Jaro v přírodě: Charakteristika a vliv klimatických změn

Zima je ta tam a s jarem přichází nový život. Tak jako každý rok. Pojďte si shrnout, jaké nejdůležitější procesy můžeme s příchodem nové sezóny pozorovat v přírodě, na našich zahrádkách, ale i v našich domovech. Jaro je totiž mnohem víc než jenom obligátní kuřátka, králíčci a petrklíče. Jaro je velká věc, která se týká úplně všech. I nás. Všechno, co jste chtěli vědět o jaru, máte zde na jednom místě. Ukážeme vám, co se děje v říši hmyzu, ptáků i rostlin. Také máme pár tipů na to, jak si jaro přinesete domů, a podíváme se, jak ho slavili naši předkové. I oni měli, stejně jako příroda, na jaře spoustu práce.

Klimatická změna a jaro

„Klimatická změna ovlivní evropská roční období,“ varuje titulek deníku Guardian hned pod upozorněním, že se jedná o článek starší sedmnácti let. Ve světě si ale dělali starosti s klimatickou změnou již v roce 2006. Oproti tomu česká média její existenci s překvapením začala přijímat spíš až v posledních letech. I Češi si ale už uvědomují, že globální oteplování nebyl jen ekoteroristický pojem, že planeta se skutečně mění a jde to rychleji, než se stačíme přizpůsobovat. Letošní teplé a především velmi brzké jaro proto nikdo nesdílí s přílišným úžasem. Už jsme si zvykli, že posledních pár měsíců neustále překonává teplotní rekordy.

Můžeme se vůbec ještě bavit o pojmech jako je „první jarní den“ poté, co v teplejších oblastech Česka již měsíc chodíme ven pouze v mikině či lehčí bundě? Poté, co ovocné stromy tři týdny v kuse kvetou a sadaři si okusují nehty nervozitou, zda nepřijdou mrazy a veškerou úrodu nezničí? Poté, co se letošní sněhová sezóna vyřádila v prosinci a od té doby postupně skomírá?

Astronomické, klimatologické a fenologické pohledy na jaro

V den vydání tohoto článku je 20. března, tedy první den astronomického jara a současně jarní rovnodennost. Právě rovnodennost je jediný faktor, který se nemění, a podle ní se stále můžeme držet platného názvosloví. Roční období dnes nejsou tím, čím bývaly. Podle meteorologa Michala Žáka ale stále má smysl držet jejich názvosloví.

„Pokud jde o roční období, astronomický začátek sezón nezávisí na počasí. U klimatologického určení bereme za zimu tři celé nejchladnější měsíce a za léto tři nejteplejší měsíce. A pak je zřejmé vymezení jara a podzimu,“ vysvětluje pro Obnovitelně.cz.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Klimatická změna podle něj ale do určité míry mění obvyklý průběh, který jsme u znaků konkrétních ročních období znali dříve. Znamená to například výraznější kolísání teploty a dlouhodobé celkové oteplování. „Jiná věc je fenologický pohled a trvání vegetačních období, tam posun nastává a bude se prohlubovat,“ dodává Žák. Fenologické sezóny označují reakci rostlin a zvířat na aktuální počasí a klima. Fenologie například řeší, kdy zvířata vstávají z hibernace, kdy listy mění barvu nebo kdy začínají kvést sněženky.

S přihlédnutím ke klimatologickému, astronomickému i fenologickému úhlu pohledu je jisté jedno. „Ať použijete jakoukoliv metodu měření, všechna historická srovnání dat ukazují, že charakteristiky, které využíváme k definování našich ročních období, se výrazně mění,“ popisuje redaktor BBC.

Dopady klimatické změny na přírodní cykly

Vraťme se ale k onomu článku z roku 2006. „Podle výzkumu prováděného na více než 500 rostlinách a zvířatech v celé Evropě přichází jaro předčasně a podzim začíná opožděně, a to kvůli klimatické změně,“ uvádí David Flicling. Výsledky tehdejšího výzkumu prokázaly, že jarní aktivity fauny i flory začaly o šest až osm dní dříve, než ve srovnání se sedmdesátými léty. U některých evropských oblastí, jako je třeba právě Velká Británie, začaly dokonce o 10 až 14 dní dříve. Klimatická změna tehdy ovlivnila a posunula 78 procent chování rostlin i zvířat.

