Odstoupení USA od Pařížské dohody o klimatu: Důvody a dopady

27.11.2025

Americký prezident Donald Trump okamžitě po své inauguraci nařídil, aby USA znovu odstoupily od pařížské klimatické dohody, čímž se distancují od kampaně za zastavení globálního oteplování. Trumpův krok není žádnou novinkou, stejný krok učinil už během svého prvního funkčního období. Jeho krok je součástí snahy zvrátit politiku jeho předchůdce Joe Bidena v oblasti energetiky i dalších odvětví. Komentátoři podotýkají, že Trump má tentokrát na své straně v této záležitosti po světě mnohem více spojenců, a to včetně evropských politiků z řad populistické pravice.

Co je to Pařížská klimatická dohoda?

Pařížská dohoda je mezinárodní úmluva z roku 2015, na jejímž základě jsou signatáři právně vázáni jednat proti změně klimatu. Sjednána byla 195 zeměmi na konferenci OSN. Jejím cílem je omezit globální oteplování výrazně pod dva stupně Celsia, nejlépe však na 1,5 stupně. Ačkoli bylo přijetí pařížské dohody přelomovým okamžikem a nastavilo cestu, kterou klimatičtí vědci podporovali, nebylo konkrétně stanoveno, jak by země měly dosáhnout takových plánů. Státy si tak stanovují vlastní cíle v oblasti znečištění a metody, jak je naplnit. Někteří kritici proto dohodu označovali za nedostatečně ambiciózní. Úmluva navíc nestanovuje žádné sankce a spoléhá na to, že její signatáři budou pod mezinárodním tlakem.

Výhrady Donalda Trumpa k dohodě

Staronový prezident Donald Trump je dlouhodobým kritikem pařížské dohody a už během svého prvního období v roce 2017 oznámil odstoupení USA od ní. Tvrdil, že úmluva je pro Američany neúnosně drahá. Sklidil za to tehdy mezinárodní kritiku. Exprezident Biden bezprostředně po svém nástupu v lednu 2021 nařídil návrat k úmluvě. Jeho administrativa pak na samém konci svého vládnutí v prosinci 2024 předložila jménem Spojených států nový, ambiciózní cíl, podle něhož země do roku 2035 sníží znečišťování až o 66 procent pod úrovně z roku 2005. Biden v té době dobře věděl, že Trump má v úmyslu znovu vyjmout USA z pařížské dohody. Jeho cílem tak bylo symbolické vytyčení kurzu, kterým by se země mohla vydat, kdyby si Američané zvolili prezidenta šetrného ke klimatu.

Dopady vyvázání USA z dohody

Odstoupení v první řadě znamená, že Trump nebude v USA prosazovat Bidenovy ambiciózní závazky. Odchod od pařížské dohody se však nejspíše projeví i navenek. Zpochybňuje řadu dalších amerických závazků, jako je poskytování miliard dolarů na podporu chudším zemím, které trpí nebývalými vlnami veder, záplavami a stoupající hladinou moře. Rozhodnutí nového šéfa Bílého domu také zvyšuje pravděpodobnost, že bez amerického vedení bude svět ještě více zaostávat za cílem pařížské dohody. USA jsou po Číně druhým největším globálním emitentem skleníkových plynů a nyní je velké riziko, že další velcí znečišťovatelé jako Indie, Rusko, Indonésie či Brazílie budou mít ještě nižší motivaci emise snižovat.

Reakce světa na odstoupení USA

Zástupci Evropské unie a Číny oznámili v reakci na Trumpovo rozhodnutí, že převezmou vůdčí roli v boji s klimatickými změnami a přechodu na bezuhlíkovou energii. EU a Čína navíc začaly připravovat už ve středu společné prohlášení, kterým vyzývají ostatní státy, aby dohodu dodržely. Rusko rovněž nepodpořilo Trumpovo rozhodnutí s tím, že odchod významného státu bude znamenat oslabení celé dohody. Finský premiér Juha Sipilä Trumpovi vzkázal, že klimatické změna nezmizí, pokud před ní on začne zavírat oči. V podobném duchu se vyjádřil i dánský ministr pro ochranu klimatu Lars Christian Lilleholt, podle kterého Washington vysílá hodně špatný signál do celého světa.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Evropská unie a Pařížská dohoda

EU a všechny její členské státy dohodu podepsaly a ratifikovaly. Za účelem plnění tohoto cíle EU mimo jiné zahájila v roce 2019 strategii Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal), která zavádí opatření a pravidla pro výrazné snížení emisí a transformaci hospodářství v zájmu dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Strategie podporuje opatření napříč hospodářskými odvětvími, která zahrnují energetiku, dopravu, průmysl, zemědělství, udržitelné financování a další. Opatření, která Green Deal navrhuje, nabývají legislativní podoby v balíčku Fit for 55. Mají vést k 55procentnímu snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050.

