Jaro v přírodě: Mláďata a jak se k nim chovat

Jaro je obdobím, kdy se rodí mláďata některých druhů zvířat. Mezi ně patří například divoká prasata, srnčata nebo daňčata.

Nález mláděte v lese: Co dělat?

Návštěvníci lesů by ale mláďata měli nechat v přírodě. „Lidé si myslí, když najdou opuštěné mládě v lese, že potřebuje pomoc. Ale ono je tam schované proto, aby bylo nenápadné pro predátory a jeho máma o něm vždy dobře ví. Ví, kde mládě odložila a pokaždé se k němu vrátí. Takže základní pravidlo zní, na opuštěná mláďata nesahat a nikam je neodnášet.“

Podle předsedy Záchranné stanice pro zvířata Jaro Jaroměř Davida Čípa jsou některé druhy zvířat od svých mláďat během dne odloučená. I proto se může na první pohled zdát, že jsou opuštěná.

„Ve většině případů nehrozí žádné nebezpečí. Takže nechat mládě být, jít prostě pryč a rodiče si ho najdou a dohledají. Možná je tam mají schválně uložena, aby nebyla na očích predátorům. Například zaječice krmí mláďata jen dvakrát denně, brzy ráno a potom až večer.“

Kdy kontaktovat záchrannou stanici?

Pokud by ale návštěvníci narazili na viditelně zraněné zvíře, je vhodné kontaktovat místní záchrannou stanici.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

„V České republice je národní síť záchranných stanic, což znamená, že se vždy najde stanice, která má konkrétní území na starosti. Jednomu živočichovi je velmi podobná, s jiným je příbuzná.

Pravidla chování v lese

Pohyb v lese má svá pravidla, jejichž dodržováním můžeme ochránit divoká zvířata i jejich potomky. Všeobecně platí, že bychom se zvířat v přírodě neměli dotýkat, a to ani v případě, že za námi samy přijdou.

V lese bychom měli udržovat ticho a klid, abychom zvířata nerušili. Toto pravidlo platí obzvláště na jaře, kdy se rodí mláďata. Psy bychom nikdy neměli v přírodě pouštět na volno. V posledních letech stoupá počet zvířat zraněných právě puštěnými psy, jejichž volný pohyb navíc zvěř značně stresuje.

Pomoc zraněným zvířatům

Zraněná zvířata potřebují naši pomoc. Ta se ale musí řídit jistými pravidly. Pokud najdete v přírodě zraněné zvíře, ze všeho nejdříve kontaktujte pracovníky záchranné stanice, kteří vám poradí, co dál dělat.

Pomoc najdete v aplikaci Zvíře v nouzi nebo na centrálním dispečinku Národní sítě záchranných stanic -⁠ na čísle 774 155 155. Malé zvíře se můžete pokusit odchytit sami a odvézt jej na nejbližší záchrannou stanici. U větších savců je lepší přivolat na pomoc odborníky.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Řada samic nechává svá mláďata během dne o samotě a průběžně se k nim vrací. Proto pokud najdete osamocené mládě, je třeba se nejdříve pečlivě ujistit, že je opravdu osiřelé.

„Srnčata, daňčata, kolouchy, muflončata a malé zajíčky, pokud nejsou viditelně poranění, uvízlí nebo osiřelí, ponecháme na místě a rychle se vzdálíme. Mláďata veverek, kun, lišek, jezevců, malá selata nebo ježčí novorozeňata naopak potřebují naši pomoc. Opět se můžete obrátit na záchranné stanice v okolí.

Ptačí mláďata poměrně často končí na zemi, ještě než se naučí létat. To však neznamená, že jsou osiřelá.

Stejnou zkušenost potvrzuje Kateřina Landová z Pražské zvířecí záchranky, podle jejíchž poznatků se obyvatelé hlavního města nyní hodně zajímají o ptáčata. Uvidí na zemi mládě straky, sojky nebo kavky a snaží se zasáhnout. Ta se učí létat mimo hnízdo - a jejich pohyby ještě nejsou úplně koordinované. Jenže: než se lidé pustí do nějaké akce, měli by odborníkům zavolat a poradit se. Zpravidla se jim dostane doporučení, že pokud „malý“ nemá viditelný úraz, kdy by třeba byla vidět krev nebo například zjevně zlomené kříslo, stačí jej vysadit na tlustší větev nebo zídku.

