Přisávací hlavice na odpady: Typy a použití

Vnitřní odpady se mají postarat o spolehlivý odtok odpadních vod z jakéhokoli objektu, aby však vnitřní kanalizace fungovala spolehlivě, je nutné, aby byla odvětraná. Odvětrání odpadu slouží k tomu, aby byl omezen podtlak v trubkách a zároveň k odvádění páchnoucích plynů.

Přivzdušňovací hlavice a ventily jsou instalovány do odpadního systému za účelem vyrovnání podtlaku v potrubí, který vzniká při zaplnění potrubí vodou. Díky přivzdušnění nedochází k vysátí vody ze sifonu a vniku pachů z kanalizace do místnosti.

Proč je důležité odvětrání odpadního potrubí

Jak již bylo zmíněno, odvětrání odpadu slouží pro odvádění plynů z vnitřního kanalizačního potrubí mimo objekt. Odvětrání odpadního potrubí je důležité nejen kvůli tomu, že tyto plyny zapáchají, ale jsou také toxické a tím pádem zdraví škodlivé. Odvětrání kanalizace pomáhá tento problém řešit a škodlivé plyny se tak do budovy nedostanou. Podstatnějším úkolem odvětrání kanalizace je vyrovnání tlaku v odpadním potrubí.

Jak na správné odvětrání

Správné odvětrání odpadu není nic složitého. Obecně platí, že odvětrací potrubí začíná tam, kde končí nejvýše položená odbočka odpadního potrubí v objektu. Odvětrací potrubí tak navazuje na svislé odpadní potrubí. Odtud pak vedeme trubku až nad úroveň střechy. Odvětrání odpadu navazuje na nejvýše položené svislé odpadní potrubí a pokračuje až nad střechu, příp. jej lze vést skrze fasádu.

Přivzdušňovací ventil

Zvláštním řešením problémů s odvětráním a přivětráním odpadu jsou přivzdušňovací ventily, které řeší problémy se vznikajícím podtlakem v odpadním potrubí.

Čtěte také: Návrh přivzdušovacího ventilu odpadu

Obecně

Přivzdušňovací ventil (air admittance valve) je dle ČSN EN 12056-1 ventil, který umožňuje vstup vzduchu do systému vnitřní kanalizace, avšak zamezuje jeho úniku, aby se omezilo kolísání tlaku. Pokud se k větrání systému vnitřní kanalizace použijí přivzdušňovací ventily, musí být v souladu s prEN 12380 (třídy A I nebo B I).

Funkce

Hlavní funkcí přivzdušňovacího ventilu je, aby při vzniku podtlaku v systému vnitřní kanalizace (např. při spláchnutí toalety) nenastalo odsávání vody ze zápachových uzávěrek a tím možnost vzniku zápachu do objektu. Nasátím vzduchu přivzdušňovacím ventilem je tento podtlak omezen a tím je zabráněno odsávání vody z vodních uzávěrů a jsou také vyloučeny doprovázející "kloktavé" zvuky. Neslouží však k větrání vnitřní kanalizace!

V detailním rozboru těla přivzdušňovacího ventilu se nalezneme těsnící kuželku (membránu) nebo desku, která spolehlivě těsní a doléhá na sedlo v případě přetlaku nebo stavu, kdy nedochází k průtoku v potrubí. Tím je spolehlivě zabráněno úniku kanalizačních plynů. V případě instalace do horizontální polohy nemůže tento princip fungovat, z toho důvodu je nutné vždy instalovat přivzdušňovací ventil ve vertikální (svislé) poloze.

Vznik přetlaku a podtlaku

Situace při spláchnutí WC: Vypouštěná „zátka“ odpadní vody vytváří ve stoupacím potrubí přetlak (v sifonu umyvadla) a zároveň podtlak (v sifonu horního WC), který vysává vodu z jeho zápachové uzávěrky.

Tento jev se může stát více nebo méně závažným a je obecně ovlivněn např.:

Čtěte také: Tlakový čistič odpadů: Co potřebujete vědět

• Nedostatečnou hladinou vody v zápachových uzávěrkách
• Nedostatečným průměrem stoupacího potrubí DN a absencí větracího potrubí
• Nesprávným provedením přechodu mezi odpadním a svodným potrubím

Údržba a umístění ventilu

Přivzdušňovací ventily musí být osazeny na místě, které je přístupné pro kontrolu a údržbu a kde je dostatečný přívod vzduchu z místnosti - nejčastěji za demontovatelnou mřížkou. Kontroluje se ochranná síťka proti hmyzu (pavouci, apod.), která se sejme, vyčistí a opětovně nasadí, aby nebylo nikterak ventilu zabráněno nasávat vzduch. Nikdy se nesmí zazdít! Častou chybou je zazdění ventilu do instalační předstěny. Ventil není navždy spolehlivě těsný, a časem se zápach šíří skrze mikropóry každého materiálu.

