Průběh recyklace odpadu v České republice

Třídění odpadů je důležitou součástí ochrany životního prostředí, která přispívá k úspoře zdrojů, snižování emisí a vytváření nových výrobků. V České republice je třídění odpadu snadné díky dostupnému systému zajišťujícímu pohodlné třídění - vždyť k nejbližším kontejnerům to máme průměrně necelých 90 metrů.

Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Pokud nevíte, kam s ním, odpovědi prozradí Rádce Kam vyhodit, nebo mobilní aplikace Kamtřídit.cz. Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit.

Jak správně třídit odpad?

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.

Kam patří jednotlivé druhy odpadu?

• Sklo: Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo.
• Papír: Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
• Plast: Plast tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit. Téměř v celé ČR se plasty třídí do žlutých kontejnerů nebo pytlů. Jedná se o nejrozšířenější kontejnery na tříděný odpad. Do kontejnerů se třídí prakticky veškeré plasty, se kterými se doma setkáte. Vždy je potřeba se řídit instrukcemi na nálepkách na kontejneru. Důležité je také se snažit zmenšovat objem plastového odpadu již při jeho třídění a tím nejjednodušším je např.
• Nápojové kartony: Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
• Kovy: Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
• Bioodpad: Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování. Pokud nemáme možnost sami bioodpad zkompostovat, ideální je zajistit si hnědou popelnici, která bude pravidelně svážena, případně oslovit obec nebo město a zeptat se na konkrétní řešení pro vaši samosprávu.
• Tuky a oleje: I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
• Nebezpečný odpad: Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce.
• Oblečení a staré látky: Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru. Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
• Baterie: Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie.
• Nevyužitá léčiva: Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.

Sběr odpadu dům od domu

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu.

Čtěte také: Česká recyklace spotřebičů

Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu. Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Čtěte také: Emise a STK: Co potřebujete vědět

Sběrné dvory a Re-use centra

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Dotřiďovací linky

Dotřiďovací linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Svozové auto sesbírá vytříděné plasty z kontejnerů a doveze je na dotřiďovací linku. Nápis na boku prozradí, který druh tříděného odpadu zrovna sváží. Pokud je svozové auto vybaveno lisem, dokáže objem plastového odpadu zmenšit až 6x.

Cílem cesty svozových aut je areál s třídicí linkou. Zde probíhá dotřiďování odpadu na jednotlivé druhy dle materiálů. Nejčastěji na PET láhve čiré a barevné, duté plastové obaly, obalové fólie, polystyren a ostatní směsný plast.

Čtěte také: Jak probíhá měření emisí?

Dotřiďování plastů dle jednotlivých druhů materiálů probíhá na linkách v ČR ručně. Svezený odpad se nakládá na dopravník, který prochází vyvýšenou kabinou. V ní stojí podél pásu 4 - 8 pracovníků, kteří vybírají jednotlivé druhy plastových odpadů. Nežádoucí nečistoty, které projdou skrz kabinu, se odváží obvykle na energetické využití.

Recyklace plastů

Dotříděné a slisované plasty do balíků se dovážejí k dalšímu zpracování. Zde se před samotnou recyklací namelou, propírají a dále upravují dle požadavků jednotlivých zpracovatelů. Nejběžnějším produktem recyklace plastů je takzvaný regranulát. Ten je vstupní surovinou pro výrobu nových produktů.

Při recyklaci plastů dochází k jejich roztavení a regranulaci. Granuláty se přidávají do vstřikovacích lisů, které formují nové výrobky. Nejrozšířenější je zpracování PET lahví, ze kterých se vyrábějí umělá vlákna, zátěžové koberce nebo opět nové lahve. Z fólií se pak vyrábějí pytle a opět fólie. Z dutých plastů se po regranulaci vyrábí celá škála nových výrobků a směsné plasty se zpracovávají na stavební a zahradní prvky jako ploty, zatravňovací dlažbu či části laviček.

Z recyklovaných plastů se vyrábí celá řada produktů - například nové plastové obaly, technická a umělá vlákna (koberce, potahy do aut, stanů, spacáků, oděvů atd.), nádrže, sudy, přepravky a jiné obaly sloužící k uchovávání či přepravě, květináče, kompostéry, popelnice i kontejnery. Vyrábí se z nich také fólie, pytle, sáčky nebo různé stavební prvky (náhrada betonu, protihlukové stěny, žlaby, ale také trubky apod.) či itinerář pro veřejné prostory. Recyklované plasty se mohou vrátit také jako výplně a výlisky do aut, hračky atd.

Mýty o třídění odpadu

I přesto, že je ekologická osvěta v ČR na vysoké úrovni a své odpady běžně třídí na ¾ obyvatel, koluje mezi lidmi ještě mnoho mýtů týkajících se právě správného třídění odpadu.