30 let poté je situace ještě horší. Podle aktuální studie National Trust postupně posouvající se vzorce počasí, zejména vyšší teploty, narušují přirozený pravidelný rytmus ročních období. Chybí dlouhá chladná zima, během které by vymrzli škůdci, chybí pozvolné opatrné jaro, během kterého by stihla vyklíčit semena a ovocné stromy vykvetly postupně. Předčasně se probouzí zvířata ze zimního spánku, která ale nemají dostatečný zdroj potravy k přežití.

Z laického pohledu to může na první pohled působit vágně. Zkrátka bude více dní v roce teplo a trochu změníme složení plodin, třeba místo produkce jablek budeme sklízet fíky a pomeranče. Skutečnost je ale horší, přírodní cykly jsou na sebe přímo navázány. Například populaci ptactva ovlivní fakt, že nadprůměrně teplé týdny na přelomu února a března probudily celou paletu ovocných stromů, které začaly hromadně kvést, a to i druhy, které měly začít spíše koncem března.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Drobné změny a velké následky

O to dříve začnou také rašit listy. Díky tomu se zvedne populace housenek, které se mladými listy živí. Místo toho, aby začaly podle postupného oteplování vylézat pozvolně v průběhu několika týdnů, jejich nástup bude okamžitý a rychlý. Díky tomu budou mít ptáci zdroj potravy dostupný klidně i o několik týdnů dříve a v hojném množství. Jenže housenky mají také svůj rozmnožovací cyklus, který navázaný na počasí není. Po několika týdnech se zakuklí a ptáci, do té doby bohatě živeni, o svou hlavní složku potravy přijdou lusknutím prstu, a to přímo ve chvíli, kdy začínají vykrmovat ptáčata.

Podobné narušení potravních řetězců bude postupně se složitějšími organismy výraznější čím dál více. Pokud nepřijde prudké ochlazení, stromy dřívější rašení výrazně krátkodobě nepoškodí. Ale na populaci ptactva, které je na různých stromových škůdcích závislé, to může mít nezměrný vliv a během několika let výrazně snížit jejich množství, jak vysvětluje Lorienne Whittle z Woodland Trust.

Jsou samozřejmě organismy a populace, kterým klimatická změna prospívá. Migrují a rozšiřují se do nových oblastí. Využívají lokality, kde kvůli klimatické změně vymře populace jiného původního druhu a uvolní tím prostor. V dlouhodobém přírodním koloběhu by se jednalo o přirozený proces. Nesměl by být ale tak moc rychlý.

Rychlost, s jakou klimatická změna ovlivňuje celou planetu, je způsobena člověkem a svět se jí nestíhá přizpůsobit. Navzdory mnoha klimaskeptickým pohledům je to nyní již veřejný vědecký konsenzus mnoha vědeckých organizací. „Základní změny, které vidíme, jsou velmi znepokojivé a měli bychom jim věnovat vyšší pozornost. Zvláště v kombinaci s extrémními povětrnostními jevy činí situaci ještě náročnější,“ říká Ben McCarthy, vedoucí ekologie a ochrany a obnovy přírody v National Trust. Podle Geoffa Maskella, meteorologa z BBC, je terminologie ročních období otázkou stupňů. Malý úhel náklonu zemské osy při oběhu Slunce způsobuje střídání ročních období i času. To je jediné, co klimatická změna neovlivní.

Jaro je tu

Jaro je tu… Počasí nám to ohlašuje již delší dobu, a tak jsme toto roční období využili v 8. třídách v hodinách slohu jako námět k líčení. Typickým rysem líčení je vyjádření pocitů a atmosféry.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

I když líčení klade velké nároky na slovní zásobu, myslím si, že se to žákům rozhodně povedlo. Posuďte sami.