Různé typy ventilů

Dle ČSN 75 6760 se smějí používat přivzdušňovací ventily s označením A I, A II, BI nebo B II dle ČSN EN 12380. Kde „A“ znamená možnost osazení ventilu pod úrovni hladiny vody v napojených zařizovacích předmětech a „I“ teplotní odolnost od - 20 °C do + 60 °C. Nejvyšší označení A I splňuje např. HL 900N(ECO) a HL904(T).

Návrh přivzdušňovacího ventilu pro připojovací potrubí

V tabulkách 1,2,4 a 5 ČSN EN 12056-2 jsou uvedeny jmenovité světlosti a ostatní mezní hodnoty pro použití nevětraných potrubí. Tam, kde nelze dodržet tyto limity, a není možné toto potrubí odvětrat z konstrukčních důvodů stavby, navrhujeme přivzdušňovací ventily. Pro návrh se pro podmínky České republiky používá systém I se stupněm plnění 0,5 (50 %) - také v Rakousku a Německu. Překročí-li připojovací potrubí některé z mezních hodnot, má smysl se zabývat návrhem přivzdušňovacího ventilu, který umisťujeme na horním konci připojovacího potrubí.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily v připojovacích potrubích musí být alespoň rovno nebo větší celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s), je-li splněn limit spádové výšky H ≤1 m:

Qa ≥ 1 x Qtot (l/s) [6]

Čtěte také: Princip a výhody ekologické sprchové hlavice

V případě, že spádová výška se pohybuje v rozmezí >1 ≤ 3 m:

Qa ≥ 7 x Qtot (l/s) [6]

Nejčastěji se však přivzdušňovacímu ventilu na připojovacím potrubí chceme vyhnout a z kapacitního pohledu postačí zvýšení DN nevětraného připojovacího potrubí a ověření maximální hydraulické kapacity Qmax z tabulky 4. Je-li např. délka připojovacího potrubí 5,0 m, měli bychom správně navrhnout přivzdušňovací ventil, protože překračujeme mezní hodnotu dle Tabulky 5 (Lmax = 4,0 m). Tyto případy jsou spíše vzácné a nejčastěji zřizujeme další odpadní potrubí, čímž opět vytěsníme potřebu použití přivzdušňovacího ventilu. Tato opatření jsou však v rozporu trendu současné moderní nízkoenergetické a pasivní výstavby, kdy každý prostup znamená tepelný most. V těchto případech je doporučeno větrací potrubí tepelně izolovat.

Návrh přivzdušňovacího ventilu pro odpadní potrubí

Přivzdušňovací ventil osazení na odpadním potrubím nesmí mít menší DN, než je DN odpadního potrubí a může být osazen pouze tehdy, je-li jiným odpadním potrubí přecházející v potrubí větrací zajištěno odvětrání systému. Další podmínkou osazení ventilu je max. délka odpadního potrubí, která je limitována 30 m. Umístění ventilu do suterénu nesmí ohrožovat vzdutá voda např. z obecní kanalizace - řeší se osazením zpětné armatury. V případě svedení odpadních vod do domovní ČOV se nesmí přivzdušňovací ventil na odpadním potrubí použít, stejně také v případech lapáku tuků, septiků nebo žump!

Jmenovitá světlost (DN) splaškového odpadního potrubí ukončené přivzdušňovacím ventilem se stanovuje dle Tabulky 7, ČSN 75 6760 Bez ohledu na výpočet je nutné splnit požadavky Tabulky 8, ČSN 75 6760.

Nejmenší množství vzduchu Qa (l/s) pro přivzdušňovací ventily na odpadních potrubích musí být alespoň rovno nebo větší osminásobku celkovému průtoku odpadních vod Qtot (l/s):

Qa ≥ 8 x Qtot (l/s) [6]

Příklad dimenzování přivzdušňovacího ventilu

Pro pochopení vyřešení úlohy je potřeba znát souvislosti s dimenzováním průtoků vnitřní kanalizace, viz sekce Kanalizace. Příklad výpočtu bude proveden pro bytový dům s restaurací podle výpočtových vztahů z ČSN EN 12056-2 pro systém I dle zvyklostí v ČR.

