Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu. Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů.
Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít.
Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více!
Míra recyklace v ČR
Infografika o třídění a recyklaci odpadu v ČR v roce 2024 přináší data za uplynulý rok - meziročně jsme vytřídili více odpadu o 12,6 kg. Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna.
Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %. A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů.
Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů
Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci. Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov. Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody.
Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků.
Produkce a využití komunálního odpadu
V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023. „Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou.
Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmově návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu
Plnění cílů třídění v roce 2023
V roce 2023 byl celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží:
- Olomoucký kraj 51,6 %
- Pardubický kraj 51 %
- Kraj Vysočina 50,2 %
- Moravskoslezský kraj 48,7 %
Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %.
Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
Celková produkce odpadů
Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
V Česku je to podobné, i když je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.
Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR
I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče. Na prvních místech je Slovinsko (nikoli Slovensko), Belgie a Nizozemí, s cca polovinou, naopak na Maltě recyklují mírně přes pouhou pětinu plastových obalů.
Recyklace plastů a jejich využití
V České republice působí několik odpadových recyklačních firem, které se dlouhodobě zaměřují na recyklaci plastů do řady různých způsobů využití. V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové).
Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.
Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. V čem jistě Česká republika rezervy má, je systémová podpora odbytu recyklovaných výrobků na území ČR, a to minimálně v oblasti veřejných zakázek.
U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít.
Zde obecně platí, že čím je delší životnost daného recyklovaného výrobku, tím menší nároky na opakované počty recyklačních cyklů, logistiky apod. a tím menší dopady na životní prostředí.
Mikroplasty a nanoplasty
S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. To se netýká plastů používaných jako kostrukční materiály pro využití v klasickém prostředí (stavebnictví, nábytek, automotive, apod.), ale týkat se to může například plastů, ze kterých jíme, či pijeme.
Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty. Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.
Přestože v posledních letech poznatky ohledně mikroplastů, jejich distribuce, akumulace v různých složkách životního prostředí a přechodu mezi nimi zásadním způsobem vzrostly, existují podstatné mezery týkající se poznání jejich vlivu na lidský organismus. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.
Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii. Při zkoumání myší si vědci všimli také zánětů v jejich mozku.
Další aspekty třídění odpadu
Jedním z důvodů může být i větší hustota speciálních kontejnerů. Navíc se díky recyklaci uspořilo tolik energie, kolik by za rok spotřeboval třeba Karlovarský kraj.
Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.
Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří. Má to smysl, třiďte odpad!
V obcích se třídí také další komunální odpady jako bioodpady, textil a i jiné složky, jako jsou třeba objemný odpad, oleje, stavební odpady, elektrozařízení, baterie atd.
Z hlediska požadavků odpadové legislativy je žádoucí snížit produkci směsného komunálního odpadu z obcí pod 150 kg na občana a rok. Od roku 2024 musí být důsledně tříděn bioodpad, který stále tvoří 30 až 40 % podílu v nádobách na zbytkový odpad.
Jako velmi dobrý systém pro navýšení míry třídění odpadu se ukázal sběr zvaný door to door. Jde o svoz papíru, plastů a bioodpadu přímo od domu. Tento způsob je velmi pohodlný pro domácnosti, proto se jejich ochota třídit zvyšuje.
Produkci směsného komunálního odpadu lze nejlépe ovlivnit velikostí nádoby na odpad, kterou domácnosti využívají a omezením počtu svozů této komodity.
Kolik odpadu musíme minimálně vytřídit, stanovují zákonem dané limity. Konkrétní nastavení systému pro sběr tříděných odpadů z papíru, plastů, skla, kovů a případně i dalších komodit je plně v kompetenci jednotlivých měst a obcí.
Textilní odpad
V roce 2020 vyprodukovaly země Evropské unie celkem 6,95 milionu tun textilního odpadu. To znamená, že na každého obyvatele EU připadalo přibližně 16 kilogramů textilního odpadu ročně. Z této obrovské hmoty se pouze 27 % znovu využilo nebo recyklovalo, zatímco zbylých 73 % textilního odpadu skončilo na skládkách nebo ve spalovnách.
Plastový odpad a jeho rozklad
Plast je materiál, jehož doba rozkladu v přírodě je extrémně dlouhá a velmi záleží na konkrétním typu. Například igelitové sáčky se rozkládají přibližně 25 let, plastové kelímky 70 let a PET lahve dokonce až 100 let. Některé plasty, jako například polystyren, mohou podle odborných zdrojů vydržet v přírodě i desetitisíce let.
Tato skutečnost zdůrazňuje nezbytnost správného nakládání s plastovým odpadem a jeho recyklace, která nejenže šetří přírodní zdroje, ale také snižuje negativní dopady na životní prostředí.
Třídění se vyplatí i z hlediska šetření vody
Díky recyklaci obalových materiálů se v České republice ročně ušetří obrovské množství vody - v roce 2024 to bylo přes 422 milionů metrů krychlových.
Výzvy z hlediska těžby a odpadu z elektroniky
Výroba a následné vyřazení výrobků, například elektroniky, také znamená obrovské množství odpadů. Například u 2,5 kg těžkého laptopu vzniká při těžbě a zpracování asi 9 tun odpadů.
Odpadní pneumatiky
Česká republika ročně vyprodukuje přes 7,5 milionu kusů odpadních pneumatik, což odpovídá více než 70 tisícům tunám odpadu.
Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.
Za jediný rok vznikne na našem území téměř 1,1 milionu tun obalů ze skla, plastu, kovu, dřeva, papíru, lepenky a dalších materiálů. Největší podíl na nich má papír a lepenka (39 %) a plasty (23 %).
Poté, co jsou tyto materiály vyhozeny do kontejnerů na tříděný odpad, putují díky svozovým firmám na tzv. dotřiďovací linky, kde se rozdělí na jednotlivé druhy podle dalšího zpracování, a následně už ke zpracovatelům, kteří je přemění v nové výrobky. V roce 2015 prošlo touto cestou asi 802 tisíc tun obalů.
Tradičně nejvíce se v Česku recyklují papírové obaly. V loňském roce se nového života dočkalo 94 % z nich, což je o 9 % více než v roce 2012. Zatímco množství zrecyklovaných papírových obalů stoupá, skleněných a kovových recyklujeme méně než dříve.
Dlouhodobě nejdiskutovanější je ovšem recyklace plastových obalů. Těch v Česku dokážeme znovu využít 68 %, což je 3% nárůst oproti stavu před čtyřmi roky. Stále ještě v plenkách je pak recyklace nápojových kartonů, kterých se u nás znovu využije jen 24 %, což je oproti roku 2012 o 4 % více.
Od roku 2016 mají obce povinnost upravit vyhláškou třídění kovů a bioodpadu na svém území. Ty do té doby většinou končily na skládkách společně s komunálním odpadem. Právě v případě bioodpadu jde také o motivaci pro obce, aby podporovaly jeho využití samotnými obyvateli. Odpad, který lidé vůbec nevyhodí, totiž ve výsledku obec nic nestojí.
tags: #kolik #odpadu #se #musí #povinně #recyklovat
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]