Přírodovědné muzeum v New Yorku a ekosystém

Návštěvníci, kteří přijíždějí do New Yorku poprvé, mají zpravidla velká očekávání.

Jen málo míst v USA nabízí tolik atrakcí jako právě "Big Apple".

Ať prahnete po jakékoli formě zábavy, tady ji najdete: velká divadla, skvělá muzea, luxusní hotely, fascinující historii nebo vzrušující noční život.

Na to, jak je tato metropole velká a různorodá, zde spolu lidé vycházejí překvapivě dobře.

Nejlidnatější částí je Brooklyn, následuje Queens, kde počet obyvatel převyšuje dva miliony, a třetí příčku obsadil Manhattan.

Čtěte také: Přírodovědné soutěže DDM Strakonice: výsledky

Žije zde víc Italů než v Benátkách, víc Irů než v Dublinu a také víc Židů než v Jeruzalémě.

Většině návštěvníků, kteří sem přijedou poprvé, New York nakonec učaruje.

Neexistuje snad nic silnějšího, než se poprvé v životě procházet přelidněnými ulicemi Midtown, vidět na vlastní oči umělecká díla, o kterých jste předtím pouze četli v knížkách, spatřit sochu Svobody tyčící se nad přístavem nebo se jen tak o větrném zimním odpoledni projít Central Parkem.

Středem zájmu většiny turistů zůstává Manhattan, ale i ostatní městské obvody mají co nabídnout.

Jedna z nejlepších amerických zoologických zahrad se nachází v Bronxu poblíž dalšího zajímavého místa - New York Botanical Garden.

Čtěte také: Rozvoj znalostí

V obvodu Queens zase můžete zavítat do prvotřídního filmařského muzea.

Zlatým hřebem vaší návštěvy New Yorku může být bezplatný výlet lodí na Staten Island; trajekt pluje kolem sochy Svobody.

Náš průvodce představuje to nejzajímavější.

Jen málo míst v USA nabízí tolik atrakcí.

Ať už prahnete po jakékoli formě zábavy, tady ji najdete.

Čtěte také: Expozice Valašského muzea v přírodě

Součástí knihy je také mnoho praktických rad, které vám usnadní cestování.

Mapa centra New Yorku.

Co byste měli vidět: popis nejzajímavějších lokalit a památek.

TOP 10 zajímavostí a ideální den v New Yorku.

Tipy, jak trávit volný čas.

Praktické rady na cesty.

Seznam hotelů a restaurací.

Základy geoekologie

Výuka má za hlavní cíl seznámit posluchače s ekologickými a krajinnými aspekty jejich architektonické tvorby.

Přednášky výběrovým způsobem zprostředkovávají pro architekta důležité informace z pomocných vědních oborů (geologie, geomorfologie, hydrologie, pedologie a eroze půdy, klimatologie, ekologie, ochrana přírody, zemědělství a lesnictví, geografie cestovního ruchu, volnočasové aktivity v krajině, liturgie v krajině atd.)

Výsledky učení předmětu:

• Způsob zjištění, znalost a využití krajinných kontextů pro architektonická díla - základy kontextuální architektury.
• Základy pro řešení nezastavěných částí urbanistických souborů a pro řešení rurálních území obcí v územním plánování.
• Schopnost hodnocení krajinného rázu.
• Znalost nástrojů a technik jejich použití při tvorbě rurální krajiny.
• Ekologické minimum pro zaměření posluchačů na „ekologické“ (lépe environmentální) domy.

Výuka je založena na přednáškách.

Klasifikovaný zápočet je udělován na základě závěrečných testů.

Vzhledem k tomu, že subskripta obsahují základní informace a grafický doprovod, na něž příslušná přednáška navazuje, doporučuje se seznámení s tématem předem.

Osnovy výuky:

1. Úvod do základů ekologie
2. Vybrané ekologické vztahy
3. Základy krajinné ekologie
4. Krajinně-ekologické systémy - primér
5. Primér - přírodní potenciály
6. Socioekonomické vztahy - sekundér
7. Vliv sekundéru na primér
8. Autonomní sekundární systémy
9. Psychosociální vztahy - terciér
10. Terciérní systémy usedlíků
11. Terciérní systémy ostatní populace
12. Legislativní nástroje ochrany krajiny
13. Krajinné inspirace architektury

Přednášky jsou dobrovolné, jejich základní obsah je navíc glosován formou subskript uložených na sdíleném disku, kde je po celý semestr k dispozici.

