Výroba prosévacího stojanu na kompost: návod

Kdo si rád připravuje vlastní živnou půdu pro rostliny, ten dobře ví, že bez kvalitního kompostu to prostě nejde. Kompost patří k základní výbavě každé zahrady. Není krásný, zato velmi užitečný.

Jenže přijde chvíle, kdy je potřeba kompost pěkně prosít a odstranit z něj větší kousky, které se ještě nerozložily. A to je práce, která dá zabrat. Pokud ale máte šikovný stojan na přesívání kompostu, půjde vám to mnohem rychleji! Snadno pod něj zaparkujete kolečko a ani při přesívání se moc nenadřete.

Dobrá zpráva je, že si takový stojan zvládnete postavit sami z materiálů, které možná leží zapomenuté někde ve vaší kůlně. Stačí pár zbytkových hranolů, desek a trochu trpělivosti. Bez trochy materiálu se samozřejmě neobejdete.

Prkna a hranoly nejspíš někde najdete z minulých projektů, ale pro síto a kolejničky se budete muset stavit do hobbymarketu. Tak teď si konečně naplno užijete vybavení své dílny. Jdeme na to!

Jak vyrobit prosévací stojan na kompost krok za krokem

Výroba přesívacího stojanu na kompost není složitá:

Čtěte také: Usnadněte si Práci s Rotačním Přesívačem

1. Nejprve si připravte všechny hranoly i desky. Vezměte hoblík a materiál pečlivě ohoblujte, aby byl hladký. Ostré hrany ještě přebruste brusným papírem.
2. Na pokosové pile si nařežte všechny díly podle požadovaných rozměrů.
3. Všechny díly natřete lazurou na dřevo. Nejlépe uděláte, když nanesete dvě tenké vrstvy, které vytvoří ochranný povlak.
4. Přibližně 135 mm od vrchu nohou přišroubujte hranol o velikosti 48 × 47 × 950 mm. Ten bude sloužit jako pevná podpora pro kolejnice, které ponesou rám se sítem.
5. Boční díly postavte naproti sobě a spojte je hranoly 47 × 47 × 850 mm ve výšce 135 mm od vrchu.
6. Všechny nové řezy znovu natřete lazurou.
7. Zevnitř rámu přišroubujte dvě desky o velikosti 18 × 48 × 695 mm a další dvě desky 18 × 48 × 710 mm.
8. Na kratší prkénka (695 mm) připevněte vždy dvě pevná kolečka.
9. UD profil si rozřežte na dva kusy o délce 950 mm.
10. Profily natřete antikorozní barvou, a to nejlépe ve dvou vrstvách.
11. Po zaschnutí barvy přilepte profily na připravené hranoly stojanu.
12. Do kolejnic vložte rám se sítem a vyzkoušejte, zda se volně a hladce posouvá. Stojan je připraven k použití.

Vyzkoušejte si přesívání kompostu v praxi. Uvidíte, že práce půjde rychle, snadno a výsledek ocení všechny vaše rostliny.

Pokud chcete, aby nám stojan sloužil po dlouhé roky, je dobré ho po každé sezóně uložit na suché místo a občas zkontrolovat, jestli některá část nepotřebuje dotáhnout nebo znovu natřít.

Domácí substrát a jeho příprava

Vyrábět si vlastní pěstební substrát je překvapivě jednoduché - a velmi praktické. Máte kontrolu nad složením, obejdete se bez rašeliny a využijete to nejlepší, co nabízí vaše zahrada. Domácí substrát stojí na principech ekologického a přírodního pěstování. Kvalitní vyzrálý kompost je v tomto pohledu často považován za jeden z nejlepších základních „substrátů“.

K tomu se přidává ještě významná environmentální rovina: velká část běžných kupovaných substrátů je založená na rašelině, která vzniká velmi pomalu (v řádu staletí až tisíciletí). V našich podmínkách je prakticky neobnovitelným zdrojem a její těžba ničí rašeliniště - ekosystémy důležité pro zadržování vody v krajině i ukládání uhlíku.

Kupované substráty - i když zvolíme ty bez rašeliny - mohou být samozřejmě užitečné a v mnoha případech dobře fungují, ale z principu musí být skladovatelné a stabilní v pytli po delší dobu. To znamená, že jsou často chudší na mikroorganismy a méně „živé“ než čerstvě připravený substrát z kvalitního kompostu a místních materiálů.

Čtěte také: Vše o kompostování

Tento pracovní postup je osvědčený základ, který by měl ve většině zahrad dobře fungovat. Výsledné poměry však ovlivňuje typ vaší půdy, druh pěstované zeleniny i podmínky předpěstování. Proto je vhodné směs nejprve vyzkoušet v menším množství a případně ji jemně doladit.

Tipy pro přípravu substrátu:

1. Jako vylehčovací složka se používá písek. Pokud máte k dispozici listovku (zkompostované listí), můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy.
2. Každá zahrada má jinou půdu, proto může být potřeba základní směs mírně upravit. Směs může být hutnější a držet příliš vody. Směs může rychle vysychat a být málo živná.
3. Pokud máte k dispozici listovku (zkompostované listí), můžete jí nahradit až polovinu kompostu nebo zeminy.
4. Do substrátu je možné přidat i biouhel, maximálně však 10 % z celkové směsi. Biouhel zlepšuje vzdušnost, zadržování vody a podporuje mikrobiální aktivitu.

Bezplevelnost kompostu: Do kompostu určeného pro výsev a pěstování sazenic nepřidávejte plevelné rostliny či trávu se semeny ani posklizňové zbytky napadené chorobami. Pokud však kompost prochází horkou fází (55-65 °C), semena plevelů i většina chorob se při správném procesu spolehlivě zničí.

