Skřítek ukrytý v přírodě: Co to je?

Skřítkové země jsou rozsáhlá a složitá skupina, kterou je obtížné popsat v jedné kapitole. Se zemí jsou spojeny 4 typy skřítků: jedni jsou na povrchu země a druzí v podzemí. Obě tyto kategorie jsou rozděleny do dvou tříd: Skřítkové, kteří jsou vázáni na hmotné - fyzické tělo (například skřítkové stromů jsou vázáni na strom) a skřítkové bez této fyzické vázanosti, z nichž nejlepším příkladem jsou zahradní nebo lesní skřítkové.

Typy skřítků spojených se zemí

Pod povrchem (do určité míry i na povrchu) jsou bytosti s fyzickými těly, jako jsou velké, jednotlivé skály. Jsou srovnatelní se skřítky stromů, ale jsou mnohem méně inteligentní. Se skalami jsou spojeni i skřítci bez fyzických těl, obecně nazývaní gnómové. Tyto čtyři velké kategorie jsou zcela určité: stromy, lesní skřítkové všech druhů, skály a gnómové. Ale pod povrchem a na povrchu země je takové množství podtypů a jednotlivců, že jedna skupina se prolíná s druhou. K oběma pak patří mnoho poddruhů a všechny se podílejí na vlastnostech a charakteru země stejným dílem.

Jeden druh například žije v zemi a současně i na zemi, přičemž záleží na tom, co v kterou dobu dělají. Jsou zlatavě-hnědí, podobají se normálním gnómům, ale jsou podsaditější. Mají staré tváře a jiskrné oči. Přísně vzato nejsou to gnómové, po celém těle jsou porostlí hedvábnou kožešinou a dlouhá čelist se podobá bradce. Co se týče pohybů jsou hranatí, to znamená, že nemají půvab většiny skřítků. Vídáme je v přírodě v místech, kde je zem porostlá velice nízkou travou. Žijí většinou ve skupinách a podobají se králíkům.

Mají rovněž rádi vibrace země. Napomáhají růstu a dodávají všemu životní energii, kterou přetvářejí a vedou zpod kořenů. Také se zajímají o život hmyzu jako jsou mravenci, včely a červi. Žijí společenským životem, spojují se jeden s druhým, mluví o své práci a o sobě, o novinkách ve světě skřítků, kteří žijí nad jejich kouskem země. Obvykle mají dobrou náladu, také se rádi „převlékají“, předvádějí se jeden před druhým, jeden druhému se směje a radostí poskakují. Jsou velmi pilní a při práci mívají vážný výraz lidí velmi zaměstnaných, což vypadá legračně. Drží se pohromadě a nemísí se s ostatními skřítky. Mají něco jako úřad nebo správní odbor. Zajímají se o hmyz a ze všech sil mu pomáhají. Patří k nesmírně starému řádu skřítků a z toho důvodu možná vypadají staře.

Hlouběji v zemi žijí bytůstky mnohem tmavší, téměř černé; měří asi 2 stopy nebo více. Vypadají trochu jako ještěrky a je nesmírně těžké je zahlédnout. Jejich inteligence je nízká a žijí spolu jako zvířata, více méně bez myšlení. Vypadají tajuplně, ale mají schopnost společnou všem skřítkům a to je nekonečná činorodost.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Skřítkové ve skalách

Praví gnómové žijí pod skalami nebo blízko nich. Všichni vypadají jako známí gnómové z pohádek, jsou malí, zavalití, šedohnědí. Končetiny mají jinou barvu než tělo a to dělá dojem, že nosí kožené krátké kabátce. Nedávno jsem studovala skupinu těchto skřítků mezi obrovskými balvany. Vypadají divoce a nijak zvlášť nemilují lidi. Vynoří se zpod skal, aby si nezvané hosty prohlédli a zjistili, co jsou zač. Nejvíce gnómů žije v krajině, kde jsou velké hory a skály a téměř nic jiného. Mají pocit stejnorodosti se svým okolím.

