Legislativa a finanční podpora pro přírodě blízká protipovodňová opatření v ČR

V České republice se klade stále větší důraz na přírodě blízká protipovodňová opatření, která představují šetrnější a dlouhodobě účinnější způsob, jak ochránit krajinu i obce před negativními dopady extrémních srážek.

10. 09. Ministr životního prostředí Petr Hladík vyjednal uvolnění dalších prostředků ze státního rozpočtu na realizaci protipovodňových opatření na území celé ČR včetně oblastí zasažených loňskými povodněmi.

Celkem tři miliardy korun podpoří revitalizaci vodních toků i přírodě blízká protipovodňová opatření, která zadržují vodu v krajině.

Žádosti o dotace ve výši až 100 % začne Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. října 2025.Právě na tato opatření vláda vyčlenila tři miliardy korun, z nichž podpoříme obnovu či výstavbu ochranných nádrží, poldrů nebo revitalizaci toků s možností rozlivu zvýšených průtoků z koryta do přilehlé nivy.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) informuje, že dotace jsou určené pro celou ČR, nikoli jen pro oblasti zasažené loňskými povodněmi: "Povodeň z loňského září nám důrazně připomněla, že je třeba co nejrychleji provést všechny typy protipovodňových opatření - jak tzv. měkká opatření, kam spadají například lokální varovné a výstražné systémy, technická opatření jako hráze či přehrady, tak zejména přírodě blízká protipovodňová opatření, která napodobují přirozené procesy, zadržují vodu v krajině, zpomalují odtok a snižují riziko povodní, čímž chrání životy a majetky lidí. Jinými slovy, znovu učíme krajinu žít s vodou, podobně jako to fungovalo přirozeně před desítkami let."

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Společně s revitalizací a renaturací toků, kdy se vrací řekám a jejich okolí přirozený charakter, pomáhají všechny tyto úpravy zpomalovat odtok vody a zvyšují vsakování do půdy.

Na místo toho, aby voda rychle odtékala kanalizací nebo upraveným korytem, je zadržena tam, kde může být užitečná a bezpečná. Tyto zásahy navíc zlepšují biodiverzitu, kvalitu vody a mikroklima.

Výzva je otevřena v rámci Národního programu Životní prostředí.U většiny opatření pokryje až 100 % z celkových způsobilých výdajů. Výjimku tvoří pouze projekty výstavby a rekonstrukce ochranných nádrží, kde může podpora na jeden projekt dosáhnout až 85 %.

Vzhledem k tomu, že přírodě blízká protipovodňová opatření často vyžadují rozšíření koryta řeky, obnovu nivy nebo vytvoření nádrží se zásahem do soukromých pozemků, vztahuje se finanční podpora i na uvolňování území ohrožených povodněmi a výkup dotčených pozemků.

Žádosti ve výzvě číslo 19/2025 bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 1. října 2025 do 30. září 2026 (případně do vyčerpání alokace) prostřednictvím elektronického systému AIS SFŽP ČR.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Podpořené projekty musí být dokončeny nejpozději do 31. 12. 2030.

Možnosti regulace a legislativa

Současná legislativa řešící prevenci před povodněmi je vyhovující - dokonce umožňuje získat pozemky pro vybudování protipovodňového opatření vyvlastněním za náhradu, které ovšem někdy může být zbrzděno následným soudním řízením. Institut vyvlastnění je zakotven ve více právních normách, z nichž je už zmíněný stavební zákon.Ten je zakotven ve více právních normách, z nichž je už zmíněný stavební zákon. vyjmenuje seznam veřejně prospěšných staveb (např. aj.) a veřejně prospěšných opatření (např. protipovodňových opatření využít zákona o vyvlastnění.

Možnosti regulace vycházejí ze zákona č. 183/2006 Sb. stavební zákon (SZ) a o zákon č. 254/2001 Sb. o vodách (VZ).Důležitou otázkou pro obce je, na co budou moci žádat podporu. 129 265 Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků.

Ministerstvo zemědělství se také pokoušelo o zapojení pojišťoven tak, aby pojištěni byli všichni majitelé nemovitostí v záplavových územích, což by umožnilo stanovit akceptovatelnou úroveň pojistného. Ano, zadržování a retence vody nejenom ve vodních dílech, ale také v krajině, zůstává naší jednoznačnou prioritou. Co může váš resort dělat proti tzv. bleskovým povodním?

V souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, Ministerstvo zemědělství poskytuje také prostředky na odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku. Škody způsobené povodněmi z let 1997 a 1998 byly odstraněny v letech 1998-2004 za přispění státních prostředků ve výši 5,405 mld. korun.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

Peníze na odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku, způsobených povodněmi v letech 2000 až 2010, zajišťuje šest podprogramů v rámci programu Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku, na jehož realizaci byly dosud vynaloženy prostředky v celkové výši 6,258 mld. korun.

