Příroda v mateřské škole: Cesta k ekologické výchově a šťastným dětem

Naše mateřská škola se nachází na okraji Karlových Varů v klidném prostředí. Kousek od MŠ je velká louka a potok, cesta do lesa nám trvá s dětmi 30 minut. Vede přes řeku okolo myslivny až na lesní vyhlídku. To vše nás před třemi roky přivedlo na myšlenku založit přírodovědný kroužek Kamarádi přírody.

Hlavním cílem ŠVP je potkávat v naší mateřské škole šťastné děti a spokojené rodiče. Docílit laskavým přístupem, partnerským vedením a výběrem vhodných činností, aby se děti cítily ve školce bezpečně a šťastně, a to vše s ohledem na individualitu každého dítěte. Připravit děti na dobrý start do školy.

Rozvíjet schopnosti dítěte, jeho jedinečnost a potenciál, osvojovat si základy hodnot, na nichž je založena naše společnost, získat osobní samostatnost a schopnost projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí. Zejména aktivní účastí dítěte na objevování světa a prožitek z něj, zdokonalování praktických dovedností, které dítě použije na základě svých znalostí.

V dlouhodobé koncepci mateřské školy vycházíme z přirozených činností charakteristických pro předškolní věk. Rozvíjet citlivý a ohleduplný přístup k přírodě a životnímu prostředí. Základní myšlenkou je osobnostní a citový rozvoj dítěte s ohledem na jeho potřeby a zájmy se zaměřením na ekologickou výchovu (ekologie je úcta k životu). Rozvíjet chuť dítěte poznávat stále nové věci a podílet se na ochraně životního prostředí ve všech jeho formách (všechno živé má právo na život). Vést děti ke zdravým životním návykům a postojů (ve zdravém těle zdravý duch). Vytvářet inspirativní, příjemné a bezpečné prostředí plné pohody a radosti (raduji se z maličkostí). Společně s dětmi udržovat kulturní tradice a hodnoty (vážím si dědictví svých předků). Rozvíjet oblast estetického a citového vnímání přírody a učit děti chápat existující souvislostí (jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá). Využívat bezprostřední blízkost lesa k pozorování krás přírody, jejich kouzel a proměn (každá květina, každý strom, každé zvíře nás může mnohému naučit). Učit děti vnímat svět kolem sebe, dění v tomto světě a vytvořit základy pro odpovědný postoj dítěte ke společenskému a přírodnímu prostředí.

Vzdělávací program a jeho charakteristika

Charakteristika vzdělávacího programu: Podporovat duševní pohodu dětí. Vést děti ke zdravému životnímu stylu. Vytvářet podmínky k samostatnému rozhodování a odpovědnosti dětí. Důraz klademe na vytváření pohodového prostředí (estetické, lidské - dobré vzájemné mezilidské vztahy - mezi zaměstnanci, rodiči, dětmi). Rozvíjet klíčové kompetence, dosahovat očekávaných výstupů.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Rámcové cíle: Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání. Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost. Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí.

Vzdělávací oblasti dle RVP PV:

• Dítě a jeho tělo - oblast biologická
• Dítě a jeho psychika - oblast psychologická
• Dítě a ten druhý - oblast interpersonální
• Dítě a společnost - oblast sociálně kulturní
• Dítě a svět - oblast environmentální

Všech pět oblastí se vzájemně propojují, ovlivňují, a to vytváří společně fungující celek. Jejich průběžné naplňování směřuje k dosahování dílčích kompetencí, které jsou základem pro postupné budování klíčových kompetencí. Kompetence jsou poznatky, postoje, schopnosti, dovednosti, které u dětí průběžně budujeme a rozvíjíme.

Klíčové kompetence

Směřujeme k vytváření základů klíčových kompetencí. Jsou to určité výstupy, kterých chceme ve vzdělávání dětí dosáhnout a ke kterým směřujeme. Je to soubor předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Předpokládá se, že dítě ukončující předškolní vzdělávání dosáhne potřebné klíčové kompetence k dalšímu vzdělávání.

