Legislativa upravující vypouštění emisí do ovzduší v České republice

V České republice je problematika vypouštění emisí do ovzduší upravena řadou právních předpisů na národní i evropské úrovni. Tato legislativa stanovuje emisní limity, podmínky pro provoz stacionárních zdrojů znečišťování a postupy pro zjišťování úrovně znečišťování.

Základní právní předpisy

Mezi základní právní předpisy v této oblasti patří:

• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje základní povinnosti a práva v oblasti ochrany ovzduší, definuje stacionární zdroje znečišťování a upravuje postupy pro jejich povolování a provoz.
• Vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanovuje emisní limity pro různé znečišťující látky a stacionární zdroje, upravuje postupy pro měření a výpočet emisí a stanovuje intervaly jednorázového měření emisí.

Novela zákona o ochraně ovzduší

Na začátku března vstoupila v platnost pod číslem 42/2025 Sb. dlouho očekávaná novela zákona o ochraně ovzduší 2010/2012 Sb.

V případě povolování nových nebo rozšiřování stávajících zdrojů znečišťování ovzduší zavádí novela nový přístup, a to určení minimální vzdálenosti zdrojů emisí od obytné zástavby. Smysl je jasný a rovněž opodstatněný - ochránit obyvatele před nepříznivými vlivy v bezprostředním okolí zdroje. Nicméně, praktická realizace může být problematická (např. tam, kde již byly zahájeny projekty na rozšíření zástavby nebo emisního zdroje).

Minimální vzdálenost zdrojů se bude pohybovat od 100 do 500 m a týká se zdrojů produkující tuhé znečišťující látky a pachově postižitelné látky (včetně VOC) uvedených v nové příloze č. 2a.

Čtěte také: Ochrana divokých koní

Dále novela zavádí vyhodnocení zkušebního provozu při povolování nového nebo změny stávajícího emisního zdroje (pokud je zkušební provoz stanoven stavebním zákonem). Do 3 měsíců od ukončení zkušebního provozu je potřeba zpracovat vyhodnocovací zprávu a tu předložit krajskému úřadu.

Novela také doplňuje náležitosti povolení k provozu. V povolení má být uvedeno zařazení stacionárního zdroje pod příslušný kód s uvedením povolené celkové kapacity (nemusí odpovídat projektované kapacitě), způsob a podmínky nepřetržitého sledování a zaznamenávání provozního parametru (více v samostatné kapitole), stanovení minimální vzdálenosti (viz výše), způsob výpočtu množství emisí (pokud je používán místo měření), uvedení, že se jedná o záložní zdroj (jinak bude vyžadováno měření emisí) nebo že se jedná o zdroj bez výduchu (upuštění od povinnosti odvádět emise výduchem).

Pokud současné povolení k provozu tyto náležitosti nesplňuje, je nutné ho přezkoumat do 2 let, tj.

Vymezení vyjmenovaných emisních zdrojů v příloze č. 2 zákona, které jsou dále regulovány, zůstává novelou zachováno, avšak dochází k mnoha změnám v definici kategorií vyjmenovaných zdrojů. Někdy se jedná pouze o zahrnutí hraniční hodnoty kapacity do definice vyjmenovaného zdroje (dříve bylo „větší než“, nyní je „větší nebo rovno než“), jindy jsou změny podstatnější.

Stacionární zdroje neuvedené jinde v příloze č.

Čtěte také: Vypouštění kaprů zpět do přírody

V případě pochybností, zda se jedná o vyjmenovaný emisní zdroj, je oprávněn rozhodnout příslušný krajský úřad. Pokud je emisní zdroj nově považován za vyjmenovaný, je nutné požádat o povolení k provozu do 1 roku, tj. do 28.2.2026.

Novela zavádí novou povinnost nepřetržitě sledovat určitý provozní parametr (např. tlaková ztráta filtru, teplota dopalovací komory, spotřeba zemního plynu), který má zajistit spolehlivou funkci zařízení ke snižování emisí nebo jiných opatření. Příslušné konkrétní parametry a rovněž kategorie zdrojů, kterých se tato povinnost týká, budou definovány v prováděcím předpisu.

Pokud nebude možné takový provozní parametr stanovit, krajský úřad namísto toho stanoví technickou podmínku provozu, která zajistí obdobnou kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí jako provozní parametr.

Novelou přibyla povinnost zavést kontinuální měření emisí pro zdroje nově uvedené v Příloze č. 4, části B (např. výroba buničiny, výroba dřevotřískových desek atd.).

