Biopaliva a jejich dopady na životní prostředí a potravinovou bezpečnost

Cíl Evropské unie, aby deset procent paliv v dopravě tvořila v roce 2020 biopaliva, bude mít na životní prostředí dopad jako dalších 26 milionů aut na silnicích. K takovým závěrům dospěla studie Evropského institutu pro politiku životního prostředí (IEEP).

Studie předpokládá, že se v roce 2020 bude přes 90 procent potřebných biopaliv vyrábět stále ještě ze zemědělských plodin. Pokud tomu tak bude, pak bude nutné přeměnit až 69 000 kilometrů čtverečních na zemědělskou půdu, což je plocha odpovídající zhruba dvojnásobné rozloze Belgie.

Zemědělská půda a emise skleníkových plynů

Autoři zprávy tvrdí, že škody na lesích a přírodě budou „šokující“, a to jen kvůli palivům do aut. Podle studie zvýšením podílu biopaliv v dopravě na deset procent vzrostou emise skleníkových plynů až o 56 milionů tun ročně.

Největší na nárůstu emisí ze členských států Evropské unie bude podíl Velké Británie. Ta by měla zvýšit své emise skleníkových plynů až o 13,3 milionu tun ročně.

Negativní dopady biopaliv

Nejsmutnějším závěrem studie je fakt, že využití biopaliv v dopravě bude mít zhruba o 81 až 167 procent horší dopad na životní prostředí než využití klasických fosilních paliv. Politici si sice slibují, že druhá generace biopaliv, kterou vědci vyvíjejí, bude mít na životní prostředí daleko menší dopad, jejich využívání je ale vzdálené.

Čtěte také: Snižování emisí: biopaliva v praxi

Studie předpokládá, že 92 procent cíle unie naplní právě biopaliva. Přitom z toho 72 procent z tohoto množství pokryje bionafta a 28 procent bioetanol. Státy unie předpokládají, že významnou část těchto biopaliv dovezou nebo budou importovat alespoň suroviny na jejich produkci.

Studie dále počítá s tím, že kromě biopaliv na pohonné hmoty se budou další využívat k výrobě elektrické energie nebo k vytápění. Tedy skutečně dovezená množství biopaliv nebo surovin na jejich výrobu mohou být o hodně větší.

Zpráva upozorňuje, že naplnění národních cílů spotřeby biopaliv v členských zemích do roku 2020 povede ke zvýšení emisí skleníkových plynů o 80,5 až 167 procent, než pokud by se pro dopravu využívala pouze fosilní paliva.

Potravinová bezpečnost a zabírání půdy

Neziskové organizace se obávají, že plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa. Na této půdě se však budou pěstovat suroviny pro biopaliva a ne pro potraviny, které budou jejich obyvatelé potřebovat.

Evropská energetická politika podle ekologů uvrhla do nebezpečí miliony lidí a ohrožuje potravinovou bezpečnost v Africe. "Plán evropské sedmadvacítky dává společnostem volnou ruku k zabírání půdy v nejchudších částech světa, aby naplnily naše nádrže spíše než jejich žaludky.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje energie: Biopaliva

Evropská komise a biopaliva

Evropská unie plánuje stopnout státní dotace na biopaliva vyráběná ze zemědělských produktů. "Po roce 2020 by měly být dotovány pouze pokud významně přispějí ke snížení skleníkových plynů. Komise přiznala, že biopaliva jsou větší zátěž pro životní prostředí než se původně předpokládalo.

Pouze ilustrační, v Slovnaftu představují biosložky druhou nejdražší nákladovou položku hned po samotné ropě.

Palmový olej a biopaliva

Europoslanci vytáhli proti palmovému oleji. Každou hodinu zmizí kvůli pěstování palmy olejné tři kilometry čtvereční deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit.

Problém způsobují biopaliva první generace, která ohrožují potravinovou bezpečnost a neprospívají klimatu. Téměř před rokem navrhla Evropská komise limit pro využívání biopaliv první generace v dopravě. Nyní jsou změny ve směrnici o obnovitelných energiích opět blíže ke schválení.

Nová generace biopaliv

Dokonce ani české ministerstvo životního prostředí neprosazuje, aby Unie dosáhla svého cíle v roce 2020 za použití stávajících biopaliv. Druhá generace biopaliv využívá vedlejší produkty zemědělství jako slámu nebo dřevité plodiny a neměla by tak působit na růst cen potravin.

Čtěte také: Zalesňování s přírodou

Podle odhadů odborníků by se mohla biopaliva druhé generace začít používat do tří až čtyř let.

Tabulka: Dopady biopaliv na životní prostředí a emise skleníkových plynů:

tags: #biopaliva #dopady #na #životní #prostředí #a

Oblíbené příspěvky:

• Návrh a využití kompostu
• Esej o ekologickém zemědělství
• Pochopení odpadnutí od Krista
• Negativní vliv člověka na planetu
• Použití lignohumátu v ekologickém zemědělství