Pro předškolní vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

• Kompetence k učení
• Kompetence k řešení problémů
• Kompetence komunikativní
• Kompetence sociální a personální
• Kompetence činnostní a občanské

Metody, zásady a formy práce

Metody, zásady a formy práce:

• komunitní kruh
• tvořivá dramatika
• prožitkové učení
• využití přirozených situací
• řízené skupinové činnosti
• řízené individuální činnosti
• převládaní spontánní činnosti nad řízenými

Při výběru činností se řídíme věkem a stupněm rozvoje dětí, jejich potřebami, zájmem a pedagogickým záměrem. Dbáme na kvalitu psychohygienických podmínek, dodržujeme pedagogické zásady, metodické postupy a tvůrčím způsobem uplatňujeme moderní metody a formy práce. Bereme v úvahu, že každé dítě má právo být jiné, mít jiné potřeby a rozvíjet se svým tempem.

Denní součástí naší pedagogické práce je tvořivá improvizace, pružné a citlivé reagování na okamžitou situaci, vnímáme celou osobnost dítěte a získáváme je ke spolupráci, předáváme nové poznatky a vedeme je k citovému prožívání bezprostředních vztahů k okolí. U každého dítěte hledáme vlastní vzdělávací postupy. Výsledkem musí být pohoda a prožitek dětí, jejich zaujetí pro činnost, radostné prožití pobytu u nás v mateřské škole.

Zásady naší pedagogické práce:

• Prioritou je pro nás vždy zájem dítěte.
• Hlavní činností dítěte je hra nebo činnost, při které získává poznatky a dovednosti.
• Respektujeme specifiku předškolního vzdělávání.
• Uplatňujeme individuální přístup k dítěti.
• Aktivity spontánní a řízené jsou vzájemně provázané a vyvážené různorodou činností.
• Důsledně provádíme evaluační analýzu obsahu, metod a forem denní nabídky činnosti dětí.
• Sledujeme vývoj dítěte a jeho změny a pokroky zaznamenáváme.
• Spolupracujeme s rodiči dětí.

Formy naší pedagogické práce:

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

• Prožitkové a kooperativní učení hrou, které je založeno na přímých zážitcích dítěte.
• Upřednostňujeme smyslové vnímání jako základ veškerého přirozeného poznávání.
• Aktivně podporujeme rozvoj komunikativních dovedností.
• Využíváme spontánních nápadů dětí, podporujeme dětskou zvídavost a potřebu objevovat.
• Uplatňujeme situační učení, spontánní sociální učení a didakticky cílenou činnost.

Uskutečňují se během celého dne ve všech činnostech a situacích, které se v MŠ naskytnou. Jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, na vyváženosti spontánních aktivit, řízených činností v menších či větších skupinách nebo individuálně, vycházejí z dětské volby, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat. Toto zakládáme na aktivní účasti dítěte, založené na smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Snažíme se omezovat předávání hotových poznatků a slovních poučení.

Jsme si vědomi, že se dítě rozvíjí a učí na základě vlastní aktivity (činnostmi, kterými se ze své vůle a svého zájmu zabývá). Většina činností bude obsahovat prvky hry a tvořivosti. Vzdělávání bude probíhat cílevědomě, promyšleně a plánovitě. Využíváme hlavní prostředek výchovy, prožitkovou zkušenost dítěte. Dítě se učí prožitkem samo a spontánně, přirozenými cestami sbírá a zpracovává poznatky. Zkušenosti získává především tím, že něco dělá, a to, co dělá, prožívá. Mezi další prostředky patří i volná hra, řízená činnost, společenská činnost, individuální přístup a péče, osobnost učitelky, pobyt venku, komunikace a spolupráce s rodiči.

Přírodovědný kroužek "Kamarádi přírody"

Náš program pro děti je velice pestrý. Pracujeme se všemi dětmi z naší třídy a při prožitkovém učení vidíme daleko lepší výsledky ve výtvarných i hudebních činnostech. Ze zážitků dětí čerpáme i při plnění vzdělávacích cílů RVP PV. Každý čtvrtek dopoledne začíná naše putování za poznáním. Maskoty třídy U Medvídků jsou dva medvědi - kluk Medoušek a holka Medulka. Ti s námi podnikají výpravy do lesa. Děti je nesou mezi sebou a starají se o ně. V lese získávají děti poznatky o živé a neživé přírodě. Vše, co nasbíráme, také zužitkujeme při výrobě lesních skřítků, korálků, zvířátek, barevných kamenů, mechového království apod.

