Přírodopis nám ukazuje, jak různorodá a úžasná je příroda kolem nás. Na základní škole jsme se učili o rostlinách a živočiších, kteří žijí na naší planetě. Nyní se můžeme vrátit zpět do školních let, jen bez stresu a s trochou zábavy navíc, a vyzkoušet si nápady na přírodopisné kvízy v přírodě.
Zde je několik nápadů na aktivity a kvízy, které můžete realizovat v přírodě a zábavnou formou se vzdělávat:
Podzimní listí má nekonečnou paletu barev. Navíc se zbarvení listů v průběhu podzimu mění. Většinu roku mají listy listnatých stromů zelenou barvu. Proč to tak je? Ano, to určitě víte, je to díky zelenému barvivu (chlorofylu), díky kterému mohou listy zajišťovat fotosyntézu (fotosyntéza získává energii ze slunce k výrobě cukrů z CO2 a vody). Na podzim přestávají stromy chlorofyl v listech vytvářet a postupně tak můžeme vidět další barviva, která jsou v listech. Ve žlutých listech jsou karotenoidy, v červených listech převládají antokyany, v hnědých pak melaniny.
Experiment s barevným listím:
Pro přesné porovnání můžete fotit odstín barev ve sklenici každý den či po cca 3 dnech. Ideální je si za sklenice vložit bílý papír. Pokud chcete, můžete do vody na začátku pokusu nalít i trochu alkoholu, který pomůže uvolňování barviv. Pokud chcete pokus urychlit, můžete v úvodu listy povařit nebo zalít horkou/teplou vodou. Alkohol i horká voda pomáhá rychlejšímu uvolňování barviv (narušuje buněčnou strukturu a výměnu látek v listu).
Čtěte také: Zábavné ekologické testy pro ZŠ
Zkus zažít různá počasí na vlastní kůži, venku. Ideální roční období je podzim. Pomalu nás začíná voda a chlad mrazit v nose, cítíme vlhkost všude kolem nás. Vyzkoušej, jaké to je být venku když je rosa, jinovatka, mlha, při mrholení, ve větru, dešti i lijáku, když začne sněžit. To vše je voda. Je kolem tebe na tisíc možných způsobů. Běž ji ven pozdravit a zažít. To vše jsou jedinečné chvíle.
Přibalte košík či plátěný pytlík do kterého je možné sbírat bylinky a plody. Vyrazte do přírody či zahrady a dívejte se nejen očima, ale i nosem a prsty. Co všechno můžeme z naší přírody využít pro výrobu čaje? Zásadní je pravidlo šetrnosti. Vždy přemýšlejte s dětmi, kde jste a co můžeme utrhnout. Naše chutě na čaj nesmí ohrozit rostlinu či potravu či doupátko zvířat. Sbírání v přírodě je krásná příležitost pro rozvoj citlivosti k potřebám našich rostlinných i zvířecích sousedů. Hlavně na jaře, když se vše probouzí k životu buďme šetrní sběrači.
Vyzkoušejte listy máty, meduňky, ostružiníku, maliníku či borůvky. Pro naše zdraví jsou skvělé i mladé listy kopřivy nebo šalvěje. Do čaje může přidat i kvítky sedmikrásek, heřmánku, levandule. Pokud máte štěstí v začínajícím létě sbírejte lipový či bezový květ. Chutí je kolem nás stovky. Můžete postupně objevovat další a další.
Nejlépe chutná uvařený čaj přímo venku na ohni. Do kotlíku nalijete čerstvou vodu, přidáte bylinky či plody a nad ohněm přivedete k varu. Doma připravujete čas obdobně. Můžete bylinky či rozkrájené plody vařit, nebo jen přelít horkou vodou a nechat louhovat. Nejjemnější způsob, který zachová nejvíc vitamínů a léčivých látek, je macerování. Nezapomeňte na sušení natrhané bylinky a plody si můžete usušit až se zima zeptá.
Pátrejte ve svém okolí bydliště a pokuste se upozornit na místa, která jsou z nějakého důvodu zajímavá. Kaplička, zřícenina, studánka, zajímavý most, vyhlídka, rybník nebo socha? Místa volíme také podle toho, které téma vás právě zajímá. Při návštěvě místa se rozhlédněte. Neroste poblíž vámi vybraného místa zajímavá kytka? Není tu prastarý strom, informační tabule, rytina v kameni nebo jiný detail, na který je dobré upozornit a dále prozkoumat? Vše nafoťte. Důležité je myslet na ty, kteří budou místo posléze hledat.
Čtěte také: Vzdělávací kvízy pro děti
Připravte pracovní list s fotkou celku, s fotkou detailu a otázkou. Bude jednoduchým pátracím vodítkem a velkou motivací toto místo navštívit a přijít na správnou odpověď!
Je skvělé věnovat společně nějaký čas sledováním ptáků (na krmítku, při hnízdění, namlouvání atd.). Je to činnost, která nabízí dobrodružství i zklidnění. Někdy můžeme jen tak pomalu jít a poslouchat. Zvlášť na jaře ptáky můžeme dříve slyšet než vidět. Můžeme diskutovat o chování ptáků. Pro určování ptáčků se hodí vzít sebou ven oblíbený určovací klíč, encyklopedii nebo si stáhnout chytrou aplikaci.
