Proč jsou nosorožci ohroženi?

Předpotopní zvířata, která „zapomněla“ vyhynout - tak se často díváme na nosorožce, a kus pravdy v tom je, neboť svůj rozkvět mají skutečně dávno za sebou. Současných pět druhů jako by do dnešního „uspěchaného“ světa ani nepatřilo: mohutné tělo na nízkých sloupovitých nohách, velká hlava a kůže silná jako pancíř z nich dělají těžkopádné býložravé kolosy, které jsou jen s námahou schopny rychlejšího pohybu.

Paradoxem ovšem je, že se tyto evoluční „přežitky“ staly nosorožcům osudné teprve po setkání s vyspělým člověkem a jeho střelnými zbraněmi.

Hlavní důvody ohrožení nosorožců

Jednou z hlavních příčin této neradostné bilance - pomineme-li úbytek stanovišť - je přetrvávající zájem o rohy nosorožců. Dodejme, že jsou útvarem kožním a netvoří součást lebky - vznikají nadměrným zrohovatěním pokožky a pevným stmelením keratinových vláken. Na lebku volně nasedají na drsných ploškách nosních kostí a dají se „stáhnout“ spolu s kůží.

• Nosorožec dvourohý i Nosorožec tuponosý patří mezi kriticky ohrožená africká zvířata.
• Jsou zabíjeni pytláky zejména kvůli svým rohům.
• Nesmíme dopustit, aby to s nosorožci, ale také s ostatními druhy zvířat dopadlo tak, jak se můžete přesvědčit na tomto krátkém videu.

Tradiční medicína a pověry

V lékárnách na Dálném východě nikdy nechybí jemně umletý prášek z rohů, podávaný podle starodávné receptury na srážení horečky či jako afrodiziakum. Závratná cena budí očekávání zázračných účinků, ale jestliže si budete okusovat nehty, vyjde to nastejno (obě rohoviny jsou z keratinu). Dvoukilový roh může na černém trhu dodnes přinést zisk 30 000 až 60 000 amerických dolarů.

Zatímco jedni si mohou dovolit platit za rohy astronomické částky, chudého domorodce živí upytlačený nosorožec po celý rok, popř. dva - nikoli masem (to obvykle zůstane na místě a shnije), ale díky rohu, za který mu překupník vyplatí pár set dolarů.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Jen pro zajímavost - cena slonoviny slonoviny vzrostla neuvěřitelným způsobem.

Pytláctví v Africe

Pytlačení v Africe stoupá závratnou rychlostí. V jihoafrické Republice nárůst počtu zabitých zvířat raketově vyletěl v období 2007 - 2013 o neuvěřitelných 7 723%, z cca 15 zvířat zabitých v roce 2007 na 448 zvířat zabitých v roce 2011. V roce 2012 bylo v JAR zabito 668 nosorožců. V roce 2012 bylo v celé Africe podle serveru Stop Rhino Poaching zabito 745 nosorožců.

Použití zbraní těžšího (silnějšího) kalibru (např. 0.375 a 0.458s). Zvyšující se počty nosorožčích rohů, které se objevují na černém trhu, ať už prostřednictvím krádeží z vládních zásob, odcizení z přírodního úhynu nebo zneužití právního systému. Kritický nárůst upytlačených nosorožců zejména v JAR.

Když si představíte, že kilogram nosorožčího rohu stojí na černém trhu letos (2013) cca 66 000 usd (více jak milion korun), tak je jasné, že to pytlákům stojí za to. Obzvlášť když míra rizika, že je někdo chytí nebo dokonce odsoudí je minimální (viz méně jak 3% odsouzených pytláků v Zimbabwe).

Úbytek populace

Na začátku 20. století žilo v Africe podle odhadů 500 000 až 1 milion nosorožců. V roce 1970 už jen 70 000. Dnes v Africe přežívá v přírodě kolem 20 000 nosorožců. V letech mezi 1970 až 1992, způsobilo pytlačení dramatický pokles nosorožců v obrovském měřítku. V roce 2011 IUCN prohlásila dva poddruhy nosorožců za vyhubené. Jedním z nich je nosorožec dvourohý západní a druhým je nosorožcem v tomto roce je vietnamský poddruh nosorožce jávského.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Nosorožci jsou zabíjeni kvůli svým rohům. Za jejich smrt mohou hlupáci a pomatenci, kteří do dnešních dnů věří, že jejich roh má léčivé nebo jiné účinky. Což je samozřejmě hloupost. Vědecké studie dávno prokázaly, že roh nemá žádný vliv na zdraví, ani na sexuální život.

