Produkce elektromagnetických emisí: Seznam a analýza v kontextu EU a České republiky

Emise skleníkových plynů v zemích Evropské unie vzrostly v prvním čtvrtletí roku 2025 meziročně o 3,4 % na 900 milionů tun. Růst byl zaznamenán u 20 členských států, zatímco zbývajících 7 členských států zaznamenalo pokles. Informoval o tom evropský statistický úřad Eurostat.

Vývoj emisí CO2 v EU

Eurostat uvedl, že za růstem emisí skleníkových plynů v EU v prvním čtvrtletí roku 2025 stojí dva sektory, a to energetika (meziročně + 13,6 %) a domácnosti (meziročně +5,6 %). Ve třech sektorech naopak došlo k poklesu, a to ve zpracovatelském průmyslu (meziročně -0,2 %), dopravě (meziročně -2,9 %) a zemědělství, lesnictví a rybolovu (meziročně -1,4 %).

Celkově došlo k meziročnímu růstu emisí skleníkových plynů ve 20 členských státech, přičemž 6 zemí (Bulharsko, Česká republika, Kypr, Polsko, Maďarsko a Řecko) zaznamenalo více než 5% nárůst. Naopak nejvyšší pokles emisí byl zaznamenán na Maltě (meziročně -6,2 %), ve Finsku (meziročně -4,4 %) a v Dánsku (meziročně -4,3 %).

„Ze 7 zemí, které zaznamenaly pokles emisí skleníkových plynů, zaznamenaly 3 také pokles HDP (Estonsko, Lotyšsko a Lucembursko). Zbylé 4 země EU (Dánsko, Finsko, Malta a Švédsko) snížily emise při růstu HDP," dodal Eurostat.

Za růstem emisí CO2 z výroby elektřiny v Evropě v prvním čtvrtletí letošního roku stála zejména nižší výroba z větrných elektráren. Například ty německé vyrobily v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o čtvrtinu méně elektřiny.

Čtěte také: CO2 a globální oteplování: Jak to doopravdy je?

Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.

Zatímco výroba německých onshore turbín klesla o 22 %, na moři to bylo dokonce o 31 %. Celková produkce mohutné německé flotily větrných turbín dosáhla 33,3 TWh, což je o 14 TWh méně než v prvním čtvrtletí roku 2024. Přesto větrné turbíny pokryly 25 % spotřeby elektřiny.

Pokles výroby z větrných elektráren musely nahradit elektrárny spalující fosilní paliva. Výroba elektráren spalujících zemní plyn tak v Evropě vzrostla o 8 %, zatímco výroba uhelných elektráren vzrostla o 6 %.

Emise CO2 a Česká republika

Česko patří ohledně stavu životního prostředí v rámci EU stále k podprůměru, letos nám připadla 19. příčka v Indexu prosperity a finančního zdraví. Na jednoho Čecha stále připadá větší množství skleníkových plynů než na průměrného Evropana, přesto meziročně významně ubylo emisí vznikajících vlivem obhospodařování půdy a lesů, a to z 8 358 na 3 378 tisíc tun ekvivalentu CO2.

Ačkoli celkové emise skleníkových plynů na obyvatele podle dat Eurostatu v Česku postupem let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, kde se Česko umisťuje nejhůře. Stejně jako v ročnících Indexu 2023 a 2024 jsme v produkování skleníkových plynů 6. nejvýkonnější v EU, a to přesto, že hodnota meziročně poklesla z 10,16 tun ekvivalentu CO2 na 9,25.

Čtěte také: Produkce emisí nákladními vozidly

„Největší pokles emisí v Česku je zaznamenám v energetice díky postupnému odstavování uhelných elektráren a přechodu na obnovitelné zdroje,“ popisuje Barbora Kočí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dodává, že mezi dalšími sektory, které ke snižování emisí významně přispívají, je výroba, kde se uhlíková stopa snižuje vlivem zapojení efektivnějších technologií.

Mnohem výraznějšího úspěchu než v případě celkových emisí dosáhlo Česko podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v případě emisí vznikajících z lesů a půdy a vlivem lidské činnosti během jejich obhospodařovávání (tzv. LULUCF).

Co se týče konkrétních sektorů, ve kterých vznikají emise, Česko si vede dobře ohledně emisí z dopravy a skladování, které máme dle Eurostatu s hodnotou téměř 1 287 kilogramů na osobu třetí nejnižší. Ještě méně skleníkových plynů než na jednoho Čecha pak připadá na jednoho Rumuna a na jednoho Slováka.

