Průběh Recyklace Skla v České Republice

Sklo, amorfní a křehký materiál, hraje klíčovou roli v mnoha odvětvích. Sklářský průmysl má v České republice tradici již od 11. století a největší rozmach zaznamenal ve století 17. za doby císaře Rudolfa II. Navzdory nepříznivým ekonomickým podmínkám zůstává Česká republika stále sklářskou velmocí s produkcí 124 kg skla na osobu a sklářský průmysl má do budoucna slušně nakročeno.

S vysokým množstvím skla se pojí také nutnost recyklace, protože sklo je na rozdíl od papíru nebo plastu prakticky nesmrtelné. V tomto článku se podíváme na proces recyklace stavebního skla, jeho výhody a výzvy, a také na to, jak se tento proces provádí v České republice.

Druhy Skla a Jejich Třídění

Skla rozeznáváme několik druhů. Sodnovápenaté sklo se používá při výrobě obalů (láhve, zavařovací sklenice), stolního skla (sklenic) a také k výrobě skla plochého (okenní tabule). Boritokřemičité sklo se používá pro výrobu varného či laboratorního skla. Speciální sklo se používá v elektrotechnickém průmyslu (např. pro výrobu obrazovek).

Sklo z hlediska sběru a recyklace třídíme na vhodné pro recyklaci a nevhodné. Mezi vhodné sklo patří nejrůznější sklenice, lahve, tabulové sklo. Naopak sklo, které není vhodné k dalšímu užití, je plexisklo, varné sklo, žárovky, zrcadla, autoskla.

Pro běžné potřeby stačí rozdělovat sklo na čiré a barevné. Ke sběru čirých skel slouží bílé kontejnery, ke sběru barevných skel kontejnery zelené. Pokud máme v místě sběru skla k dispozici pouze nádobu spojenou, patří do ní jak sklo barevné, tak také sklo čiré. Faktem je, že zmíněné tabulové sklo, které tvoří výplň oken a dveří je sice čiré, ale má jiné chemické složení oproti čirému obalovému sklu, a proto je nutné ho umístit do zeleného kontejneru.

Čtěte také: Česká recyklace spotřebičů

Do tříděného skla patří kromě lahví nebo skleniček také obaly od kečupů, kompotů, marmelád nebo dalších pochutin. Při třídění skleněného odpadu není nutné sklo vymývat, sundávat víčka či odstraňovat etikety.

Podle ředitele České asociace odpadového hospodářství Havelky Češi odpad třídit umí, byť s rezervami. „Nejčastější chybou je házení nesprávného odpadu, například porcelánu, keramiky nebo zrcadla, do nádob na sklo,“ zmiňuje Havelka. Do kontejneru na sklo pak nepatří autoskla nebo zrcadla, stejně tak sklokeramika, keramika a porcelán.

Proces Recyklace Skla

Po vložení odpadního skla do příslušných kontejnerů následuje odvoz skla na tzv. střepiště, což je speciálně upravené místo pro svoz a manipulaci se sklem. Ze střepiště je sklo odvezeno k dotřídění.

Proces recyklace skla zahrnuje několik klíčových kroků:

• Sběr a svoz: Jako hlavní zdroj střepů pro recyklaci využívají společnosti separované sklo z obecních systémů z celé ČR. Ne všechny obce v ČR jsou však vybaveny kontejnery na bílé a barevné sklo.
• Třídění: Sebrané neupravené sklo je dopraveno nákladními vozy na třídící linky, které upraví sklo dle potřeb skláren. Na začátku linky jsou střepy klasicky ručně roztříděny, kdy jsou z proudu vybírány nežádoucí příměsi a hrubé nečistoty (zbytky komunálního odpadu). Třídění skla se provádí na základě měření optoelektroniky. Identifikované příměsi jsou poté vystřelovány 128 tryskami v každém stroji.
• Drcení a čištění: Zde dochází k drcení a sítování střepů, poté jsou střepy přiváděny po dopravníkových pásech k separátorům na odstranění železných a neželezných kovů. Obecně se pro odstranění nečistot vedle manuální práce používají také magnetické separátory, optické separátory nebo třeba profukování. Podmínkou pro dokonalý chod linky je mít materiál pro zpracování úplně suchý, a proto byla instalována výkonná sušička střepů se soustavou filtrů.
• Separace: První separátor odstraňuje z proudu skla keramiku, kamení, porcelán, olovnaté sklo a netavitelné sklo. Druhý odděluje bílé sklo od barevného, třetí pak dělí sklo na zelené a hnědé. Separátorů je celkem 6. Linka je plně automatická.
• Zpracování: Zpracováním skla na třídící lince vzniká materiál o velmi vysoké čistotě. Bílé střepy se dotřiďují až na kvalitu 99,6 %. Separátory mají kapacitu až 10 tun za hodinu.
• Opětovné využití: Vytříděné sklo je uloženo v silech v podobě skleněného granulátu, poté je nakládáno na nákladní automobily a transportováno do sklářské hutě. Ten je dále prodáván sklárnám, které ho roztaví a využijí při výrobě nového skla.

