Proč jsou sloni ohroženi?

Sloni patří mezi nejinteligentnější zvířata na planetě a jsou velmi společenská zvířata, která mají silné sociální vazby na členy své rodné skupiny.

Přesto jsou ohroženi člověkem, který je zabíjí kvůli slonovině nebo pro svoji zvrácenou zábavu.

Slon africký je největší žijící suchozemské zvíře.

Podle některých odhadů žilo v Africe dříve kolem 10 milionů slonů. Dnes se jejich stavy odhadují někde kolem 400 000 až 600 000. To znamená, že jsme vyhubili více jak 90 % slonů hlavně kvůli slonovině, ze které se vyrábějí suvenýry nebo reklamní předměty.

Pytlačení zažívá v Africe obrovský boom a pokud nezačneme něco dělat, tak se za několik desetiletí můžeme dočkat toho, že v Africe přežije pouze hrstka slonů.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Cena slonoviny vzrostla neuvěřitelným způsobem. Za posledních deset let se cena vyšplhala ze 100 usd/kg na téměř 2200 usd/kg, což je více jak 30 tisíc korun za kilogram slonoviny.

Statistická data jsou bohužel neúprosná. Od 80. let minulého století klesla populace afrických slonů o neuvěřitelných 70 %. Na vině je především pytláctví a nezákonný obchod se slonovinou.

Jakmile zraněné zvíře padne k zemi, tak mu často pytláci přeříznou šlachy na nohou a pro rychlejší vykrvácení rozříznou i břicho.

Ani v Africe není slon jako slon, ve skutečnosti tam žijí dva druhy slonů. Méně známý slon pralesní (Loxodonta cyclotis) a mnohem známější obyvatel afrických savan slon africký (Loxodonta africana).

Co se týče zájmu pytláků, jsou na tom oba druhy bohužel dost podobně.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Slon pralesní je o něco menší než slon africký. V kohoutku dosahuje výšky kolem 2,2-2,5 m a jeho váha obvykle kolísá mezi 2,7-4 tunami.

Výzkumy naznačují, že se vývoj obou populací afrických slonů oddělil někdy před 2,63 miliony lety.

Pokud bychom opravdu přišli o populace afrických slonů, bude mít tato ztráta nedozírné následky na chod celých ekosystémů. Když už nic jiného, jedná se o tvory, kteří se výrazně podílí na hnojení a distribuci živin v celém ekosystému.

Spolupodílí se na tvorbě krajiny a přímo tak ovlivňují kvalitu života menších obratlovců a i bezobratlých živočichů.

Červený seznam IUCN nebo chcete-li také Červený seznam ohrožených druhů stále uvádí oba druhy afrických slonů na seznamu živočichů, jež jsou přímo ohroženi vyhynutím.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Divoce žijící sloni indičtí obývají pralesy jižní a jihovýchodní Asie.

Denně jí spotřebují až 250 kg a vypijí až 200 l vody.

Spí pouze 2-4 hodiny denně a i během noci tráví mnoho času příjmem potravy.

Dospělý slon idický dosahuje v kohoutku výšky 2,5-3 m a váží 3-5 t. Dospělí samci jsou mohutnější než samice.

V Červeném seznamu IUCN je slon indický veden jako ohrožený druh (Endangered).

Důvody ohrožení jsou pytláctví, omezené plochy rezervací a také pronásledování slonů, kteří ničí políčka farmářů pro nedostatek přirozené potravy.

Sloni indičtí kdysi obývali rozsáhlé území od Sýrie po Indonésii. V 94 % areálu však byli vyhubeni a dnes je jejich výskyt pouze ostrůvkovitý.

Počet slonů v Asii již po staletí klesá a jejich areál je rozdrobený.

Před 4 000 lety žili asijští sloni v rozlehlé oblasti od dnešního Íránu až po pobřeží Žlutého moře. V 94 % areálu však byli vyhubeni a dnes obývají ostrůvkovitě pouze jih a jihovýchod kontinentu.

Hlavními útočišti divokých slonů jsou dnes Indie a Srí Lanka - více než polovina jejich světové populace žije právě zde. Srí Lanka je dokonce zemí s největší hustotou sloního osídlení v Asii.

Národní parky nestačí.

Přísně střežené národní parky v lidnaté Asii nejsou − a nemohou být − dost velké, aby uspokojily všechny potřeby slonů.

Většina krotkých pracovních slonů v Asii pochází z odchytů volně žijících zvířat.