Na podzim děti sbíraly kaštany a bukvice, které jsme donesli do myslivny. Na příkladech života Eskymáků a Indiánů se děti naučily lidské moudrosti a správnému soužití s přírodou. Proto mají děti rády téma Indiánský podzim a V zemi sněhu a ledu. Všímáme si nesprávného chování lidí, kteří si les pletou s veřejnou skládkou. S dětmi čistíme studánku u myslivny, kterou také na podzim zamykáme papírovým klíčem. Objevili jsme zrenovovaný rumpál s dřevěným okovem; děti určovaly, co je pitná a užitková voda.

V zimě medvídci spí, a tak vyrážíme na louku, kde děti jezdí na kluzácích, ale také pozorujeme led na potoce, zapouštíme barvy do sněhu. Děti moc potěšilo, že jsme na Vánoce nezapomněli na lesní zvířata a ptáky a nazdobili jim stromeček jablky, semínky, kaštany a kolečky mrkve. Za oknem ve třídě máme budku pro ptáky a děti se starají o jejich krmení. Už vědí, co do ptačích bříšek patří a co jim škodí.

Pokud nám počasí nedovolí jít ven, vyrábíme z PET lahví, kartonů, látek a dalšího odpadového materiálu různé předměty. Na jaře se medvídci probudí a přinesou dětem dárky - semínka, lupu, mikroskop. To jsou další pomocníci při pozorování květin, brouků, rostlin, klíčení semen, rašení trávy a nových listů na stromech. Další cesta vede do Tašovic na naučnou stezku, kde v krásném prostředí řeky, lesa a zahrádek plníme úkoly spojené s přírodou. Naše putování ukončíme výletem do ZOO ve Staré Roli.

Když jde malé dítě po chodníku s maminkou a mlsá bonbóny nebo nanuka, většinou odhodí papír bez povšimnutí dospělého na zem. Naše děti to už nedělají a dobře vědí, že přírodu musíme chránit. To je pro nás největší odměna za celoroční práci v kroužku Kamarádi přírody.

Příklady programů pro děti

Popis programu: Během programu se zaměříme na naše nejznámější druhy ptáků. Řekneme si, jaký ptáček u nás na zimu zůstává, a který naopak odlétá do teplých krajů. Pokusíme se sledovat ptáky pomocí dalekohledů.

Popis programu: Pojďte s námi pozorovat a poznávat zahradu všemi smysly! Něco ochutnáme, něco ucítíme, něco vyrobíme vlastníma rukama a poodhalíme spolu některé ze zahradních tajemství! V přírodní zahradě pečujeme o rostlinky, o půdu (tím i trošičku o Zemi) i o vzájemné vztahy. Lákáme do ní volně žijící živočichy, dělíme se s nimi o vše, co v ní roste.

Popis programu: Když se na jaro probouzí les, má pro nás mnohá překvapení, která lze ovšem spatřit jen po krátké období. Společně s lektorem se děti mohou stát malými badateli a pokusí se nalezené květiny a stromy určovat pomocí vyrobeného miniatlasu. Během cesty mohou též potkávat zajímavá zvířata objevující se v jarním období. Cíl programu: Děti se seznámí s volně rostoucími jarními květinami v lužním lese. Dále se děti seznámí s jedlými druhy rostlin a ,za pomocí lektora, si vytvoří chutnou svačinku z těchto rostlin a bylinkového másla. Program se realizuje pouze na jaře.

Popis programu: Voda je život. Naším cílem programu je děti formou her seznámit s vodním prostředím a s živočichy žijícími v ní. Proč je důležité zachovat čistou vodu? Jak vypadá koloběh vody na zemi? Děti si také vyzkouší některé drobné pokusy s vodou. Na těchto jednoduchých pokusech ukážeme problematiku znečištění vody.

Popis programu: Svět žab je velmi zajímavý. Pojďme jej společně prozkoumat. Během programu se seznámíme se s našimi nejznámějšími druhy, o každém si řekneme několik zajímavostí. Pokusíme se rozeznat kvákání žab od hlasových projevů jiných živočichů.

