Průměrné znečištění v MHD Brno: Analýza a doporučení

V návaznosti na zprávu Centra pro životní prostředí a zdraví o tom, že zdraví obyvatel Česka ohrožuje jemný prach z dieselů, přikládáme ještě doplnění týkající se Brna. Znečištění ovzduší ultrajemným prachem v Brně dosahuje hodnot, které mohou představovat vážné ohrožení zdraví, a to nejen chodců, ale i cyklistů, pasažérů MHD nebo řidičů automobilů.

Měření znečištění v Brně

Měření, které na pozvání Centra pro životní prostředí a zdraví prováděl v únoru a září 2014 expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen, ukázala, že znečištění v Brně dosahovalo až násobků toho, co dánský expert zjistil na srovnatelných lokalitách v Berlíně, Kodani nebo v Miláně.

„V Brně jsem naměřil znečištění, které je významně vyšší než hodnoty naměřené na srovnatelných lokalitách v Berlíně, Miláně nebo Kodani," uvedl Kaare Press-Kristensen. Dále dodal: „Mohu ocenit, že se Brno rozhodlo nakoupit autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG), které mají minimální emise částic. Nicméně Brno by mělo následovat příkladu Prahy a připravit zavedení nízkoemisní zóny, jakou mají mnohá významná evropská města v Dánsku, Německu nebo Švédsku.

Nízkoemisní zóna není drahá, ale může velmi významně pomoci, neboť zakazuje vjezd vozidlům s nejhoršími emisemi extrémně nebezpečných prachových částic. Dalším důležitým krokem by mělo být zavedení dieselových prachových filtrů u starších vozů nebo u stavební mechanizace. Obrovský potenciál má také Brno v podpoře městské cyklistiky.

„Měřili jsme velice jemné prachové částice (PM0,1), které jsou zhruba 500 až 1000-krát menší než je průměr lidského vlasu. Vznikají typicky ve spalovacích motorech automobilů a jejich významným zdrojem ve městech jsou vozidla s dieselovými motory,“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Čtěte také: Analýza spotřeby energie tramvají

Šuta díle dodal: „Velice jemné prachové částice představují velmi nebezpečnou složkou znečištění ovzduší, neboť jsou schopny prostupovat v plicních sklípcích do krve, kde poškozují stěny cév a vedou k vážným onemocněním (srdeční infarkt, mozková mrtvice), které mohou končit smrtí. Krví jsou pak tyto částice rozváděny do celého těla, takže mohou pronikat do mozku, ledvin nebo jater.

„Dosavadní opatření místní radnice považujeme za nedostatečná. Obáváme se, že velký městský okruh situaci nezachrání. Než bude postaven, lze omezit dopravu v centru, zavést nízkoemisní zóny, zrušit plánovanou výstavbu parkovacích domů v centru. Místo toho lze například instalovat displeje pro chodce i motoristy o aktuálním stavu ovzduší, podporovat cyklisty, veřejnou dopravu, zavádět organizační a technická dopravní opatření,“ upozorňuje Hana Chalupská z iniciativy Dejchej Brno.

„Kropení ani zametání ulic nás před nejnebezpečnějšími částicemi neochrání. Je nutné odstranit jejich zdroj a tou jsou automobilové motory.

Brno: Město v pohybu

Brno už má přes 400 000 obyvatel - a pořád roste! Během týdne sem přijíždí mnoho lidí za prací, takže se po městě denně pohybuje téměř půl milionu osob. A ne, nejde pouze o studenty. Brno láká mladé rodiny i profíky z celého Česka (a světa). Díky tomu je město mladší, pestřejší a více mezinárodní.

Zajímavost: Každý pracovní den projde centrem města (po Masarykově ulici) okolo 30 000 lidí! Takže až příště budete mít pocit, že je všude plno, budete mít pravdu.

Čtěte také: Stavební a demoliční odpad v EU

Doprava v Brně

Více než polovina obyvatel se běžně přepravuje MHD. Ale narůstá i počet aut a s tím zácpy. Navíc většina aut veze jen jednoho člověka. Podíl sólo řidičů vzrostl za poslední tři roky ze 55 procent na 75 procent. Nárůst se objevuje i v letecké dopravě. Brněnské letiště odbavilo v roce 2023 rekordních 686 867 cestujících.

Zajímavost: V přepočtu máme v Brně 591 aut na tisíc obyvatel (včetně dětí).

