Příroda v okolí Želešic

Jihozápadně od Brna protéká krajinou nevelká říčka Bobrava. Příroda kolem jejího koryta si v některých částech zachovala divoký ráz, který jen lehce dokreslují upomínky lidské činnosti.

Říčka Bobrava a její tok

Říčka Bobrava je průtokem i délkou nepříliš velkým tokem. Od pramene u obce Rudka na východním okraji Českomoravské vrchoviny až po obec Popovice jižně od Brna, poblíž které se vlévá do řeky Svratky, činí její délka jen 35 km.

Na začátku toku protéká Bobrava Chroustovským údolím a pak upraveným korytem obcemi Rosice a Tetčice. V Tetčicích také stojí první z mlýnů na jejím toku, dnes výrobna krmných směsí pro hospodářská zvířata. Dále už protéká přirozenými meandry vyhloubeným údolím, kde napájí nivní louky a dává život bujné vegetaci i mnoha živočichům.

Přírodní park Bobrava

V jejím středním toku, kde si Bobrava v minulosti vyhloubila hluboké údolí, se nachází chráněné území Přírodní park Bobrava. Tady zůstala krajina jen málo dotčená a žije si svým vlastním životem. Zalesněné stráně Bobravské vrchoviny, husté porosty břehů a nivní louky tu tvoří úžasné přírodní scenérie. Co obdivovat je tu během celého roku, ale na jaře je kvetoucí a vonící příroda ještě krásnější.

Tady začíná Přírodní park Bobrava, území o rozloze 31 kilometrů čtverečních chráněné od roku 1982 kvůli zachování krajinného rázu. Svahy nad údolím Bobravy tu pokrývají smíšené lesy, v údolí se rozkládají nivní louky a mokřady, kolem břehů meandrující říčky roste bujný břehový porost.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Do oblasti přírodního parku spadá také přírodní památka Střelická bažinka, která je chráněná od roku 1980 a to hlavně kvůli výskytu populace čolka velkého.

Turistika v údolí Bobravy

Právě ze Střelic směrem na Radostice vychází modrá turistická trasa, která pokračuje údolím Bobravy až do Želešic. Její délka je 15 kilometrů a provede vás nejhezčí částí toku této říčky. Při troše štěstí vás čekají i krásná setkání s živočichy, kteří tu žijí.

Údolím říčky Bobravy vede kromě modré turistické trasy i naučná cyklotrasa Přírodním parkem Bobrava, která je značena žlutou cedulkou s obrázkem bobra. Začíná v Brně na Poříčí (u bývalé haly Rondo), pokračuje po cyklostezce kolem řeky Svratky přes Komárov k soutoku Svratky se Svitavou u nákupního centra Olympia, dále přes Modřice a Želešice, údolím Bobravy kolem Nového, Anenského a Spáleného mlýna, pak přes Radostice, Střelice a Ostopovice zpátky do Brna, kde přes čtvrti Starý Lískovec, Kamenný vrch, Nový Lískovec a Pisárky přijedete zpátky do centra Brna. Délka této cyklotrasy je 43 kilometrů a v druhé části je její terén náročnější na stoupání.

Já vyrážím na své koloběžce většinou jen na kratší a snazší projížďku od Modřic údolím Bobravy a zase zpátky. Údolí Bobravy patří mezi klidnější lokality, které ještě i přes nespornou malebnost neobjevily davy návštěvníků. V létě a o víkendu tu potkáte přiměřené množství lidí, ve všední dny se pak budete toulat krásnou a divokou přírodou téměř sami.

Mlýny na Bobravě

Bobrava v minulosti poháněla dalších pět mlýnů v údolí, jejichž historie se začala psát už v dávné minulosti. Po proudu prvním z nich je Radostický mlýn stojící severně nad obcí Radostice. O kus dál v samotném srdci údolí stojí na samotě Spálený mlýn a to už někdy od počátku 14. století. Ke svému názvu přišel podle skutečnosti, tedy že vyhořel a to několikrát. I když se takové události stávaly i v sousedních mlýnech, tomuto jeho název zůstal od počátku 17. století až dodnes.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Ke Spálenému mlýnu se přes tok Bobravy dá přejít přes zajímavý historický klenutý most. Je to poslední dochovaný starý most v údolí, jehož stavba se datuje zhruba někdy do přelomu 18. a 19. století (přesný údaj není známý). Vstup na něj je ovšem jen na vlastní nebezpečí, jak varují cedule na obou jeho stranách. Mostek je totiž už dlouho v havarijním stavu.

Poněkud stranou od hlavní turistické trasy stojí Šafránkův mlýn, pocházející asi někdy z počátku 15. století. Ten má ze zdejších mlýnů nejvíce zachovalou podobu z počátku 20. století, kdy byl ještě využíván ke svému původnímu účelu, je ale ve špatném stavu.