Popis programu: Co dělají včeličky na jaře? Jak se pyl promění v med? Představíme si fascinující svět včel, za cestou k medu nás provede včelka Sluněnka. Cílová skupina: MŠ a 1.

Popis programu: Jaká pravidla panují v mraveništi? Jak se mravenci domlouvají? Děti se formou her dozvědí, jak to chodí v mraveništi, jak se mravenci orientují, jakou preferují potravu nebo jaké mají nepřátele.

Popis programu: V trávě je tolik pohybu a tolik života. Děti se seznámí s vybranými druhy hmyzu a lučními rostlinami. Zaposlouchají se do zvuků louky a pokusí se rozpoznat podle hlasu či zvuku dané zvíře.

Popis programu: Co je to obilí, co je obilnina? Co vše lze z obilí vyrobit? Jak se dříve získávala mouka a jak je tomu dnes? Jak dlouhá je cesta malého semínka na náš stůl?

Popis programu: Jaké známe obyvatele lesa? Jak se v lese chovat? Co lesním obyvatelům škodí a jak jim můžeme pomoci? Co do lesa nepatří? Děti se naučí poznávat některé stromy, keře a rostliny. Povíme si něco o lesních zvířátkách.

Popis programu: Jak zvířata přežívají zimu? Které zvířata spí a které naopak tráví zimu aktivně. Jaký je mezi nimi rozdíl. Nezapomínáme ani na ptáky, kteří odlétají do teplých krajin. Pro ptáky, kteří zimu tráví u nás, si vyrobíme společně speciální lojové koule.

Popis programu: Jaké známe obyvatele lesa? Jak se v lese chovat? Co lesním obyvatelům škodí a jak jim můžeme pomoci? Co do lesa nepatří? Děti se naučí poznávat některé stromy, keře a rostliny. Povíme si něco o lesních zvířátkách.

Prosociální chování v mateřské škole

Pro Jirku si do mateřské školy přišla maminka s dvouletým bráškou Honzíkem. Jirka si nese obrázek, který nakreslil pro tátu. Obrázek se ale líbí Honzíkovi. Chce ho tak moc, že se dal do pláče. Jirka mu ho nechce dát. Zasáhne maminka: „Jirko, okamžitě dej ten obrázek Honzíkovi, nebo uvidíš! Víš, že je malý!“ Jirka nerad dává obrázek malému bráškovi, ten ho pomačká a odhodí. Jaký je rozdíl mezi oběma situacemi? Jirka se také zachoval prosociálně, ale jeho chování bylo vynucené hrozbou trestu. Jeho zkušenost s pomocí druhému je negativní. Obrázek byl určen tátovi, a bratr mu ho, i když nechtěně, zničil. Rozdíl mezi situacemi je patrný. V prvním případě si děti odnášejí pozitivní zkušenost s prosociálním jednáním, ve druhém se jedná o zkušenost negativní.

Mateřská škola je pro děti po rodinné domácnosti, ve které je již všechno známé a bezpečné, novým neznámým prostorem. Dítě se setkává s velkými místnostmi, vysokými stropy, hlukem a hemžením, které prostor naplňují. Potřebuje si nové prostředí okoukat, prozkoumat, seznámit se s ním, vyzkoušet jeho záludnosti a výhody. Dětem v heterogenní skupině se opět nabízejí příležitosti k prosociálnímu chování při seznamování nových kamarádů s prostorem mateřské školy.

Abychom se kdekoliv cítili bezpečně, potřebujeme mít jistotu, že právní řád tohoto území nás ochrání před nebezpečími, která by nám mohla hrozit ze strany druhých či prostředí. Z tohoto důvodu (ale také proto, že tímto konáním připravujeme děti na život v demokratické společnosti) vytváříme spolu s dětmi pravidla, která by měla pomoci proměnit mateřskou školu v zónu bezpečného prostoru. Vytvářet pouze taková pravidla, která mají smysl. Vytvářet pravidla spolu s dětmi. Učitelka ví, jaké pravidlo potřebuje vyvodit, ale nebrání se podobě, kterou mu chtějí dát děti. Např. Spolu s pravidly hledat i přirozené důsledky, které by mohlo mít jejich nedodržení.