Čína a její role v ochraně klimatu

Čína je signatářem pařížské dohody a už oznámila znepokojení nad Trumpovým krokem. Země je suverénně největším světovým znečišťovatelem v oblasti skleníkových plynů a její přístup k zelené energii a snižování emisí je rozporuplný. Na jednu stranu obrovským tempem instaluje obnovitelné zdroje a očekává se, že od nynějška do roku 2030 bude zodpovědná za téměř dvě třetiny jejich globálního globálního nárůstu. Také rychle přechází na elektromobilitu zejména v nákladní dopravě. Asijská velmoc je zároveň klíčovým vývozcem zelených technologií. Rovněž ale nyní ve velkém rozšiřuje kapacity uhelných elektráren. Země slíbila, že její emise přestanou růst do roku 2030 a do roku 2060 by měla dosáhnout uhlíkové neutrality.

Historie mezinárodních snah o ochranu klimatu

1979: Konference v Ženevě - Lidmi způsobená klimatická změna byla již tehdy ve vědecké komunitě považována za potenciálně závažný problém.
1985: Vědecká konference ve Villachu.
1988: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zakládají Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC).
1992: Setkání zástupců 172 států světa v Rio de Janeiru s cílem dohodnout se na principech udržitelného rozvoje. Vznik Rámcové úmluvy o změně klimatu - UNFCCC.
1997: Kjótský protokol byl přijat na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu.
2010: Vznikl mezinárodní fond, jehož smyslem je financování klimatických opatření v průmyslově méně rozvinutých zemích světa.
2015: Pařížská dohoda byla sjednána v prosinci 2015 v Paříži.
2019: Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, EGD).
2021: Přijetím Evropského klimatického zákona se klimatické cíle vytyčené Zelenou dohodou pro Evropu stávají právně závaznými.

Dopady Trumpovy administrativy na klimatické politiky

Odstoupení USA od Pařížské dohody může především v některých státech světa s populistickými vládami otevírat nekonstruktivní diskuze ohledně cílů dekarbonizace a výhodnosti zapojení do mezinárodních struktur a globální spolupráce. Na druhou stranu, celosvětový rozvoj OZE a revoluce v oblasti elektromobility tažené především Čínou, budou pokračovat. Během Bidenovy vlády Spojené státy bez ohledu na deklarované klimatické ambice ve velkém rozvíjely těžbu ropy a zemního plynu, a dnes jsou největším světovým producentem obou fosilních paliv. To se teď ještě zintenzivní.

Role amerických států a měst

I přes rozhodnutí federální vlády se neočekává, že by další státy USA následovaly. Tři americké stáy - Washington, Kalifornie a New York, dokonce oznámily, že navzdory záměrům prezidenta budou implementovat cíle Pařížské dohody. Stejný záměř ohlásilo 68 starostů vybraných amerických měst, které dohromady obývá 38 milionů Američanů (Boston, Houston, Chicago, Seattle, Atlanta, Pittsburgh a další). Americké státy, které chtějí v klimatických politikách pokračovat, jsou nicméně v lepší pozici než před osmi lety, kdy začínal první Trumpův mandát. Státy navíc mají zkušenosti s tím, kolik je stojí přírodní katastrofy zesílené klimatickou změnou.

Zatímco západní pobřeží Spojených států stále spalují ničivé lesní požáry, do Bílého domu se vrací Donald Trump. Ve světě bez skleníkových plynů z fosilních paliv, které ohřívají planetu, by požáry byly stále extrémní, hořely by ale na menší ploše a s menší intenzitou. USA dnes vypouštějí přibližně 11 procent celosvětových emisí skleníkových plynů a jsou jejich druhým největším producentem na světě. USA jsou také největším těžařem ropy a plynu. Tedy fosilních paliv, jejichž spalování je zásadní příčinou růstu průměrné globální teploty. Trump navíc dává jasně najevo, že se zasadí o zvýšení těžby fosilních paliv a nebude podporovat příklon k elektromobilitě. „Máme něco, co žádný jiný průmyslový stát nikdy nebude mít, největší množství ropy a plynu ze všech zemí na Zemi, a my to využijeme,“ prohlásil prezident.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

tags: #proc #usa #odstoupily #od #dohody #o