IUCN, WWF a TRAFFIC (organizace monitorující obchod se zvířaty) vypracovali v listopadu 2009 zprávu, ve které varovali, že pytlačení nosorožců dosáhlo 15 letého maxima.

Ohrožené poddruhy

Jedním z kriticky ohrožených poddruhů je například Nosorožec tuponosý severní (Ceratotherium simum cottoni Lydekker, 1908), který je bohužel téměř vyhuben. Prokazatelně na světě zbývá pouze 7 zvířat. Najdeme ho již pouze v ZOO Dvůr Králové nad Labem a v ZOO San Diego. V přírodě je vyhuben.

Vědci doufají, že žije několik jedinců v D.R. Kongo v parku Garamba a v Súdánu, ale tyto informace zatím není možné ověřit. ZOO DK nad Labem se podařilo dostat zpět do Afriky 4 zvířata a zajistit jim pobyt v organizaci na ochranu přírody Ol Pejeta Conservancy, kde se lidé budou snažit o pravděpodobně poslední pokus, jak tento poddruh rozmnožit a zachránit ho tak před vyhubením. Někteří vědci se dnes domnívají, že by se nemělo jednat o poddruh nosorožce tuponosého, ale o nový druh.

Možnosti ochrany nosorožců

V rozlehlých savanách a nepřehledných džunglích není snadné nosorožce uhlídat. Rozvojové země nemají dost peněz na to, aby mohly vzdorovat organizovaným pytlákům, pašerákům či zkorumpovaným úředníkům v zemích, kde pár dolarů znamená bohatství.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

V některých národních parcích začali s absurdní akcí - živým nosorožcům amputovali rohy, aby je chránili před pytláky. Operace byla nákladná (1400 dolarů za kus), k cíli však nevedla. Nová strategie počítá s převezením zvířat z nejohroženějších míst do snadněji kontrolovaných území (včetně soukromých rezervací); v Africe i v Nepálu už tento postup přináší příznivé výsledky.

V asijských rezervacích se (kuriózně) jako strážci osvědčují bývalí pytláci, kteří jsou přeplaceni natolik, aby pro ně černý lov nebyl výnosný. Určitou naději představuje možnost implantovat nosorožcům pod kůži miniaturní vysílačky - byli by pak pod „stálým dohledem“.

Součástí ochranné strategie je samozřejmě i chov v zajetí, nicméně (bez ohledu na řadu dalších nevýhod) je oproti ochraně v přírodních podmínkách mnohem nákladnější.

Zkracování rohu v ZOO Dvůr Králové

Odstranění rohoviny podstoupil v pondělí jako první samec nosorožce bílého jižního Pamir.„Zvíře bylo kvůli zkrácení rohu uspáno. Zákrok vedl zkušený veterinář spolu s týmem specialistů královédvorské zoo. Trval necelou hodinu a proběhl bez komplikací,“ uvedl kurátor nosorožců Jiří Hrubý.

Záměr odstranit nosorožcům rohy potvrdila Novinkám již minulý týden mluvčí dvorské zoo Andrea Jiroušová. Uvedla, že se má týkat všech zvířat, u kterých je to třeba. Zoo má nosorožce černé neboli dvourohé a nosorožce bílé (tuponosé) jižní. Celkem jich ve Dvoře Králové je 21, někteří již rohy nemají.

„Například samec Natal si je obrušuje sám, v takovém případě to tedy není nutné,“ doplnil ředitel zoo Přemysl Rabas. I v přírodě dochází k případům, kdy si zvířata rohy ulomí nebo si je z nějakého důvodu sama obrušují.

Rozhodnutí odstranit rohy podle ředitele Zoo Dvůr Králové Rabase nebylo snadné.„Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké, bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ konstatoval.

„Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ dodal.

Zkrácení rohů není jediným opatřením. Zahrada posílí i elektronické, mechanické a personální bezpečnostní opatření.

K odstranění rohu nepřistoupila zahrada poprvé. „Rohy se občas zvířatům zkracují kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo ze zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře bezbolestný, rohy nosorožce jsou něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají, několik centimetrů za rok“ vysvětlil Rabas.

S daným krokem souhlasí i odborník na nosorožce Michal Peterka, který se dlouhodobě zoologickými zahradami a obecně zvířaty zabývá.„Je to nejlepší možná ochrana před pytláky. Nosorožcům to nijak neublíží. Roh v zoo stejně ztratil svůj primární účel, tedy jako prostředek souboje samců o samice a ochrana před šelmami,“ napsal Novinkám.

