Krkonošský národní park je místem, kde má divoká příroda přednost před lidskými aktivitami. Národní park je územím, jehož hlavním posláním je ochrana přirozených procesů a zachování biologické rozmanitosti. Přesto ani zde není příroda izolovaná od vlivů člověka.
Turismus, sportovní aktivity, výstavba či nevhodné hospodaření mohou mít na volně žijící živočichy zásadní dopad.
„Krkonoše jsou domovem více jak 1 200 druhů původních vyšších rostlin, z nichž je okolo 30 endemitů, dále více než 1 200 druhů lišejníků a mechorostů nebo vyšší stovky druhů hub. Dále zde žije několik tisíc druhů živočichů, z nich přibližně 80 druhů savců a přes 270 druhů ptáků. To je obrovský důkaz biodiverzity hor.
Krkonošský národní park je právem výkladní skříní české ochrany přírody - místem, kde se na relativně malém území koncentruje mimořádné přírodní bohatství a kde máme povinnost dát přírodě skutečnou přednost před ostatními zájmy.
Jedním z pozitivních příkladů je návrat vydry říční. Tento druh byl v minulosti na mnoha místech vyhuben nebo silně potlačen. Díky postupnému zlepšování kvality vod a cílené ochraně se vydra do české krajiny vrací - a své místo znovu nachází i v podhůří a vodních tocích Krkonoš.
Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?
Zásadní událostí posledních let je návrat vlka obecného do Krkonoš. Po zhruba 200 letech absence se vlci do hor přirozeně vrátili a dnes je jejich výskyt pravidelně monitorován pracovníky Správy KRNAP. V současnosti jsou v území potvrzena dvě vlčí teritoria a pohyb přibližně deseti jedinců.
Je však třeba otevřeně říci, že jejich návrat přináší i výzvy. Dochází ke konfliktům s hospodáři, zejména při nedostatečném zabezpečení stád.
Vedle vlka je velkou nadějí také rys ostrovid. Tento plachý a vzácný druh je v české přírodě stále ohrožený a jeho výskyt v Krkonoších zatím není pravidelný.
Na druhé straně stojí druhy, jejichž existence je v Krkonoších stále křehká. Typickým příkladem je tetřívek obecný. Tento ikonický druh horských luk a rašelinišť je extrémně citlivý na rušení, zejména v období toku a hnízdění.
Pohyb mimo značené cesty, zimní sporty mimo vyhrazené trasy či volné pobíhání psů mohou mít na populaci tetřívka zásadní negativní dopad.
Čtěte také: Krásy argentinské provincie
Světový den divoké přírody je příležitostí k oslavě návratu dříve v Krkonoších vyhubených druhů. Zároveň je ale připomínkou odpovědnosti. Divoká příroda má v Krkonoších své místo. Datum 3. března nebylo zvoleno náhodně.
Připomíná den, kdy v roce 1973 vstoupila v platnost Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Tato úmluva hraje klíčovou roli v ochraně druhů před nadměrným využíváním v mezinárodním obchodě. Podle odhadů je dnes více než 8 400 druhů kriticky ohrožených a téměř 30 000 dalších je považováno za ohrožené či zranitelné.
V úterý 27. září 2022 byla zveřejněna nová, aktualizovaná zpráva Wildlife Comeback Report pojednávající o 50 volně žijících evropských druzích živočichů. Nová zpráva zjistila, že populace některých evropských volně žijících druhů za posledních 40-50 let rostly, a to jak co do početnosti, tak velikosti jejich areálu rozšíření.
Na publikaci spolupracovaly Londýnská zoologická společnost (Zoological Society of London), BirdLife International a Evropská rada pro sčítání ptáků European Bird Census Council (jejíž kancelář sídlí v ČSO).
Zpráva přináší informace o 24 evropských druzích savců včetně bobra evropského, zubra evropského, vlka či keporkaka, dále o 25 druzích ptáků, jako je například labuť zpěvná, orel mořský, jeřáb popelavý nebo bukač velký a také o jednom plazu, želvě karetě obecné.
Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda
Ačkoli živočišné druhy na celém světě mizejí alarmujícím tempem, nová zpráva ukazuje, že divoká příroda se vrátí, pokud jí dáme prostor k obnově a budeme se snažit žít s ní v harmonii.
Dokládá, že opatření, jako je lepší právní ochrana, rozšiřování a propojování chráněných oblastí, specializovaná podpora obnovy populací (včetně reintrodukcí) a zlepšování stavu biotopů, jsou účinná.
Nedávno zveřejněná zpráva je aktualizovanou a rozšířenou verzí průlomové publikace Návrat divoké přírody do Evropy (Wildlife Comeback in Europe), která vyšla v roce 2013.
