Příroda v Kanadě: Stromy a Druhy

V Kanadě hraje prim příroda. Můžete se zde sice ponořit i do víru velkoměsta, především v Torontu, Ottawě či Vancouveru, ale ať už chcete spatřit Niagarské vodopády, pozorovat kosatky či naopak lední medvědy v Nunavutu, dotknout se ledovce na Newfoundlandu či navštívit národní park Banff, jehož dechberoucí scenérie vás ohromí. Milovníci sladkého zde mohou podniknout tour po výrobnách javorového sirupu - kanadského zlata. Návštěvníci, kteří mají rádi zvířata, si v Kanadě také přijdou na své, zdejší divočina je velice druhově pestrá.

Kdy Kanadu navštívit?

Kanada se dá považovat za celoroční destinaci, ale pokud nemáte v úmyslu zde provozovat nějaký zimní sport či navštívit pouze města, vhodným obdobím je zejména doba od dubna do září, kdy teploty jsou příjemné a nehrozí žádné sněhové vánice a uzavřené silnice. Pohyb v přírodě je také jednodušší a vše je přístupnější.

Kanada na jaře

Jaro je obdobím, kdy se vše v přírodě probouzí a ta se začíná zelenat a rozkvétat. Tato doba je ideální pro nejrůznější treky, cyklovyjížďky či na jarní lyžování. Lyžařská sezóna je v Kanadě dlouhá, často trvá až do června. Jaro je v Kanadě také synonymem pro javory, zejména na východě Kanady ve frankofonním Québecu, kde se vyrábí 80 % světové produkce javorového sirupu. Festivaly a ochutnávky jsou v plném proudu!

Kanada v létě

Léto je ideální dobou pro návštěvu velkého množství kanadských národních parků. Letní měsíce jsou ty nejteplejší, a tak nic nebrání tomu, abyste si užili také kempování! Léto je rovněž dobou festivalů napříč celou Kanadou. Můžete se však také jen tak toulat dechberoucí přírodou, která vám ukáže ty nejkrásnější scenérie. Sportovně založení návštěvníci si mohou dokonalé výhledy užít třeba i z kajaku, kánoe či surfboardu. Whale watching u západního pobřeží je rovněž velice populární aktivitou! Léto je v Kanadě asi nejrušnější turistickou sezónou, proto nezapomeňte vše zarezervovat s dostatečným předstihem.

Kanada na podzim

Kanada je na podzim snad nejfotogeničtější, a to díky překrásně zbarveným všudypřítomným listům. Turistů lehce ubývá, přestože na začátku období jsou dny stále ještě teplé a dlouhé. Vy si můžete užít výlet na jednu z mnoha zdejších vinic, zejména ledové víno je kanadskou specialitou. Podzim je také skvělou dobou pro návštěvu zdejších měst. A když už budete v Torontu, rozhodně by na vašem itineráři neměla chybět nedaleká Niagara. Podzim přeje rovněž galeriím a muzeím, kterých je na území Kanady nespočetně.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Kanada v zimě

Kanada je rájem zimních sportů! Pasivní sportovci jistě ocení návštěvu Calgary, místa, kde se konaly v roce 1988 zimní olympijské hry. Ti aktivnější v tuto dobu mohou v Kanadě využít nepřeberné lyžařské možnosti (včetně adrenalinového heliskiingu), bruslení na Rideau Canal v Ottawě, jízdu na psím spřežení atd. Zima je také ideální dobou k pozorování polární záře, jednou z nejlepších lokalit ke spatření tohoto úžasného přírodního fenoménu je území Northwest Territories a Nunavut. Ve městech vás pak celý prosinec jistě potěší bohatá předvánoční výzdoba spojena s Christmas Market.

Flora a Fauna Kanady

Flora i fauna Kanady je velice rozmanitá, a to především díky rozdílným biomům, které na území této země najdeme. Můžete zde spatřit ikonická zvířata, která zkrátka ke Kanadě neodmyslitelně patří jako třeba losa, jelena caribou, rosomáka, bizona, zajíce polárního, mrože, wapiti, bobra, grizzlyho či ledního medvěda (jejich „hlavním městem“ je Churchill). Ale také zvířata méně známá jako například roztomilého urzona připomínajícího zdánlivě malého dikobraza a ve vzduchu pak také papuchalky. Vody omývající Kanadu jsou domovem mj. kosatek a běluh.

Flora Velkých jezer se může pyšnit bílou borovicí, jedlovcem, cukrovými a červenými javory, žlutou břízou a bukem. Jehličnaté stromy - zejména červený smrk - převládají v přímořské oblasti. Na východě se také vyskytuje jedle balzámová, cedr bílý, tamarack, bříza bělokorá a osika, v sušších oblastech pak borovice kleč. Od prérijních pastvin po arktickou tundru roste osika, dub, topol, bříza bělokorá a další listnaté stromy. Na vnitřních pláních roste mnoho druhů trav. Vlhká oblast podél západního pobřeží je známá svými vysokými jehličnany: jedlovec západní a červený cedr, douglaska, smrk sitka a borovice pohorská. Oblast Skalnatých hor pokrývají subalpinské lesy, kde se vyskytují jehličnany jako smrk Engelmannův, osika a jedlovec. Velká arktická oblast je pokryta nízko rostoucími travinami, mechy a keři. Klasickým kanadským stromem je pak samozřejmě javor!