Domluvit se s dětmi na opatřeních, která nastanou, pokud někdo dané pravidlo poruší. Např.: Spolu s dětmi jsme se domluvili, že kdo po obědě neusne, nemusí zůstávat na lehátku, ale může si jít hrát do třídy. Podmínkou a pravidlem však je, že si musí hrát potichu, aby nevzbudil malé děti. Na otázku, co budeme dělat, když to někdo nedodrží, děti nejdříve vymýšlely různé tresty (dáme mu na zadek, nedostane bonbón aj., které znají z domova), ale po chvíli přišly na to, že by si měl jít lehnout zpátky na lehátko a pozorovat, jak si ostatní hrají potichu. Aby to příště uměl.

Bezpečí druhých dětí = jak by se mělo dítě chovat, aby neublížilo ostatním dětem (pravidla při hrách, vzájemné komunikaci a řešení konfliktů, při dělení se o hračky, péči o mladší a slabší). Bezpečí učitelky a dospělých osob = jak by se mělo dítě chovat, aby neubližovalo ani dospělý osobám, které o ně v MŠ pečují (sem patří třeba pravidlo o jídle nemluvíme ošklivě - známe důsledek, paní kuchařku by to mrzelo a nám by nechutnalo; dítě nesmí učitelce ubližovat fyzicky, např. kopat ji aj., protože ji to bolí a nepřeje si, aby to někdo dělal). Bezpečí věcí, které dítě obklopují = hraček, oblečení, zařízení MŠ, ale i obecního majetku aj. Dítě by nemělo záměrně ničit věci, které je obklopují, ale učit se s nimi zacházet tak, aby mohly lidem co nejdéle a nejlépe sloužit, hledat způsoby, jak poškozené věci opravit (např. autíčka jsou na ježdění, ne na házení aj.).

Organizace v čase = je třeba zajistit, aby činnosti v MŠ měly svůj řád a rytmus, který dítě zná, je pro ně uklidňující, ale není neporušitelný. Pravidla jsou jedním ze základních mechanismů, které učí děti prosociálnímu chování vůči ostatním dětem i dospělým. Společnost, která nemá pravidla, je společností anarchistickou, ostatním nebezpečnou. Děti v předškolním věku jsou osobnosti, které se musí stále rozvíjet, protože potřebují nové náměty na pozdější práci, kterou budou vykonávat.

Kresba a malba v mateřské škole

V mateřské škole jsou seznamovány s různými technikami kresby a malby. Učí se kreslit postavu od tzv. hlavonožce až k figuře, která má správný počet prstů, končetin a všechny prvky jsou skutečné a reálné. Myslím si, že kresba tak trochu předchází malbě, protože každé dítě se nejprve musí naučit držet tužku, pastelku, fixu, voskovku, později rudku, uhel a křídu. Teprve potom může následovat malba temperou, akvarelem, pastelem, či dokonce olejem. Ve většině MŠ se děti učí s kresbou pracovat pouze okrajově a hlavně jen s tradičními materiály, a to u stolečků ve třídě. Málokterá učitelka je pustí kreslit společný výtvarný projev na velký papír položený na zemi, nebo dokonce aby kreslily venku, a to netradičními technikami.

Je velmi obtížné sehnat literaturu na téma obtisky v přírodě, a proto jsem se rozhodla, že se pokusím některé nápady vymyslet a pomoci je učitelkám v mateřské škole uskutečnit. Svoji práci jsem rozdělila do částí podle ročních období, protože v každém z nich se pracuje s trochu jinými materiály a pomůckami. Každé období nám také nabízí mnoho nových zajímavých námětů, které se nedají v celoročním souhrnném plánu vyzdvihnout. Chcete tedy učit děti vytvářet a seznamovat se s obtisky v přírodě? Proč ne? V přírodě je mnoho předmětů, tvarů a částic, které jsou tvořeny jak z neživé, tak z živé přírody. Z přírodních materiálů by se dalo kreslit například klacíkem, či dřívkem. Pěknou stopu dělá také opálené dřevo, které si můžeme vzít u každého táboráku. Při kresbě dřevem a klacíky dáváme pozor na tvar, na jeho špičaté konce.

