V dnešní době plné moderní techniky se často zapomíná na to, komu vděčíme za svou existenci. Neuvědomujeme si, že je to právě Modrá planeta, která člověku umožnila se rozvíjet.
Prales je nazýván jako zelené plíce planety. Ale co to vlastně je? Volně rostoucí les, nijak ovlivněný nebo upravovaný člověkem. Dnes už de facto podle této definice žádný prales neexistuje, protože celá planeta je ovlivněna člověkem. Jde o nejstarší ekosystém dožívající se až sta miliónů let. Teplo a vlhko prospívá vegetaci, proto se zde vyskytují bujné a husté lesy.
Prales tvoří 1/3 všech světových lesů a jsou nejsložitějším společenstvem živých organismů na pevnině. V počtu rostlinných a živočišných druhů i v mnohotvárnosti ekologických vazeb může pralesu konkurovat jen podmořský život korálových útesů. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence.
Pro cestovatele bývá prales vrcholem exotiky, pro botaniky je obrovským skleníkem, kde rostou vzácné orchideje, pro zoology kedlubnem, v němž kypí život tisíců forem hmyzu, a pro ekology dokonalým případem ekologického systému, který efektivně využívá sluneční energie k maximální produkci organické hmoty.
Pralesy rostou v oblastech kolem rovníku zvaných tropické pásmo, kde je stále horko a deštivo. Ve většině deštných lesů prší téměř každý den a teplota během dne se obvykle pohybuje kolem 30°C. Tyto pralesy se nacházejí v Latinské Americe, jihovýchodní Asii, ve střední Africe, v západní Indii, na ostrovech v Tichém oceánu, na Madagaskaru.
Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město
Asi nejnápadnějším biologickým jevem, který můžeme pozorovat na globální úrovni, je skutečnost, že v tropech žije mnohem více druhů organizmů než v jiných klimatických pásech a že druhová rozmanitost se směrem od rovníku k pólům víceméně plynule snižuje. Hovoříme o latitudinálním (týkajícím se zeměpisné šířky) gradientu druhové diverzity.
Zatímco v obecné rovině jsou taková vysvětlení nedostatečná (neřeší problém primárního zdroje rozdílů v rozmanitosti), jakožto dílčí vysvětlení rozmanitosti určitých skupin organizmů nás mohou uspokojit - diverzita plodí diverzitu a je možné, že kupříkladu větší počet druhů rostlin uživí větší počet druhů živočichů.
Vychází z předpokladu, že tropický klimatický pás má největší produkci živé hmoty, poněvadž na něj jednak dopadá nejvíc slunečního záření, jednak je nejvlhčí. Jednou možností je, že větší produktivita zvyšuje rozmanitost prostředí, a tedy potenciální počet ekologických nik. Třeba v deštném lese mohou díky úživnosti prostředí růst velmi vysoké stromy, prales má proto množství pater lišících se od sebe například intenzitou osvětlení, a každé z nich mohou obývat různé druhy organizmů.
Počet druhů obecně vzrůstá s velikostí plochy. Tropický pás je nejdelší (obepíná Zemi v nejširším místě) a kupodivu i nejširší - v poměrně širokém rozsahu zeměpisných šířek se zde teplota mění jen velmi zvolna, na rozdíl od ostatních pásů, kde se zeměpisnou šířkou dost prudce klesá.
Střídání dob ledových a meziledových způsobovalo značné změny fauny i flóry na celé Zemi. Předpokládá se, že tyto změny byly dále od rovníku drastičtější než v tropech. Zatímco dále od rovníku celá charakteristická společenstva (biomy) zanikala anebo se posouvala směrem k rovníku a zmenšovala, tropická společenstva se rozpadala na izolované ostrůvky. To sice asi také vedlo k nějakému vymírání, ovšem zároveň to mohlo urychlovat speciaci.
Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj
Ve stabilnějším prostředí bývá méně lokálních katastrof (disturbancí), přesněji řečeno lokální katastrofy určité frekvence jsou v tropech menší než lokální katastrofy téže frekvence v ostatních klimatických pásech. V klimaticky nestálém prostředí se organizmy musí naučit žít v široké škále podmínek a nemohou se příliš specializovat.
Prales se jeví jako stabilní porost, který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu, velice rychle zarůstají. Pokud však dojde k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní eroze a ztráty styku s původním typem porostu velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales „jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova pralesa na místě, které bylo exploatováno a zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí.
Pralesy jsou ohroženy, protože se kácejí pro dřevo nebo pro získání půdy pro obdělávání. To znamená, že tisíce rostlin a zvířat ztrácí své domovy. Mnohé země vykácely tolik stromů pralesa, že již téměř žádný nezbyl.
Nejpodstatnější ohrožení je pro tropický deštný prales bezpochyby člověk a jeho aktivita. Teď nemyslím původní obyvatele pralesa, ale myslím naši normální klasickou civilizaci.
Ještě na konci druhé světové války pokrývaly tropické deštné pralesy na planetě asi 14% povrchu souše. Od této doby bylo vykáceno celých 553 086 čtverečních kilometrů pralesa, což je přibližně oblast o velikosti Francie nebo sedmkrát víc, než je rozloha České republiky. Je tedy odhadováno, že ročně ubývá až 29 miliónů ha těchto lesů.
Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů
Pro záchranu pralesa se již podnikají určité kroky. Byly vyčleněny plochy, zvané národní parky nebo rezervace, kde mohou lidé, zvířata i rostliny žít a růst nerušeně. Na záchranu některých velmi vzácných druhů zvířat a rostlin byly vypracovány projekty.
Řešení, která by mohla zmírnit následky kácení lesů, nebo samotné kácení je mnoho. Prospěly by například změny způsobu zemědělství. Místo velkých plantáží, vyčerpávajících půdu, by mohly fungovat nové a moderní zemědělské techniky. Návrat k rotačnímu zemědělství by také zvýšil úrodnost půdy a dříve odlesněné plochy lesů by mohly být znovu zalesněny.
Masivní úhyn druhů ukazuje, že je nejvyšší čas jednat. Úplně upustit od používání výrobků obsahující palmový olej není optimální řešení. Prosté nahrazení jinými, alternativními rostlinnými oleji by mělo za následek to, že by bylo nutné využít podstatně rozsáhlejší plochy a o obživu by přišlo mnoho drobných zemědělců v zemích, kde se palma olejná pěstuje.
Lidé, zvířata a rostliny deštných lesů umírají, protože lesy se kácejí, aby bylo kde pěstovat plodiny, chovat dobytek, hledat uhlí a drahé kovy v zemi, nebo aby se mohlo prodávat dřevo stromů. Pokud se tento trend nezastaví, deštné lesy zmizí navždy a mnohé věci, např. počasí, se změní.
tags: #proč #je #v #pralese #vysoká #biodiverzita