Amerika je po Eurasii druhý největší kontinent. Skládá se ze Severní a Jižní Ameriky, které jsou sice spojené, ale liší se jak přírodními podmínkami, tak i obyvatelstvem. K Severní Americe řadíme také Střední Ameriku a ostrovy v Karibském moři.
Povrch Ameriky se zvedá od východu na západ. Při pobřeží Atlantiku nalezneme rozsáhlé nížiny, na které navazují vnitrozemské roviny, které přechází v horská pásma, jež jsou součástí nejdelšího kontinentálního pohoří And (Kordiller). Kordillery jsou nejmladší částí kontinentu. I proto zde najdeme množství činných sopek a častá zemětřesení.
Amerika zasahuje do všech podnebných i vegetačních pásů. Od severu k jihu tak můžeme narazit na:
Na podnebí Ameriky mají vliv mořské proudy (studený ochlazuje a vysušuje, teplý přináší srážky a otepluje) a nadmořská výška (ve vysokých polohách rovníkových And je příjemněji než níže, proto zde žije více lidí).
Zvláštností Karibiku a jihovýchodu SA je častý výskyt tropických bouří a z nich vznikajících hurikánů. V centrální oblasti SA pak dochází k častému vzniku tornád. Oba tyto povětrnostní extrémy přináší řadu škod.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Nejmohutnější řeka světa Amazonka protéká stejnojmenným pralesem v JA. Řeka Paranná v JA, která spolu s řekou Uruguay vytváří obrovské ústí La Plata. Největším tokem SA je řeka Mississippi s přítokem Missouri. Významnými řekami SA jsou dále Aljašské Mackenzie a Yukon. Řeka Colorado pak vytvořila Velký kaňon a řeka Sv. Vavřince odvodňuje Velká jezera.
Úzce souvisí s tokem řeky. Nejznámějšími vodopády světa jsou Niagarské vodopády na řece Sv. Vavřince. V JA nalezneme nejvyšší vodopád světa Salto Angel či mohutné vodopády Iguacú na stejnojmenné řece.
Jezera nalezneme především v SA. Většina z nich byla vytvořena činností ledovců v poslední době ledové.
Nejznámějšími z Velkých jezer jsou: Hořejší, Huronské, Michiganské, Erijské a Ontario (také označovány jako kanadsko-americká jezera). Nejvýše položeným jezerem světa a současně největším jezerem JA je jezero Titicaca v Andách.
Americký kontinent tvoří dva světadíly - Severní a Jižní Amerika, které od sebe odděluje úzký pás pevniny, 48 km široká Panamská šíje s Panamským průplavem. V Mexiku, Střední a Jižní Americe se mluví převážně španělsky a portugalsky, proto se tato oblast z pohledu socioekonomické sféry někdy označuje jako Latinská Amerika na rozdíl od Anglosaské Ameriky Severní.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Jižní Amerika se nachází na severní, jižní a západní polokouli. Od ostatních světadílů je oddělena Atlantským, Tichým oceánem a Karibským mořem. Její rozloha je 17 843 000 km2 a žije zde cca. 424 miliónů obyvatel (2020). Jádrem jihoamerického kontinentu je starý Brazilský a Guyanský štít.
Západ kontinentu tvoří konvergentní rozhraní pevniské jihoamerické litosferické desky a oceánské Pacifické litosferické desky a desky Nazca. Kordillery tvoří spolu s Andami největší pásemné pohoří světa. Andy byly vyvrásněny na přelomu druhohor a třetihor. Nejvyšším vrcholem je 6 959 m n. m. vysoká Aconcagua, která je zároveň i nejvyšším vrcholem celé západní polokoule.
Andy se táhnou severojižním směrem napříč celým jihoamerickým kontinentem a podobně jako kordillery v Severní Americe jsou rozčleněny do mnoha paralelních hřbetů oddělených údolími (na severu JA) a ve střední části vysokohorskými plošinami nebo rovinami, které se označují altiplano a puna. Tyto vysokohorské pustiny se nacházejí ve výškách 3 500 - 4 000 m n.m.
Na východě světadílů se nachází soustava starých pohoří a plošin - pískovcová Guyanská vysočina a Brazilská vysočina. V Guyanské vysočině se nachází nejvyšší vodopád na světě Salto Angel s výškou 979 m.
V Jižní Americe převládá rovinatý povrch. Nížiny do 300 m n. m pokrývají více než polovinu světadílu. V porovnání se severoamerickým kontinentem má proto menší střední výšku kontinentu jen 580 m. Amazonská pánev s řekou Amazonkou a jejími přítoky zaujímá třetinu jihoamerického kontinentu a vytváří největší nížinu světa.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Horizontální členitost světadílu je malá, nejpestřejší je v oblasti Patagonie. Mezi největší ostrovy řadíme: ostorov Marajó v ústí Amazonky a Ohňovou Zemi.
Klima kontinentu ovlivňují tvar a geografická poloha území, vertikální členitost a oceánské proudy. Celoroční vliv na klima JA má Humboldtův (Peruánský) studený proud. V Jižní Americe jsou zastoupeny: málo mírný podnebný pás (oblast Patagonie) , který ovlivňuje podnebí nejjižnějších částí kontinentu, ojediněle je zastoupen i subtropický podnebný pás.
Největší území světadílu leží v tropickém podnebném pásu a oblasti, které se přimykají k rovníku, mají rovníkový podnebný pás. Úzký pás pevniny západního pobřeží má suché klima. Hradba And zamezuje pronikání vlhkého vzduchu, který přináší od východu pasátové proudění, do vnitrozemí.