Ze savčích druhů, kterými se zabývá, se v největších počtech navrátili bobr evropský, tuleň kuželozubý a zubr evropský. Například populace vlka se v celé Evropě obnovuje a vlci ochotně znovuosidlují oblasti, kde jim lidé umožňují přítomnost.
V případě ptáků jsou výsledky neméně povzbudivé: devatenácti z 25 zahrnutých ptačích druhů se od 80. let 20. století podařilo rozšířit svá území výskytu - od 7% zvětšení areálu v případě orlovce říčního po 585 % u bernešky bělolící.
Populace všech 25 druhů ptáků vzrostly průměrně o 470 %, od 34% nárůstu početnosti čápa černého od roku 2002 až po raketový vzrůst na více než 5000 % u bernešky bělolící (od roku 1969). Dobře se zotavují například i sup bělohlavý, volavka bílá či pelikán kadeřavý.
Důvody vzestupného populačního trendu zahrnují právní ochranu prostřednictvím směrnice EU o ptácích a směrnice o stanovištích, změny v legislativě, jakož i snahy o ochranu druhů, včetně navracení konkrétních lokalit přírodě.
Pokračující zotavování evropských populací, popsané v nové zprávě, vzbuzuje optimismus. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že návrat volně žijících živočichů do Evropy je stále velmi nerovnoměrný.
Areály výskytu některých druhů - například vydry říční nebo supa bělohlavého - se v nedávné době naopak zmenšily. U jiných druhů mohou populace v současné době klesat, a to i přes předchozí zotavení z historicky nejnižších hodnot.
Chceme-li všem druhům poskytnout co nejlepší příležitost odrazit se ode dna a přizpůsobit se vnějším faktorům, jako je změna klimatu, je v budoucnu velmi důležité pochopit, proč se některým evropským druhům živočichů daří dobře a jiným ne.
„Zpráva objasňuje nejen to, které evropské druhy volně žijících živočichů se dobře zotavují, ale také proč tomu tak je,“ říká výkonný ředitel Rewilding Europe Frans Schepers.
„Poučíme-li se z úspěšných příkladů, můžeme zajistit návrat co největšího počtu volně žijících živočichů do přírody. Hlavní autorka zprávy o návratu divočiny Sophie Ledger z Londýnské zoologické společnosti říká: „Velká část zásadních prací, které monitorují globální trendy biologické rozmanitosti a hodnotí rizika vyhynutí druhů, často zdůrazňuje negativní dopady ohrožujících faktorů, jako je ztráta stanovišť a změna klimatu.
V mnohých oblastech Evropy dnes velká zvířata volně nežijí. A když se začnou vracet, často to přináší problémy. Pozitiva návratu volně žijících živočichů však výrazně převažují nad negativy.
Podpora návratu divoké přírody je jedním z hlavních cílů organizace Rewilding Europe. V posledním desetiletí jsme pro podporu návratu divoké přírody do evropské krajiny použili širokou škálu opatření, a vytvořili jsme tak vhodné podmínky pro obnovu populací volně žijících živočichů.
Chceme-li zajistit, aby byl návrat evropských volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin rychlejší a aby se týkal stále většího počtu druhů, je třeba přijmout opatření jako silnější právní ochranu, lepší propojení krajiny, úsilí o zlepšení soužití člověka s volně žijícími živočichy, dokonalejší monitoring a výzkum a reintrodukce.
Podpora návratu divoké přírody je v našem nejlepším zájmu. Cílem projektu Rewilding Europe je vytvořit z Evropy přírodě bližší místo, kde bude větší prostor pro divokou přírodu a přírodní procesy.
Věříme, že divoká příroda by měla být ceněna a mělo by se s ní zacházet jako se základním prvkem prosperující a zdravé společnosti. Naším cílem je, aby se obnova přírody uplatňovala ve velkém měřítku v celé Evropě, proto ukazujeme výhody divočejší přírody prostřednictvím obnovy rozsáhlých území.
Mezinárodní vědecká společnost zaměřující se na ochranu přírody a vzdělávání byla založena v roce 1826. Jejím posláním je chránit živočichy a jejich prostředí na celém světě.
V přelomovém období, kdy se blíží celosvětové konference jako CBD COP15, vyzýváme světové lídry, aby se příroda stala středobodem všech globálních rozhodovacích procesů a aby zajistili, že zastavení poklesu biologické rozmanitosti bude součástí širšího politického plánování.
BirdLife International je celosvětové partnerství nevládních organizací, které usiluje o ochranu ptáků, jejich stanovišť a celosvětové biologické rozmanitosti a spolupracuje s lidmi na udržitelném využívání přírodních zdrojů.
Evropská rada pro sčítání ptáků je ornitologická organizace, která zkoumá populace, rozšíření a demografické údaje evropských ptáků s cílem poskytovat informace pro ochranu přírody.
tags: #priroda #wild #life #zajímavosti