Mgr. Jaroslava Jirsová, vyučující českého jazyka

Líčeni žáků na téma Jaro

Jaro
Jaro jsem si vybrala, protože se sluníčko konečně probouzí. Protahuje se po dlouhé zimě a natahuje své zářivé paprsky, aby všechno kolem zahřálo.Travička se zase zelená a už se neschovává pod sametově bílou sněhovou peřinou. První kvítí stydlivě vykukuje nad zem. Kolem poletují včelky odpočinuté po zimě. Třepotají malými křidélky a vybírají si ty nejvoňavější kytičky. Stromy se krášlí jarními květy, napínají své větve a ukazují světu, kdo je na zahradě nejhezčí. Okouzlují mě i zlatavé narcisky, které v záhonku září jako hvězdy na nebi.

Jaro považuji za nejkrásnější roční období, a proto se celou zimu těším na teplé a barevné jarní dny.
V. Umlaufová, 8.B

Jaro
Jaro jsme si vybrali, protože je to naše oblíbené období. Všechna bílá peřina se mění ve vodu, která zvlažuje rozsvícenou louku. I slzy deště krásně probouzejí jarní kytičky. Ptáčci začínají zpívat a koruny stromů nádherně kvést. V každém jarním ránu nás sluníčko probouzí a dobrou náladu nám přináší. Teplé jarní počasí probouzí i zvířátka z dlouhé studené zimy. Včelky vylétají z úlů na louky, kde opilují čerstvě rozkvetlé květinky. Pestrobarevní motýlci se za letu pyšní svými nádhernými křídly, které ladí s jarními barvami. Mravenci se těší, až zase začnou pracovat na svých obydlích. Zkrátka jaro je nejlepší roční období.

Skupinová práce - V. Gregor, V. Stránský, D. Slavík 8. B

Jaro
Jaro jsme si vybraly, protože je to naše nejoblíbenější roční období. Je to období, kdy se příroda probouzí po dlouhé mrazivé zimě.Lidem do očí svítí zlaté paprsky hřejivého sluníčka. Zvířátka se probouzí z dlouhého zimního spánku. Slzy deště dopadají na sněženky a petrklíče, které vykukují z krásné zelené travičky. Včeličky vylétají ze svých úlů na louky, plné čerstvě rozkvetlých kytiček, které se s láskou usmívají na svět. Sbírají lahodný pyl z barevných květů, aby utišily svůj hlad.Ptáčci se pohupují ve větvích rozkvetlých stromů a zpívají si milostné písničky. Mírný větřík si hraje s větvičkami stromů. Počasí je často jako na houpačce a nechává nás v rozpacích, jaké bude dál.I po uplynutí několika jar v našem životě se stále těšíme na nové, které každoročně přichází.

Skupinová práce - R. Karásková, M. Němečková, A.

Jaro a lidé

Jaro je roční období, kdy se probouzí nejen příroda, ale často i my lidé. I přesto, že se vžil pojem „jarní únava“, se nám do žil díky teplejšímu slunci a prodlužujícím se dnům vlévá více energie, kterou ideálně vybijeme někde venku. Proto se vydáváme do přírody a na svoje outdoorové výlety se musíme náležitě připravit a vybavit. Jaro znamená rostoucí teploty, návrat ptáků z teplých krajin a také delší dny - což znamená, že i večery už můžeme částečně trávit v přírodě. Ostatně díky vyšším teplotám můžeme mnohdy trávit venku i noci - jen se na to náležitě vybavit. Třeba vhodným spacákem, žďárákem neboli bivakovacím vakem nebo karimatkou. Na jaro si rozhodně nezapomeňte sehnat i novou košili, kalhoty, mikinu nebo bundu, která opět nemusí mít vlastnosti zimní, ale rozhodně by neměla profouknout. Počasí totiž ještě stále může být zrádné. Ostatně letos jsme to už mohli vidět na únoru a březnu, které si poměrně překvapivě částečně vyměnily role.