Mimo Českou republiku to však ojedinělý krok není. Jak dvorská zoo informovala, k tomuto opatření se už minulý týden v reakci na útok ve Francii odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza. A další to zvažují.

Rohovina ve skutečnosti hodnotu nemá. Rohovinu si kupují lidé zejména ve Vietnamu a Číně. „Vědci však prokázali, že rohovina nemá zdravotní účinky, jež jí jsou přisuzovány,“ řekl Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů Zoo Dvůr Králové.

„Ve státech východní Asie se navíc rohovina bohužel pokládá za statusový symbol. Omezení poptávky by přitom nosorožcům výrazně ulehčilo život. Drobnou změnou ve svých zvycích by tak obyvatelé východní Asie mohli pomoci k jejich záchraně. A my bychom jim nemuseli uřezávat rohy,“ doplnil.

„Díky práci České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR se prokázalo, že i na území České republiky operuje několik skupin, které se zapojují do pašování nosorožčí rohoviny přes ČR do východní Asie. Nemůžeme si tedy namlouvat, že podobné nebezpečí jako v Zoo Thoiry nehrozí i ostatním zoologickým zahradám,“ uvedla dvorská zahrada.

A co se s uřezanou rohovinou bude dít dále?

Platinum Rhino

Občas médii proběhne zpráva, kterou je snad lepší ani nečíst. Otevírá totiž prostor k diskuzi, která byla vedena už tisíckrát předtím. Jenže zprávu o tom, že největší farmu nosorožců na světě koupila v nevládní organizace (na Ekolistu 5. 9. 2023), zkrátka nelze jen tak přejít. Poukazuje totiž na řekněme etické a organizační nepříjemnosti, které se pojí s ochranou většiny velkých savců.

U muže, který se jmenuje John Hume a který podniká v byznysu cestovního ruchu a hotelnictví. Velmi úspěšně. Tolik, že se coby hotelový magnát stane dolarovým miliardářem. A poněkud nečekaně též ochráncem jihoafrických nosorožců. Nebo spíš „ochráncem“.

Přesněji tedy, 160 kilometrů od Johannesburgu vybudoval farmu. Na které začal chovat nosorožce. Humova farma u Klerksdorpu je velká jako celý katastr Pardubic. Nosorožci tu nejsou natěsnáni v nějakých boxech nebo kapesních výbězích. Na jeden exemplář tu připadá kolem čtyř hektarů. To nenabízí pomalu žádná jiná zoologická zahrada světa.

Jeho zásadní úvaha zněla: „Nemyslím si, že to, co zabíjí nosorožce, je poptávka po jejich rozích. Ale to, jakým způsobem je poptávka uspokojována.“ Poptávka tu prý bude vždycky, a zákaz obchodu jen akceleruje tendence k pytlačení.

Loni mu už nejspíš došla trpělivost. I když to možná souviselo s tím, že oslavil osmdesátku a už nebyl tolik při síle. Rozhodl se, že celý projekt Platinum Rhino, která dlouhá léta budoval a dotoval, odprodá novému zájemci. Osm tisíc hektarů půdy, kompletní zázemí farmy, výkonnou stafáž veterinářů a strážců, dvě tisícovky jakostních dlouhověkých a dobře se množících zvířat. Zkrátka kompletní know-how farmového chovu nosorožců, který představuje 15 procent světové populace těchto zvířat.

Letos v dubnu šla nabídka do aukce, s vyvolávací cenou 10 milionů dolarů. Nepřihodil si ani jeden jediný zájemce. Divit se tomu úplně nelze, protože kdo by si chtěl koupit farmu, na níž může chovat, může sklízet - ale rohy nesmí dál prodávat.

A ještě větší uspokojení jim přineslo, když se projektu nakonec po předlouhých debatách a smlouvání chopila organizace African Parks. Nezisková organizace, zaštítěná vládami dvanácti afrických států, sdružující dvaadvacet chráněných oblastí a národních parků v Africe.

Jejich plánem je teď postupně - v desetiletém horizontu - přenést dvě tisícovky nosorožců z Humeho farmy do přírody Malawi, Rwandy a Konžské demokratické republiky.

tags: #proč #jsou #nosorožci #ohroženi

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro víkendové focení přírody
• Informace o živé a neživé přírodě
• O vlivu REZZO 4 na ovzduší
• AZ Kvíz: Sport a příroda – detailní pravidla
• Seznam mezinárodních ekologických hnutí