Problémy ekologie v České republice

Nadpoloviční většina českých občanů (57 %) hodnotí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Z časové řady výzkumů STEM vyplývá, že v roce 1997 jasně převažoval názor, že životní prostředí v naší zemi není dobré (jen 13 % pozitivních hodnocení). V roce 2007 již ekologii pozitivně hodnotila polovina veřejnosti (50 %). Čtvrtina dotázaných (27 %) uvádí, že se o ekologii aktivně zajímá.

V listopadovém průzkumu se STEM zaměřil rovněž na hodnocení stavu životního prostředí v České republice z pohledu veřejného mínění. Mírně nadpoloviční většina občanů (57 %) považuje současný stav životního prostředí v naší zemi za dobrý (ovšem jde především o hodnocení „spíše dobrý“). Z časového srovnání je zřejmé, že v roce 1997 jasná většina populace (87 %) byla v hodnocení stavu životního prostředí kritická (téměř třetina jej dokonce označila jako „velice špatný“). Ovšem ve výzkumu o deset let později již názor na ekologii v ČR českou veřejnost rozděloval do dvou vyrovnaných skupin. Pozitivní výkyv v roce 2017 (65 % příznivých hodnocení) se aktuálním výzkumem nepotvrdil.

V názorech na stav životního prostředí nejsou v české veřejnosti významné rozdíly podle sociodemografických charakteristik. Určité rozdíly vidíme pouze mezi muži a ženami, kdy mezi muži je vyšší podíl pozitivních názorů než u žen a navíc v případě mužů míra příznivých hodnocení vzrostla od roku 2007 výrazněji než u žen. Pro doplnění kontextu hodnocení stavu životního prostředí českou veřejností dodejme, že stav životního prostředí podle mínění veřejnosti nepatří mezi nejpalčivější problémy naší společnosti. A dále také pouze zhruba čtvrtina občanů (27 %) prohlašuje, že informace z oblasti ekologie a životního prostředí aktivně vyhledává. Tento podíl je v čase celkem stabilní. Pouze můžeme upozornit na současný mírně vyšší podíl odpovědí „určitě nevyhledávám“ oproti roku 1997.

Je ovšem zajímavé, že mezi lidmi se zájmem o problematiku životního prostředí se od roku 2007 výrazněji zvýšil podíl těch, kteří hodnotí stav životního prostředí pozitivně. Obecně ale platí, že mezi těmi, kteří se profilují jako aktivní zájemci o stav životního prostředí, je podíl pozitivních hodnocení mírně nižší než mezi lidmi, kteří informace v této oblasti aktivně nevyhledávají.

Podle vlastního vyjádření jasná většina české populace (85 %) ve svém chování dbá na ochranu životního prostředí. Je ovšem třeba upozornit, že jde pouze o deklaraci neprokázanou dalšími odpověďmi na konkrétní chování. Navíc odpovědí „určitě ano“ je menšina (30 %). Deklarovaná aktivita při vyhledávání informací o stavu životního prostředí znamená také radikálnější postoj k ekologickým návykům. Podíl těch, kteří určitě dbají na ekologický dopad svého chování, je mezi aktivně vyhledávajícími téměř dvojnásobný oproti těm, kteří informace o stavu životního prostředí aktivně nevyhledávají.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Vyjádření o chování s ohledem na ekologický dopad není významně ovlivněno vzděláním nebo pohlavím respondentů. Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Pozitivní je, že se přístup Čechů k životnímu prostředí za posledních roky výrazně změnil k lepšímu. O environmentálních problémech se mluví víc a víc.

Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí.

K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů. Česká republika zpracuje jen 33,8 % komunálního odpadu, což odpovídá 19. umístění. S 507 kg odpadu na obyvatele byla ČR ohodnocena 15. příčkou.

Celkově na tom jsou nejlépe severské země v čele se Švédskem, nejhůře se umístil Kypr. Výsledky Německa trochu překvapily, protože hodnocení v rámci 14 indikátorů ho odsunulo na 16. místo. Hodnocení nebylo příznivé zejména pro země střední Evropy, z nichž výjimku tvoří Rakousko, dále pro Benelux a Balkánský poloostrov.

Podrobné environmentální ukazatele ČR

Emise skleníkových plynů z využívání půdy a lesnictví, označované zkratkou LULUCF, byly České lesy dlouhodobě schopny absorbovat. Od roku 2018 však vlivem rozsáhlé těžby dřeva při kůrovcové kalamitě tyto emise vzrostly a lesy a půda si s nimi již neporadí. Dle projekcí Evropské agentury pro životní prostředí navíc podobná situace v Česku zůstane minimálně až do roku 2030.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Ročně se v ČR emituje 11,7 tun ekvivalentu CO2 na obyvatele, což posunulo ČR až na 25. příčku. Horších výsledků dosáhly jen Irsko a Lucembursko. Naopak třeba ve Švédsku se v přepočtu na obyvatele ročně vypustí do atmosféry více než o polovinu méně emisí než u nás, a to 5,4 tun ekvivalentu CO2.

Česká republika dosáhla na 20. místo v znečištění ovzduší ve městech. Indikátory zhodnotily kvalitu ovzduší v České republice jako nepříliš dobrou a posunuly ČR na 21. místo z 27 zemí EU.

Globální problémy a jejich dopad

Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny. Známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry.

Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy. Nahrazovány jsou infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.

K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní asie a Latinská Amerika.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.

Hlavní problémy životního prostředí v ČR

Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci.

Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.

Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů. Od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.

V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podtatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.

Změna přístupu Čechů k životnímu prostředí

Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné.

Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.

Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.

Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů.

Nutná řešení a zodpovědnost jednotlivců

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů.

V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

tags: #problémy #ekologie #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Problémy s odpadem v Chorvatsku
• Význam hub
• Zprávy z Mladé Boleslavi
• Aktivity pro děti v přírodě
• Stylové odpadkové koše