Krajský úřad v přenesené působnosti vydává dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), povolení provozu stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 k tomu zákonu.
Vydání povolení provozu stacionárního zdroje dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona procesně probíhá dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
Výstupem je rozhodnutí krajského úřadu (místně příslušného orgánu ochrany ovzduší), kterým se povoluje/nepovoluje provoz stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č.
Podáním písemné žádosti doručené krajskému úřadu osobně nebo zasláním.
Posuzování žádosti vychází z programů zlepšování kvality ovzduší a z úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanovený imisní limit.
Čtěte také: Skládka Hudlice: Co potřebujete vědět
Žádost o vydání povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č. 2 k zákonu dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona musí obsahovat veškeré náležitosti uvedené v příloze č. 7 k zákonu.
Vyplněný formulář žádosti o vydání rozhodnutí dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. c) zákona ve věci povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č. 2 k zákonu.
V případě změny povolení, kdy dochází k navýšení projektovaného výkonu nebo kapacity a tedy i zvýšení emisí, je nutné předložení rozptylové studie a odborného posudku zpracované autorizovanou osobou.
Návrh provozního řádu, stanoví-li tak zákon.
Povinnost zpracovat a předložit ke schválení provozní řád vyplývá z přílohy č. 2 k zákonu s tím, že se vztahuje na stacionární zdroje, u nichž je v sloupci C uveden symbol „ x “.
Čtěte také: Činnost odboru ochrany přírody
Obsahové náležitosti provozního řádu jsou stanoveny v příloze č. 12 k vyhlášce č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
Formulář žádosti o vydání rozhodnutí dle ustanovení § 11 odst. 2 písm.
Účastníkem řízení je žadatel o vydání povolení provozu stacionárního zdroje znečišťování ovzduší uvedeného v příloze č.
Dotčeným orgánem ochrany ovzduší je Česká inspekce životního prostředí, v daném případě Oblastní inspektorát Brno (§ 12 odst.
Zákonné lhůty na vyřízení jsou 30 až 60 dnů.
Čtěte také: Prevence znečištění z tankerů
V případě, že provozovatel zdroje provozuje stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k zákonu bez povolení provozu, rozhodne Česká inspekce životního prostředí o zastavení provozu tohoto zdroje.
Česká inspekce životního prostředí současně dle ustanovení § 25 odst. 3 písm.
Základním legislativním předpisem zajišťující ochranu ovzduší je zákon č.
Zákon o ochraně ovzduší se vztahuje na všechny provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší.
Největší míra požadavků je kladena na provozovatele tzv. vyjmenovaných stacionárních zdrojů uvedených v příloze č.
Nejvýznamnější požadavky jsou kladeny na provozovatele vyjmenovaných stacionárních zdrojů.
Tyto zdroje lze provozovat pouze na základě povolení provozu zdroje znečišťování ovzduší, které je možno získat na základě předložené žádosti.
Dle údajů uvedených v příloze č. 2 zákona o ovzduší může být k žádosti požadován provozní řád zdroje znečišťování ovzduší, návrh kompenzačních opatření za emitované emise do ovzduší případně rozptylová studie a odborný posudek.
Stacionární zdroj znečišťování ovzduší má ve svém povolení stanovené maximální hodnoty znečišťujících látek, které je možno uvolňovat ve vzdušnině do ovzduší.
Rovněž má určenou povinnost provádět ve stanovených intervalech ověřování emitovaného znečištění formou provádění autorizovaného měření emisí.
Provozní řády stacionárních zdrojů znečišťování, vodohospodářských zařízení či zařízení pro nakládání s odpady nejsou jen formální dokumenty.
Rok 2025 přinesl zásadní změny v oblasti ochrany ovzduší, vodního i odpadového hospodářství, které vyžadují okamžitou revizi a aktualizaci těchto klíčových dokumentů.
Od března 2025 nabyla účinnosti rozsáhlá novela zákona o ochraně ovzduší (zákon č. 42/2025 Sb.), která přináší zcela nové požadavky na obsah provozních řádů stacionárních zdrojů znečišťování.
K 1. listopadu 2025 vstoupila v účinnost novela prováděcí vyhlášky č. 398/2025 Sb., která zásadně mění vyhlášku č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování.
Tato novela kompletně nahrazuje přílohu č. V oblasti vodního hospodářství vstoupila v platnost novela vodního zákona (zákon č. 182/2024 Sb.), která mění požadavky na provozní řády vodních děl a čistíren odpadních vod.
Provozování zdroje znečišťování bez platného nebo aktuálního provozního řádu představuje správní delikt s potenciálně devastujícími důsledky.
Vedle finančních sankcí hrozí provozovatelům další závažná rizika.
Krajský úřad může nařídit zastavení provozu zdroje až do doby uvedení dokumentace do souladu se zákonem.
Neméně závažné je riziko odpovědnosti za škodu na životním prostředí.
Plnění povinností plynoucích z předpisů o ochraně ovzduší nebo placení poplatků není dostačujícím důvodem ke zproštění povinnosti nahradit škodu, pokud došlo k vypouštění škodlivých látek do ovzduší.
Novela vyhlášky č. 398/2025 Sb. přináší nové náležitosti provozního řádu, které jsou obsaženy v kompletně přepracované příloze č. 12.
Pro vybrané kódy činností jsou provozovatelé povinni identifikovat problematické oblasti technologie z pohledu prachu.
Vyhláška taxativně vymezuje kódy, pro které tato povinnost platí.
Nově je vyžadováno, aby provozní řád obsahoval část týkající se školení zaměstnanců včetně vedení záznamů o těchto školeních.
Nepřetržité sledování a zaznamenávání provozního parametru slouží pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí.
Tato povinnost se nově týká širšího spektra stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 1.
Povinnost vést a aktualizovat provozní řády mají všichni provozovatelé vyjmenovaných stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší uvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší.
Provozovatelé integrovaných zařízení podle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci musí mít provozní dokumentaci, která odpovídá požadavkům na nejlepší dostupné techniky (BAT).
V oblasti vodního hospodářství jsou povinni vést provozní řády vlastníci a provozovatelé vodních děl, čistíren odpadních vod a vodovodů pro veřejnou potřebu.
U odpadového hospodářství musí provozovatelé zařízení pro nakládání s odpady vést provozní řády a průběžnou evidenci.
Od ledna 2025 se změnily požadavky na vedení průběžné evidence odpadů podle vyhlášky č. 273/2021 Sb.
Je důležité si uvědomit, že legislativa životního prostředí je v praxi mnohem složitější, než se na první pohled může zdát.
Jednotlivé právní předpisy se vzájemně prolínají a na vaše zařízení se může vztahovat současně několik zákonů a desítky prováděcích vyhlášek.
Prvním krokem je provedení komplexního právního auditu stávající provozní dokumentace.
Tento audit musí identifikovat všechny nesoulady mezi stávajícím provozním řádem a aktuálními požadavky legislativy životního prostředí.
Následuje fáze zpracování aktualizované dokumentace.
tags: #provozní #řád #stacionárního #zdroje #znečišťování #ovzduší