Hlavním problémem asijských slonů je ztráta vhodných míst k životu. V celé Asii prudce stoupá počet obyvatel a venkovské oblasti se mění v města.

Stavbou plotů, silnic, rozšiřováním měst a vesnic zabíráme stále víc a víc ze zbytků divoké přírody a přerušujeme tak tisícileté migrační trasy různým druhům zvířat. Sloni jako nějvětší africká zvířata, pro které bylo dříve přirozené migrovat za vodou nebo potravou i stovky kilometrů, tímto velmi trpí.

V neposlední řadě také silná populační exploze domorodého obyvatelstva vede k tomu, že všechna divoká zvířata ztrácí svůj biotop doslova před očima.

Slony také občas zabíjí například masajové, protože jim sloni příležitostně zabíjí dobytek. Sloni pak trpí velkými bolestmi, když mívají v těle například zapíchnuté oštěpy.

Na Srí Lance žije nejvíce slonů indických na světě na kilometr čtvereční. A právě to láká turisty. Hrozí ale, že za chvíli v zemi nebude slon téměř žádný.

Tamní farmáři musí se zvířaty každý den bojovat o svou úrodu a téměř každý den to skončí smrtí.

Zabíjení slonů je na Srí Lance nelegální. Zvířata jsou velkou součástí náboženství i ekonomiky.

Lidé s nimi začali mít problém až poté, co se vláda začala snažit vyrovnat hustotu populace po celé zemi.

Zvířata nyní žijí v chráněných oblastech, které jsou ovšem menší než jejich původní teritoria a nemají tam dostatek jídla ani vody.

Často proto hladová zabloudí do vesnic a plení farmářská pole. Pro farmáře to ale znamená, že jim zničí celou úrodu.

K jejich odhánění často používají pušky a nehumánní prostředky, jako jsou doma vyrobené výbušniny. Ty schovají do zbytků úrody nebo do ovoce.

Podle šéfa srílanského Centra pro ochranu přírody a výzkum Prithiviraje Fernanda je důležité se situací něco dělat. Společně s dalšími lidmi se snaží přesvědčit vládu, aby zavedla funkčnější opatření.

Slony, přestože jde o ohrožený druh, dnes nestřílejí jen pytláci. V některých národních parcích Afriky je povolen i jejich regulovaný odstřel.

Místy jde o komerční lov (tj. lov za peníze), jinde ho ochranáři povolují tehdy, když se počty slonů zvýší natolik, že je dané chráněné území nedokáže uživit.

Ukázalo se, že staří zkušení sloni zásadním způsobem ovlivňují chování mladších jedinců. Ti bývají nejistí a bojí se neznámých předmětů i živočichů.

Pokud není v blízkosti nějaký zkušený sloní býk, vede jejich nejistota k tomu, že na tyto neznámé prvky ze strachu útočí.

Přítomnost starých slonů je naopak uklidňuje, dodává jim sebejistotu, takže se méně bojí a jsou méně agresivní.

Nárůst agresivity slonů není jediným důsledkem honby za kly. Zatímco samci mají kly vždy, určité malé procento samic se rodí bez klů.

Pytláci lovící slony kvůli klům proto nechávají tyto samice na pokoji.

Vědci zjistili, že samice bez klů jsou nositelky jednoho konkrétního genu, který je pro samce smrtelný (samci s tímto genem se vůbec nenarodí) a který se v samičí populaci rychle šíří.

Přirovnání osudu afrického slona k osudu již dávno vyhynulého mamuta může mnohé překvapit, ale pokud nevyslyšíme varování Světového fondu na ochranu přírody (World Wide Fund for Nature, WWF) a neučiníme radikální kroky vedoucí k záchraně živočišných druhů, mohou sloni úplně zmizet z afrických plání během několika desetiletí.

Pozitivní na celé věci se jeví skutečnost, že řada zemí opakovaně přijímá nová restriktivní opatření týkající se obchodu se slonovinou. Poslední statistická data navíc uvádějí, že se podařilo snížit počet upytlačených kusů. Přesto je situace stále velmi vážná.

V současné době se v záchraně afrických slonů angažuje belgická sekce WWF. Belgie se totiž díky své koloniální minulosti v oblastech dnešního Konga, Rwandy a Burundi v 19. a 20. století dobře orientuje v dané problematice.

tags: #proc #jsou #ohrozeni #sloni

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity v Jeseníkách: Karlov pod Pradědem
• Zločin proti přírodě v českém právu
• Prázdné tonery do tiskárny a Alza
• Mobilní dispečink Tour de France
• O provozu Frýdecké skládky