Vždy je vidíme ve skupinách o 4-5 skřítcích, protože nejsou takoví individualisté jako třeba zahradní skřítkové. Mají určité záliby i nechuti, mají nízkou inteligenci a spíše primitivní cítění. Nedávno, když jsem je pozorovala, viděla jsem, že je přitahuji, protože poznali, že je vidím, a když se budu snažit, budu s nimi moci mluvit. Zároveň mě ale odmítali, protože nejsou rádi, když je něco neznámého ruší. Většina skřítků má ráda všechno nové a neznámé, ale tyto bytosti mají nechuť k jakékoliv změně.

Jak děti poznávají skřítky a přírodu

Náměty a hry podněcují děti k různým činnostem. Vedou k rozvoji fantazie, seznamují s novými poznatky, rozvíjí myšlení, řeč, schopnosti souvislého vyjadřování, podněcují aktivitu, vlastní snažení, zvyšují představivost, ovlivňují city a nápady dítěte. Cílem úkolů a her, které naleznete níže, je zábavným způsobem podnítit dětskou aktivitu, samostatnost, nápaditost v návaznosti na zkušenosti a vědomosti již osvojené.

Zájem dětí o tvořivou činnost vyvoláme vymyšleným příběhem z Pohádkového lesa, kde žijí skřítkové, kteří hlídají truhlici, ve které je ukrytý poklad. Truhlici objevil pod vysokou skálou chytrý skřítek Kuliočko. Skřítek Kuliočko žije v Pohádkové lesní říši. V pohádkovém lese ptačí zpěv se nese. Žije tam kromě skřítků mnoho strašidel, ale nikdo je zatím neviděl. Bydlí tam také lesní víla, která plete kabelky z trávy a je velmi milá. Na stromě hopsá neposedná veverka, její mrštnost závidí jí všechna lesní zvířátka.

Děti se posadí do kruhu, přečteme jim úvodní text a necháme je popisovat, jak si představují pohádkový les, kdo si myslí, že tam žije, a co si myslí, že tam roste. Námět dále využijeme k nejrůznějším aktivitám. V pohádkovém lese rostou velmi zvláštní stromy. Roste zde například strom Kroužkovník, Knoflíkovník, Vlnkovník, Čárovník. Úkolem dětí je namalovat netradičním způsobem strom a vymyslet jeho název. K vytváření obrázku můžeme vyzkoušet netradiční techniku - malování hadrem spojenou s dokreslováním detailů.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Hry s knoflíky inspirované skřítky

Děti vytvoří družstva se stejným počtem soutěžících. Před každé družstvo položíme krabici s větším množstvím knoflíků. Na dohodnuté znamení děti napočítají co nejrychleji 10 knoflíků, uzavřou je do dlaní a běží k metě a zpět. Jakmile se vrátí ke svému družstvu zpět, vybíhá další v řadě a hra pokračuje, pokud se nevystřídají všichni členové družstva. Jakmile doběhne poslední, knoflíky seřadí před sebe na startovní čáru a všichni členové družstva zvednou ruce nad hlavu.

Děti plní úkoly klasické štafety v družstvech se stejným počtem hráčů. Prvním úkolem je přenášení knoflíku na otevřené dlani k metě. Druhým úkolem je posun knoflíku kolem kuželů k metě nohou na rovném terénu, třetím úkolem je běh k metě s knoflíkem na lžičce. Družstvo, které zvládne úkol co nejrychleji, získává 3 body. Další v pořadí 2 body a poslední družstvo 1 bod.

Hru hrajeme při vycházce nebo při pobytu v parku, v lese. Jedno dítě představuje skřítka Knofliflíka, který má plné kapsy knoflíků a vydává se na své putování. Ovšem vůbec netuší, že kapsy má děravé a po cestě poztrácí knoflíky (papírové knoflíkové obrázky). Cílem hry je, aby děti šly po stopách skřítka a ztracené knoflíky našly a posbíraly. Na konci cestičky objeví uplakaného skřítka, kterému nasbírané knoflíky předají.