Dále dochází k roztřídění skla dle druhů na třídící lince, k čemuž se využívá například laserový separátor. Následuje fáze čištění od etiket, víček, špuntů, organického materiálu a dalších kontaminantů. Následně je takto vyčištěné a roztříděné sklo rozdrceno na střepy. Výsledkem je vzniklý recyklát.

Čtěte také: Emise a STK: Co potřebujete vědět

Protože jsou střepy v průběhu úpravy usušeny, je podsítná frakce, která je oddělena ve výrobním procesu, vhodná pro další zpracování. Podsítná frakce se využívá na výrobu pěnového skla, stavebního izolačního materiálu s tepelně izolačními vlastnostmi.

Výhody Recyklace Skla

Recyklace skla přináší řadu významných výhod:

• Ochrana přírodních zdrojů: Druhotná surovina nahrazuje písek, takže se šetří primární zdroje. Recyklací skla továrna šetří přírodní zdroje, jako je sklářský písek. Tím se zabránilo těžbě více než 100 000 tun sklářského písku, který by jinak musel být přidán do výroby nových skleněných obalů.
• Úspora energie: Dochází také k úspoře výrobní energie, protože jinak je výroba skla energeticky velmi náročná. Spotřebuje i méně energie, než kdyby při výrobě využívala primární suroviny. Při využití sběrového skla sklárny ušetří jednak suroviny, jednak se snižuje i spotřeba energie ve výrobě (každých 10 % střepů snižuje energetickou náročnost výroby zhruba o 3 %). Výrobou nového skla s příměsí toho recyklovaného uspoříme až 90 % energie.
• Snížení emisí CO2: Recyklované sklo šetří i produkci oxidu uhličitého. Obalové sklo se snažíme vyrábět především z vyhozených skleněných lahví nebo obalů, takže výroba je šetrnější k životnímu prostředí a uhlíková stopa je výrazně nižší.

V roce 2023 byla míra recyklace skla v České republice 78 %. Bohužel se jedná o pokles tohoto čísla oproti roku 2022, a to o 7 %. U této komodity je tedy v České republice velký potenciál ke zlepšení. Food packaging forum udává průměr sesbíraných skleněných obalů v Evropské unii na 80,2 % v roce 2022. Dále také uvádí, že se sklářský průmysl s ohledem na toto číslo ve své tiskové zprávě zavázal k jeho zvýšení. Výhodou jsou jistě úspory energie při recyklaci této komodity, které mohou dosáhnout až 90 % oproti výrobě nového skla.

Web www.trideniodpadu.cz mimo jiné uvádí, že je sklo recyklovatelné donekonečna pouze v případě, že je technologie schopna zařídit jednodruhovost tříděného skla a nejsou v něm přítomny žádné nečistoty. Tento fakt lze označit jako možnou nevýhodu.

Pokud se rozhodneme sklo znovu využít a nerecyklovat, zvolíme vhodnější způsob naložení s odpadem z pohledu dopadů na životní prostředí. Můžeme skleněný výrobek využít pro stejný, nebo jiný účel, než pro který byl navržený, dále můžeme výrobek také upcyklovat. Například zavařovací sklenice se dá znovu využít k zavaření ovoce, zeleniny, hub či marmelád nebo k úschově potravin. Sklenici můžeme také použít jako nádobu na pití nebo z ní udělat vázu na květiny a další. V případě upcyklace lze sklenici vyzdobit různými technikami a využít ji třeba jako svícen nebo jinou dekoraci.

Čtěte také: Jak probíhá měření emisí?

Výzvy v Recyklaci Skla

• Nedostatečná kvalita třídění: Příměsi a nečistoty ve střepech totiž znamenají nebezpečí pro výrobu skla. Nejčastější chybou je házení nesprávného odpadu, například porcelánu, keramiky nebo zrcadla, do nádob na sklo. Těžko tavitelná sklokeramika se hůře rozpozná a může nadělat neplechu.
• Nedostatek střepů z domácích zdrojů: Kyjovské sklárně chybí víc střepů z Česka. Množství použitého skla, které sklárna získala z trhu v České republice, se meziročně snížilo o 20 procent.

Pěnové Sklo: Inovativní Využití Recyklovaného Skla

Odpad z linky zahrnuje hlavně již uvedenou keramiku, kamení, porcelán a organický materiál, což činí cca 10 %. Nicméně, podsítná frakce se využívá na výrobu pěnového skla, stavebního izolačního materiálu s tepelně izolačními vlastnostmi.

Výrobní technologie pěnového skla spočívá v rozdrcení odpadových střepů na skelnou moučku. Tato skelná moučka je následně smíchána s chemickými činidly, která samotná nepředstavují žádnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. Tím se vytvoří umělé sopečné sklo, pemza, nebo-li právě pěnové sklo.

Pěnové sklo má vynikající izolační vlastnosti a je odolné vůči vodě, chemikáliím a ohni. Slouží nejen jako izolace, ale zároveň jako nosný materiál.

Recyklace Skla v Číslech

Následující tabulka shrnuje klíčové údaje o recyklaci skla v České republice:

tags: #prubeh #recyklace #skla

Oblíbené příspěvky:

• Značky v přírodě: Voda
• Ekologická likvidace nábytku
• Flixbus a Černý Most
• Legislativa odpadového hospodářství v ČR
• Vše o mandlové mouce