Přírodopis vědy o neživé přírodě: Co to je?


19.04.2026

Přírodní vědy se zabývají jevy a zákonitostmi neživé a živé přírody, včetně přírodních aspektů člověka. Jde o vědy o základních formách pohybu hmoty.

Obvykle se dělí na:

  • Přírodní vědy o neživé přírodě, které bývají označeny jako exaktní přírodní vědy.
  • Přírodní vědy o živé přírodě, do nichž patří biologické vědy.

Mezi exaktní přírodní vědy patří fyzika, chemie, astronomie, geologie, geografie a jejich dílčí disciplíny a hraniční obory (fyzikální chemie, astrofyzika, geofyzika, meteorologie). K nim se většinou přiřazuje i matematika jako věda o obecných kvantitativních vztazích.

Druhou skupinu tvoří přírodní vědy o živé přírodě, do nichž patří biologické vědy s hlavním oborem biologií, dále botanika, zoologie, antropologie, fyziologie, genetika, molekulární biologie, ekologie a další obory. K vědám o živé přírodě jsou obvykle přiřazovány i biofyzika a biochemie, které tvoří přechod od biologie k exaktním vědám.

Poznatky přírodních věd jsou nezbytným základem zemědělství, lékařství a uplatňují se i v technickém a průmyslu. Jsou přírodovědným základem materialistického světového názoru a dialektického pojímání přírody.

Čtěte také: Kapitoly z environmentální vědy

Přírodní vědy se opírají o vědecké pozorování, opakovatelné experimenty a kvantitativní vyjádření získaných údajů, na jejichž základě je možné vyjádřit predikci (předvídání) budoucích stavů zkoumaných objektů. Pro soustavné využívání matematických metod se nazývají též matematickou přírodovědou.

V širokém smyslu materialistického monismu je jen jedna věda, neboť všechny vědy (včetně přírodních věd) zkoumají zákonitosti mnohotvárných forem pohybu přírody, hmoty včetně člověka a společných; v užším smyslu se přírodní vědy soustřeďují pouze na jednu ze tří základních oblastí skutečnosti, na přírodu, a stýkají se s vědami o společnosti a vědami o myšlení.

Historický vývoj přírodních věd

Přírodní vědy se začaly vyvíjet již v antice bezprostředním pozorováním přírody, které umožňovalo vytvářet filozoficko-teoretické názory na přírodní jevy. Rozšiřování poznatků vedlo k nutnosti jevy analyzovat, hodnotit a rozčleňovat. Především v antickém Řecku došlo k vytvoření relativně samostatných přírodovědných disciplín, například astronomie, mechaniky, základů matematiky a geometrie a lékařství; šlo však spíše o formy přírodní filozofie než o přírodní vědy ve vlastním slova smyslu.

Novodobé přírodní vědy se začaly rozvíjet od renesance. Za zakladatele matematických a experimentální přírodních věd je považován G. Galilei; podstatně k ní přispěli M. Koperník a J. Kepler. Završení aplikace matematických metod v oblasti přírodních věd představuje dílo I. Newtona a P. S. Laplacea.

V 19. století se přírodní vědy dále rozvíjely zejména prosazováním ideje evoluce. Od období průmyslové revoluce vzrůstal zpětný vliv přírodních věd na výrobu a zároveň do přírodních věd pronikaly stále více materialistické a idealistické ideje. V době tzv. krize fyziky koncem 19. století zesílil vliv idealistické filozofie na přírodní vědy. Ve 20. století tvořila těžiště přírodních věd fyzika, která prošla přestavbou po období krize.

Čtěte také: Novinky z oblasti přírody a vědy

Geobiologie: Moderní interdisciplinární obor

Geobiologie je poměrně mladá, ale mimořádně perspektivní mezioborová vědní disciplína, kterou lze v České republice studovat na jediné instituci - Přírodovědecké fakultě UK. Už dvě dekády mají zájemci možnost studovat moderní a progresivní bakalářský program Praktická geobiologie, respektive navazující magisterský program Geobiologie. Katarína Holcová podotýká: „Obor Praktická geobiologie jsme zakládali s tím, že bychom rádi vychovali obecněji vzdělaného přírodovědce, který by se orientoval jak v neživé, tak v živé přírodě.“

Přídomek ‚praktická‘ v názvu oboru měl svoje opodstatnění. Studenti v rámci volitelných předmětů mají možnost specializovat se na uplatnění v menších regionálních institucích, na správách chráněných krajinných oblastí nebo v regionálních muzeích, kde by po absolvování už bakalářského studia měli být schopní pečovat o problematiku jak živé, tak neživé přírody. Tím, že se studující učí jak základy biologie, tak i geologie, vzniká tím už v rané fázi studia specialista, který se na klasicky koncipovaných oborech obvykle dostane k druhému oboru až v pozdějších stupních studia a většinou v nich nepronikne až do takové hloubky, jak by bylo třeba.

Absolventům studia se otevírají dveře jak do soukromé, tak státní sféry, do různých ekologických organizací, do státních úřadů nebo do energetických či těžařských firem. Někteří se vydávají také za katedru, protože díky nabytým znalostem mohou po získání pedagogického minima učit biologii, zeměpis nebo přírodopis. Kdo chce pokračovat ve studiu, může zvolit navazující Geobiologii, což je už čistě vědecky orientovaný obor, případně pokračovat v samostatném programu biologickém nebo geologickém.

Když obor v Praze na Albertově stavěla, ve stejné době vznikal i na etablovaných univerzitách v Evropě i v USA. Dnes patří mezi průkopníky tohoto moderního oboru třeba Skandinávie.

Učebnice Přírodopisu a její zaměření na neživou přírodu

Pro výuku přírodopisu jsou k dispozici ucelené řady učebnic, které jsou koncipovány v souladu s RVP ZV. Důraz je kladen na provázanost učiva a jeho praktickou využitelnost. Jednotlivé kapitoly kromě učiva obsahují také názorná schémata, grafy, fotografie a obrázky. Navíc zahrnují mezipředmětové vazby formou odkazů na korespondující učivo v ostatních učebnicích z řady, průřezová témata, skupinové úkoly, pojmy v angličtině a němčině, opakovací úkoly, zajímavosti, práci s internetem, práce s mapou. Tyto učebnice jsou zpracovány také interaktivní formou.

Čtěte také: Biologie a environmentalistika na UK

Učebnice Přírodopis 9 seznamuje žáky s neživou přírodou. Zabývá se vznikem nerostů a hornin, jejich vlastnostmi a především jejich využitím v praxi. Součástí je přehled druhů krystalových soustav, přehled vlastností minerálů, laboratorní práce a "NEJ" v neživé přírodě.

V kapitole o ekologii si žáci zopakují dosavadní poznatky o ekosystémech a rozšíří své znalosti o další důležité pojmy, které jsou uvedeny i v anglickém a německém jazyce. Závěr učebnice se věnuje globálním problémům a domácí ekologii.

tags: #přírodopis #vědy #o #neživé #přírodě #co

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]