Zážitkové stezky a environmentální výchova

Klícovou roli pri vzpomínkovém pronikání do detského sveta hrají intenzivní smyslové vjemy. Děti, které byly v dětství v nedostatečném kontaktu s přírodou, jsou o tyto zkušenosti ochuzeny, jejich tvořivost, představivost a fantazie se zapouzdřují do jednostejnosti konzumního světa, odkud není úniku. Nejvýraznějším nedostatkem je však absence povědomí o souvislostech, vazbách a vztazích mezi člověkem a přírodou, které byly pro jejich "historické vrstevníky“ samozřejmostí.

Děti získávají více informací o přírodě zprostředkovaně než přímým kontaktem. Dokážou zasvěceně hovořit o problematice deštného pralesa nebo nadměrného výlovu velryb, chybí jim však praktické zkušenosti, jak se např. pohybovat v lese, co si mohou a nemohou dovolit v chráněné oblasti. Do terénu se často neumějí obléknout, nepoznávají stromy, keře, květiny ani některá zvířata.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Alternativní školní zahrady se tak stávají místem, kde lze na tyto zpřetrhané vazby navázat. Prvky školní přírodní zahrady Školní zahrada musí vyhovovat celé řadě požadavků. Měla by nabízet prostory pro míčové hry, prostory k houpání a šplhání, prostory pro klidnou hru i prostory pro odpočinek. Pískoviště pro tvořivou hru, vodní plochu, kde je možno pozorovat živočichy, blátivé zóny a staveniště, zeleninovou zahrádku, květinový záhon.

Školní zahrada s přírodními prvky je ideální místem k naplnění těchto výchovných a vzdělávacích cílů. Umožní dětem vnímání živé i neživé přírody všemi smysly. Věci, které děti v přírodě nacházejí a vidí, jim pomáhají ve všech aktivitách, emocích, sociálních dovednostech, pomáhají jim přírodu pochopit, a díky tomu s ní zůstávají spjaté po celý svůj život. K nejcennějším metodám, jimiž se děti seznamují se vztahy v přírodě, náleží přímé pozorování a pěstování rostlin v zahradě.

Příklady zážitkových stezek

Místní pověsti připomíná nová zážitková stezka pro děti s názvem Okolo Medlova za stříbrnými zvony, kterou v neděli 2. června ve 13 hodin otevřou u Hotelu Medlov. Osmikilometrovou trasu s jedenácti zastaveními inspirovanou příběhem pasáčka, který pátrá po ztracených stříbrných zvonech, aby jejich prodejem získal peníze na léky pro svoji nemocnou babičku, provází hledání kešek s úkoly. Ty jsou ukryty v přírodě kolem Medlovského rybníka a Pasecké skály a na konci cesty bude úsilí hledačů odměněno objevem pokladu.

Děti už od prvního květnového víkendu mohou přímo u hotelu navštívit ještě „malou“ stezku. Její délka je jen asi 700 metrů a zahrnuje deset stanovišť. Jmenuje se Pohádková stezka skřítka Ostružinky a inspirací k jejímu vzniku se stala kniha Skřítek Ostružinka autorky Lenky Junové z roku 2023, kterou ilustracemi doplnila Jana Smetanová z Radešínské Svratky.

Žáci 3. A třídy vyrazili po turistické stezce na Dubí vrch. Cestou měli pocit, jako by je pozorovaly něčí oči. To skřítek Dubínek ukryl v lese pro děti poklad, ale neprozradil, kde. Tajenku děti odhalily po splnění různých úkolů. Poznat lesní plody, určit jména stromů, přejít shozený strom, prokázat znalost zásad slušného chování v lese a postavit domeček pro lesní skřítky bylo jednoduché.

Tabulka: Typy skřítků a jejich charakteristika

tags: #skřítek #ukrytý #v #přírodě #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v ČR: 8 zákonů
• Královéhradecký kraj: Tipy na výlety do přírody
• Ekologická výchova v MŠ a ZŠ
• Pravidla v přírodních rezervacích
• Kvalitní zemina JIrny a okolí