Životní prostředí v Brně

Rok 2023 přinesl oproti předchozímu roku více srážek a celkově příznivější podmínky pro přírodu. Kvalita ovzduší se výrazně zlepšila a většina sledovaných míst nepřekročila imisní limity. Brněnská přehrada měla nižší koncentraci chlorofylu, což znamená méně sinic a lepší podmínky pro koupání.

Zajímavost: Průměrná roční teplota v Brně v roce 2023 byla 11,5 °C, což je o 0,3 °C více než v roce 2022. To je jasný signál, že klimatické změny se projevují i u nás.

Životní prostředí je pro Brno stále větší prioritou. V roce 2023 město vynaložilo na ochranu přírody 286 milionů korun. Tento trend neustále roste. Ať už jde o nové parky, rekultivaci veřejných ploch nebo zadržování vody ve městě, Brno míří k zelenější budoucnosti.

Čtěte také: Emise CO2 v České republice

Brno a kvalita ovzduší: Studie a měření

V srpnu uskutečnil Magistrát města Brna měření kvality ovzduší na hlavním brněnském náměstí s cílem zjistit stav znečištění v samotném centru města. ČHMÚ Brno, oddělení kvality ovzduší, bylo pověřeno vyhodnocením dat, která jsme dostali na začátku září k dispozici.

Měřící kampaň na brněnském náměstí Svobody probíhala od 13. do 29. 8. 2019, tedy 17 dní. Měřící vůz monitoroval v 10minutových intervalech koncentrace prachových částic frakcí PM10, PM2,5 a PM1 a dále plynné znečišťující látky oxid dusičitý (NO2), oxid dusnatý (NO), oxid siřičitý (SO2) a oxid uhelnatý (CO). Zároveň byly sledovány i meteorologické podmínky - teplota a vlhkost vzduchu a rychlost a směr větru.

Kampaň byla provedena v druhé polovině srpna, teploty vzduchu proto byly relativně vysoké, celkový průměr za celou kampaň byl 22,44 °C. Denní průměry se pohybovaly mezi 20 a 25 °C, absolutně nejvyšší naměřená hodnota byla 32,9 °C.

Rychlost a směr větru

Rychlost větru je důležitým faktorem rozptylových podmínek. Obecně lze říci, že pro kvalitu ovzduší jsou vhodnější vyšší rychlosti větru, čímž dochází k lepšímu rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Naopak nízké rychlosti větru vedou k akumulaci znečišťujících látek.

Data naměřená na náměstí Svobody jasně ukazují předpokládaný fakt, tedy že rychlosti větru zde lze označit za velmi nízké. Téměř ve všechny dny se průměrná rychlost větru pohybovala do 1 m/s, někdy dokonce jen kolem 0,5 m/s. Absolutně nejvyšší naměřená rychlost větru během celé kampaně byla 2,3 m/s (8,3 km/h). Takto nízké rychlosti větru jsou zde dány uzavřeností celého prostoru, kdy všude kolem dokola je hustá zástavba.

Koncentrace prachových částic

Suspendované částice byly monitorovány ve třech velikostních frakcích částic - největších částic PM10, menších PM2,5 a nejmenších PM1. Potenciálně nejnebezpečnější pro zdraví jsou nejmenší částice, které se dostávají hlouběji do dýchacího systému.

Celková průměrná koncentrace suspendovaných částic PM10 za celé období měření činila 19,46 µg/m3. Průměrné denní koncentrace se pohybovaly mezi 9,22 µg/m3 (13. 8.) a 39,36 µg/m3 (29. 8.).

Z průměrného denního chodu částic PM10 je patrné, že se i zde projevuje ranní a odpolední/večerní dopravní špička - zdrojem jsou zde pravděpodobně jak emise v širším okolí, tak zdroje lokální, jako například ranní zásobování. Právě vzhledem k velmi nízkým rychlostem větru se zde pak vyšší koncentrace látek udržují. 24h imisní limit pro koncentrace suspendovaných částic PM10 (50 µg/m3) překročen nebyl ani jednou.

U částic frakce PM2,5 byla za celou kampaň průměrná koncentrace na náměstí Svobody 11,77 µg/m3. Denní průměrné koncentrace PM2,5 se pohybovaly od 4,53 µg/m3 (21. 8.) do 25,18 µg/m3 (29. 8.).

U nejmenších částic PM1 byl celkový průměr koncentrací za celou měřící kampaň na náměstí Svobody 10,05 µg/m3. Denní průměrné hodnoty se pohybovaly od 3,83 µg/m3 (21. 8.) do 22,11 µg/m3 (29. 8.).