Odvětrání na půdu

V praxi se pak můžete setkat i s řešením kdy vede odvětrání na půdu. To se používá především v případech, kdy nechce investor zasahovat do střešní krytiny. Jestliže se rozhodnete pro odvětrání odpadu na půdu je nutné počítat s možností vzniku kondenzátu a také s případným zápachem. Situace se může v zimě přechodně ještě zhoršovat. A velké množství vzniklého kondenzátu pak může vážně poškodit třeba krovy vašeho domu. Vhodnější tak je řešení odvětrání odpadního potrubí na střechu, případně pokud to projekt dovoluje ven skrze fasádu.

Průměr odvětracího potrubí

Při nákupu odvětracího potrubí je nutné počítat s tím, že průměr odpadní trubky musí být stejný jako průměr odpadu, na který se napojuje. Nejčastěji se v praxi používá odpadní potrubí o průměrech 110 a 125 mm. V případě velkých rodinných domů nebo průmyslových objektů může být použito i potrubí o průměru až 150 mm. Důležité je, že odvětrací potrubí se nesmí zužovat, spíše se doporučuje, aby se před průchodem střechou i trochu rozšiřovalo. K tomu pak slouží různé rozšiřovací přechodky. Větší šířka potrubí nad střechou se doporučuje zejména kvůli zimnímu období z důvodu možnosti zamrzání. V současné době se na odvětrávací potrubí používají moderní plastová potrubí, která jsou nejčastěji z polyetylénu.

Jak vybrat přivzdušňovací ventil

Nepříjemný zápach v domácnosti, který se line z kanalizace, je noční můrou mnoha majitelů bytů či domů. Proto právě při použití přivzdušňovacího ventilu zamezíte tímto nepříjemnostem.

Typy přivzdušňovacích ventilů

Použití přivzdušňovacích ventilů řídí Česká technická norma Vnitřní kanalizace ČSN 75 6760. Určuje, jaký typ je možné nainstalovat. Poznáte ho podle označení A I, A II, B I nebo B II. Do toho však dále vstupuje směrnice ČSN EN 12380.

• Písmeno „A“ znamená montáž ventilu pod úroveň hladiny vody.
• Označení „I“ odpovídá teplotní odolnosti od -20 °C do + 60 °C.
• Typ A I znamená nejvyšší označení, kdy se přivzdušňovací ventil jmenuje HL 900N a HL904.

Montáž a údržba

Aby přivzdušňovací ventil plnil správnou funkci, je třeba instalovat ho na správné místo. Pamatujte, že potřebujete dostatek prostoru pro kontrolu a údržbu ventilu. V žádném případě ho nesmíte nikam zadělat. Nejčastější chybou je totiž zazdění do instalační předstěny. Často budete k přivzdušňovacímu ventilu přistupovat z důvodu čištění mřížky pro odchyt drobného hmyzu. Ta je totiž velmi oblíbená zejména u pavouků, kam si nosí své kořisti. Proces je však jednoduchý, mřížku jednoduše sundáte a vyčistíte, čímž zamezujete šíření zápachu.

Funkce přivzdušňovacího ventilu netrvá věčně. Přes výrobní materiál se časem začnou šířit malé částice zápachu, proto nezapomeňte ventil kontrolovat minimálně 2x ročně a v případě prosakování nepříjemného odéru ventil ihned vyměňte.

Jmenovitá světlost

Pojem jmenovitá světlost, který se značí písmeny DN (Diameter Nominal), se u potrubních trubek používá pro označení velikosti. Doslova jde o přibližný vnitřní průměr potrubí udávaný v milimetrech. Pro orientaci v případě splaškového odpadního potrubí se můžete řídit následující tabulkou.

Tabulka: Jmenovitá světlost splaškového odpadního potrubí

Dalším ukazatelem pro instalatéry a stavebníky je hydraulická kapacita, která bývá důležitá zejména tam, kde hrozí riziko zaplavení zpětným vzdutím kanalizačních vod.

Nejznámější značky

I u malé instalatérské pomůcky se vyplatí sledovat jejich značku, zejména v případě, kdy kupujete přivzdušňovací ventily často. Nicméně nad samotnou značkou je stále důležitější výrobek dle platné normy.

• Hutterer-Lechner: Již od roku 1955 bylo cílem společnosti vyrábět produkty, jenž souvisejí s odtokem vody.
• Durgo: Ventily od této značky se na trhu pohybují od roku 1923. Vynikají tím, že jsou 100% bezúdržbové.
• REDI: Heslem značky REDI je, že přivzdušňovací ventil můžete umístit kamkoliv. Snadno se instalují a nevyžadují žádné velké dodatečné stavební úpravy.

Cena

Cena se bude měnit v závislosti na již zmíněné velikosti, tedy hodnoty DN, ale i značky.