1. Obce nemají zájem na třídění odpadu: Ve skutečnosti takové hospodaření s odpadem není v zájmu obcí, které naopak musí za každou tunu nevytříděného směsného komunálního odpadu uloženého na skládkách uhradit nemalé finanční prostředky.
2. Víčka a etikety z PET lahví je nutné odstraňovat: Víčka a etikety z PET lahví mohou v některých případech komplikovat recyklaci (například pokud jsou „rukávky“ u PET láhví vyrobeny z jiného plastového materiálu). Nicméně, je vhodné PET lahve je ale nutné před vhozením do kontejneru sešlápnout, aby zabíraly méně místa a snížily náklady na přepravu odpadu.
3. Znečištěné obaly nelze recyklovat: Tento široce zakořeněný mýtus vychází z předpokladu, že znečištěné obaly zhoršují kvalitu recyklovaného materiálu.
4. Svorky z papíru je nutné odstraňovat: Tento mýtus pramení z obavy, že kovové prvky mohou poškodit zařízení na zpracování papíru. Svorky ale není třeba odstraňovat - všechny kovové části odloučeny při zpracování. Z papíru se stane hladká kaše a těžší části, jako svorky a sponky klesnou ke dnu.
5. Fóliové okénko na obálce brání recyklaci papíru: Zní to na první pohled logicky - fóliové okénko, které je vyrobeno z plastu přeci zabraňuje správné recyklaci papíru.
6. Použité papírové kapesníky a ubrousky nepatří do papíru: Sice se jedná o nekvalitní papír, ale v běžném množství recyklaci papírového odpadu nějak nevadí. Ruličky od toaletního papíru, kuchyňských utěrek či papírová plata od vajec můžeme vyhodit také na náš kompost - ideálně natrhané na menší kousky, aby se lépe rozložily.
7. Tabulové sklo patří do bílého kontejneru: Pravda je taková, že tabulové sklo z oken a dveří nepatří do bílého kontejneru na čiré sklo. Správně patří do zeleného kontejneru na barevné sklo - i když se na první pohled zdá, že je tabulové sklo čiré, ve skutečnosti tomu tak není a vhazuje se tenkým podlouhlým otvorem do zelených kontejnerů. Ve větším množství pak tabulové sklo patří na sběrný dvůr. Přidané složky v tabulovém skle zvyšují jeho pevnost a odolnost, ale zároveň snižují jeho tavitelnost a recyklovatelnost.

Recyklace stavební suti

Při rekonstrukcích, stavbách nebo přestavbách nutně vzniká stavební suť. Ne vždy musí skončit na skládce, ale ve většině případů ji lze znovu využít. Jak probíhá recyklace stavební suti? A na co ji lze zpracovat?

Jakou stavební suť lze recyklovat?

• Do stavební sutě patří: cihly, beton, střešní krytina (kromě eternitu, který obsahuje azbest), materiály z omítek, obklady.
• Do stavební sutě nepatří: dřevo, sláma, okna, eternit a další materiály s azbestem, jež je nutné separovat a speciálně zlikvidovat, dále železo, asfalt, trubky a plastové rozvody, sanitární keramika, izolační materiály.

Jak se recykluje suť?

Recyklace stavebního odpadu se rozvíjela od devadesátých let minulého století. Základní princip recyklace stavební suti je postavený na jednoduché úpravě, při které se změní fyzikální vlastnosti suti a potom se znovu opět využije ve stavební výrobě. Snižuje se tak spotřeba přírodních materiálů a surovin, omezuje se vyčerpání lomů a pískoven nebo otevření nových lomů.

Asi polovinu stavebního odpadu tvoří tzv. inertní materiály, mezi které patří kamenivo, beton, cihly nebo střešní tašky - to vše lze zpracovat k dalšímu použití. Zhruba třetina materiálu je dřevo, papír nebo plasty, které mohou být rovněž recyklovány a znovu zpracovány. Součástí stavebních odpadů bývá i hlušina, jako je zemina nebo výkopové materiály.

Co vzniká ze stavební suti?

Stavební odpad se napřed třídí, vyčleněny jsou nevhodné nebo nebezpečné materiály.Posléze se stavební odpad drtí a využívá se podle typu, například betonová drť bez chemického znečištění se používá v betonech a lze ji natolik zpracovat, že se svými vlastnostmi blíží běžnému betonu. Cihlová drť se zase používá ve směsích s menšími požadavky na pevnost. Některé materiály, například zlomková drť, se používá jako zásypový materiál.

Čísla o třídění a recyklaci plastového odpadu v ČR

Podle nejnovějších údajů z roku 2022 třídí v ČR své odpady v ČR 75 % obyvatel, od roku 2000 se jedná o nárůst o 1/3! V roce 2022 bylo na území ČR k dispozici 402 444 sběrných nádob na plasty.

