Protektorátní protiletecká stanoviště a jejich historie

10.03.2026

Než se začteme do činnosti pražského hasičského sboru v době Protektorátu, připomeňme si, jak šly v té době dějiny. Ke konci 30. let se v Evropě schylovalo k válečnému konfliktu. Německý kancléř Hitler se netajil myšlenkou vojensky ovládnout Evropu a vybudovat tisíciletou Říši.

V roce 1938 padlo za oběť jeho plánům Rakousko, v říjnu téhož roku předložil zástupcům Československé republiky územní požadavky, spojené s ochranou německého obyvatelstva. 15. března 1939 byla republika, okleštěná o Sudety, kompletně obsazena. Slovensko mělo v té době již svůj samostatný Slovenský štát. Výstřely na polskou vojenskou základu u Gdaňska začala 2. světová válka, psalo se 1. září 1939.

Víme, že Protektorát byl vyhlášen 15. března 1939. Už v půli června dochází v známé pražské kavárně Ria k výbuchu nálože. Můžeme se jen domnívat, že se přihlásil ke slovu český odboj. A hořelo dál. V lednu 1940 vznikl velký požár skladu nábytku na vinohradské Zvonařce. Zásah byl ztížen velkým množstvím sněhu a silným mrazem.

Na přelomu roku 1941-2 došlo k celostátní normalizaci výstroje a výzbroje, Němci začlenili sbor do protektorátní bezpečnostní služby a převzali nad sborem velení. Přednosta sboru Ing. Pexa je v listopadu 1942 nahrazen německým velitelem Bruno Petersenem, starým praktikem s německého města Düsseldorf. Ač Němec, nebyl propagátorem nacismu, staří pamětníci z těch dob to potvrzovali.

Hned v úvodu své činnosti si nechal předložit mapy Prahy, aby zjistil rozložení sil. Protože plánoval zvýšení počtu hasičů, zákonitě muselo dojít ke zvýšení počtu stanic. Staví se dřevěná provizoria v Dejvicích, Libni, Smíchově, Strašnicích, Krči, Žižkově a Holešovicích. Ještě dnes máme možnost vidět tu poslední, která se z té doby zachovala. Je to holešovická stanice. Při pohledu do mapy bylo patrné, že síly sboru jsou rovnoměrně rozloženy po obou březích Vltavy.

Čtěte také: Protektorát Čechy a Morava a ohrožení národů

Tím, že sbor je zařazen do bezpečnostní služby, přineslo i prospěch. Sbor je vybaven moderní technikou, Němci měli ještě dostatek surovin k všeobecné výrobě. Objevují se nová vozidla, cisterny, žebříky, dýchací technika. Bylo toho víc než zapotřebí. Hořelo, hořelo, hořelo.

V r. 1943 se zvyšuje početní stav hasičů na 700 mužů. Dále je sbor zařazen do systému Protiletecké Ochrany, dnes bychom řekli Civilní ochrana. Ke konci války v Praze existuje ještě jedna složka, tzv. Luftschutzpolizei - protiletecká policie, složená z Čechů. Tato policie vykonávala službu společně s hasiči na mnohých stanovištích v celé Praze, takže v případě náletů byl početní stav kolem 2 tisíc mužů.

Jak prozíravé to bylo, ukázaly dva nálety na Prahu na sklonku války, 14. února a 25. března. První nálet poškodil část Prahy od Smíchova přes Karlovo náměstí až po vinohradskou Floru. Obětí bylo na 700. Druhý nálet zasáhl Prosek, Vysočany, Hloubětín. I tady byly značné oběti na životech. Nepočítaje zničené tovární celky, zničená obydlí.

Ovšem největší zatěžkávací zkouškou prošel pražský sbor v době květnového povstání. Od první minuty byl pražský sbor v permanenci, u rozhlasu, v ulicích Prahy, finální akce byla u požáru staroměstské radnice, bohužel, tady byl sbor neúspěšný. Zde šlo o holé životy ! Žádný z velitelů si nevzal na svědomí poslat své lidi do palby.

Oběti však byly stejně, tři hasiči padli na barikádách, jeden popraven v Terezíně, jeden po roce zemřel na následky útrap z koncentráku.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

V těchto dnech slaví celý svět ukončení zatím nejstrašnější války. Zahynulo přes 50 milionů lidí, nepředstavitelné materiální škody.

Prosím, vzpomeňme i na těch 5 hasičů pražského sboru, kteří položili své životy pro svobodné dnešní dny.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

tags: #protektorat #protiletadlove #stanoviste #historie