Cena do 200 Kč: Za nejnižší cenu logicky pořídíte přivzdušňovací ventily nižší třídy. Konkrétně se bude jedna o A II. Při napojení více sanitárních zařízení (WC, umývadla, sprchy) na společný odpad dochází při spláchnutí ke vzniku podtlaku a poklesu hladiny v zápachových sifonech. Důsledkem je únik nepříjemných pachů. Tento jev se dramaticky projevuje zejména u víceposchoďových budov. Jedinou účinnou pomocí je přisávání vzduchu v nejvyšším místě odpadního systému.

Rozlišují se dva typy hlavic: štěrbinové a sloupkové. Po technické stránce fungují obě dvě tak, že umožňují přisávat vzduch, ale zcela bezpečně nebrání úniků pachů do okolí. Jsou vhodné především na půdy a do větraných prostor, kde minimální únik pachů nevadí.

Obousměrná hlavice je vyrobena z Polypropylenu nebo PVC-U. Umožňují volné proudění vzduchu oběma směry, zabraňují vnášení nečistot a vtékání deště, nebrání úniku pachů ze systému, přímá instalace na trubky HT a KG, instalace obvykle nad střechami (odpady) nebo nad terénem (nádrže, vsakovací zařízení). to hlavice jsou vyrobeny z Polypropylenu. Posuvný pružný límec brání vtékání vody např. pod střechu, do šachty nebo nádrže. Tento patentovaný systém zajišťuje uzavření sifonu i bez přítomnosti vody. Konstrukce umožňuje napojit přívod ze 4 směrů, k otevření je přiložen vrtací přípravek.

Pro normální běžnou kanalizaci gravitačního systému podle ČSN nepotřebujete nic než aspoň jeden (podle rozsahu objektu) vývod odvětrávacího potrubí nad úroveň střešní krytiny. Měla by to být holá trubka bez hlavice, stejného průřezu jako je odpadní potrubí. Všechna ostatní opatření pouze zdražují systém. Ve větracím potrubí proudí vzduch oběma směry podle konkrétního stavu tlaku vzduchu v potrubí (tlaky bývají obvykle v rozmezí +/- 20 mm v.sloupce). Zároveň se tímto otvorem z potrubí odstraňují plyny, které vznikají hnitím organických látek.

Hlavice, které z nepochopitelných důvodů všichni malují a instalatéři osazují, navíc v zimě namrzají a zhoršují průchod vzduchu do potrubí a z potrubí. Pokud namrzne holá trubka, tak námraza i při krátkodobém zvýšení teploty snadno spadne do potrubí a rozpustí se. Na hlavici naroste led na vzpěrách a sříšce hlavice a dlouho se tam udrží. Přivzdušovací ventil slouží k nasátí vzduchu do potrubí proto, aby se nevysávala voda ze zápachových uzávěrek (při poklesu tlaku v potrubí). Při případném přetlaku musí ventil těsnit. A to bývá problém. Majitel se musí starat o stav těsnění a kontrolovat funkci. Ventil musí být přístupný a musí k němu být zajištěn přísun vzduchu. Také se musí velmi pečlivě dodržet podmínky normy pro použití ventilu. Už jsem zažil hodně poruch spojených s hledáním zdroje zápachu ze zazděných nebo zapomenutých ventilů. Jedná se o velmi diskutované téma u nás i ve světě.

Od roku 1996 se připravuje EN - nyní již hotovo - EN 12380. ČSNI započalo se zaváděním této nové normy - nyní již návrh překladu. Tato norma bude platit jako ČSN EN 12380 (13 6371). ČSN 75 6760 připravována ještě podle prEN 12380 (návrh) a v evropské normě následně došlo ještě ke změnám, které mohou vyvolat následně změnu i v připravované ČSN - viz níže v textu třídění dle teploty.

Přivzdušňovací ventily se třídí do tříd a evropská norma stanoví především pravidla pro výrobce. Použití se řídí národními předpisy. Určující faktory pro přivzdušňovací ventil jsou: umístění ventilu a provozní teplota. Z hlediska umístění lze osadit pod hladinu zpětného vzdutí nebo ne, tj. přivzdušňovací ventily třídy A se mohou nacházet pod hladinou vody připojené k zařizovacím předmětům, v případě ucpání potrubí do nich může natéci splašková voda a nic se nestane. Přivzdušňovací ventily třídy B se takto osadit nemohou. Třídu musí označit výrobce.