Oxidy dusíku, oxid siřičitý a oxid uhelnatý

Hlavním zdrojem oxidů dusíku (součet koncentrací oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO)) je doprava. Průměrná koncentrace oxidu dusičitého za celou měřící kampaň na náměstí Svobody byla 18,07 µg/m3. Průměrná koncentrace NOx za celou měřící kampaň na náměstí Svobody byla 23,33 µg/m3.

Průměrná koncentrace SO2 za celou měřící kampaň byla pouze 4,52 µg/m3. Průměrná koncentrace CO za celou měřící kampaň byla 0,245 mg/m3.

Závěry měření

Z naměřených dat vyplývá, že největším problémem znečištění ovzduší na náměstí Svobody jsou koncentrace suspendovaných částic a to zejména těch menších. Příčinou vysokých koncentrací prachových částic je zde jednoznačně špatná rozptylová situace. Během celé měřící kampaně nedošlo k překročení žádného imisního limitu. Na druhou stranu bylo měření provedeno ve velmi příznivou dobu roku, kdy jsou obecně koncentrace znečišťujících látek nízké, neboť nejsou v provozu domácí topeniště.

Koncentrační růžice z náměstí Svobody jsou pro všechny frakce takřka totožné. Ukazují, že nejvyšší koncentrace přichází z jižních směrů (JV až JZ). Hypotézu, že problémem jsou především nízké rychlosti větru, pak potvrzují průměrné denní chody frakce PM1 na jednotlivých stanicích.

Projekt "Jak se dýchá v Brně"

Na přelomu září a října hostilo Urban centrum na Staré radnici výstavu Jak se dýchá v Brně. Výstava informovala o projektu, který začal v únoru 2022 a skončí v dubnu příštího roku. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity na něj z Norských fondů z výzvy Tromso získala téměř 17 milionů korun. Hlavním partnerem je město Brno, zapojily se i Centrum dopravního výzkumu, Český hydrometeorologický ústav nebo Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě.

Cílem bylo během jednoho roku zmapovat imisní zátěž znečišťujících látek v ovzduší v Brně, zjistit hlavní „viníky“ a navrhnout, jak kvalitu vzduchu zlepšit. Využívala se data z 10 stacionárních automatických měřicích stanic, které v Brně pracují dlouhodobě, a přibyly k nim mobilní stanice ve 12 dalších lokalitách.

„Díky tomu bude možné určit převládající zdroje a typy znečištění a navrhnout nový, aktualizovaný Akční plán zlepšování kvality ovzduší města Brna. Sesbíraná data pomohou také k tvorbě nových rozptylových map pro Brno,“ uvedl na začátku projektu jeho koordinátor Vilém Pařil z Masarykovy univerzity (MU).

„Míru toho, jak je konkrétní člověk vystaven znečištěnému ovzduší, budeme měřit také pomocí malých mobilních přístrojů, které budou dobrovolníci nosit u sebe. Díky tomu budeme moci odhadnout zatížení obyvatel plynoucí z jejich konkrétních návyků pohybu po městě,“ doplnila spoluřešitelka Dominika Tóthová z MU. Zmíněnými dobrovolníky bylo 150 žáků brněnských základních škol, kteří se do měření zapojili zkraje letošního roku a znovu pak před začátkem letních prázdnin. Na analýze těchto dat se ještě pracuje.

Měřené lokality a látky

Uvedených 12 mobilních stanic - dodávek vybavených měřicími přístroji - parkovalo v různých částech Brna, některé poblíž frekventovaných silnic, jiné naopak na relativně odlehlých místech. V každé lokalitě experti měřili čtyřikrát, a to v každém ročním období, vždy po dobu dvou týdnů.

Odborníky zajímala koncentrace jemných i hrubších pevných prachových částic (označovaných zkratkou PM neboli anglicky particulate matter). Mezi další měřené látky patřily polycyklické aromatické uhlovodíky se svým hlavním zástupcem benzo[a]pyrenem. Pozornost byla věnována také oxidu dusičitému (NO2).

Výsledky měření v rámci projektu

Pro jemné prachové částice (frakce PM2,5) platí od roku 2020 stejně jako v ostatních státech Evropské unie průměrný roční limit 20 mikrogramů na m3. Brno se do limitu průměrné roční koncentrace vešlo už před rokem 2020. Nejvyšší koncentrace nyní přístroje zaznamenaly podél vytížených silnic (jako je dálnice D1) a tam, kde se topí především lokálně. Nadlimitní hodnoty vykazují modely pouze v prostoru dálničních křižovatek.