Stejně jako v minulém ročníku i letos zůstávají pro Česko jednou z nejslabších oblastí emise z vytápění domácností. Přestože meziročně klesly z 836 kg skleníkových plynů na osobu na necelých 744, jednadvacet států v EU produkuje při termoregulaci budov méně emisí na osobu než my.

Dobrou zprávou dále je, že se v Česku snižuje počet lidí, za jejichž úmrtím stojí znečištěné ovzduší. Zatímco v roce 2021 zemřelo vlivem špatného ovzduší 81 lidí na 100 tisíc obyvatel, v roce 2022 se počet snížil na 65, a vyhoupli jsme se tak z 20. na 18. příčku.

Čtěte také: Vliv elektromagnetických emisí na lidské zdraví

Automobilový průmysl a emise CO2 v ČR

Průměrné emise CO2 nových automobilů v roce 2023 v Česku klesly pouze o jeden gram na 137 g/km. Web Čistá doprava přináší každoroční srovnání 20 nejvíce registrovaných značek osobních vozidel v České republice, které představují 93,7 % celkového tržního podílu v uplynulém roce, zdrojová data pro toto srovnání pocházejí ze Svazu dovozců automobilů.

„V roce 2023 klesly meziročně průměrné emise CO2 u nových osobních vozidel o jeden gram na 137 g/km, jedenáct značek se dostalo pod tuto hranici. Lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 byl v uplynulém roce Citroën se 119 g/km, následoval Peugeot 122 g/km a Opel 123 g/km. Škoda, která v Česku zaregistrovala nejvíce vozidel, zvýšila emise o jeden gram na 131 g/km.

Průměrné emise CO2 nových automobilů v zemích Evropské unie měly hodnotu 110 g/km (pozn. podle nejnovějších dat z roku 2022), nejnižších dosáhlo Švédsko (66,6 g CO2/km), Finsko (85,3) a Dánsko (86,3). V zemích V4 pak: Maďarsko (131,6), Polsko (136,8), Česká republika (138,1) a Slovensko (138,5).

Průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozidel na českém trhu meziročně klesly o čtyři gramy na 133 g/km. K poklesu mimo jiné přispěl vyšší podíl jak bateriových elektromobilů, tak hybridních vozidel. Navzdory poklesu je celková bilance přibližně o 27 gramů vyšší, než byl před rokem průměr EU.

Nepřekvapivým lídrem mezi nejregistrovanějšími značkami v České republice v oblasti průměrných emisí CO2 se stala Tesla, která vyrábí výhradně bateriové elektromobily. Tesla se do žebříčku 20 nejregistrovanějších značek dostala poprvé v historii, když se celkově stala 15. nejregistrovanější značkou v Česku. Za ní se umístilo Volvo se 115 g/km, jehož prakticky každé třetí vozidlo bylo s externím dobíjením, následovalo Suzuki a Lexus (shodně 123 g/km).

Energetika a emise

Celkové provozní emise vznikající při výrobě elektrické energie od tří největších znečišťovatelů v EU, tedy Německa, Polska a Itálie, za první tři čtvrtletí letošního roku meziročně poklesly, a to o 4 %. Podle norské konzultační agentury však mnohdy bylo ekonomicky výhodnější provozovat uhelné elektrárny na úkor plynových a k poklesu dopomohla také slabší poptávka po elektřině ze strany průmyslu.

„Není překvapivé, že Německo zůstává největším producentem emisí v Evropě, a to vzhledem k jeho závislosti na uhelné a plynové produkci během období nižší výroby z obnovitelných zdrojů, stejně jako při stabilizování soustavy," uvedla pro Montel v pondělí Bernadett Pappová, vedoucí tržní analýzy ve společnosti Pact Capital.

Norská konzultační společnost Veyt pak navíc uvedla, že podle jejich propočtů byly uhelné elektrárny v Německu v první polovině roku ziskovější než ty plynové.

Polsko své provozní emise při výrobě elektřiny naopak snížilo, když poklesly o 5 % na 51,3 mil. tCO₂e, přičemž analytici pokles hodnotí tak, že se Polsku daří postupná energetická transformace k čistým zdrojům energie.

Ještě většího poklesu, meziročně o 19 %, dosáhla Itálie, která emitovala 25,3 mil. tCO₂e.

Tabulka: Meziroční vývoj emisí skleníkových plynů a HDP v prvním čtvrtletí 2025 v EU a v jednotlivých členských státech

Zdroj: Eurostat

tags: #produkuje #elektromagneticke #emise #seznam

Oblíbené příspěvky:

• Moudra o vztahu člověka a přírody
• Německý test čisticích prostředků
• Zdraví z přírody - recenze
• Co je Aerovod proti přírodě?
• Zdravotní benefity sušených fíků