Program Smaragd: Ochrana přírody a jeho význam

02.04.2026

Soustava chráněných území na Ukrajině představuje pro zachování evropské biologické rozmanitosti naprosto nezbytnou složku. Chrání horské ekosystémy Karpat a Krymu, klíčové oblasti pro tah a hnízdění vodních ptáků na pobřeží Azovského a Černého moře, přirozené lesy Polesí a výjimečné stepní ekosystémy na východě a jihu Ukrajiny.

Co je program Smaragd?

Rada Evropy prosadila postupně pomocí mechanismu tzv. doporučení a rezolucí, dokumentů přijímaných na úrovni Stálého výboru Bernské úmluvy jejími smluvními stranami, myšlenku vytvoření soustavy „oblastí zvláštního zájmu ochrany přírody“ (areas of special conservation interest), poeticky nazvanou „soustava Emerald“, tedy v překladu „smaragd“.

Název měl evokovat skutečnost, že do této soustavy měla být začleněna přírodně nejcennější území ve všech tehdejších smluvních stranách (členských státech) Bernské úmluvy. Myšlenka zůstala po dlouhou dobu jen na papíře; teprve v roce 1996 vytvořila Bernská úmluva seznamy druhů a typů stanovišť, pro něž se měly lokality Emeraldu začít vytvářet.

Tak Karpatská biosférická rezervace, vymezená jako celostátní chráněné území, je současné lokalitou soustavy Smaragd. Její některé plochy se staly součástí lokality světového dědictví UNESCO Dlouhověké bukové lesy a pralesy Karpat a dalších oblastí Evropy nebo byly vyhlášeny jako mokřady mezinárodního významu.

Čtěte také: Deset let programu Blíž přírodě od NET4GAS

Ukrajina soustavně pracuje na rozšíření soustavy chráněných území. Nová chráněná území vznikla v různých částech země dokonce i v roce 2022, tedy během války. Rovněž v průběhu začleňování do systému ochrany přírody EU a Evropy jako celku Ukrajina rozšířila soustavu Smaragd a zvýšila úsilí v naplňování směrnic o ptácích a o stanovištích.

V roce 2021 Ukrajina předložila aktualizovanou databázi soustavy Smaragd zahrnující 161 nových lokalit zabírajících asi 20 000 km². Za účasti stovek vědců je navrhla Ukrajinská skupina pro ochranu přírody a Ukrajinská společnost na ochranu ptáků. Jde hlavně o lokality ve stepním pásmu s endemickými biotopy, na Krymském poloostrově, v porostech mořských jednoděložných kvetoucích rostlin rodu Posidonia, na významných rašeliništích na severu země a v přirozených lesích Karpat.

Smaragd vs. Natura 2000

Když v roce 1992 tehdejších 12 členů EHS přijalo směrnici o stanovištích (92/43/EHS), která kodifikovala povinnost vytvořit soustavu Natura 2000 - v podstatě šlo o původní myšlenku Bernské úmluvy - byly postsovětské státy postaveny před jednoduchou volbu: pokud chtěly být přijaty do EHS, jednou z podmínek bylo vytvoření soustavy Natura 2000 na jejich území.

Emerald tak najednou představoval zbytečnou duplicitu, břemeno, které z kapacitních i finančních důvodů nebylo možné realizovat zároveň s Naturou. Mezi Radou Evropy a Evropskou komisí proto nutně muselo dojít ke konfliktu - bylo zjevné, že dvě soustavy vedle sebe existovat nemohou, navíc Natura už v té době měla značný náskok a podporu vědecké obce v mnoha zemích, což se Emeraldu tehdy ani později nedařilo.

Čtěte také: Zdraví 21 a školství

Konflikt byl nakonec v polovině 90. let zažehnán politickou dohodou o kompromisu, který by pravděpodobně z právního hlediska byl dost sporný: jak se můžeme dočíst na oficiálním webu Bernské úmluvy i Evropské komise, „pro členské státy EU představuje soustava Natura 2000 jejich příspěvek k soustavě Emerald. To znamená, že lokality vymezené podle směrnic EU o stanovištích a ptácích jsou pro členské státy EU ekvivalentem lokalit soustavy Emerald“.

Základní princip obou soustav je skutečně v podstatě shodný: podle jednotných pravidel vytvořit jednotnou soustavu specifických chráněných území pro vybrané - zejména vzácné a ohrožené - typy přírodních stanovišť a druhy živočichů a rostlin bez ohledu na politické hranice.

Dopady války na Ukrajině

Poškození přírody způsobené totální vojenskou invazí Ruské federace dosahuje celoevropských rozměrů a jeho důsledky pro biodiverzitu budou viditelné po celém kontinentu. Kupř. typ přírodního stanoviště X36 Sníženiny a prohlubně (pody) stepního pásma je chráněn Úmluvou o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť, zkráceně Bernskou úmluvou, z roku 1979.

Ze všech zemí, jež jsou členy Rady Evropy, se uvedený typ vyskytuje pouze na Ukrajině, jmenovitě na levém břehu dolního Dněpru. Jeho všechny známé lokality se přitom nacházejí v oblasti bojů nebo jsou okupovány Ruskem.

Čtěte také: Příklady environmentálních programů

Severní pobřeží Černého moře, celé Azovské moře a Krymský poloostrov leží v oblasti aktivních bojů nebo jsou dočasně obsazeny. Většina jejich vodního povrchu je chráněna, mj. jako mokřady mezinárodního významu (ramsarské lokality). Mimořádně bohaté mělké vody a rozmanitost vodních a pobřežních biotopů jsou významné pro tah, hnízdění a zimování vodních ptáků. Od zimy 2022 jsou zmiňované plochy nepřetržitě ostřelovány a využívány pro přesun těžké techniky, zaminovávány apod.

