Protierozní Prvky Přírody: Ochrana Půdy Před Erozí

Protierozní výrobky chrání půdu před vodní nebo větrnou erozí. V důsledku erozních vlivů dochází ke vzniku erozních rýh nebo ke splavování půdy.

Máte na zahradě svah a přemýšlíte, jak ho zpevnit, aby se z něj při deštích nesplavovala půda a neupravený terén nehyzdil okolí domu? Instalace protierozních rohoží a sítí je skvělým řešením, jak ochránit svah v zahradě před splachem půdy a povrchovou erozí. Od sklonu svahu se odvíjí výběr protierozní ochrany a typ vegetace, kterou svah ozeleníte.

Typy Protierozních Výrobků

Na e-shopu GEOmall najdete výrobky určené k protierozní ochraně mírného i strmějšího terénu. Díky filtrům vlevo na stránce si na pár kliknutí zobrazíte výrobky na míru vaší realizaci:

• Protierozní rohože - plošné výrobky z přírodních nebo plastových materiálů, které zajišťují 100% pokrytí plochy. Proto jsou vhodné jako ochrana proti povrchové erozi nebo jako ochrana proti růstu plevelu.
• Protierozní sítě - výrobky s otevřenou strukturou (představte si klasickou síť s oky), které tvoří alternativu k protierozním rohožím. U terénů s menším sklonem se využívají také pro zadržení mulčovací kůry na svahu.
• Geobuňky - buňkový systém, který se vyplňuje například zeminou nebo štěrkem.
• Kolíky a skoby - výrobky na ochranu proti erozi je nutné na svazích ukotvit, aby odolaly přívalovým dešťům nebo větru.

Zmiňované výrobky řeší primárně povrchovou ochranu svahu proti erozi.

Při povrchovém zpevňování svahů pomocí protierozních rohoží a sítí je potřeba dodržovat několik základních pravidel. V praxi narážíme na opakující se chyby, kterých se dopouštějí zkušení realizátoři. Nesprávná pokládka protierozní ochrany přitom může způsobit, že zemina po silnějších deštích „sjede“ a náprava škod vás vyjde pěkně draho.

Čtěte také: Výskyt prvků v přírodě

Pozemkové Úpravy a Protierozní Opatření

Pozemkovými úpravami se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, pozemky se scelují nebo dělí a zabezpečuje se přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

Účelné přerozdělení a nové uspořádání pozemků zemědělské půdy je tedy podstatou každých pozemkových úprav. Dříve než dojde k vymezování jednotlivých vlastnických zemědělských pozemků, musí být rozhodnuto o opatřeních, která ohraničují bloky zemědělské půdy určené k parcelaci (cestní síť, systém protierozní ochrany, ekologické prvky apod.). Musí se tedy v prvé řadě navrhnout plán společných zařízení.

Lokalizace protierozních opatření musí být řešena již v rámci vytváření jednotlivých bloků zemědělské půdy. Při vlastní parcelaci na jednotlivé pozemky je pak nutno zvažovat půdní homogennost, sklonitost a příp. expozici a přirozeně hledisko ekonomické.

Je nutné, aby projektant měl k dispozici kvalitní podklady a aby dílčí problematiky (ÚSES, protierozní opatření, vodohospodářská opatření...) byly řešeny příslušnými odborníky. Mezi krajinotvorná opatření, která lze v rámci PÚ navrhovat jsou změny kultur, revitalizace vodních toků, zakládání prvků rozptýlené zeleně, výstavba polních cest, vodních nádrží apod.

Zemědělský Půdní Fond a Rozmístění Kultur

Zemědělský půdní fond (ZPF) je dle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná").

Čtěte také: Hřiště a životní prostředí

Správné rozmístění kultur v územním reliéfu je v zásadě určováno stanovištními poměry a požadavkem, aby půda nebyla poškozována zejména erozní činností vody a větru. Polohové rozmístění kultur v krajině nesmí být proto náhodné a libovolné, ale musí se přizpůsobit daným poměrům stanovištním (určovaným hlavně polohou, podnebím a půdou).

Ekologická Síť a Významné Prvky

Ekologickou síť v České republice tvoří soustava velkých jádrových území (chráněných území, biocenter) vzájemně propojených cestami (biokoridory) či nášlapnými kameny. Ekologická síť v České republice je utvářena jako mnohovrstevný systém zahrnující celou biologickou infrastrukturu, tedy všechny plochy v různých stupních ochrany a péče, od zvláště chráněných území po prvky nelesní zeleně.

Významná část segmentů sítě se vzájemně překrývá a zároveň plní souběžně více funkcí. Často se zároveň jedná o území určená k ochraně biodiverzity, přirozené akumulace vod, ochranná pásma vodních a přírodních léčivých zdrojů, ochranné lesy, protierozní prvky, rekreační plochy. I proto je nutné síť chápat celostně, protože jen jako ucelená síť vzájemně se podporujících prvků plní veškeré své funkce.