U hrubších částic (frakce PM10) je situace obdobná. Limit je zde vyšší - 40 mikrogramů na m3 - a průměrná roční koncentrace v Brně se dlouhodobě pohybuje pod touto hranicí. I v tomto případě je imisní limit také plněn již několik let.

Dobrou zprávou je, že v případě prachových částic lze dlouhodobě konstatovat zlepšování kvality ovzduší na všech sledovaných stanicích v Brně, a to i přes občasné výkyvy způsobené např. stavební činností.

Blízkost silnice je zásadní i pro koncentraci oxidu dusičitého. Jsou-li dopravou zatížené lokality navíc výstavbou sevřené do kaňonu, dosahuje znečištění NO2 vysokých hodnot. V Brně se to týká především okolí dálnice D1 a Židenic. Povolená roční průměrná koncentrace v ovzduší je 40 mikrogramů na m3 a v posledních letech také není překračována.

Doprava a lokální vytápění (především dálkový transport) se neblaze podepisují i na koncentraci benzo[a]pyrenu, na většině území města je ale pod úrovní imisního limitu.

Doporučení pro zlepšení kvality ovzduší

Mezi největší zdroje znečištění obecně patří automobilová doprava a lokální vytápění domácností, ale např. i spalování rostlinného odpadu na zahrádkách, stavební nebo polní práce. Aby se ovzduší zlepšilo, je nutno zkombinovat opatření ve více oblastech.

Omezit prašnost při stavbách je možné průběžným kropením staveniště i čištěním výjezdů z něj a stavebních strojů. Na lešení se dají nainstalovat protiprašné sítě nebo plachty a zakrytí pomůže i při přepravě nebo skladování sypkých materiálů.

Prospěšná je rovněž zeleň ve městech, která do jisté míry dokáže zachytit prachové částice. Vzrostlou je třeba chránit a novou sázet. Pálení listí a trávy na zahrádkách už je překonané, rostlinný materiál lze využít mnohem efektivněji jako kompost a ještě se zabrání uvolňování znečišťujících látek do vzduchu.

Co se týče vytápění, řešením jsou moderní kotle a podpora centrálního zásobování teplem. V dopravě se vyplatí podporovat MHD a bezmotorovou mobilitu a dostavět páteřní komunikace tak, aby byl provoz plynulejší a podařilo se vyvést tranzitní dopravu z centra.

Srovnání dopravy ve městech střední a východní Evropy

Praha - Z 25 měst střední a východní Evropy má nejlepší systém dopravy Ostrava, na druhém místě se umístila Praha a na čtvrtém Brno. Vyplývá to ze studie poradenské firmy PwC, která porovnávala takzvanou chytrou mobilitu měst v kategoriích řízení dopravy, udržitelnost životního prostředí, kvalita veřejné dopravy a aktivní mobilita. Srovnání zahrnovalo města od střední Evropy po kazašské Almaty.

V kategorii řízení dopravy firma hodnotila například četnost dopravních zácp, délku jednotlivých cest nebo infrastrukturu pro elektromobily. V případě MHD hrála roli její cena a využívání, u životního prostředí míra znečištění ovzduší a u aktivní mobility počet lidí, kteří se po městě pohybují na kole či pěšky, a rozvinutost cyklistické infrastruktury.

Jako nejlepší ze srovnání vyšla Ostrava, které kromě MHD k vítězství pomohlo kvalitní řízení dopravy. Praha byla podle firmy nejlepší i v aktivní mobilitě. Tři česká města obsadila tři ze čtyř míst v čele žebříčku, na třetím se umístil estonský Tallin. Dále se na vrcholu žebříčku umístily Bratislava, Gdaňsk, Košice a Varšava.

Hlavní devízou českých měst je levná MHD, která je v Česku v regionu střední a východní Evropy nejlevnější v přepočtu na průměrnou mzdu, což má vliv na její velké využívání. Nejvíce využívají podle studie lidé MHD v Ostravě, kde tvoří 69 procent všech cest, zatímco v celém regionu je průměr 49 procent.

Kolo využívá v regionu podle PwC více lidí, než je evropský průměr, ale méně, než je běžné například v německých městech. Pěšky nejvíce chodí do práce obyvatelé Kyjeva, Bukurešti, Budapešti a Košic. Praha podle studie patří mezi pět nejčistších měst hodnoceného regionu podle znečištění prachovými částicemi pocházejícími především z dopravy.

tags: #průměrné #znečištění #MHD #Brno

Oblíbené příspěvky:

• Dešťové odpady a tepelná izolace
• Znečištění a obojživelníci: smrtelná kombinace
• Klima pouští
• Rozměry autobusů Karosa
• Vznik zeleného skla