Recyklace odpadu umožňuje efektivní využití: pouhých 50 vytříděných PET láhví stačí na výrobu fleecové bundy, možností využití vytříděných plastů, které se k nám vrátí v podobě druhotné suroviny, je celá řada - podívejte se na Plastografiku. Díky tomu můžeme nahrazovat ve výrobě tzv. primární suroviny, v případě plastů se jedná o ropu, šetříme tak přírodu a životní prostředí.

Třídění odpadu je důležité vždy a všude, u plastů to platí obzvlášť. Kromě toho, že díky jejich třídění umožníme jejich recyklaci či přeměnu na energie - tedy efektivní využití, kterým šetříme zdroje, a tedy i životní prostředí.

Co je to recyklace?

Recyklace je proces nakládání s odpadem. Suroviny z odpadu se při něm transformují do nových produktů, materiálů nebo látek - dochází tedy k jejich dalšímu využití. Jde tak o opakované (cyklické) uvedení materiálu do výrobního cyklu.

Pro recyklaci je však důležitým předpokladem správné třídění odpadu, díky kterému je možné efektivně různé materiály zpracovat.

Jak se recykluje?

Recyklace je proces, který zahrnuje několik kroků, od sběru odpadu a jeho třídění až po zpracování a vytváření nových produktů. Obvykle zahrnuje tyto kroky:

1. Sběr odpadu doma u jednotlivců nebo na veřejných sběrných místech.
2. Třídění odpadu podle druhu materiálu.
3. Čištění (některých materiálů).
4. Doprava k zpracování do určeného zařízení.
5. Zpracování podle druhu odpadu/materiálu.
6. Výroba nových produktů.
7. Zavedení na trh, což uzavře cyklus recyklace.

Co se šetří při recyklaci?

Recyklace přináší široké spektrum úspor, a to nejen z ekologického, ale i z ekonomického hlediska:

• Omezení těžby surovin - Recyklace snižuje potřebu těžby primárních surovin. Méně těžby přispívá k ochraně přírodních zdrojů a omezuje negativní dopady těžebních aktivit na životní prostředí.
• Energetická úspora - Výroba nových produktů z recyklovaných materiálů obvykle vyžaduje méně energie než výroba z nových surovin. Snížením energetické spotřeby přispívá recyklace k celkové úspoře energie.
• Snížení odpadu na skládkách - Recyklace minimalizuje množství odpadu, který končí na skládkách. To nejenže prodlužuje životnost skládek, ale také snižuje emise škodlivých látek do půdy a vody spojené s rozkladem odpadu na skládkách.
• Snížení emisí skleníkových plynů - Výroba materiálů zpracováním primárních surovin často zahrnuje emise skleníkových plynů. Recyklace minimalizuje tyto emise tím, že využívá již existující materiály.
• Ochrana lesů - Recyklace papíru šetří lesy, protože méně nového dřeva je potřeba k výrobě papíru. Lesy jsou klíčové pro zachování biodiverzity a absorpci oxidu uhličitého.
• Podpora průmyslové efektivity - Recyklace podporuje efektivnější využití surovin v průmyslu a napomáhá vytvářet uzavřený oběhový systém, kde jsou zdroje využívány co nejúčinněji.

Rozdíl mezi recyklací, upcyklací a downcyklací?

• Recyklace je procesem, při kterém jsou materiály z odpadu zpracovány a použity k vytvoření nových produktů stejného nebo podobného druhu. Jejím cílem je snížit množství odpadu, minimalizovat vyčerpávání přírodních zdrojů a snižovat negativní dopady na životní prostředí. Příkladem je přetavení starého skla v nové.
• Upcyklace je proces, při kterém jsou staré nebo nepotřebné předměty nebo materiály transformovány do nových produktů s vyšší hodnotou nebo kvalitou. Jejím cílem je vytvořit něco nového, co má estetickou nebo funkční hodnotu, čímž se předchází jejich původnímu zneužití nebo zahození. Příkladem je přetvoření starých prázdných konzerv v květináče.
• Downcyklace se liší tím, že zpracovává materiály tak, aby vytvořila nové produkty s nižší kvalitou nebo hodnotou než původní materiály. Jejím cílem je vytvořit produkty, které nemusí mít stejnou kvalitu nebo výkon jako původní materiál, ale stále jsou schopny plnit určité funkce.

Není pochyb o tom, že správné nakládání s odpady je klíčovým prvkem pro ochranu našeho životního prostředí a zachování čisté přírody. Mnoho předsudků kolem třídění odpadu je založeno na nedostatku informací. Je důležité si uvědomit, že „jsme na světě na návštěvě a každý z nás by si měl po sobě uklidit“.

tags: #prubeh #recyklace #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Kontejnery na odpad Šumperk
• Kniha Člověk a příroda z edice ALBI Kouzelné čtení
• Kritéria klasifikace ekologických zátěží
• Zajímavosti o třídění odpadu
• Co dělat při popáleninách?