Na louce a v parku najdeme také mnoho třeba i živých přírodních materiálů, které se k malbě dají použít. Jsou to květiny, plody, listy apod. A nejen stopy, které můžeme sami vytvořit. V přírodě najdeme spoustu již hotových stop, se kterými se dá ještě dále pracovat a hledat v nich (rozvíjet představivost dětí). Co se dá těmito materiály všechno vytvořit?

Kresba a malba podle ročních období

Jaro: Obrazce v květinových záhonech - děti chodí na procházky a pozorují, jak jsou květiny na záhonech vysazené, co v nich vidí (hodiny, slunce apod.), mohou si vytvořit i vlastní náměty, jak by měl podle nich záhon vypadat (na malém vzorku květin, nebo z kamínků, klacíků, hlíny apod. Probouzející se příroda - na jaře rostou ze země různé druhy květin, rodí se mláďata. Postup - děti si ven vezmou čtvrtku, nebo pytlovinu, látku apod. Nosí si na své stanoviště živé i neživé přírodniny a lepí je na papír. Vytvářejí obraz z přírodnin, který představuje, jak vypadá květ, když je malý, postupně roste, odumírá apod. Nebo mohou kreslit vývoj larvy, jak vzniká motýl apod. (pro starší děti). Postup - děti si vezmou do ruky postupně různě silné klacíky, kamínky, dřívka apod. Snaží se vytvořit do bláta, písku apod.

Léto: Postup - děti si vyberou na místě plném stop tu, která se jim bude nejvíce líbit. Potom ji mohou vylít sádrou a udělat obtisk. Postup - děti tvoří z písku stavby, které upravují rukama, klacíkem, kamínkem apod. Postup - děti si vezmou do ruky klacík, nebo mohou kreslit i prstem. U mělkého potoka, bazénu, nebo lavoru jeden kreslí tvary a ostatní se dívají, co vzniká (hádají, co druhý nakreslil apod.). Potom se vymění. Postup - děti kreslí (otiskují) plody na čtvrtku, látku, nebo na kůru, dřevo apod. Postup - děti si namočí podrážku (ruku, prst) do bahna (nebo smývatelné barvy), stopu obtisknou na papír, látku, nebo dřevo. Dokreslení stopy, vymyslí, co malba znázorňuje.

Podzim: Podzim je roční období plné jasných barev, odstínů, vánků, větrů a fujavic. Postup - děti si nasbírají listy, tvoří obtisky, na čtvrtku. Listy potřou barvou, nebo přírodním materiálem (blátem, borůvkami apod.) a obtisknou to na čtvrtku. Témata - čáry, máry, ať jsou všude samé čáry.

Zima: Zima je roční období plné chladivých a tmavých dnů. Je ale také sníh, který dětem pomáhá se výtvarně vyjádřit. Postup - děti si samostatně nebo společně lehají do sněhu, tvoří obtisky postav, andělíčky (lehnou si do sněhu, rozpaží ruce a táhlými pohyby vytvoří andělíčkovi křídla). Postup - každé dítě si vymezí svůj vlastní prostor (nebo mají děti jeden společný). Nápodoba zvířecích stop - děti tvoří stopy prsty, chodidly (podrážkou), klacíky apod. Kresba se zavřenýma očima - děti chodí volně po sněhu (nebo pouze kreslí rukou do sněhu), ale nedívají se na to. Po otevření očí hledají, co z jejich obtisků vzniklo.

Myslím si, že jste se sami přesvědčili, že v přírodě se kreslit a vytvářet určitě dá. Vždyť je tolik námětů, které můžeme použít při práci s dětmi. Při práci venku je důležité dodržovat bezpečnost práce s dětmi. Největším problémem při tvoření této práce byl nedostatek literatury, a proto jsem se ve většině případů řídila svými vlastními náměty a zkušenostmi.

tags: #priroda #usina #portal #rvp

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity v Nýrsku a okolí
• České domácnosti a obnovitelné zdroje
• Nápady pro rok v přírodě ve školní družině
• Publikace Jana Činčery
• Objevte Plzeňsko