Doporučená literatura:

• BASTIAN O., Structure, function and change - three main aspects in investigation of biotic landscape componeus, 1988
• DOHNAL T.a kol. Krajina Národního parku Šumava - vsi, jejich struktura a vývoj, Státní fond životního prostředí, Vimperk, 2011
• FORMAN, GORDON, Lanscape medification and changing ecological charakteristies, New York, 1983
• LÖW, J. et al. (1995): Rukověť projektanta místního ÚSES. Doplněk. Brno.
• Miklós L., Růžička M., Landscape - eccological planning in the process of territorial planing, Ekológia ČSSR 1, 1982
• VALENA Tomáš (1994): Vztahy - O vazbě k místu v architektuře. Nakladatelství Zlatý řez. Praha
• Dohnal T. a kol.: Krajina Národního parku Šumava, Státní fond životního prostředí, Vimperk, 2011
• KOPEČEK P. et al. (2015): Projevy křesťanské liturgie v kulturní krajině. Mendlova universita Brno
• LÖW, J., MÍCHAL, I. (2003): Krajinný ráz. Lesnická práce. Písek.
• LÖW, J. (2011): Katalog znaků pro architekty. FA VUT Brno
• VALENA, Tomáš. Město a topografie. Národní technické muzeum 1991.
• (1978): Lesnická fytocenologie. Průvodce do New Yorku.

Kolize ptactva s prosklenými plochami

Sklo jako stavební materiál je díky pokročilým technologiím stále oblíbenější.

Jeho optické, mechanické i tepelně izolační vlastnosti jej předurčují ke stále širším aplikacím.

Požadavky zákazníků tlačí výrobce k maximální transparentnosti skel, která se již blíží k fyzikálním limitům.

Zcela běžné jsou dnes celoskleněné fasády i prosklené stěny s velkými tabulemi.

Ve snaze snížit energetickou náročnost staveb jsou běžné povrchové úpravy skel, které účinně odrážejí sluneční záření včetně jeho tepelné složky a tak snižují spotřebu energií, nutných pro klimatizaci interiérů v letním období.

Zároveň na povrchu vytvářejí zrcadlový efekt.

V obou případech se však jedná o řešení představující pro ptáky vysoké riziko.

Pokud jsou takto konstruované stavby umístěny v místech zvýšené koncentrace ptáků (rozsáhlejší porosty zeleně, vodní toky a vodní plochy), stávají se vysoce rizikovými pro volně žijící druhy ptáků, kteří do prosklených partií narážejí.

Ze statistik vyplývá, že ca. 45 % těchto kolizí má fatální důsledky.

Avšak prakticky každý náraz do prosklené plochy končí poraněním, převážně vnitřním krvácením, které snižuje smyslové vnímání ptáků a vede k následným úhynům nebo predaci.

Kolize s transparentními nebo reflexními výplněmi na stavbách jsou spolu s dopravou nejčastější příčinou úhynu ptáků vyvolanou člověkem.

Globálně takto uhyne 1 - 2 miliardy ptáků ročně (KLEM, 2010).

Ptáci nerozumí zrcadlení, nechápou, že některý strom není skutečný.

Stejně tak neumí rozlišit, kde je volný průlet a co je pouhým odrazem oblohy.

Ke kolizím dochází všude, kde se rizikové plochy nacházejí - ve volné krajině i uprostřed nejhustější městské zástavby.

K úhynům dochází po celý rok, především však v období migrací, hlavně na podzim, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci, často pocházející z řídce obydlených severských oblastí.

Nejúčinější opatření, která mohou riziko kolizí postupně snížit, jsou ta systémová, koncepční.

Za velký krok, ke kterému došlo v roce 2018, považujeme rohodnutí zařadit do podmínek výběrového řízení na nový pražský mobiliář i bezpečnost pro ptáky.

Od té doby se po Praze objevují další a další nové zastávky s decentním vzorem, který je pro ptáky bezpečný.

A nejen to.

Hlavní město Praha v letošním roce podpořilo naši grantovou žádost o projekt Co s tím sklem, v rámci kterého se budeme snažit identifikovat maximum rizikových staveb na území hl. m. Prahy a vymezit oblasti zvýšeného rizika kolizí ptáků s prosklenými plochami.

Hlavním výstupem projektu pak bude návrh zonace území hl. m. Prahy z hlediska rizikovosti kolizí ptáků - vytvoření mapové vrstvy na základě získaných dat o pozicích rizikových staveb a o místech zvýšené koncentrace ptáků.

Vznikne tak nástroj, který se bude moct stát podkladem pro další sytémová řešení.

tags: #prirodovedne #muzeum #new #york #ekosystem

Oblíbené příspěvky:

• Pleistocenní klima
• Zdroje o změně klimatu
• Použití Krtek Čistič
• Vše o ekologickém mýdle
• Cesta rákosím a Růženin lom