Ekologické zemědělství: Výhody a nevýhody

Přibývá lidí se zájmem o místní potraviny. Nákupem regionálních potravin můžete podpořit lokální ekonomiku, v případě biopotravin navíc tento trend napomáhá také k údržbě tradiční zemědělské krajiny, snižuje znečištění vodních zdrojů průmyslovými hnojivy a přispívá k dlouhodobé půdní úrodnosti.

Co je ekologické zemědělství a biopotravina?

Ekologické zemědělství je způsob hospodaření, při kterém se farmář snaží chovat co nejšetrněji k přírodě. Bioprodukty jsou suroviny rostlinného nebo živočišného původu získané z ekologického zemědělství. Vyrábí se z nich biopotraviny, krmiva a další ekologické výrobky. Biopotraviny jsou potraviny vyrobené z bioproduktů. Biopotravinám se dává předpona „bio“ - např. biomléko, biosýr, biochléb, bioceler, biojablko, biosalám, biovejce, biomed.

Dle zákona dostává biopotravina nebo bioprodukt tzv. certifikát - dokument dokládající že pochází ze šetrného ekologického zemědělství, a má právo používat ochrannou známku - BIO.

Zásady ekologického zemědělství

• nesmí se používat umělá hnojiva a chemické přípravky proti plevelům a škůdcům
• nesmí se používat chemické přípravky, které chrání biopotraviny před napadením plísněmi nebo hnilobou
• při výrobě biopotravin se nesmí používat chemická barviva, konzervační látky a další potravinová aditiva
• hospodářská zvířata chovaná na ekofarmě musí být krmena zeleným krmivem, musí mít možnost se volně pohybovat a pást, zakázány jsou hormonální přípravky, růstové hormony, preventivní používání antibiotik atd.
• drůbež chovaná na ekofarmě musí mít mimo jiné zajištěn volný pohyb a přirozený denní rytmus
• mohou se používat pouze způsoby zpracování, které nemění chuť a vůni bioproduktů.
• nesmí se používat geneticky upravované rostliny nebo živočichové (GMO)
• nesmí se využívat ionizující záření

Jak poznat biopotravinu?

Na obalu musí být umístěn znak „BIO“, zelenobílá biozebra půlkruhového tvaru s doprovodným nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. U značky „BIO“ musí být navíc uveden jeden z kódů kontrolních organizací: CZ-KEZ, CZ-ABCERT nebo CZ-BIOKONT, pokud tento kód u značky chybí, raději takovou potravinu nekupujte. V podstatě žádný český potravinářský produkt, který není označen logem biozebry, nelze považovat za biopotravinu.

Pokud producent uvádí na obalu potraviny výrazy typu: ekologická potravina, eko výrobek, light produkt, vyrobeno v souladu se životním prostředím, zdravá výživa apod., neznamená to, že jde o biopotravinu.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Na obalu je vždy napsáno buď bio, eko nebo organic. Dále jsou označeny evropským logem (v případě produkce v ČR ještě také českým národním logem, tzv. biozebrou) a kódem kontrolní organizace.

Kde nakupovat biopotraviny?

• ve specializovaných prodejnách biopotravin a v prodejnách zdravé výživy
• v některých obchodních řetězcích a samoobsluhách
• přes internet
• přímo na ekofarmách, tzv. ze dvora

Výhody a nevýhody biopotravin

Bio nebo nebio? Na tuto otázku se vedou časté diskuse. Najdeme jejich velké příznivce, ale i „odpůrce“. Biopotraviny mají své výhody i nevýhody, je na každém z nás, co nám vyhovuje a k čemu se přikloníme.

Výhody biopotravin:

• Pozitivní na biopotravinách je, že obsahují minimum nebo vůbec žádné přídatné látky (konzervanty, umělá barviva, dochucovadla apod.).
• Zařadit biopotraviny do jídelníčku je jistě vhodné, a to už z důvodu šetrnosti k přírodě.
• Také si na nich mnohdy daleko více pochutnáme a je-li dodrženo i správné skladování apod., mohou mít i přínosy v nutriční oblasti.

Nevýhody biopotravin:

