Ekologické dopady konzumace masa

14.03.2026

Celosvětová spotřeba masa vrostla za posledních 50 let až pětinásobně, což je spojené s růstem životní úrovně a přechodem na západní styl stravování typu fast food. Za posledních 50 let vzrostla spotřeba masa až pětinásobně, průměrně sní Čech 82,4 kila masa ročně. Ačkoliv maso a mléčné produkty poskytují pouze 18 % kalorií, pro jejich produkci je potřeba 83 % zemědělské půdy. Ekologická stopa produkce masa je přitom vysoká.

Maso a mléčné výrobky přitom poskytují zlomek kalorií, které přijímáme, jsou ale "černou dírou" na zdroje a jako průmysl velmi problematické svými způsoby zacházení se zvířaty. Jen pro představu, na začátku zmiňovaný průměrný Američan sní 124 kg masa ročně, v Číně je průměrná spotřeba masa na obyvatele necelých 60 kg a v Česku je spotřeba 82,4 kg (z toho 43,2 kg vepřového, 28,4 kg drůbežího a 8,7 kg hovězího).

Populární je také udávat množství vody, která je potřeba na produkci jednoho kila masa: kilo hovězího masa obsahuje přes 15 tisíc litrů vody, vepřové 6 tisíc litrů a kuřecí necelých 4,5 tisíce litrů. Jinak řečeno, na produkci 100 gramů bílkovin v hovězím mase je potřeba půda o rozloze 370 m², s produkcí 105 kg ekvivalentu oxidu (CO2).

Dopad produkce masa na životní prostředí

Z hlediska ochrany životního prostředí je konzumace masa velmi problematická. Stojí za ní obrovské velkochovy zvířat, ve kterých se „vyrábí“ maso za krutých podmínek. S chovem zvířat se pojí i zvýšená produkce skleníkových plynů, spotřeba vody a pěstování obrovského množství přehnojených krmiv.

Hospodářská zvířata zabírají spolu s plodinami pěstovanými pro jejich krmení 83 procent celosvětové zemědělské půdy. Pro živočišnou výrobu se využívá 83 % zemědělské půdy a vyprodukuje 60 % skleníkových plynů z celého zemědělství. Chov zvířat má navíc na svědomí 80 % odlesňování, ať už kvůli pěstování krmiv - především sóji -, nebo kvůli vytváření nových pastvin, což má vliv na vymírání druhů, kterým se neustále zmenšuje jejich životní prostor.

Čtěte také: České supermarkety a bio

V brazislké Amazonii zemědělci úmyslně zakládají lesní požáry - podobně jako v amazonských deštných pralesech, aby uvolnili místo pro chov dobytka a pěstování průmyslového krmiva, jako je sója. Stromy v amazonském deštném pralese produkují vlastní srážky, které udržují celý prales při životě a zdravé. Pokud bude odlesňování (např. Kácením lesů, ničením přírodních stanovišť a používáním toxických pesticidů k pěstování krmiv pro živočišnou výrobu a rozšiřování pastvin přispívá průmyslový masný průmysl k vyhynutí tisíců druhů, z nichž mnohé ještě nebyly ani objeveny.

Výroba sojového mléka také produkuje menší emise, potřebuje méně vody a půdy než produkce kravského mléka. Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství uvádí, že přes 96 procent sóji z amazonské oblasti je spotřebováno na krmení krav, prasat a kuřat po celém světě. Bezmála 97 procent brazilské sóji je navíc geneticky modifikováno a v mnoha zemích je konzumace takto upravené soji zakázána a zřídka kdy se používá na výrobu tofu a sojového mléka.

Spotřeba masa a zdraví

Nadměrná spotřeba masa nejen, že zabíjí planetu, ale i ohrožuje naše zdraví. Nadměrná konzumace masa zvyšuje riziko výskytu rakoviny, srdečních chorob i mrtvice. Faktem ovšem zůstává, že spotřeba masa na osobu se celosvětově v porovnání s rokem 1961 zdvojnásobila a naši předci maso tak často rozhodně nekonzumovali.

Dnešní, na živočišných produktech založená strava ovšem přináší řadu problémů nejen pro zdraví lidí, ale i pro klima a biodiverzitu, tedy biologickou rozmanitost druhů na světě. A jedna z příčin? Masný průmysl a stále se zvyšující spotřeba masa, která se celosvětově zdvojnásobila v porovnání s rokem 1961.

Snížení spotřeby masa by podle vědců v Oxfordu snížilo počet úmrtí na celém světě o 5 miliónů do roku 2050 a při přechodu na vegetariánskou stravu až o 7,3 miliónu úmrtní. Snížením konzumace masa a zdravější jídelníček složený hlavně z ovoce, zeleniny a luštěnin vede také k finančním úsporám, protože cena masa je ze všech potravin nejvyšší.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Alternativy a doporučení

Řešení neznamená vzdát se masa. Ale opravdu potřebujeme konzumovat maso v takovém měřítku? Zkusme maso omezit. Nikdo neříká, že byste ho měli vynechat úplně, toto rozhodnutí je zcela na každém z nás (sama maso jím, i když velmi střídmě). Z vlastní zkušenosti vím, že nahrazení masa vegetariánskými či veganskými jídly má benefity nejen pro planetu, ale i pro nás samotné.

Za snižování spotřeby masa hlasitě bojuje například Paul McCartney se svou iniciativou „Meat free Monday“, který doporučuje vynechat maso alespoň jeden den v týdnu. Bára Kebová, odbornice na prevenci plýtvání potravinami, k tomu říká: „Omezení konzumace živočišných produktů ve prospěch těch rostlinných je důležitým krokem k tomu, abychom naši planetu udrželi zdravou a obyvatelnou i pro příští generace. Přitom vařit dobře „rostlinně“ není nic těžkého, stačí si jen osvojit základní suroviny, to, jak s nimi pracovat a jak jídla dochucovat, aby byla plnohodnotná nejen nutričně, ale i chutí. Navíc dnešní doba jde rostlinné stravě jednoznačně naproti. Na trhu se za poslední dobu vyrojilo nepřeberné množství rostlinných produktů všeho druhu a vypadá to, že tenhle boom je teprve začátek. Díky tomu si už i striktní vegani mohou dopřát téměř jakoukoli potravinu - od uzenin přes sýry až po burgery, téměř k nerozeznání od těch masových. Plnohodnotně „přežít“ se však dá i na primárních surovinách, jako jsou luštěniny, obiloviny, ořechy a spousta zeleniny a ovoce. Základem je se hlavně nebát a dát novým surovinám šanci.