Vlastnoruční výroba kompostéru

Kompostér je udržitelný, praktický a patří do každé zahrady. Hotové kompostéry můžete zakoupit v různých velikostech a cenových třídách. Nemusíte si jej však kupovat.

Chcete si pro svou zahradu vlastnoručně vyrobit praktický kompostér a mít po ruce všechny potřebné materiály a nářadí? V tom případě potřebujete již pouze následující montážní návod, abyste mohli začít.

Pokud jste se rozhodli kompostér postavit sami, zde je několik tipů, které byste měli předem vzít v úvahu. Než si kompostér postavíte sami, měli byste si vybrat vhodné místo.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Kompostér umístěte nejlépe do stínu nebo do polostínu na rovnou plochu. Vyberte pro svůj kompostér nejlepší místo tak, aby byl v kontaktu s přirozenou zahradní půdou.

Jistě, kompostér je opravdu velmi praktický, ale možná ho budete chtít umístit přece jen nenápadněji, aby nebyl stále na očích. Ideálně kompostér schováte za keře, živý plot nebo zahradní domek, aby nebyl viditelný z vaší terasy nebo oblíbeného posezení.

Pro optimální udržení vlhkosti byste měli svůj vlastnoručně vyrobený kompostér zakrýt, například bambusovou nebo rákosovou rohoží. Potřebné teplo a vlhkost v kompostu zůstanou zachovány. Navíc jsou bambusové a rákosové rohože velmi ekologické, protože je lze používat opakovaně.

Kompostování v bytě

Kompostování bez zahrady se vám jeví jako nemožné? A přesto není. I úplný začátečník si ve skutečnosti může doma založit vlastní kompostér. Stačí jen pár jednoduchých kroků a můžete i vy začít přeměňovat kuchyňský odpad na hodnotnotný zdroj živin pro rostliny. Nevíte, odkud začít? Kompostování bez zahrady je možné.

Kompostování není pouze pro majitele rodinných domů. I v bytě můžete jednoduše a efektivně zpracovat kuchyňský odpad. K hospodárnému chování můžete vést i své děti třeba tím, že si doma založíte kompostér.

Vyberte si v prvé řadě ten správný kompostér. Na trhu jich je dnes již široká nabídka. Vybírat si můžete z různých velikostí i materiálů. Když je budete vybírat, zvažte, kolik prostoru pro ně doma máte a jaké množství odpadu chcete kompostovat.

Existují kompostéry plastové, kovové i dřevěné. Potom, co si kompostér vyberete, umístěte ho na chladnější a stinné místo, například do kuchyně nebo na balkon. Do kompostéru přidejte vrstvu suchého materiálu, jako jsou drcené větvičky, sláma nebo papír a potom vrstvu vlhkého materiálu, tedy kuchyňský odpad nebo zahradní zeminu.

Do kompostéru můžete přidávat většinu kuchyňského odpadu, jako zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (pokud nemají plastový obal) nebo vaječné skořápky. Aby vše probíhalo tak, jak má, je důležité, abyste kompost pravidelně promíchali. Kompost by měl být vlhký, ale ne přemokřený. Pokud je příliš suchý, přidejte trochu vody.

Při výběru kompostéru byste měli zvážit jeho velikost. Vyberte si takový, který se vám vejde do bytu a bude odpovídat množství odpadu, který chcete kompostovat. Dále si kompostér vybírejte podle toho, z čeho je vyroben. Tyto kompostéry mohou být z plastu, kovu nebo ze dřeva. Každý materiál má přitom své výhody i nevýhody.

Vybírat si můžete mezi klasickým kompostérem, vermikompostérem nebo Bokashi kompostérem. Vermikompostér je vhodný do menších prostor a nevyžaduje tolik péče. Na rozpadu odpadu se zde podílí žížaly. Klasický kompostér je otevřený a hodí se pro kompostování většího množství odpadu.

Pokud budete do kompostéru dávat to, co máte, takže ne třeba maso, neměl by zapáchat. Správně udržovaný domácí kompostér by neměl vydávat žádný nepříjemný zápach. Pokud se tak děje, je to obvykle signál, že není něco v pořádku.

Dejte si pozor na příliš vlhký kompost, protože může začít hnít a vydávat nepříjemný zápach. Pokud je naopak příliš suchý, proces rozkladu se naopak zpomalí. Mikroorganismy rovněž potřebují k rozkladu organického materiálu kyslík. V žádném případě do kompostu nepřidávejte to, co do něj nepatří, tedy maso, kosti, mléčné výrobky, tuky, oleje, ale také nemocné rostliny nebo velké množství citrusových plodů.

Jak se zbavit zápachu z kompostéru:

• Přidat do kompostéru více suchého materiálu.
• Omezit množství vlhkého materiálu, tedy uberte na přidávání kuchyňského odpadu.
• Použijte aktivátor kompostu, který urychlí rozklad a eliminuje pachy.

Zralý kompost má téměř černou barvu. Zralý kompost má tmavou, téměř černou barvu. Zdravý kompost voní po zemině, lesní půdě. Měl by mít jemnou, drobnou strukturu podobnou zemině. Neměly by se v něm nacházet velké kousky nerozloženého materiálu.

Během aktivní fáze kompostování se obvykle teplota uvnitř kompostéru zvýší, potom, co se proces zklidní, teplota se vyrovná s okolní teplotou. Tak poznáte, že je kompost zralý.

Výroba kompostu trvá v průměru několik měsíců.

tags: #prosevacka #kompostu #vyrobena #navod

Oblíbené příspěvky:

• Iniciativy na ochranu přírody v ČR
• Historie Mezinárodních ekologických dnů
• Nová učebnice pro gymnázia
• České zákony o emisích
• Tajemství kamenných koulí