• bývají dražší než běžné potraviny, nejsou k dostání ve všech obchodech
• biopotraviny, zejména bioovoce a biozelenina, mohou být na pohled méně atraktivní
• některé biopotraviny nejsou příliš vhodné pro osoby, které musí ve výživě snižovat příjem energie. V biopotravinách se totiž záměrně nesnižuje obsah tuku ani cukru, na obalu biopotravin proto nenaleznete označení „light“ - například biomléko je vždy plnotučné.
• mohou se rychleji kazit díky tomu, že neobsahují umělé konzervační látky
• mohou vznikat plísně, které nevznikají pouze při pěstování, ale i při převozu a uskladnění. Tím, že se nepoužívají žádné chemické postřiky, mohou být rostliny napadeny škůdci a chorobami. Velmi škodlivé jsou mykotoxiny, které jsou zdraví nebezpečné a také hrozí kontaminace bakteriemi.
• Co se složení týče, ne vždy je lepší než u konvenčních potravin. Velmi důležité je, v jakých podmínkách se biopotraviny skladují a jak dlouho, díky čemuž může dojít ke značnému znehodnocení. Jelikož je zakázáno jejich chemické ošetření, podléhají mnohdy velmi rychle zkáze, různým plísním apod.
• Vzhledem k uplatňování zásad ekologického zemědělství se za výrobou biopotravin skrývá daleko víc lidské práce než za výrobou „běžných potravin“. Při výrobě „běžných potravin“ se totiž používají způsoby hospodaření, které sice zemědělcům usnadňují práci a zvyšují výnosy, ale nejsou příliš šetrné k životnímu prostředí.
• Biopotravin se celkově vyrobí podstatně méně než „běžných potravin“. Ekofarmy nemohou například množstvím vyprodukovaných surovin živočišného původu konkurovat velkokapacitním chovům, kde jsou v poměrně malém uzavřeném prostoru chovány tisíce kusů drůbeže a jiných hospodářských zvířat bez možnosti výběhu.
• Podstatný je i fakt, že zemědělci na ekofarmách nesmí používat chemické látky na ochranu proti škůdcům, plevelům, plísním a hnilobě, a proto mají větší ztráty. O možné kratší trvanlivosti biopotravin již byla řeč v souvislosti s tím, že nesmějí obsahovat umělé konzervační látky.
• Mnoho lidí se také obrací na to, že ceny biopotravin jsou často daleko vyšší než konvenční potraviny, což je odrazuje v nákupu. Ano, v jistých případech tomu opravdu tak je.

Rozdíly mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím

V případě ekologického zemědělství je zakázáno používat průmyslová hnojiva a agrochemii (např. přípravky pro ochranu rostlin před škůdci, chorobami, plevely), geneticky modifikované organismy (GMO) či ionizující záření. Zaměříme-li se na zvířata, která do zemědělství neodmyslitelně patří, musí být splněno také několik bodů. Jedná se zejména o dostatek prostoru, absenci hormonální stimulace, kvalitní bio krmiva, volná prostranství. Antibiotika jsou použita pouze v případě, kdy je to opravdu nutné a musí se dodržovat dvojnásobná ochranná lhůta. Jakékoli zásahy na zvířatech musí být schváleny Ministerstvem zemědělství.

Při výrobě „běžných potravin“ se totiž používají způsoby hospodaření, které sice zemědělcům usnadňují práci a zvyšují výnosy, ale nejsou příliš šetrné k životnímu prostředí.

Student rozumí definici a zásadám ekologického a konvenčního chovu hospodářských zvířat a dokáže je vysvětlit. Student se dokáže blíže podívat na postupy výroby v konvenčním chovu hospodářských zvířat.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

V posledních letech je stále více lidí zděšeno podmínkami, v nichž jsou hospodářská zvířata držena v moderních průmyslových chovech. Ne bezdůvodně, protože počty zvířat držených na malém prostoru se vyšplhaly nad rámec toho, co si lze představit a co by se dalo nazvat přirozeným. Zřejmě máme problém s tím, jak jsou zvířata držena.

Ekologické zemědělství v Olomouckém kraji

Seminář o ekologickém zemědělství a biopotravinách v Olomouckém kraji se koná 4. 10. od 9:00 hod v Olomouci, na Střední odborné škole obchodu a služeb (Štursova 14) a je určen pro širokou veřejnost. Těšit se můžete na prezentace ekosedláků, kteří v Olomouckém kraji vyrábí potraviny přímo na farmách - minimlékárna Hvozd (AMALTHEA s.r.o.), dodavatel biohovězího farma M A R W I N, v.o.s., ovocné sady Libina (ÚSOVSKO EKO s.r.o.) či Biodvorek rodiny Lačňákových.

Jak téměř zapomenuté plodiny špalda, pohanka či oves dnes ovlivňují nejen náš jídelníček, ale i rozvoj Olomouckého regionu, bude vyprávět Ing. Dagmar Janovská z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, koordinátorka mezinárodního výzkumu o minoritních plodinách, i Ing. Martin Hutař, majitel společnosti PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. ze Starého Města pod Sněžníkem, největšího výrobce biopotravin v regionu i v ČR.

O tom, jak si založit komunitou podporované zemědělství (tzv. KPZ) a výhodách krátkých cest potravin od sedláků přímo ke spotřebitelům bude přednášet Ing. Alena Malíková z Regionálního centra Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO. Projekt zdravého stravování ve školních jídelnách, možnosti, jak navazovat spolupráci s místními producenty i výhody a nevýhody spojené s odběrem lokálních potravin popíší zástupci projektu Skutečně zdravá škola. Ing. Milan Berka zástupce kontrolní organizace KEZ o.p.s. posluchačům vysvětlí systém kontroly a zkušenosti s podvody při výrobě a prodeji biopotravin. O rozvoji ekologického zemědělství v Olomouckém kraji krátce poví Ing.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

tags: #proc #ekologicke #zemedelstvi #vyhody #nevyhody

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro projekt školy v přírodě
• Ulice a místa Starého Města
• Vzdělávání o třídění odpadu
• Co je ÚSES?
• Péče o dítě v dětské skupině