Z hlediska provozní teploty: třída 1 (s odolností přivzdušňovacího ventilu v rozsahu teplot od -20°C do +60°C), třída 2 (od 0°C do +60°C) a třída 3 (od 0°C do +20°C). V ČSN 75 6760 zatím povoleny A1 a B1. Pozor! Může dojít ještě k rozšíření o třídu 2 - není ještě rozhodnuto, je uvažováno pro budovy, kde nemůže dojít k zamrznutí. Preferujeme však třídu 1. Každá kanalizace musí být větrána!! Nelze ukončit všechna potrubí přivzdušňovacími ventily. Ani např. z malého prodejního stánku.

Pozor na kapacitu přisátí vzduchu ventilem. Např. v objektu je propojena kanalizace DN 100 a DN 70 a ukončena společným větracím potrubím DN 50, které je ukončeno přivzdušňovacím ventilem DN 50. Tímto ventilem nelze přisát při rozumné tlakové ztrátě takové množství vzduchu, aby pokrylo ejekční schopnost vody nasát vzduch. Množství vzduchu pro konkrétní typ přivzdušňovacího ventilu musí stanovit výrobce. Je to přivětrávací hlavice. Už z názvu je zřejmé, že je ve funkci pouze při podtlaku v kanalizaci. Přivětrávací hlavice se musí kontrolovat alespoň 2x do roka. Pokud se tlak zvýší a je vyšší než udrží sloupec vody v zápachové uzávěrce, tak "vyfoukne vzduch z kanalizace" některou zápachovou uzávěrkou do místnosti. Mezní hodnoty pro použití nevětraných připojovacích potrubí uvádí ČSN 75 6760, tab. 4.

Také je důležité vědět, jaké zařízení používá údržba venkovní kanalizace pro čištění veřejných stok. Nová výkonná čisticí zařízení pracují s velmi vysokým tlakem. V okamžiku průchodu hlavice kolem zaústění přípojky do stoky se u špatně větraných a zvláště nevětraných kanalizací stává, že tlak vody "vyhodí" nečistoty ze stoky některým z nejbližších zařizovacích předmětů nebo vpustí až na strop místnosti.

Při profilu 70 je pravděpodobné, že myčka při vypouštění vody nezaplní profil potrubí. Umístí se obvykle nad nejvýše položeným místem spotřeby vody. Lze jej montovat i pod střechou, kde obvykle nemrzne. V rodinných domcích v šachtě u koupelny, apod. Při rekonstrukcích lze jej umístit i pod výlevku v bytových jádrech. Ventil DURGO je malý a nenápadný, pracuje spolehlivě, bez údržby a to již v milionech kusů po celém světě. I s ventily DURGO musí být zajištěno větrání kanálové přípojky v ulici. Stačí však, aby až každé desáté odpadní potrubí bylo vyvedeno nad střechu. Nejlépe tam, kde je k přípojce ke kanalizaci v ulici nejblíže.

14HL900NPřivzdušňovací ventil DN50/75/110 s dvojitou izolační stěnou, s masivní pryžovou membránou, s odnímatelnou mřížkou jak proti hmyzu, tak i pro čištění. Odpovídá EN 12380-1 a požadavkům ČSN 756760. Průtok vzduchu pro DN110 dle zkoušek podle EN 12380 činí 37 l/s. Je určen pro přivzdušnění splaškových odpadních potrubí do průtoku vody 3,7 l/s a pro přivzdušnění připojovacích potrubí do průtoku vod 30 l/sec. Zařazen do třídy A1 (-20 st.C až +60 st.C) a pro použití i pod úrovní vody v zařizovacích předmětech. Bude to dosti po okolí "zavánět" a může Vám to přinést i nepříjemnosti se sousedy. Ventilační hlavice na př. LOMANCO se osazují na odvětrání kuchyní a WC do max. 7mi patrových obhjektů. Pro větší výšky domu nejsou dolní patra odvětrána. Viděl jsem to několikrát ve své praxi, kdy "chytráci" si to takto vyřešili umíněně po svém a pak zaplakali.

Prostě jsou klasické i staleté neměnné tradiční zásady, které čeští šmejdi nehodlají respektovat kvůli pár zasr*ným korunám, vymýšlí svoje egoistické blbosti a později pak brečí nad rozlítým mlíkem. Ve společnosti chybí pokora, úcta a důvěra ve znalosti pověřených odborníků. Každý se snaží být chytrý jak ho*no a při tom "neví, že nic neví..."!

tags: #prisavaci #hlavice #na #odpady #typy #a

Oblíbené příspěvky:

• Výpočet ekologické daně pro Peugeot 307
• Okolí Muckova: Přírodní krásy
• Zdroje pitné vody
• Udržitelné potisky na trička
• Jak se zvířata brání predátorům?