Část krajinných prvků v zemědělské krajině, tedy nelesní zeleň, skalní výchozy či mokřady v krajině, zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb. v aktuálním znění definuje jako tzv. ekologicky významné prvky (EVP). EVP podle zákona představuje souvislou plochu půdy plnící mimoprodukční funkce, popřípadě jiný útvar, který je součástí zemědělsky obhospodařované půdy nebo k ní bezprostředně přiléhá.

Nařízení vlády pak vymezuje tyto druhy EVP: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina, krajinotvorný sad, příkop, mokřad a skalka.

Čtěte také: Více o prvcích ekologického managementu

Ekologicky Významné Prvky (EVP) a Jejich Potenciál

EVP vykazují zásadní odlišnosti od zaužívaných nástrojů obecné ochrany přírody - tedy zejména od územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) a významných krajinných prvků (VKP). Zatímco skladebné části ÚSES a VKP (ať již registrované, či tzv. „ze zákona“) podléhají zákonné ochraně, resp. jejich funkce, pak EVP, jak je výše uvedeno, takovou ochranu postrádají.

Zatímco skladebné části ÚSES jsou podle metodiky (Bínová et al. 2017) s vysokou odborností vymezovány autorizovanými osobami a schvalovány v rámci složitého procesu územního plánování a VKP jsou definovány přímo zákonem o ochraně přírody a krajiny nebo registrovány orgánem ochrany přírody ve správním řízení, pak EVP „pouze“ eviduje SZIF z moci úřední či na návrh zemědělce (ev. vlastníka či kohokoli jiného) po ověření stavu v LPIS (nad ortofotem), spíše výjimečně v terénu.

U EVP tedy absentuje cíleně nastavená zákonná ochrana, ale vynikají jednoduchostí a aktuálností evidence. Tím největším přínosem EVP však je, že na rozdíl od registrace/schválení vymezení skladebné části ÚSES či VKP mohou být EVP evidovány z vůle vlastníka/hospodáře.

Zemědělec má zájem EVP evidovat, aby zachoval plochu daného krajinného prvku v rámci tzv. obhospodařované plochy a měl tak možnost na ni získávat veškeré plošné dotace (přímé platby, AEKO, EZ a další). Další velkou motivací pro evidenci EVP je osvobození od daně z nemovitosti.

Aby byl potenciál EVP plně využit, je třeba zahrnout vnější EVP do výměry zemědělských ploch pro přímé platby (nejen) v rámci SZP, rozšířit evidenci EVP i ze strany nezemědělců (motivací je osvobození od daně z nemovitosti) a zpracovat metodiky pro péči o jednotlivé druhy EVP (připravuje AOPK ČR).

Protierozní Vyhláška

Od 1. července posílí systém ochrany půdy o účinnou protierozní vyhlášku. Jejím cílem je chránit půdu před vodní erozí, která u nás ohrožuje až 60 % cenné zemědělské půdy půdním smyvem, který z ní odnáší to nejcennější a půda jeho účinky chudne. Opatření proti vodní erozi navíc mohou pozitivně ovlivňovat i odolnost půdy proti větrné erozi (týká se 14 % zemědělské půdy).

Protierozní vyhláška umožní kontrolovat a pokutovat zemědělce za nešetrné hospodaření na zemědělské půdě. Je i důležitou obranou zejména pro obce a jejich obyvatele, jejichž majetek je pravidelně poškozován erozí zemědělských pozemků.

Vyhláška stanovuje přípustnou ztrátu půdy, kterou je potřeba dodržovat. V systému zemědělských dotací se dosud vymezuje erozně ohrožená půda na přípustnou ztrátou 17 tun z hektaru za rok, s platností vyhlášky to bude 9 tun z hektaru za rok. Maximální limitní míra ztráty půdy je nepřekročitelná a zohledňuje jak požadavky na protierozní ochranu, tak realizovatelnost opatření v zemědělské praxi.

Na plochách, kde bude erozní událost zaznamenána opakovaně, budou tedy zemědělské subjekty muset provádět protierozní opatření, k jejichž vhodnému výběru jim poslouží již zavedený nástroj - aplikace Protierozní kalkulačka. Pomocí ní si hospodáři sestaví plán protierozních opatření, přičemž hospodaření dle tohoto plánu bude následně předmětem kontroly příslušného orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

Erozi mohou zemědělci předcházet pomocí široké palety protierozních opatření například způsobem orby, volbou plodin či zatravňováním částí svých pozemků.

Za porušení nastaveného protierozního plánu hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 000 Kč, právnickým osobám a podnikatelům až milion korun.

tags: #protierozní #prvky #přírody

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Olomouckého kraje
• Recyklace papírových tašek
• Petra a klima
• Statistiky recyklace v České republice
• Park u zámku Jezeří