Proč Ubývá Biodiverzita: Hrozba pro Náš Svět

Biodiverzita, rozmanitost života na Zemi, zahrnuje různé druhy rostlin, živočichů a mikroorganismů, stejně jako různorodost ekosystémů, které tvoří komplexní a vyvážený celek. Pro zjednodušení si představme biodiverzitu jako jedinečný pokrm, ve kterém jsou ingredience, které mu dodávají barvu, chuť, strukturu nebo třeba vůni. Biodiverzita se dělí na 3 úrovně: genetiku, druhy a ekosystémy.

Jak je už asi jasné, biodiverzita je klíčovým pilířem života na planetě Zemi. Je tak naší společnou odpovědností zachovat a chránit tuto jedinečnou výbavu přírody pro další generace. Ubývání biodiverzity, tedy rozmanitosti živých organismů, je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti.

Alarmující Úbytek: Fakta a Čísla

Zhruba 1 milion rostlin a živočichů je v dohledné době ohrožen vyhynutím. Podle vědeckých odhadů je současný úbytek biodiverzity až tisíckrát rychlejší, než kdyby byl způsoben běžnými přírodními procesy.

Veškerý úhyn a ústup druhů se monitorovat nedá, z údajů, které jsou však k dispozici je jasné toto: Od roku 1600 do roku 2000 zcela vyhynulo asi 500 druhů živočichů a zhruba 600 druhů rostlin. Za posledních 40 let klesly populace rostlin a živočichů o 60 procent.

Červený seznam IUCN (Světový svaz pro ochranu přírody) eviduje celosvětově téměř 17 tisíc druhů ohrožených vyhynutím. V rámci živočichů je to 21% savců, 12 % ptáků, 31 % plazů, 30 % obojživelníků a 37 % ryb. V rostlinné říši evidujeme celkem 74% ohrožených vyšších rostlin. Jen v Evropě je to dle evropského červeného seznamu ohroženo bezprostředním vyhynutím 23 % obojživelníků, 19 % plazů, 15 % savců a 13 % ptáků.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Dosud už na Zemi podle vědců došlo k 5 hromadných vymíráním. Z přibližně 4 miliard druhů, které kdy na planetě žily, jich zmizelo 99 %. Vymírání druhů je přirozeným procesem na Zemi. Avšak rychlost, s jakou v současnosti druhy vymírají, je rychlejší než kdy dřív.

Hlavní Příčiny Úbytku Biodiverzity

V důsledku lidské činnosti je biodiverzita narušována a snižována. Nadužívání přírodních zdrojů, znečištění prostředí i vody, invazivní druhy a klimatická změna přispěly k velkému úbytku rostlin a živočichů. Degraduje se životní prostředí, ohrožují populace mnoha druhů a ubývá nenahraditelných přírodních zdrojů. To vše ohrožuje poskytování služeb, kterých naše společnost využívá.

Rychlost, s jakou k vymírání dochází, má více příčin. Lidská činnost má velký vliv, protože kvůli ní dochází k odlesňování a dalšímu úbytku přírodního prostředí nebo také k nadužívání přírodních zdrojů. Problémem je i lov, nadměrné rybaření a znečištění.

Mezi nejvážnější problémy české přírody patří urbanizace, fragmentace a unifikace. Přibývá zastavěného území, výstavbou silnic se krajina drobí na menší plochy, v jejímž důsledku se zmenšuje prostor pro život a migraci živočichů a rostlin. Vybetonovaná krajina hůř odolává přívalovým dešťům a zvyšuje riziko povodní. Krajina se sjednocuje, ubývá pestrosti a různorodosti.

Ani Česko není v narušení biodiverzity výjimkou. Mezi největší problémy se řadí invaze netýkavky žláznaté a akátu. Obě tyto rostliny se extrémně rychle množí a zaplevelují lesy a louky.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Na celosvětové úrovni bývá hlavní příčinou ubývání biotopů zabírání půdy ve prospěch polí a plantáží - typickou ukázkou je mizení tropických pralesů kvůli pěstování palmy olejné v Indonésii. Když vědci zkoumali 8688 druhů (převážně obratlovců), které se ocitly na světovém Červeném seznamu IUCN, zjistili, že zemědělství je spojeno s vymíráním u 5407 z nich a těžba dříví u 4049 druhů. Nejrapidněji ze všech biotopů přitom mizí často právě ty, které jsou druhově nejpestřejší. Na souši je úbytek nejrychlejší hlavně u stepí, savan a některých typů lesů v tropech, subtropech či v mírném pásmu.

Toxicitu prostředí zvyšují především různé přípravky používané proti škůdcům a plevelům, jako jsou insekticidy a herbicidy. Ty se v zemědělství používají stále ve velkém množství. Problém se týká například řepky a kukuřice, u nichž zejména při opakovaném pěstování na stejném místě počet škůdců významně narůstá a je regulovatelný jen obtížně. Některé škodlivé látky se v půdě časem rozkládají, jiné v ní však zůstávají navždy.

