Jak správně míchat kompost s hlínou: Poměry a tipy pro vaši zahradu

Klíčem ke správnému pěstování, bohaté násadě květů, listů a úrodě je vždy konkrétní složení půdy. Než se pustíme do přípravy vlastního substrátu, musíme mít jasno, zda by nebylo lepší jej koupit. Především záleží na množství, čím více substrátu potřebujeme, tím vhodnější a hlavně úspornější se jeví domácí příprava. Substráty se nejčastěji míchají ze zeminy, humusu, rašeliny, písku a případně i perlitu.

Tuto směs zároveň obohacujeme o živiny (kvalitní kompost, guano apod.). Obohatit můžeme substrát i o mykorhizní houby, to je již ale vyšší level. Rašelina obsahuje vyvážené množství dusíku, fosforu a draslíku a odlehčuje půdu, její zastoupení v substrátu by mělo být 30 až 60 %. I humus či kompost obsahuje NPK, především více dusíku a fosforu. Humus je těžší a hutnější oproti rašelině, proto jej dáváme nejvýše 30%. Humus použitý spolu s rašelinou by měl být ve vyváženém množství 1:1.

Zemina by měla tvořit 40 až 60% substrátu a vylehčit ji lze pískem, bude propustnější. Místo písku lze použít perlit a nebo klidně aplikujeme obě složky, ale opatrně. Na přesnější podíly jednotlivých složek existuje spousta návodů.

Pokud však chcete univerzální substrát, je důležité neutrální pH, dostatečná vzdušnost, schopnost udržet vláhu a dostatečný obsah živin alespoň na měsíc (u profi substrátů jsou to až 2 měsíce). Vedle toho však existují i substráty jednosložkové pro speciální skupiny rostlin. Třeba masožravé rostliny se pěstují v čisté rašelině. Pokud však máte v zahradě kvalitní, dobře propustnou a dostatečně výživnou zeminu, není třeba žádný speciální substrát připravovat.

V každém případě platí, že míchání substrátu umožňuje širokou paletu experimentování, nebojte se proto vyzkoušet vlastní recepturu.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Kompostování: Základ pro kvalitní substrát

Chcete se pustit do kompostování na zahradě a nevíte jak na to? Tradiční recyklační metoda je založená na skutečnosti, že příroda nevytváří odpadky. Takže - i když nebudete dělat vůbec nic jiného než jen házet organický materiál na hromadu v koutě zahrady, bude to fungovat. Možná s obtížemi a pomalu, ale nakonec se kopec bioodpadu přece jen rozloží a promění v úrodný kompost.

Pokud ale chcete (a kvůli zahradě možná i potřebujete) začít vyrábět kompost rychle a efektivně, spolehněte se na naše know-how. Díky němu zjistíte, jaký kompostér je pro vaši zahradu ten pravý, poradíme vám, co kompostovat lze a co nikoliv. Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje.

Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat. Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu.

Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Co kompostovat a co ne?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu.

Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N. A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky.

Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Úplně dospodu na dno kompostéru dejte hrubší vzdušný materiál (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, dřevní štěpku, hobliny, dřevnaté stonky květin), který umožní cirkulaci vzduchu a odtok přebytečné vody. Tato drenáž by neměla chybět ani ve vyšších vrstvách kompostu.

Obecně platí, že čím je skladba kompostovaného materiálu pestřejší, tím lépe. Různorodý materiál pravidelně promíchávejte: Vlhké se suchým, porézní s hutným, hnědé (uhlíkaté) se zeleným (dusíkatým).

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob. Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat.

Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte.

Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Poměry míchání kompostu s hlínou

Ideální poměr míchání kompostu se starou hlínou závisí na typu půdy a rostlin, které chcete pěstovat. Zde jsou některé doporučené poměry:

• Poměr 1:2 (1 díl kompostu na 2 díly půdy): Pokud je půda relativně úrodná.
• Poměr 1:1: Pokud je půda vyčerpaná nebo velmi písčitá.
• Květiny:
  • Poměr 1:1: Ideální pro bohatou výživu květin.
  • Poměr 1:2: Pokud květiny nevyžadují extrémně výživnou půdu.
• Plodiny (rajčata, papriky, dýně):
  • Poměr 1:1 nebo 2:1 (více kompostu, méně půdy): Vhodné pro náročnější plodiny.
  • Poměr 1:2: U méně náročných rostlin, jako je hrášek nebo fazole.
• Povrchové hnojení: Tenká vrstva kompostu (0,5 cm až 1 cm) rozprostřená po povrchu a zapracovaná hráběmi.
• Provzdušnění: Kompost lze promíchat s pískem v poměru 1:3 pro lepší provzdušnění.

Příprava substrátu pro specifické rostliny

Při míchání substrátu je důležité zohlednit potřeby konkrétní rostliny. Sukulenty a kaktusy potřebují dobře odvodněný substrát, aby se zabránilo hnilobě kořenů. Orchideje potřebují velmi speciální substrát, protože v přírodě rostou na stromech, ne v půdě.

Postup při míchání substrátu

1. Připravte si nádoby: Použijte čisté nádoby na míchání substrátu.
2. Míchejte: Pomocí lopatky nebo rukou dobře promíchejte všechny složky, dokud nevznikne homogenní směs.
3. Kontrola vlhkosti: Substrát by měl být mírně vlhký, ale ne mokrý.
4. Sterilizace: Pokud používáte zahradní zeminu nebo kompost, je dobré je sterilizovat, aby se zabránilo šíření škůdců a nemocí.
5. Testování pH: Různé rostliny mají různé požadavky na pH půdy.

Využití kompostu ve vyvýšených záhonech

Zahradničení na vysokém záhonu je velice oblíbenou metodou. Za krátkou dobu vypěstujete jak okrasné rostliny, tak kvalitní zeleninu plnou vitamínů. Vysoké záhony prodlouží rostlinám vegetační období a vám zajistí větší úrodu.

Před založením vysokého záhonu si nejprve rozmyslete, jakou zeleninu a rostliny v něm chcete pěstovat a podle délky kořenového systému, zvolte množství kompostu a zeminy. Například pro ředkev bude potřeba větší množství než pro listovou zeleninu. Počítejte, že čím více organického materiálu do vysokého záhonu umístíte, tím rychleji se bude propadat, kvůli rychlému rozkladu.

Organická hmota pojme velké množství srážek, které se ale rychle odpařuje. Tomu lze výrazně zabránit mulčováním. V prvním roce je záhon plný živin, proto je dobré zasadit náročnější druhy květin, bylin a zeleniny. Zajisté se bude dařit rajčatům, okurkám, dýním, cuketám, pórku, celeru a dalším košťálovinám.

tags: #jak #míchat #kompost #s #hlínou #poměr

Oblíbené příspěvky:

• Komínová revize pro bezpečný domov
• Zvláštní druhy odpadu a jejich likvidace
• Pajasan žláznatý: Jak se ho zbavit šetrně k přírodě?
• Legislativa ochrany ovzduší
• Problém černých skládek