Ohledně jednorázových měření emisí se od roku 2026 zkrátí doba pro ohlášení plánovaného autorizovaného měření z 5 dní na 1 den. Ohlášení by mělo být možné provést pomocí ISPOP.

Čtěte také: Vypouštění kerickovce do přírody

Novelou došlo ke zvýšení sazeb za vypouštění znečišťujících látek o cca 30%, poprvé se navýšené sazby projeví při výpočtu poplatku za rok 2025.

Prováděcí předpisy a technické normy

Pro správné uplatňování zákona o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb. je důležité dodržovat určené technické normy. Tyto normy stanovují postupy pro měření, odběr vzorků a vyhodnocování emisí znečišťujících látek.

Evropská legislativa

Česká legislativa v oblasti ochrany ovzduší je harmonizována s právem Evropské unie. Mezi relevantní směrnice EU patří:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (IED).
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší (NEC směrnice).

Dotační programy

Česká republika připravila další opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR novou dotační výzvu zaměřenou na snížení emisí fluorovaných skleníkových plynů, tzv. F-plynů.

Jedná se o uměle vytvořené chemické látky, které mají výrazně vyšší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý, a to v řádu sto až desetitisíc násobku. Proto jsme připravili výzvu z Národního programu Životní prostředí na snížení pravděpodobnosti vypouštění fluorovaných skleníkových plynů do ovzduší.

Ve výzvě máme připraveno pro žadatele 30 milionů a příjem žádostí bude spuštěn 1. ledna 2025.

„Fluorované skleníkové plyny, které využíváme v celé řadě zařízení - od chlazení a klimatizace po tepelná čerpadla a zařízení v energetice, mají mnohonásobně vyšší účinek na změnu klimatu než oxid uhličitý. Emise těchto plynů v posledních dekádách navíc prudce narostly, proto patří mezi regulované látky, které je nezbytné kontrolovat a snižovat míru jejich používání. Právě s tím má pomoci čerstvě vyhlášená dotační výzva.

Dotační titul je určen osobám, které mají certifikaci podle zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, dále školícím střediskům, vzdělávacím institucím a hodnotícím a certifikačním subjektům. Z dotace je možné podpořit investiční náklady na zařízení pro regeneraci fluorovaných skleníkových plynů i na vybavení školicích středisek a vzdělávacích prostor pro osoby manipulující s těmito látkami nebo na tvorbu výukových materiálů.

"Školení pracovníků, kteří s F-plyny manipulují, je důležité, aby nedocházelo k jejich únikům do ovzduší. upřesňuje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Výše podpory se pohybuje od 400 tisíc do 4 milionů korun na jeden projekt podle typu aktivity. Příjem žádostí začne 1. ledna 2025 a potrvá až do 31. 12. 2025, nejpozději však do vyčerpání alokace. Žádosti se podávají online přes web zadosti.sfzp.cz.

Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje

Specifické emisní limity pro plynové turbíny a pístové spalovací motory jsou vztaženy k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu a na normální stavové podmínky a suchý plyn při referenčním obsahu kyslíku v odpadním plynu 15 % a nevztahují se na záložní zdroje energie provozované méně než 300 provozních hodin ročně. Specifické emisní limity pro plynové turbíny se uplatní pouze na provozní stavy, při kterých je překročeno 70 % instalovaného tepelného příkonu.

Tabulka 1 - Specifické emisní limity pro spalovací stacionární zdroje

Poznámky k tabulce:

1. Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.
2. Na spalovací stacionární zdroje, kterým bylo vydáno povolení provozu nebo jiné obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů před 27. listopadem 2002 nebo jejichž provozovatel podal úplnou žádost o povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.
3. Na spalovací stacionární zdroje, které nejsou v provozu více než 1 500 provozních hodin za rok vyjádřených jako klouzavý průměr za 5 let se vztahují následující specifické emisní limity pro NOx. Při spalování kapalných paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu vyšším než 500 MW, kterým bylo vydáno první povolení provozu, nebo obdobné povolení podle dřívějších právních předpisů, před 27. listopadem 2002 nebo pro něž byla podána kompletní žádost o první povolení provozu před tímto datem a byly uvedeny do provozu nejpozději 27.

tags: #vypouštění #emisí #do #ovzduší #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Studie o znečištění ovzduší
• Kosmetika a životní prostředí
• Nakládání s odpady v Kyjově: Kompletní průvodce
• Odvětrání kanalizace a ventilační hlavice
• Příklady ekologických nik