Jaro v přírodě

Jaro je považováno za nejkrásnější roční období roku. V té době se k nám vrací světlo a teplo, probouzí se vše živé, aby předalo štafetu dalším pokolením, a naplnilo tak smysl své existence na této planetě. Krajina se oděje do pestrobarevného šatu zeleně a barev květů. Obraz obrozené a omlazené přírody je výlučným fenoménem mírného pásma severní nebo v opačné podobě jižní polokoule. Tropická pásma mají svá období dešťů a sucha, na rovníku panují stálé a neměnné podmínky - délka dne a noci se tu po celý rok nemění.

Signály budícího se jara můžeme vnímat už v době, kdy krajinu ještě pokrývá sníh a svírají mrazy. Prodlužující se délka světelného dne je jasným a nekompromisním poselstvím, že odpočítávání dnů ledového království nastalo, byť po pouhých minutách. Proto byl zimní slunovrat v našich krajích jedním z nejvýznačnějších svátků. Zvířata sice neznají přísloví o Lucii, která noci upíjí, o Novém roce prodlužujícím den o slepičí krok, natož aby tušila, že v době, kdy se den prodloužil o hodinu, slavíme Hromnice.

Nejmarkantněji je to vidět u ptáků. Pro naprostou většinu ptačích druhů je jaro hektickým obdobím, kdy si musí v tvrdé konkurenci obhájit území, najít partnera, postavit hnízdo, vysedět snůšku a poté se starat o věčně nenasytné potomstvo. Nemají na vybranou - na povinnosti se musejí připravit co nejdříve. Rostoucí množství světla aktivuje podvěsek mozkový neboli hypofýzu, žlázu s vnitřní sekrecí, které jsou podřízeny další žlázy, včetně pohlavních. Tak jak se den prodlužuje, stoupá u samečků hladina testosteronu, kterému se výstižně říká hormon agrese. Chování samečků se den ze dne změní. Celé předjaří můžeme v městských parcích sledovat kosí samečky, jak se navzájem prohánějí mezi keři a občas i válejí v klubku na zemi, až peří lítá.

Nic ale tak nesymbolizuje v našich očích nebo lépe řečeno našich uších jaro tak jako ptačí zpěv. Zvukové projevy opeřenců lahodící lidskému vkusu vnímáme jako symbol radosti a nového života. Básníci vidí v ptačím zpěvu milostné trylky, jimiž se samečkové dvoří svým vyvoleným. Skutečnost je poněkud prozaičtější. Ptačí zpěv není oslavou jara ani přehlídkou citových emocí opeřených kavalírů. Prvotní význam je označování domovského teritoria a jeho obhajoba před případnými vetřelci nebo soky. Sameček pějící z plna hrdla dává všem příslušníkům svého druhu kolem najevo, že je v plné kondici, že je schopen uhájit si své území a je zárukou zplození kvalitního potomstva.

Co je pozoruhodné, je vynalézavost samečků. Někteří ve snaze upoutat co největší pozornost volí zcela nové neotřelé přístupy. Místo aby se spokojili s několika variantami nápěvů obvyklých v rámci druhu, sázejí na melodie převzaté. A tak se můžeme setkat s kosími a špaččími samečky, kteří dokonale zvládají árie pěnkav, zvonků nebo dokonce slavíků. Datli, kteří upoutávají pozornost bušením do dutých kmenů, přišli na to, že lépe než dřevo zní plech. Přílišné zaujetí pro pěveckou produkci a okázalé předvádění může však být pro ptačího samečka někdy osudné. Číhající šelmy nebo draví ptáci dobře vědí, že pozornost a ostražitost pěvce je oslabena. Klasickou ukázkou je tok našeho největšího kurovitého ptáka tetřeva hlušce. Druhové jméno hlušec dostal podle toho, že ve vrcholné fázi svého partu, sestávajícího z nepříliš libých bublavých zvuků, zcela přestane vnímat své okolí a chová se jako hluchý. I lidé přišli na to, že právě v tom okamžiku přichází pro lovce nejpříhodnější okamžik přiblížit se k roztouženému rytíři a získat kýženou trofej.

tags: #příroda #v #ročním #období #jaro #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram Svozu Odpadu Sadská
• Neprošli jste emisemi? Zjistěte, co dál!
• Likvidace nebezpečného odpadu
• Přírodní barvení vlasů
• Údržba a čištění uhlíkového filtru