Těsně za hranicí přírodního parku, u hlavní silnice spojující Ořechov s Nebovidy a Střelicemi, stojí bývalý Anenský mlýn. Ten také pochází z hluboké minulosti, zhruba z první poloviny 14. století. Byl ale úplně přestavěn na obytný dům a jeho původní funkci by dnes málokdo hádal. Pokud už nechcete pokračovat v cestě dále, můžete u Anenského mlýna počkat na autobus na zastávce Nebovidy - Závist.

Posledním bývalým mlýnem v údolí je Nový mlýn, nejmladší z nich, který byl postavený v roce 1788. Tento mlýn je známý i díky básníkovi Petru Bezručovi, který byl zamilován do mlynářovy dcery Fanynky Tomků. Ačkoliv za ní do mlýna tento starý mládenec neúnavně chodil a věnoval jí několik básní ze sbírky Slezské písně, kde svou lásku nazývá Labutinkou, o osmnáct let mladší Fanynka jeho city nikdy neopětovala.

Hned kousek za Novým mlýnem si můžete výlet s dětmi zpestřit procházkou po Bobrstezce, zvané také Pohádkový potok. Je to sice do kopce, ale dětem se bude stezka určitě líbit a ještě se na ní dozví mnoho zajímavého o přírodě a jejích zákonitostech.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Želešice

Cestou kolem Bobravy můžete pokračovat dále, kolem velkého lomu na kámen do obce Želešice. Na konci Želešic směrem k lomu jsou také dobře patrné známky života bobrů, kteří se tu v nedávné době znovu usídlili a připomněli tak původ názvu říčky.

V Želešicích stojí poslední z bývalých mlýnů na toku Bobravy, také ale už dávno nefunkční. Za sebe mohu v této obci vřele doporučit zastávku na kávu a něco dobrého k ní v cukrárně U kulaté.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie je římskokatolický chrám, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. V 80. letech 15. století byla v Želešicích postavena gotická kaple (dokončena 1491), jejíž část tvoří současný polygonálně ukončený presbytář. K lodi kaple byla v roce 1676 přistavěna kaple svatého Josefa, v roce 1722 došlo k barokním úpravám celé stavby. Roku 1785 byl kostel změněn z filiálního na farní. Roku 1795 byla kaple svatého Josefa zbořena a její materiál byl použit k prodloužení kostelní lodě. K severní straně kněžiště přiléhá hranolová věž, k jižní straně lodi je přistavěna předsíň.

Želešice se mohou pochlubit přírodní památkou, památným stromem. Jedná se o Lípu srdčitou (Tilia cordata) s odhadovaným stářím 150 - 200 let, který se nachází v lesním komplexu označovaném jako Želešický hájek na jeho jižním okraji v nadmořské výšce 250 m n. m. při bývalé úvozní cestě. Památná lípa je ve vynikajícím stavu a vyniká svým habitem (vzhledem) a stářím. Jeho habitus je přímo spojen s dřívějším obhospodařováním lesa, kdy byl pravděpodobně používán také jako tzv. hraniční strom, tedy ke značení vlastnických hranic nebo částí lesa a to jeho pravidelným seřezáváním, které naposled proběhlo přibližně před 80 lety.

Vzhledem k tomu, že způsob obhospodařování lesa formou lesa nízkého či středního již neexistuje, bude tento strom zanedlouho jediným reálným dokladem tohoto způsobu obhospodařování v této lokalitě. Strom rovněž ukazuje na existenci historické úvozní cesty, která je dnes zarostlá dřevinami.

A kudy ke stromu? Želešický hájek je les za „Bobrem“. Musíte se dostat na nejvyšší místo (je zde krmelec), odkud je mimochodem krásný výhled na Pálavské vrchy, Rajhrad, židlochovickou rozhlednu na Výhonu apod., a odtud klesat podél lesa směrem k Rajhradu.

Malá jihomoravská obec Želešice se nachází ve správním obvodu Šlapanice.

Základní nivelační (výškopisná) síť byla budována již za Rakouska-Uherska a dále rozšiřována za první republiky. Výchozími a tehdy základními nivelačními body byly pro Čechy Lišov a pro Moravu a Slezsko právě zdejší bod v Želešicích. Ten má kromě povrchové značky ještě dvě výškové značky podzemní, umístěné pod pomníkem pro případ poškozemí povrchové značky. Všechny tyto výškové značky jsou zaměřeny s přesností na jednu desetinu milimetru.

tags: #příroda #v #okolí #Želešic

Oblíbené příspěvky:

• Ophidia: CUCN's Role in Czech Nature Protection
• Průvodce výběrem bezdotykového koše
• Zasazování přírodou a lidská činnost
• Příznaky znečištění studny
• Toleranční patent na Moravě