Financování protipovodňových opatření

Celková potřeba finančních prostředků na podstatné zlepšení protipovodňové ochrany technickými opatřeními v České republice byla v roce 2006 odhadována na 50 mld. Kč. V současné době byla již pokryta přibližně polovina. Do dalších etap, které by podle předpokladu měly skončit v roce 2027, by bylo třeba investovat zbytek původně odhadované sumy.

Na výstavbu protipovodňových opatření je letos v programu Ministerstva zemědělství k dispozici zhruba 2,1 mld. Kč (ze státního rozpočtu + půjčky od Evropské investiční banky).MŽP předpokládá, že do roku 2027 by bylo třeba vložit do těchto opatření zhruba 25 mld. Kč. Nicméně, realizaci brzdí stejná obtíž jako u technických opatření - obtížné získávání nezbytných pozemků od soukromých vlastníků.Finanční zdroje na protipovodňovou ochranu představují v ekonomické recesi celé Evropy problém.Od roku 2014 lze očekávat nejspíše podporu přírodě blízkých protipovodňových opatření, která mají příznivější vliv na životní prostředí, než podporu pouze technických řešení. Určitě bude i v příštích letech možné využít evropské fondy k přípravě programů na snížení povodňových rizik v lokalitách vymezených podle požadavků evropské »Povodňové směrnice«.

Přesto bude nezbytné mnohem více než dosud zapojit spolufinancování - ze státního rozpočtu, z rozpočtů samospráv a také ze zdrojů investorů z řad státního i soukromého sektoru.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravilo ve čtyřech nových výzvách k dispozici celkem 370 milionů korun z evropských fondů. Především obce, kraje a další subjekty mohou od 13. srpna 2025 žádat o dotace na preventivní protipovodňová opatření.Ve výzvě č. 88 je k dispozici 120 milionů korun na zpracování digitálních povodňových plánů, analýz odtokových poměrů a instalaci varovných systémů.

Analýza odtokových poměrů naopak pomáhá odhalit místa, kde hrozí největší riziko rychlého odtoku vody, tvorby přívalových povodní nebo nebezpečného stékání vody do zástavby.Na nápravu nebezpečných svahových nestabilit a sanaci vyčlenil resort životního prostředí 150 milionů korun (výzva č. 89). Žádosti o dotace bude Státní fond životního prostředí ČR přijímat od 13. srpna 2025 do 30. července 2026.

Od 30. července do 30. ledna 2026 je také možné podávat žádosti o podporu projektů, které pomohou pečovat o naši přírodu a krajinu, usnadňovat návštěvníkům její poznávání či omezit výskyt invazivních druhů rostlin a živočichů. Žadatelé z řad obcí, krajů, vysokých škol, výzkumných institucí, fyzických osob a dalších subjektů mohou pro své projekty využít až 90 % podporu na péči o významné části přírody a krajiny (výzva č. 90).Poslední z čtveřice nových výzev (výzva č. 91) s alokací 100 milionů korun je určená správám národních parků, Správě jeskyní ČR a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, které dotační prostředky mohou investovat do stejných opatření péče o chráněná území, ale navíc také do projektů zaměřených na vytváření vodních prvků v krajině (např. tůní a mokřadů).

Příklady přírodě blízkých opatření

Přírodě blízká protipovodňová opatření a revitalizace vodních toků představují šetrnější a dlouhodobě účinnější způsob, jak ochránit krajinu i obce před negativními dopady extrémních srážek. Patří sem například:

• Zvýšení členitosti koryta
• Opatření podporující přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách
• Povodňové parky
• Tvorba tůní a mokřadů
• Výstavba poldrů a dalších typů ochranných nádrží
• Liniové porosty

Několik tzv. poldrů chrání obec Hať na Opavsku před následky přívalových dešťů. Opatření bylo realizováno i díky spolupráci se Státním pozemkovým úřadem (SPÚ).

Závěr

Podpora přírodě blízkých protipovodňových opatření je klíčová pro zajištění dlouhodobé ochrany před povodněmi v České republice. Kombinace finančních prostředků, legislativních nástrojů a aktivní spolupráce všech zúčastněných stran je nezbytná pro úspěšnou realizaci těchto opatření a zvýšení odolnosti krajiny vůči extrémním hydrologickým jevům.

tags: #protipovodňová #opatření #blízká #přírodě #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Vše o kameni Ryuoh v akváriu
• Průvodce recyklací aut v ČR
• EFG Vyškov BPS
• Nový zákon o pohřebnictví
• Mladí a ekologické hotely