná místa v Čechách, bylo i Uhlířskojanovicko osídleno již v době kamenné, zejména pak za neolitu. Z té doby pochází řada nálezů kamenných nástrojů, uložená dnes v muzeích, místních i ústředních.
Roku 1549 byly Uhlířské Janovice povýšené na poddanské městečko. Roku 1739 byly Uhlířské Janovice povýšeny na město, které patřilo Šternberkům až do roku 1750, kdy bylo připojeno k panství Rataje nad Sázavou. S ním přešlo město roku 1764 do majetku Lichtenštejnů, kteří byli jeho vrchností až do zániku feudální (patrimoniální) správy v roce 1848. Svým způsobem to bylo město bohaté a známé, protože i dlouhou dobu vykonávalo funkci soudního okresu, mělo dva katolické a jeden evangelický kostel, synagogu, lihovar, výrobnu likérů i berní úřad.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Když budete chtít vidět všechny významné památky Uhlířských Janovic, nečeká vás dlouhé putování, všechno je tu pěkně pohromadě: na náměstí stojí barokní kostel sv. Aloise Gonzagy, barokní fara a radnice, o kousek dál najdete románsko-gotický kostel sv. Jiljí se vzácnými freskami, barokní márnicí a dřevěnou zvoničkou.
Kostel svatého Aloise je jednolodní, barokní. Založen roku 1767, dostavěn v letech 1794-1795 nákladem knížete Aloise z Lichtenštejna. Boční oltáře s iluzivní malbou ve stylu J. Kramolína.
Kostel svatého Jiljí je kostel hřbitovní, románsko-gotický, po požáru z r. 1904 byl obnoven v letech 1908-1909 L. Láblerem. Zachovány v něm byly zbytky gotických nástěnných maleb Kristových pašijí.
Římskokatolická farnost v Uhlířských Janovicích nepečuje jen o uvedené kostely, ale také o řadu vesnických kostelíků a františkánský klášter v nedalekých Zásmukách. Během druhé světové války sloužil jako internační místo pro kněze nepohodlné protektorátnímu režimu, od padesátých let se prostory pronajímaly k bydlení.
Chcete-li se trošku seznámit se zdejší přírodou, vydejte se na výlet podle říčky Výrovky. Výrovka pramení jižně od Uhlířských Janovic u obce Kochánov v nadmořské výšce 487 metrů v Kamenolhotském lese pod názvem Anenský potok.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Spolu s dalšími potoky napájí rybník Vavřinec. Odtud vytéká pod názvem Vavřinecký potok. Má úzké kamenité dno se zarostlými břehy lemovanými olšemi, a tvoří četné meandry. Jednou ročně, obvykle na podzim, vypouštějí majitelé rybníka z něj něco vody, což je pro vodáky z Peček příležitost uspořádat závody vodáků pod názvem »Vavřinecký potok«. Závod se koná už řadu let a má velkou tradici. I jen pokoukání na závodící v řinoucí se vodě má něco do sebe. Od Kouřimi až po soutok s potokem Bečvárkou se nazývá Kouřimkou. Zbývající úsek protékající zemědělskou aglomerací nese název Výrovka. Vlévá se do Labe pod Nymburkem u obcí Písty a Kostomlátky. Od Radimi protéká regulovaným řečištěm. Celková délka toku je 60,3 km Průměrný průtok u ústí do Labe je 1,94 m3/s. Největší přítoky jsou zprava Bečvárka, zleva Šembera, která přitéká od Českého Brodu. Břehy bývají na mnoha místech lemovány břehovými olšovými porosty, někde i pískovcovými skalními útvary. Mezi Vrbčany a Radimí u Peček vytváří Výrovka krásný kaňon, na jehož bocích je několik významných přírodních rezervací. Název říčky pochází od lovu »škodlivých« druhů ptáků a savců pomocí výra velkého, na tzv. výrovce. Odtud název říčky.
V okolních lesích roste poměrně hodně hub, zvláště na podzim.
Nejbližším výletním cílem je rozhledna Březina u Žandova, jihovýchodně od Uhlířských Janovic. Ještě o kousek dál směrem na Kutnou Horu objevíte zříceniny hradu Sion, který si tu v letech 1426 až 1427 postavil husitský hejtman Jan Roháč. Když se vydáte z Janovic na jihozápad, záhy se dostanete do údolí Sázavy, do Ratají nad Sázavou.
| Název | Typ | Stav | Přístupnost | Kraj | Místo | Nadmořská výška |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Babka | Věž - rozhledna | Zachovalý | Volně přístupno | Středočeský kraj | Zruč nad Sázavou | 451.0 m |
| Bělá | Tvrz | Zřícenina | Volně přístupno | Vysočina | Bělá | 543.0 m |
| Bohdanka | Věž - rozhledna | Zachovalý | V návštěvních hodinách | Středočeský kraj | Bohdaneč | 498.0 m |
| Březina | Věž - rozhledna | Zachovalý | V návštěvních hodinách | Středočeský kraj | Žandov | 555.0 m |
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #příroda #Uhlířské #Janovice #zajímavosti