Teplotní i srážkovým extrémem je klima severní Chile, kde se nachází jedna z nejsušších pouští světa - Atacama. Atlantské pobřeží ma proto vyšší vlhkost a oceanitu. Sever světadílu je srážkově nejbohatší a v Kolumbii dosahují maximální roční srážkové úhrny až 8000 mm.
S rostoucí blízkosti Atlantiku se výrazně projevuje oceanita. Severovýchod kontinentu je pod vlivem severovýchodního pasátu, který přináší trvalé srážky. Mezi oblasti s vyrovnanými srážkami patří Amazonská pánev s průměrnými hodnotami kolem 2000 mm/rok.
Jižní Amerika je spojována s klimatickým jevem El Niňo. El Niňo způsobuje anomální oteplení povrchové vody ve východní části Tichého oceánu, nejvíce u pobřeží Ekvádoru a Peru, v důsledku oslabení Peruánského (Humboldtova) proudu.
Jižní Amerika náleží k úmoří Atlantského a Tichého oceánu. Horské plošiny And tvoří bezodtoké oblasti. Hlavní rozvodí kontinentu probíhá na hřebenech And.
Největší říční systém světa Amazonka (Ucayali-Apúrimac) spolu se svými přítoky odvádí vodu z více než třetiny území Jižní Ameriky. S celkovou délkou 7 062 km je nejdelší řekou světa. Zdrojnice Amazonky vyvěrají v peruánských Andách řekou Carhuasanta v Laguně Bohemia. Prameny objevila a zaměřila česká expedice prof. Jánského až v letech 1999 a 2000. Samotná Amazonka vzniká soutokem řek Maraňon a Ucuyali na území Peru. Zde je již 1,5 km široká.
Mezi jeji nejdůležitější levostranné přítoky řadíme - Maraňon, Japura, Rio Negro, Rio Branko, pravostranné přítoky pak např: Jurua, Madeira, Tapajos. Plocha povodí má rozlohu 7,05 mil. km2 a průměrný průtok při ústí Amazonky do Atlantského oceánu dosahuje až 220 000 m3/s. Při ústí veletok dosahuje šířky až 320 km a hloubky 40-50m. Amazonka je splavná pro oceánské lodě až do vnitrozemského přístavu Manaus. Zde se nachází i zajímavý přírodní úkaz "setkání vod".
Obrovská rozvětvená delta zanáší oceán množstvím splavenin a "osladí" mořskou vodu až do vzdálenosti 200 km od ústí. Unikátem je i oceánský příliv - pororoca, který vytváří vlnu vysokou 3-4 m postupující proti proudu řeky.
Druhou nejvýznamnější řekou JA je Paraná, která vzniká soutokem řek Paranaibo a Rio Grande. Na jejím středním toku byla vystavěna hydroelektrárna Itaipu. Jejím levostranným přítokem je řeka Iguacú se známými vodopády Iguacú. Pravostranným přítokem je např: řeka Paraguay. "Hraniční" řeka Uruguay ústí společně s řekou Paraná estuáriem do La Platy.
Sever Jižní Ameriky odvodňuje Orinoko. Na jejím horním toku se vytváří zajímavý hydrologický jev, bifurkace řeky Casiquare.
Jižní Amerika není tak bohatá na jezera jako Severní Amerika. Náhorní plošina And náleží k bezodtoké oblasti s tektonickými jezery Titicaca a Poopo, popřípadě s řadou menších slaných jezer vytvářejících salary např: Salar de Uyuni.
Významné a největší lagunové jezero JA, Maracaibo, najdeme ve Venezuele, jezera Mirim nebo Patos v Brazílii. S řadou ledovcových jezer se setkáme v Patagonii např: Argentino, Buenos Aires ...
Jižní Amerika leží převážně v tropické oblasti a Amazonie je největším rozšířením tropického deštného pralesa na světě, v Brazílii známá jako Selvas. Typické pro deštný les je patrovité uspořádání lesa s obrovskou druhovou pestrostí jak v živočišné, tak v rostlinné říši s řadou endemických druhů.
Střídavě vlhké tropické lesy pokrývají východní pobřeží (především Brazílie). Méně vlhkosti mají savany. V Brazílií se nazývají campos. V období dešťů se na části vytváří rozlehlý mokřad - pantanal. Místní název pro savany ve Venezule je llanos. V Brazílii najdeme i Cerrado, které je definováno jako komplex savan a opadavých tropických lesů.
Subtropickou oblast už vyplňují i stepní formace. V Jižní Americe se nazývají pampy a najdeme je převážně v La Platské nížině. Dnes jsou stepi přeměněny na pastviny nebo na úrodné obilnice. Živočišnou říši zastupují např: nandu, lamy, z ptáků kondoři.
Jih kontinentu leží v mírném podnebném pásu a v Patagonii se setkáme se smíšenými a listnatými lesy, převážně buky. Ohňová země je pod klimatickým vlivem Antarktidy. Horské pásmo And má vertikální zonalitu vegetace.
Amerika zasahuje do všech podnebných i vegetačních pásů:
Jih USA, atlantické pobřeží, Florida a oblasti Velkých plání na středozápadu charakterizují v létě úmorná vedra. Na americkém jihozápadě a v jižní Kalifornii jsou sice léta také horká, ale suchá. Západní pobřeží je trvale pod vlivem Tichého oceánu a klima je zde po celý rok stabilní. V létě je pochopitelně chladněji ve Skalistých horách a Sierra Nevadě. V těchto pohořích bývají v zimě silné mrazy a neobyčejně vydatné přívaly sněhu. Velké otevřené plochy středozápadu a Texasu sužují od května do září nebezpečná tornáda.
tags: #příroda #v #severní #americe #charakteristika