Pokud chceme pozorovat ptáčky dlouhodobě, hodí se najít si místo pro pozorování, kde se ptáci často vyskytují, nebo si ho vytvořit. Můžeme pravidelně sypat do krmítka, zřídit pítko či i mělkou mísu na koupání pro ptáčky, případně můžeme nabídnout hnízdícím ptáčkům budky. Na jaře opeřenci ocení i chlupy, vyčesané z domácích mazlíčků.
Postupně, jak budete určovat jednotlivé druhy, si každý druh namalujete, vystřihnete a nalepíte na kraj okna a vytvoříte si tak ptačí okno.
Pokud pozorování opeřeného života děti baví, mohou si z namalovaných obrázků vyrobit loutky. Na vybarvené obrázky stačí nalepit papírovou lepenkou malou větvičku, kterou si venku děti najdou, a jde se do hry. Děti často baví hrát si s postavičkami ptáčků jen tak. Nejen pro menší děti je lákavé doplnit pozorování a malování skutečných ptačích druhů o nově vymyšlené. Děti milují barvy a rády vymýšlí mnohobarevné nové druhy ptáků.
Čtěte také: Otestujte si znalosti o odpadech: Dětské kvízy
Když jsou nové ptačí druhy domalované, mohou si je děti navzájem představit: jak se jmenují, co jedí, kde hnízdí, zda přezimují u nás, zda v zimě odlétají. Pokud máme víc ptačích herců, můžeme si zahrát celé divadélko. Jako kulisy i jeviště nám slouží příroda - strom, větev, keř, pařez atd.
Zkuste si vyrobit jednoduché ptačí masky. Děti často láká si vše, co zažijí či pozorují, zahrát na vlastní kůži. Stačí nakreslit jednoduchý tvar dle druhu, který děti chtějí hrát, raději na tvrdší papír. Pak ho vystřihnout a nabarvit podle atlasu, pozorování nebo vlastní fantazie. K hotové zaschlé masce připevněte gumičku, a hurá do hry. Děti „vyletí“ do hry v ptačí roli. Nechme je řádit.
Velké šátky nebo kusy látky si děti připevní na záda a ruce. Hodí se použít provázky, gumičky, pevné kolíčky. Není třeba dětem nic dlouze vysvětlovat, samy rychle vylétnou. Raději si předem domluvte území, kam až mohou dolétnout, a pak ať se vrátí. Je skvělé nechat děti jen tak si poletovat a hrát v ptačí roli.
Na začátku je dobré s dětmi zmapovat, co všechno ptáci jedí, čím se živí. Pak se můžeme zaměřit i na to, zda se nějak liší ptačí zobáky. Pokud děti váhají, můžeme jim ukázat několik příkladů (např. na obrázku dravce, kachny, pěvce, tučňáka atd.). Děti asi rychle objeví, jak a proč se ptačí zobáky tak liší.
Dětem - ideálně do skupinky - předáme obrázky ptačích zobáků a k tomu sadu předmětů. Děti mají jednoduchý úkol: přiřadit k obrázkům nástroje, které jsou svou funkcí nejpodobnější tvaru daného ptačího zobáku. Přichystat můžeme louskáček na ořechy, štípačky, síťku, pinzetu atd.
Pokud to děti láká, můžeme je nechat si z papíru vymodelovat nebo z přírodnin vyrobit vhodný tvar ptačího zobáku k jejich ptačí masce.
Ideální čas na tuto hru je na jaře, kdy můžeme nejsnadněji pozorovat hnízda i ptáčky při práci. Pokud nemáme přehled o hnízdech v okolí, můžeme je dětem ukázat na obrázku a povídat si, jak který druh staví (např. malé ptačí hnízdo z dostupných přírodnin postavit hnízdo jako pro ptáčky. Může být na zemi (pro drozda), ve větvích (pro straku), nalepené na stěnu (pro jiřičku) atd. Z čeho ho děti postaví? Jaký bude mít tvar? Bude dost pevné?
Skvělý zážitek je i stavba velkého hnízda pro celou skupinku dětí. Potřebují najít vhodné místo i dost stavebního materiálu (trávu, větve, křoví atd.). Stavba je většinou doprovázena výbuchy radosti a křiku. V době hnízdění můžete nabídnout ptákům materiál na výstelku hnízda - vyčesané chlupy od psů, koček, vlnu od oveček atd.
Svou sbírku pírek si tvoří děti postupně: tu a tam na výpravách nějaké najdou, vezmou si ho a uloží doma do krabice pokladů, na nástěnku či do indiánské čelenky. Potřebujeme pevnější kartón, který podle velikosti pírek rozřízneme, aby se do něj pírka snadno a lehce vložila. Můžeme je poskládat podle velikosti, barev, místa nálezu, ptačích druhů; možností je mnoho. Hodí se i napsat si k pírkům cedulku: kde a kdy jsme ho našli a komu patřilo (pokud se nám podaří ho určit).
Pokud máme dost nalezených pírek a láká nás tvoření, můžeme si zkusit domalovat např. Když už máme peří v ruce, hodí se vyzkoušet, jak a proč se dříve používalo k psaní. Nemusíme dětem vše hned prozradit; lepší je jim dát větší pírka, nůžky a tuš/vodu, a nechat je objevovat.
tags: #přírodopisné #kvízy #v #přírodě #nápady