Vážným problémem se pro biodiverzitu stává také šíření nepůvodních druhů, které v různých částech světa vytlačují domácí faunu a flóru. Již zmíněný populární pták dronte mauricijský vyhynul nejen proto, že jej ve velkém konzumovali námořníci, ale také kvůli potkanům, prasatům a opicím, které jejich lodě přivezly - vyžírali totiž jeho vejce.

Z globálního hlediska sice změny klimatu zatím hlavní příčinou ubývání biodiverzity nejsou, na lokální úrovni ale může leckdy být jejich dopad na konkrétní biotop významný - uvést lze třeba biotopy pramenišť a rašelinišť, které jsou ohrožené vysycháním a nedostatkem srážek.

Ochrana Biodiverzity: Jak na To?

Jak můžeme biodiverzitu chránit? K ochraně biodiverzity je třeba přistupovat komplexně a musí být zařazena do všech oblastí politických opatření. Jednotlivé druhy a ekosystémy celkově potřebují prostor ke své obnově a růstu. Proto je důležité zřízení chráněných oblastí, které si klade za cíl Strategie EU v oblasti biodiverzity. Předpokládá, že 30 % území Evropy a 30 % evropských moří bude klasifikováno jako chráněné území do roku 2030.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Vyhlašování národních parků, chráněných krajinných oblastí či přírodních rezervací je účinným nástrojem státu, jak zachovat alespoň poslední ostrůvky divoké přírody. Neméně důležitá je ale i ochrana zemědělské krajiny. O ochranu biodiverzity se už několik let snaží i Evropská unie. V roce 2020 schválila strategii na její ochranu s názvem „Biodiversity strategy for 2030“, která stanovuje cíle do konce desetiletí.

S 30 % chráněného území dáme přírodě prostor, který potřebuje. S deseti procenty přísně chráněného území dovolíme přírodě, aby byla nerušená a sama sebou. S obnovou dáme přírodě šance se uzdravit, necháme mokřady, lesy, řeky a oceány, aby se vzpamatovaly. Nemůžeme jen brát, musíme dát i něco zpátky.

Rašeliniště jsou typem mokřadů, které ukládají emise skleníkových plynů a pomáhají tak snižovat dopady klimatických změn. Kvůli těžbě a suchu v přírodě jich však ubývá a uložené emise se uvolňují.

Všímání si složení potravin, kosmetiky. Investování do ochrany přírody a její obnovy bude pro EU krok pro zotavení z krize způsobenou virem COVID-19. Evropská komise má v plánu připravit Plán na obnovu přírody s právně závaznými cíli pro členské země. V rámci obnovy přírody se zaměří více pozornosti taky na města. Nová strategie na podporu biodiverzity zahrnuje návrh na podporu zelených měst a zvýšení biodiverzity v městských oblastech.

Vývoj Biodiverzity ve Vodních Tocích: Studie z ČR

Náš hydrobiolog, Petr Pařil, byl součástí mezinárodního týmu zhruba stovky vědců, pracujícím na velmi rozsáhlé srovnávací studii vývoje biodiverzity evropských vodních toků, publikované v létě 2023 v časopise Nature. Pro mnohé může být překvapivým faktem, že sladké vody zahrnují oproti jiným ekosystémům nepoměrně větší část biodiverzity i přes to, že zabírají méně než 1 % povrchu Země. Přitom jsou poklesem biodiverzity ohroženy nejvíc. Za poslední stovky let byly totiž vystaveny obrovskému tlaku člověka.

Ze studie zveřejněné v Nature vyplývá, že vědci pozorovali v tekoucích vodách za posledních 50 let (1968−2019) let překvapivě převážně nárůst druhové pestrosti. A to zejména od roku 1990, kdy ve společenstvech řek narůstal jak počet druhů, tak i jedinců. Zároveň výrazněji rostla i tzv. funkční diverzita (cca 2,5 % ročně), tedy rozmanitost různých funkcí druhů v rámci daného společenstva. Nárůst početnosti jedinců i druhů dosahoval v průměru okolo 1 % za rok. Do toků se vrátily zejména některé na znečištění citlivé druhy hmyzu jako jepice, pošvatky a chrostíci, i když nárůst jejich diverzity byl menší než u zbytku vodních bezobratlých. Příčinou tohoto nárůstu biodiverzity bylo pravděpodobně zlepšení kvality vody v důsledku lepšího čistění odpadních vod (na základě legislativy EU) a částečně i revitalizace řek.

