Strakapoud malý: Obyvatel Vysočiny

Strakapoud malý (Dendrocopos minor) je náš nejmenší datlovitý pták, velký asi jako vrabec. Kvůli své velikosti a strakatému zbarvení je často nazýván stráček. Strakapoud malý není o moc větší než vrabec.

Černo-bíle zbarvený, sameček má temeno hlavy červené, samička bělavé. Samec i samička mají hřbet i křídla příčně hustě černobíle pruhované a na rozdíl od ostatních druhů jim chybí jakékoli červené zbarvení pod ocasem. Sameček má na temeni červenou, samička žlutavě bílou skvrnu.

Stráček je obyvatelem rozsáhlých starých sadů a parků, alejí, listnatých či smíšených lesů v nížinách až pahorkatinách. Žije v listnatých lesích (včetně větších parků), mimo dobu hnízdění se objevuje i ve stromořadích a zahradách. V mimohnízdním období ho můžeme často zastihnout, jak se potuluje v blízkosti lidských sídel v parcích a zahradách.

Není nijak hojný: Podle posledního sčítání byl počet párů pro ČR odhadnut na 3-6 tisíc. Strakapoud malý není nijak plachý a lidem vcelku důvěřuje, a tak máte velkou šanci ho zahlédnout někde v parku či zahradě, jak šplhá po větvích stromů a hledá hmyz. Nebo alespoň zaslechnete jeho volání či bubnování.

Hlas a chování

Kromě bubnování se strakapoud malý ozývá vysokým opakovaným kikikiki, které může trochu připomínat zpomalený a vzdálený hlas poštolky či krutihlava.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Zásnuby stráčků začínají již v březnu a probíhají až do dubna. Tehdy můžeme pozorovat ptáky, jak přeletují zvláštním pomalým, jakoby netopýřím letem ze stromu na strom. Často jeden z nich na větvi strne v nehybné poloze a pozoruje svého partnera, který se k němu s třepáním křídel přibližuje. V tomto období se nejčastěji ozývá bubnování.

Hnízdění

Strakapoud malý hnízdí výhradně ve stromové dutině, kterou budují buď oba ptáci nebo převážně či výhradně samička. Hnízdí v dutinách, které si sám vytesává. Každý rok tesají dutinu novou, bylo zaznamenáno jen málo případů opakovaného hnízdění v jedné dutině.

Pro tyto účely si nejčastěji vybírají ztrouchnivělé či narušené kmeny nebo větve listnatých stromů, aby byli vůbec schopni svými jemnými zobáčky do dřeva tesat. Příprava hnízdní dutiny jim trvá 12-16 dní a poté do ní samička snese 5-6 vajec. Samička snáší v květnu 4 až 6 vajíček; na jejich zahřívání se stejně jako na péči o mláďata podílí i sameček.

Vajíčka zahřívají střídavě oba rodiče. Po 11 dnech přijdou na svět mláďata, která samice i samec pilně krmí 20 dnů na hnízdě a ještě 10 dalších dnů přikrmují mimo hnízdo. Mláďata můžeme slyšet, jak hlasitě žadoní o potravu, a někdy se již z dutiny ozývají jejich pokusy o bubnování.

Rodiče hnízdo pečlivě střeží a v případě nebezpečí se ozvou výstražným hlasem.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Ochrana dutinových stromů na Vysočině

Řada ptáků hnízdících v dutinách si neumí sama dutinu vydlabat - například sýkory, lejsci, rehek zahradní, holub doupňák, krutihlav nebo brhlík. Nechávat a chránit v lesích doupné stromy má velký význam také z pohledu ochrany lesa proti nežádoucímu přemnožení hmyzích škůdců. Někteří ptáci, zvláště šplhavci, vyhledáváním potravy lesníkům pomáhají.

Lesy ČR (LČR) s Pobočkou České společnosti ornitologické na Vysočině podepsaly několik dohod, prostřednictvím kterých LČR doposud poskytly finanční podporu. Obsahem těchto smluv je chránit stanoviště dutinových živočichů - doupné a odumřelé stromy, ve kterých se mohou ukrývat a hnízdit ptáci i další živočichové (netopýři, plchové či veverky).

V rámci tohoto projektu lesníci v kraji Vysočina vyhledávají a značí stromy s dutinami. Označují je modrým trojúhelníkem a nechávají v porostech k přirozenému dožití či odumření. Tlející dřevo je cenným biotopem plným života. Slouží jako úkryt a zároveň zdroj potravy pro bezobratlé živočichy, plazy, obojživelníky, ptáky, netopýry a další savce.

Označené stromy pomůže do lesnických map zakreslit GPS zaměření. K základní evidenci patří také sledování obsazenosti dutin, hlavně v průběhu hnízdního období. Obrovským pomocníkem při zjišťování, kolik druhů se v dané lokalitě nachází, je denní a noční nahrávání zvuků.

Ta poslední informuje mimo jiné o tom, že v posledních dvou letech lesníci společně s ornitology v kraji Vysočina (v lesích, které spadají pod Krajské ředitelství LČR Jihlava) celkem označili přes dva tisíce stromů s celkovým počtem 3 997 dutin. Mezi nimi výrazně převažují listnaté dřeviny (88 %).

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Možnou alternativou stromových dutin jsou ptačí budky. Přestože nemohou přírodní dutiny zcela nahradit, protože některé druhy ptáků se v budkách vůbec nezabydlí, mají v přírodě své opodstatněné místo. Proto LČR společně s ornitology budky pro nejrůznější druhy ptáků pravidelně vyvěšují, čistí a opravují.

tags: #priroda #vysociny #strakapoud #maly

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro pěstování vřesu
• Záchrana ohrožených tygrů
• Adresa a Otevírací Doba Skládky Chrudim
• Svoz odpadu Mníšek - informace
• Jak se třídí odpad v Smrdákách