„Pokud je nebudete vyloženě žmoulat v ruce, krátká manipulace nevadí. Představuje také příběh dvojice mladých sojek, k nimž byla zvířecí záchranka přivolána. Že jsou samy? Že na ně prší? Nevadí. Že nelétají? To také není problém; jsou v procesu učení. A že se vůbec nebojí? Ano, mláďata většinou plachá nejsou. Pokud ptáče skáče a nemá viditelné zranění, není třeba zasahovat.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Nejde ale jen o ptačí dorost. „Takové mládě vypadá opuštěné, ale není. Naopak je v této pozici téměř neviditelné pro predátora - a navíc nevydává žádný pach. Jeho vyrušení pak má neblahé následky.

S tím, že většina mláďat, která končí v záchranných stanicích - a letos už jich bylo přes tisíc - bývá odchycena zbytečně; z přírody je lidé vedení dobrým úmyslem vlastně „ukradli“ jejich rodičům.

„To, že se zvíře dostane do péče člověka, neznamená vždy, že je v bezpečí. Například srnčata jsou velmi náchylná na stravu a často se ani v péči odborníků jejich záchrana nepodaří.

Mara slaništní: Zajímavost ze zvířecí říše

Mara slaništní vypadá jako zajíc s opravdu krátkýma ušima, ale jejími příbuznými jsou ve skutečnosti morčata. Jde o hlodavce, který pochází z Jižní Ameriky. Mara slaništní pojídá vlastní výkaly a skvěle skáče.

Mary si vyhrabávají rozsáhlé podzemní nory a někdy je přebírají i jiným druhům zvířat. Typické pro jejich nory jsou vysoké hromady hlíny u vchodů, v norách spí a taky odchovávají svá mláďata. Žijí v malých skupinkách, které vede dospělý pár a doplňují je většinou dvojice mláďat, o kterou se starají oba rodiče stejně.

Pokud mary vyráží na pastvu, nechávají mláďata v norách. Živí se hlavně listy, bylinami a trávou, zkrátka rostlinou stravou. Mláďata sají mateřské mléko. Dva páry bradavek má mara umístěné po stranách těla, což je celkem netypické, ale pro kojení dvou mláďat vysoce praktické. Zvířata jsou štíhlá s hnědošedou hustou srstí a dlouhýma nohama s osrstěnými chodidly. Ta však nejsou zakončena drápky, ale spíše malými kopýtky. Zadní nožky jsou také daleko delší než přední.

Mara zvládá v případě nebezpečí rychle utíkat a umí i skákat, třeba i do vzdálenosti dvou metrů, což je vzhledem k její velikosti hodně - sama totiž měří maximálně 50 centimetrů a váží zhruba 2,5 kila. Ve volné přírodě jí k brzkému spozorování predátora pomáhá i otevřená krajina, ve které žije a kde je vše dobře vidět už na dálku.

Mary také provádí něco, čemu se říká cékotrofie. Jde o požírání vlastních výměšků, tyto natráveniny z tlustého a slepého střeva jsou bohaté na živiny a vitamíny. Prvotní výkaly mohou nahradit nedostupné živiny a stejně jako mary je požírají třeba i králíci a zajíci.

Tato zvířata zatím ohrožená nejsou a doufejme, že ani v budoucnu nebudou. V chovech zoologických zahrad je ale o dost vzácnější oproti jejich větší příbuzné maře stepní. Počet chovatelů ale stoupá.

tags: #priroda #zvirata #mladata

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace z knihy Písařovicové
• Motivy přírody pro pánská tetování na ruce
• Co je to skřítek?
• Podmínky pro ekologické parkování v ČR
• Stanoviště pro hortenzii řapíkatou