Podle nejnovějších výpočtů ukrajinského Ministerstva životního prostředí a přírodních zdrojů a mezinárodních odborníků bylo v důsledku války uvolněno do ovzduší přinejmenším 33 milionů tun ekvivalentu CO₂.

Družicové snímky ukazují, že v chráněných územích Kinburnského poloostrova a v Mykolajivské a Chersonské oblasti, konkrétně v Černomořské biosférické rezervaci, na Slonovinovém pobřeží Svjatoslavského národního přírodního parku a v regionálním krajinném parku Kinburnská kosa, shořelo celých 47,8 km². V uvedených chráněných územích tak byla zničena hnízdiště přibližně 100 ptačích druhů.

Podle ukrajinského Ministerstva ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů ruští vetřelci zničili 80 % Svjatohorského národního přírodního parku ležícího v Doněcké oblasti. Místo lesů se v něm dnes na mnoha místech rozprostírá jen spáleniště. Až 60-70 % borových lesů o rozloze asi 50 km² již bylo zpustošeno.

Národní park Kamjanska Sič v Chersonské oblasti je stepní plocha zabírající více než 50 kilometrů podél Dněpru a chránící více než 90 vzácných druhů volně žijících živočichů. Po osmi měsících okupace osvobodily 11. listopadu 2022 ukrajinské obranné síly celý národní park. Stanovení způsobené škody již začalo: v polovině října 2022 bylo pomocí družicového snímkování zjištěno, že téměř 6,35 km² cenné plochy osídlené vzácnými rostlinnými druhy bylo vypáleno.

Černobylská radiační a ekologická biosférická rezervace v Kyjevské oblasti se stala ukrajinskou nejmladší a současně největší rezervací a zůstává nezvyklou kombinaci chráněného území a lokality vůbec největší havárie vyvolávající radioaktivní záření v civilním jaderném zařízení. Během 36 let se příroda v zakázané zóně stačila sama spontánně obnovit.

Ukrajinská soustava chráněných území zaměstnává více než 7 000 osob, které jsou od samého začátku rozsáhlé ruské invaze přinuceny s nasazením života bránit přírodu. Zejména ti, jež se nacházejí v dočasně obsazených územích a v oblastech probíhajících bojů se dostávají pod stálý tlak ruských okupantů. Byly zaznamenány případy jejich únosů, vražd a mučení stejně jako ničení domů: na mnoha místech chybí nejen elektřina nebo prostředky osobní hygieny, ale i jídlo.

Biosférická rezervace Askania Nova v Chersonské oblasti je okupována již osm měsíců, přesto se její zaměstnanci snaží ji chránit a starat se o živočichy a arboretum. Dobrovolné příspěvky pomáhají pokrýt výdaje na krmení a veterinární léky pro zvířata. Přibližně 1 500 velkých kopytníků, zoologická zahrada a četní ptáci žijí v rezervaci v polochovu a existenčně závisejí na zaměstnancích rezervace. Stejně tak pokračuje i během okupace výzkum v národním parku Kamjanska Sič. Zaměstnanci parku také sami uhasili požár.

Od 24. února 2022 pracovníci chráněných území poskytli útočiště více než 60 000 vnitrostátních běženců: většina z nich pochází z jihovýchodu Ukrajiny, zejména z města Mariupol. Zaměstnanci národního přírodního parku Meotyda v Doněcké oblasti vytvořili úkryt přímo v administrativní budově a s nasazením života evakuovali během ostřelování z Mariupolu tamější obyvatele. Svjatohorský národní park nabídl útočiště skoro 8 000 lidem z Izjumu, Severodoněcka, Rubižně a dalších míst.

Obnova biodiverzity se po osvobození celého ukrajinského území stane jednou z nejdůležitějších úkolů. Opatření na obnovu by měla být prováděna na míru jednotlivých poškozených území: v některých se příroda obnoví spontánně sama, kdežto jiné vyžadují aktivní zásahy.

Moravskoslezský kraj a projekt SMARAGD

Moravskoslezský kraj čeká významná proměna, mimo jiné v souvislosti s nutností přejít k nízkouhlíkovému hospodářství ve vazbě na Zelenou dohodu. I proto vznikl Transformační plán kraje, který vytyčuje priority pro realizaci projektů s podporou OP Spravedlivá transformace.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) stojí za společnou vizí SMARAGD a jejím klíčovým projektem REFRESH s předpokládaným rozpočtem 3,1 miliardy korun. SMARAGD je společná vize rozvoje inovačního ekosystému a transformace Moravskoslezského kraje (MSK) na chytrý a zelený region - SMARt And Green District. Důraz klade na propojení špičkového výzkumu, vývoje a inovačního podnikání.

Vize SMARAGD je zcela v souladu se Strategickým záměrem naší univerzity, kde jsme si definovali, jak by univerzita měla vypadat v roce 2030. VŠB-TUO bude „sebe-vědomá, průmyslem respektovaná univerzita, úspěšně rozvíjející individuální odborné i osobnostní předpoklady budoucích absolventů. Jsme unikátní živou laboratoří s profilovaným a mezinárodně uznávaným výzkumem řešícím budoucí výzvy společnosti v aktuálním čase. Každý na univerzitě přispívá k budoucím úspěchům jedinců, univerzity i společnosti“.

Strategická vize SMARAGD (SMARt And Green District), je společným projektem Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a Moravskoslezského inovačního centra (MSIC). Snahou je propojení špičkových vědců, studentů, firem i zástupců veřejné správy s cílem úspěšně transformovat Moravskoslezský kraj v oblasti hospodářské, energetické a ekologické.