Aktuality z přírody a vědy

Fascinující obory přírodních věd odhalují tajemství světa kolem nás - od mikroskopických organismů až po vzdálené galaxie. Přírodopisný cyklus vás seznámí se vším, co se děje v naší přírodě. A to jak v té živočišné, tak v té rostlinné. Dozvíte se spoustu zajímavostí nejen z vod, lesů, luk a hájů, ale i z města.

Novinky ze světa zvířat

V Zoo Plzeň se narodila dvojčata varana modrého. Mláďata jsou velká přibližně 25 centimetrů. Dospělí pak dorůstají do velikosti až jednoho metru, přičemž polovinu tvoří ocas.

V Domažyru na západní Ukrajině zachraňují medvědy ze zajetí i týrání. „Tohle není zoo. Když medvědi nechtějí, neuvidíte je. Mají velké výběhy,“ říká ošetřovatelka Olya.

Populaci největších šelem na světě ničí ptačí chřipka. Mnoho mláďat uhynulo, protože je opustily matky, které se nakazily ptačí chřipkou. Následky rozšíření ptačí chřipky mezi rypouši sloními budou podle vědců citelné řadu let.

Výzkumníci z chilské univerzity Universidad de Concepción odhadují, že počet tučňáků Humboldtových klesl z přibližně 45 tisíc na konci 90. let na méně než 20 tisíc.

Čtěte také: Novinky ze světa přírody

Finsko hlásí nárůst populace ohroženého tuleně z jezera Saimaa. Populace ohroženého tuleně kroužkovaného saimensis, jež žije u jihofinského jezera Saimaa, dle místních úřadů vzrostla na 530 jedinců. Tuleně ohrožuje zejména rybolov, který je na jezeře omezen.

Vědci v Jihoafrické republice objevili zlatokrta Wintonova.

Rostliny a ekosystémy

Rostlina původem z Ameriky se objevila v Národním parku Podyjí. Další rostlinou, kterou v národním parku botanici brzy očekávají, je ditrichie smradlavá nebo také oman smradlavý či poetičtěji omanka vonná. Rostlina je původem z jižní Evropy a severu Afriky.

Ochránci přírody vysázeli v okolí dálnice D3 sedm kilogramů semen. „Na dálniční svah přijde šest kilo vřesu a kilo druhově bohaté směsi, aby to sloužilo pro biodiverzitu, pro opylovače. Obsahuje například kopretiny, smolničky či chrastavce,“ říká Kamila Vítovcová.

Krasec dubový vymírá kvůli nedostatku starodubů. „Krasec dubový obývá stromy, které už dnes jsou na hranici životnosti, postupně odumírají. Problém je, že při stávajícím způsobu hospodaření nové nevznikají,“ říká ochranář Pavel Dedek.

Čtěte také: Přehled událostí z ekologie

Vědci z Brna předpovídají sucho pro celý svět.

Klimatické změny a ochrana přírody

V brazilském Belému se koná celosvětová klimatická konference COP 30. Nejen o úspěších a úkolech v oblasti chrany klimatu mluví Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimat.

Oteplení pod 1,5 °C? To, že jsme nad 1,5 °C, znamená, že jsme nesplnili jednu část závazku a že máme o to větší problém s dosažením cíle těch 2 °C, shrnuje poradce prezidenta pro oblast životního prostředí Ladislav Miko.

Pořadatelé zdůrazňují, že dohod bylo uzavřeno dost - předloni se shodl celý svět na potřebě skoncovat s fosilními palivy. Z pohledu Brazilců je potřeba pracovat na tom, aby se dohody dařilo naplňovat.

Česko má problém s mýty a dezinformacemi o klimatu. Nástroj umělé inteligence Evidence Ninja vychází z více než desetiletého vědeckého výzkumu klimatických mýtů a překlápí ho do praxe.

Čtěte také: Česká republika a kvalita ovzduší

Dva vědci se snaží zachránit permafrost.

„Udělali jsme studii, která nám řekla, v kterých oblastech Plzeňského kraje máme problém se zadržováním vody. Kde by bylo dobré dělat opatření, která by situaci dokázala zlepšit,“ říká Martin Plíhal.

Archeologie a historie

Němečtí vědci objevili v Baltském moři dosud nejstarší megastavbu v Evropě. Němečtí vědci našli kamenný val a pojmenovali ho Blinkerwall. Je možné, že pochází ještě z doby ledové. Nachází se zhruba 10 kilometrů od pobřeží u Reriku v Meklenbursku-Předním Pomořansku.

Sibiřská zima dokonale zachovala mumii medvědice skoro 3500 let. Nálezům prehistorických zvířat napomáhá tání věčně zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci na ruském východě v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté či mláďata lva jeskynního.

Po stopách starobylých předků hmyzu.

Věda a technika

Vědci poprvé rozluštili kompletní lidský genom. Dosud vědci dokázali přečíst jen 92 procent lidského genomu.

Robotickou rybu pohání lidské srdeční buňky. Ryba je vyrobená z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu.

Svítící stromy místo lamp. Podařilo se objasnit desítky let neznámý proces svícení mořského žahavce.

Výzkum Pavla Jungwirtha může pomoct k rychlejšímu vývoji léků.

Vědci z Pardubic umí včas odhalit rakovinu slinivky. Metoda dokáže odhalit nemoc už v počáteční fázi analýzou lipidů z kapky krve.

„Když dáte houbu do košíku, tak byste měli umět říct, jak se jmenuje a proč jste ji tam dali. Třeba barevné hřiby mezi jedlé houby nepatří, takže nepatří ani do košíku,“ uvádí mykolog Jan Borovička.

Zajímavosti

Zemské jádro se točí opačně. Jeden slibný model navržený v roce 2023 popisuje, že vnitřní jádro se v minulosti otáčelo rychleji než samotná Země. Nyní se však otáčí pomaleji.

V roce 2032 může Zemi zasáhnout asteroid. Teoretická pravděpodobnost nárazu je jedna ku 83. Odborníci uklidňují, že nejpravděpodobnějším výsledkem bude, že objekt se k planetě Zemi jen těsně přiblíží, ale mine ji.

Výzkum a ochrana přírody v číslech

tags: #aktuality #z #prirody #a #vedy

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro školu v přírodě
• Proces likvidace elektroodpadu
• Ochrana zvířat v Česku
• Česká společnost pro krajinnou ekologii – stručný přehled
• Příroda u Sokolova