Lesy v Kanadě a obnova pomocí dronů

Rozsáhlé subarktické území v Kanadě severně od severoamerických prérií zasahuje na západ až na Aljašku, dosahuje k úpatí hřebene Skalistých hor a táhne se v lesní zóně až k Atlantskému oceánu; nepatrně přesahuje i do severozápadních států USA. Klima je zde chladné, s krátkým teplým létem a drsnými mrazivými zimami; od východu k západu roste kontinentalita. Vegetaci tvoří boreální les (tajga) s převahou jehličnanů. Hlavní dřeviny jsou smrky (Picea mariana a Picea glauca), borovice (Pinus banksiana, na východě i Pinus strobus a Pinus resinosa), jedle (Abies balsamea) a modřín (Larix laricina), z listnáčů hlavně břízy (Betula papyrifera) a topoly (Populus tremuloides). Na jihovýchodě provincie přibývají i javory, např. Acer rubrum. Květena je ovlivněna vývojem ve čtvrtohorách a najdeme zde především široce rozšířené druhy a jen minimum endemitů.

Boreální lesy se po požárech tradičně obnovují samy. Jenže klimatická změna a intenzita dnešních požárů tuhle přírodní obnovu narušily. Maxence Martin, profesor lesní ekologie na Univerzitě v Québecu, to shrnuje jasně: ,,Pokud je les příliš mladý, bude regenerace trvat velmi dlouho.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Pro domorodé komunity jako jsou Ouje-Bougoumou Cree, kteří žijí uprostřed boreálních lesů, jsou požáry existenční hrozbou. Kmenové společenství spolupracuje s Flash Forest při plánování místní obnovy, aby se sladily kulturní a environmentální priority.

Zatímco tradiční lesníci sahají po lopatách, Kanaďané vzlétají s drony, které dokážou za den vysázet 50 tisíc stromů. Drony Flash Forest nerozhazují semena naslepo. Každá kapsle obsahuje semena, vodu, živiny a houby, které pomáhají růstu. Celý proces řídí umělá inteligence. Drony mapují terén, analyzují klima, topografii a složení půdy, aby vysadily semena na správných místech.

Dronové zalesňování není žádná procházka růžovým sadem. Přesto drony nabízejí rychlost a přístup do míst, kam se člověk těžko dostane. Dronové zalesňování může být levnější než ruční sázení, i když nedostatek semen tlačí ceny nahoru. Pro profesionály v dronových službách se otevírají nové příležitosti. Jak se klimaticky podmíněné požáry stupňují, vlády pravděpodobně upřednostní financování takových iniciativ. Flash Forest ukazuje, jak drony můžou transformovat environmentální obnovu.

Cathedral Grove

Cathedral Grove na břehu jezera Cameron mezi městy Parkville a Port Alberni na kanadském ostrově Vancouver Island vyrazí dech. Procházíte se tím lesem, tedy pralesem, a nevěříte svým očím. Vidíte tu hlavně douglasky tisolisté a zeravy obrovské a jsou tak monumentální, že daleko převyšují naše paneláky. Jedna z těch douglasek „The Big Tree“ patří k největším stromům v Kanadě. Podle registru Univerzity Britské Kolumbie, měří strom 76 metrů, je tedy vyšší o 20 m, než šikmá věž v Pise. Je jako 18patrová budova. Takže, když Kryštof Kolumbus objevil Severní Ameriku v roce 1492, bylo mu už 300 let.

Cathedral Grove, která se nachází na kraji MacMillan Provincial Park, je jedním z nejdostupnějších porostů obrovských douglasek na Vancouver Island. Místo leží pouhých 20 minut jízdy z Port Alberni přímo na hlavní silnici č. 4. Park chrání a uchovává mezinárodně významný reprezentativní příklad pralesa douglasek a zeravů v rámci biogeoklimatické zóny Coastal Western Hemlock.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Douglaska Tisolistá

Douglaska tisolistá je velmi vysoký, rychle rostoucí strom, druhý nejvyšší jehličnan na světě (po sekvoji vždyzelené). Stromy dorůstají výšky 60-75 m a více. Ve starých porostech jsou časté stromy o průměru 1,5-2 m. Maximální výška bývá 100-120 m s průměrem 4,5-6 m, což jsou nejvyšší zdokumentované hodnoty. Údajně nejvyšší objevená douglaska byla poražena a měřila 133 metrů a byla tak nejvyšším nalezeným vzpřímeně rostoucím stromem vůbec. Nejvyšším žijícím exemplářem je 99,4 m vysoká "Doerner Fir" na východě Fork Brummit Creek v Coos County (USA).

Stezky po obou stranách silnice vás vedou mohutnými porosty tohoto pobřežního pralesa. Největší douglaska je na jižní straně, na severní straně silnice jsou pak háje starobylých zeravů obrovských.

Silná vichřice na Nový rok v roce 1997 navždy změnila vzhled parku. Bouře porazila stovky obrovských stromů a zničila části stezkového systému. Obnova a úklid začaly téměř ihned po vichřici. Ačkoli dnes leží mnoho stromových obrů na zemi, hodnota místa se nesnížila. Tyto popadané stromy otevírají koruny stromů a poskytují světlo, prostor, úkryt a živiny pro další generace rostlin.

tags: #priroda #v #kanade #stromy #druhy

Oblíbené příspěvky:

• Exploring Czech Nature
• Využití elektrické kytary v přírodě
• Likvidace odpadu v Nových Heřminovech
• Udržitelné stavebnictví
• Dopady konzumace masa na životní prostředí