Ze zmiňované studie dále vyplývá, že po roce 2010 ubral trend zotavování na síle (křivka růstu biodiverzity se zploštila), a to i přes pokračující revitalizace a lepší čištění odpadních vod. Jednou z možností je, že se obnova biodiverzity víceméně dokončila. To je však těžké posoudit kvůli nedostatku kvalitních dat z období před rokem 1968. Nevíme tak, v jakém stavu byla biodiverzita původně, tj. před obdobím, které analyzovala citovaná studie. Je totiž pravděpodobné, že přínosy minulých opatření, jako jsou revitalizace a čištění vod, se už vyčerpaly. Svou roli může hrát i fakt, že se objevily nové stresory jako klimatická změna, mikroplasty, pesticidy, hnojiva, nutrienty, salinizace nebo zbytky léčiv obsažené ve vodě.

Tým sledoval dlouhodobější trendy vývoje biodiverzity v rámci tzv. říčního kontinua, tedy od horních úseků po velké řeky. Zjistili jsme, že mnoho našich druhů přibývá jednak na početnosti a zároveň se šíří na nové, dříve jimi neosídlené lokality. Některé trendy, prokázané na evropské úrovni, jsou tedy patrné i v České republice. Nárůst biodiverzity, pozorovaný na neovlivněných českých lokalitách za posledních zhruba 20 let, byl opravdu nečekaný, a navíc některé druhy zvýšily mnohonásobně i svou abundanci. Dalším překvapením je, že na tomto nárůstu biodiverzity se téměř nepodílí invazní druhy, jejichž šíření se vlivem klimatické změny obvykle očekává, ale téměř výhradně druhy původní.

Je evidentní a zároveň překvapivé, že současný nárůst teploty dosud většině druhů spíše vyhovuje. „Růst biodiverzity je pozitivně ovlivněn zvyšováním zimního teplotního minima i letního maxima“, uvádí Marie Zhai. Díky vyšším zimním teplotám se do horních úseků toků šíří druhy, které zde v dřívějších chladnějších podmínkách neprosperovaly. Také vyšší letní teplotní maxima růstu biodiverzity ve vodních tocích zatím svědčí. Přesto tyto trendy nelze do budoucna vnímat jako pozitivní vliv klimatické změny, shodují se naši hydrobiologové. Je pravděpodobné, že většina druhů dosud sice nenarazila na své teplotní maximum, ale je otázkou, kdy se tak stane.

Nicméně, za změny biodiverzity v referenčních tocích nejsou zodpovědné jen změny teploty. Dalším velmi významným vlivem je snížení průtoku v našich řekách, ke kterému dochází kvůli nerovnoměrnosti srážek během roku, horšímu zadržení vody v krajině i většímu výparu s rostoucí letní teplotou.

Mezinárodní Rok Biodiverzity a Další Iniciativy

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Smyslem akce bylo zvýšit informovanost a veřejné povědomí o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi. V České republice se vedení osvětové a informační kampaně ujalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a podílela se na ní i řada resortních institucí a nevládních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí.

Osvětová kampaň probíhala pod heslem „Mezinárodní rok biodiverzity - pro pestrou přírodu, pro budoucnost“ a zaměřila se především na vysvětlení základních otázek: Co je biologická rozmanitost? Proč je nezbytná? Co ji ovlivňuje? Proč biodiverzita ubývá? Co jako jednotlivci, organizace, státy děláme a co můžeme ještě udělat pro zastavení úbytku přírodní rozmanitosti?

Z řady zajímavých akcí a počinů, které proběhly v roce 2010, zájem odborné i laické veřejnosti přitáhl Diskusní týden pro bio­diverzitu, který se uskutečnil v týdnu od 24. do 28. května 2010 v přednáškovém sále Městské knihovny v Praze.

Argumentů pro zachování pestrosti druhů a území nabízejí odborníci desítky. Jen je třeba je řádně a srozumitelně prezentovat za pomoci specialistů v oblasti práce s veřejností.

Co Můžeme Dělat My?

Jak chránit biodiverzitu (nejen) v Česku? Všímání si složení potravin, kosmetiky.

S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Energie z obnovitelných zdrojů stále častěji nachází uplatnění i v domácnostech. Postupnými investicemi lze dosáhnout ekonomicky i ekologicky šetrného provozu a energetické soběstačnosti rodinného domu. Podívejte se, jak na to.

Jak se šíří nepůvodní druhy v české krajině? A jak v ní škodí? Invazní druhy živočichů či rostlin se na dané území dostanou přispěním člověka. Následně se mohou nekontrolovaně šířit a škodit původním druhům či ekosystémům. Jak si jim můžeme bránit?

Ubývání biodiverzity, tedy rozmanitosti živých organismů, je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti. Příčinou je zejména narušování a destrukce přirozeného prostředí, klimatická změna a také šíření invazních druhů.

tags: #proč #ubývá #biodiverzita

Oblíbené příspěvky:

• Postup připojení ke kanalizaci v Kladně
• Průzkum znečištění v Hradci
• Krásy zimní přírody
• Ekologie populací a společenstev
• Bezdotykové koše Simplehuman