Východní Asie je subregion asijského kontinentu, který může být definován geograficky nebo kulturně-geograficky. Tato oblast leží na ploše 12 000 000 km², což je 28 % kontinentu Asie a je o 15 % větší než Evropa. Žije zde více než 1,5 miliardy lidí, což je přibližně 40 % asijské populace a čtvrtina celosvětové populace. Oblast patří mezi nejvíce zalidněná místa na světě. Hustota zalidnění ve východní Asii je 130 obyvatel/km², což je přibližně trojnásobná průměrná hustota zalidnění na světě.
Kulturně zahrnuje ty společnosti, které byly po dlouhou dobu ve sféře vlivu čínské kultury, respektive je ovlivňoval: silný historický vliv klasické čínštiny, Konfucianismus a Neo-konfucianismus, Mahájánový buddhismus, Zen buddhismus, Taoismus. Tato kombinace jazyka, politické filosofie a náboženství (stejně tak jako umění, architektury, svátků, atd.) přesahuje geografické vymezení východní Asie. Východní Asie je také známa jako Dálný východ, což popisuje geografickou pozici oblasti vůči Evropě, spíše než oblast v rámci Asie.
Geograficky do východní Asie patří:
Kulturně, ale už ne geograficky, lze do oblasti zahrnout i Malajsii, Singapur a Vietnam.
Východní, přímořská část má převážně subtropické (jih) a mírné (sever) podnebí. Jižní a východní část regionu je silně ovlivňována monzunem. Na jihu Číny se projevuje již tropické klima. Naopak rozlehlé vnitrozemské oblasti Číny a Mongolska mají mírné kontinentální podnebí s vysokými teplotními amplitudami. Tibetská náhorní plošina má zvláštní vysokohorské klima.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Vnitrozemí je vyplněno pohořími (Himálaj, Kunlun Šan, Ťan Šan), náhorními plošinami a bezodtokými pánvemi. V místech výrazného deficitu srážek vznikají pouště - Gobi, Taklamakan.
Ve vnitrozemí pramení většina himálajských veletoků, ale většina se stáčí prudce k jihu a míří do jižní a JV Asie. Pro Čínu tak mají stěžejní význam dvě řeky - Žlutá řeka (Huang He) a Dlouhá řeka (Chang Jiang). Ostrovní část je velmi chudá na nerostné suroviny, naopak Čína je jedním z největších producentů uhlí na světě, má však i značné zásoby železných rud a barevných kovů.
Mongolsko je jednou z nejméně obydlených zemí na světě. Na severu má společnou hranici s Ruskem v délce 3 000 km a na jihu s Čínou v délce 4 760 km. Velmi krátkou hranici má Mongolsko na západě s Kazachstánem, a to 150 km. Většina Mongolska leží v nadmořské výšce nad 1 500 m. Leží v centru Asie a jeho povrch je tvořen náhorní plošinou s vysokými horstvy.
Na západě je Mongolský Altaj se stále zasněženými vrcholky hor, které jsou vesměs vyšší než 4000 metrů. Patří sem i nejvyšší hora země (4 374 m). Na východ od Altajských hor je velká jezerní pánev s více než 300 jezery, které vymezují úrodnou pánev zavlažovanou řekami Selenga a Tuul. Selenga je největší mongolskou řekou, která ústí do ruského Bajkalu.
Plošinný typ reliéfu má jižní a jihovýchodní Mongolsko, kde se rozkládá poušť Gobi. Na mapách je označována jako poušť, ale na okrajích je to spíše suchá step, kde lze ještě provozovat pastevectví. Zcela bez vegetace jsou tamní osamělé kopce a horské hřbety. Gobi nemá žádné řeky, ale zato hodně mělkých vysychavých slaných jezer. Větší část Mongolska leží v aktivní seizmické zóně, proto jsou v zemi častá zemětřesení.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Základní údaje o Mongolsku:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | 1 565 000 km2 |
| Využití plochy | 5,7 % orná půda, 81 % pastviny, 11,4 % lesy, 1,9 % ostatní |
| Nejvyšší bod | Nayramadlin Orgil (Chüjtun) (4 374 m) |
| Nejnižší bod | Hoh Nuur (518 m) |
| Klima | Mírný pás |
| Hlavní město | Ulánbátar (680 000 obyv.) |
| Počet obyvatel (2006) | 2 832 224 |
| Hustota zalidnění | 1,5 obyv./km2 |
Na pevnině byla vyhlášena Čínská lidová republika a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené nacionalistickou armádou. Ostrov odolal mohutnému bombardování a de facto si udržel nezávislost na kontinentální Číně až dodnes. Patří mezi asijské tygry.
Základní údaje o Taiwanu:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Rozloha | 35 980 km2 |
| Využití plochy | 24 % orná půda, 5 % pastviny, 55 % lesy, 16 % ostatní |
| Nejvyšší bod | Yu Shan (Nefritová hora) (3 997 m) |
| Nejnižší bod | Jihočínské moře (0 m) |
| Klima | Tropický pás |
| Hlavní město | Tchaj-pej (2 680 000 obyv.) |
| Počet obyvatel (2006) | 23 036 087 |
| Hustota zalidnění | 622 obyv./km2 |
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
tags: #příroda #východní #Asie #charakteristika