Průmyslové znečištění na Slovensku

21.11.2025

Znečištění ovzduší představuje jeden z nejpalčivějších problémů životního prostředí nejen ve státech střední Evropy. Slovensko patří společně s Polskem, Českou republikou a Maďarskem mezi země s nejvíce znečištěným ovzduším. Problémy se znečištěním má 14 oblastí po celém Slovensku včetně většiny krajských měst.

Index kvality ovzduší v některých slovenských městech (např. Košice, Trnava) je špatný a oblasti trpí vysokým výskytem prachových částic, které zasahují horní cesty dýchací. Znečištění ovzduší patří mezi nejčastější příčiny předčasného úmrtí v Evropě. Ročně tak zemře více než 400 tisíc lidí, z toho na Slovensku 5,4 tisíce. Na vině je především doprava, energetika, průmysl a lokální vytápění domácností. Do ovzduší se kvůli nim dostávají prachové částice PM₂,₅ a PM₁₀ a oxidy dusíku.

Historické zátěže a aktuální řešení

Slovenské ministerstvo životního prostředí chce na sebe převzít odpovědnost za sanaci znečištěného území v areálu bývalé bratislavské chemičky Istrochem, kterou v roce 2002 koupil holding Agrofert Andreje Babiše. Příslušný návrh posoudí vláda. Bratislavská chemička, která vyráběla například umělá vlákna, trhaviny, chemikálie a plasty, patřila k největším znečišťovatelům podzemních vod ve slovenské metropoli. Dřívější studie ukázala, že v areálu Istrochemu se ve vysoké koncentraci nacházejí látky nebezpečné pro zdraví člověka a jejich odstranění by přišlo na zhruba 350 milionů eur (8,5 miliardy korun).

Ministerstvo uvedlo, že v příslušném řízení se nepodařilo zjistit, kdo je zodpovědný za environmentální zátěže v uvedené chemičce, která byla v minulosti známá jako Chemické závody Juraje Dimitrova (CHZJD). V souladu s příslušným zákonem v takovém případě má vláda rozhodnout o tom, které ministerstvo bude mít sanaci znečištěného území na starosti. Zástupci společnosti Istrochem Reality na dotaz ČTK uvedli, že sanaci chemičky ze strany státu vítají. Majitelem nemovitostí v areálu bratislavské chemičky je společnost Istrochem Reality, kterou vlastní Babišova firma SynBiol.

Slovenská republika se také zapojila do globálního programu s názvem Prokázání vhodnosti a odstranění bariér, které brání uplatnění a efektivní implementaci dostupných nespalovacích technologií pro zničení POPs. Cílem projektu je dodávka nespalovacího zařízení vysoké technické úrovně na zneškodnění chlórovaných znečišťujících látek, přičemž demonstrativní fáze zahrnuje zneškodnění iniciačního množství v objemu přibližně 2500 PCB odpadů a kontaminovaných zařízení. Realizace projektu se uskuteční za spolupráce státního a soukromého sektoru.

Čtěte také: Odbor Průmyslové Ekologie

Opatření ke zlepšení kvality ovzduší

Ministerstvo životního prostředí SR uskutečnilo v posledních letech několik opatření na zlepšení kvality ovzduší. V roce 2017 prosadilo přísnější emisní limity i pro středně velké znečišťovatele. Zlepšila se i informovanost občanů o smogové situaci a umožnil se vznik nízkoemisních zón ve městech a obcích. Nejnovějším opatřením je kotlíková dotace ve výši 35 mil. eur, která je určena na výměnu starých kotlů na tuhá paliva v domácnostech za nový kotel na zemní plyn. Na Slovensku je odhadem 120 tisíc domácností, které využívají topné zařízení starší než 30 let.

Nepříznivou situaci s kvalitou ovzduší by měl na Slovensku zlepšit projekt rozšíření a zkvalitnění monitoringu kvality ovzduší LIFE v hodnotě 15 mil. eur. Významný je rovněž projekt Slovenského hydrometeorologického ústavu, který zefektivní monitoring ovzduší prostřednictvím 15 nových kompletně vybavených automatických monitorovacích stanic napříč Slovenskem.

Mezinárodní spolupráce a legislativa

Ve dnech 28.-29.11.2019 se v Bratislavě uskutečnila konference EU Clean Air Forum, která navázala na stejnojmennou konferenci v Paříži v roce 2017. EU potřebuje kolektivní přístup k řešení tohoto problému zahrnující všechny sektory (doprava, průmysl, zemědělství, energetika). Udržitelnost rozvoje bude hlavním programem EK v dalších 5 letech pod názvem European Green Deal. Slovensko spoléhá na kohezní politiku EU a v letech 2021-27 chce modernizovat energeticky náročný průmysl s odhadovanými náklady 2,5 mld. eur.

Všechny tři země (Česko, Polsko, Slovensko) mají dostatečný právní rámec pro efektivní systém hodnocení a řízení kvality ovzduší. Platné právní předpisy EU ke kvalitě ovzduší byly kompletně transponovány ve všech třech státech. Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích byla kompletně transponována s tím, že všechny tři státy využily možnosti vypracovat přechodné národní plány pro velké spalovací zdroje. Všechny tři státy zavedly poplatky za znečišťování ovzduší, avšak zcela odlišnými způsoby.

Doporučení a závěry

Účastníci fóra EU Clean Air Forum se shodli, že dosáhnout lepší kvality ovzduší je možné pouze společným úsilím napříč sektory, koordinovaným vykonáváním politik a ve spolupráci s veřejností. Celkové emise do ovzduší se na Slovensku za posledních 30 let výrazně snížily, avšak všude se nedosahuje dobrá kvalita ovzduší. Limitní hodnoty pro pevné částice PM₁₀ bývají občas překračované ve větších slovenských městech. Velkým znečišťovatelem ovzduší jsou auta. Zástupci měst proto preferují veřejnou dopravu a zavádějí příslušná opatření.

Čtěte také: Příklady průmyslového ohrožení přírody

Podle britského deníku The Guardian 98 procent evropské populace dýchá toxický vzduch. Obzvláště brutálně jsou znečištěným ovzduším zasaženy především státy východní a střední Evropy: Srbsko, Albánie, Maďarsko, Slovensko, Česko a zvláště pak území Polska. Proto je nutné i nadále vyvíjet úsilí ke zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí.