V Českém ráji je tak velké množství různých pozoruhodností, že člověk neví, kam se podívat dříve. Jednou z nich, která patří mezi ty nejhezčí, je jistě Hrad Kost. Po několika minutách jízdy se pod námi objevil jeden z nejzachovalejších českých hradů, Kost. Najít parkoviště je dílem chvilky a tak zbývá ještě se ohlédnout do minulosti.
Pískovcová skála v údolí říčky Klenice byla pro stavbu hradu vybrána někdy ve 2. polovině 14. století. Hrad tehdy nechali postavit Vartemberkové. Poté se v držení hradu vystřídalo několik významných českých, šlechtických rodů. Černým rokem se pro hrad stal rok 1658, kdy měl být na příkaz císaře zbořen. I když tomuto osudu unikl, během třicetileté války vyhořel a nastalo pozvolné chátrání. Důkladné rekonstrukce se dočkal až po druhé světové válce. V současnosti je hrad majetkem rodu Kinských.
Náš výlet začíná na parkovišti pod západní stranou hradu. Jdeme od hradu do údolí Plakánek. Příroda si tady začarovala a řeka Klenice a její přítoky tu vytvořily široké údolí, zasazené mezi skalní stěny. Cesta střídá obě strany údolí a v několika místech je dosti bahnitá. Není divu, traktory tudy tahají poražené stromy z nedávné větrné kalamity. Záměr projít celé údolí končí v místech, kde se řeka stáčí k jihozápadu. Bahniště je přes celé údolí a zdá se, že je nekonečné.
Vracíme se zpátky k parkovišti a rozhodujeme se podívat na hrad z různých stran. Výhled na hrad z údolí Plakánku prý je tím nejhezčím, ale i ten přímo od jihu má něco do sebe. Hledáme místo, z něhož mají být vidět hned čtyři hrany Bílé věže, ale bez kladného výsledku. A tak jdeme po silnici od Sobotky na nedaleké návrší. Procházíme kolem barokní sochy sv. Anny a malé zvoničky a dostáváme se nad hrad. Ten máme odtud jako na dlani a je zde hezký výhled do údolí na hladinu Bílého rybníka.
Vracíme se do údolí a jdeme po hrázi Bílého rybníka k východu. Je tu několik pěkných chaloupek a o něco dále se díváme na hrad přes vodu. Zajímavý pohled a bude hodně obtížné zvolit ten nejhezčí. Vracíme se ke hradu a z hráze rybníka je zase všechno jinak. Odtud vyniká jeho mohutnost a velikost. Hradní brána je dle předpokladu zavřená, při cestě k ní je socha sv. Jana z Nepomuku. Procházíme otevřeným nádvořím a bránou nad parkoviště.
Čtěte také: Procházky a duševní pohoda
Výhled na hrad ze severu jsme nenašli, ale ten ze břehu Černého rybníka od severozápadu je až překvapivý. Bylo by zajímavé, kolik lidí by hrad z tohoto místa na fotografii poznalo. Kolem sochy sv. Václava na vysokém sloupu přecházíme pod západní stranu hradu a naše krátká vycházka je u konce.
V okolí hradu Kost a celém Českém ráji se nachází mnoho dalších zajímavých míst, které stojí za návštěvu:
Ušli jsme asi 3 kilometry s malým převýšením, spíše taková pohodová procházka. Ještě něco k údolí Plakánku. Dnes je to přírodní rezervace na 90, 8 ha a byla vyhlášená v roce 1990. Zajímavé je, jak údolí přišlo ke svému názvu. Údajně pochází ze 17. století, kdy tady rodina Plakánků pálila dřevěné uhlí a podle stále uslzených očí uhlířů bylo jméno údolí na světě.
| Zajímavost | Popis |
|---|---|
| Údolí Plakánek | Přírodní rezervace s roklí a řekou Klenice |
| Bílý rybník | Rybník s hezkými chaloupkami a výhledem na hrad |
| Černý rybník | Překvapivý výhled na hrad ze severozápadu |
Čtěte také: Prevence chřipky procházkami
Čtěte také: Procházky pouští: Inspirace a rady
tags: #prochazky #kolem #hradu #tipy