Když hortenzii před čtyřmi sty lety objevil v čínských stinných lesích francouzský přírodovědec Philibert Commerson, svět ještě netušil, že se brzy seznámí s jedním z nejkrásnějších a nejoblíbenějších okrasných keřů, který bude kdy existovat. Obliba hortenzií nesouvisí jen s jejich nádhernými květy, které spatří světlo světa většinou v průběhu července, ale také díky tomu, že rostou ve stínu, a navíc i v kyselé půdě. Je to tedy ideální řešení do podrostů stromů.
Hortenzie jsou většinou keře nebo menší vícekmenné stromky. V našich podmínkách se pěstují opadavé druhy, ale existují i stálezelené. Když si prostudujete jejich květy, zjistíte, že se jejich skladba u různých druhů liší. Velké květy jsou spíše na okrasu, jsou totiž sterilní a neslouží k rozmnožování. Někdy tvoří téměř celé květenství, jindy jsou situované spíše po obvodu.
Pokud přemýšlíte, jestli by se některé z hortenzií hodily i na vaši zahradu, pak vás možná upoutají i neskutečně široké možnosti jejich uplatnění. Kompaktní odrůdy jsou ideální dokonce i do nádob. Hortenzie vysoké více než dva metry vytvoří kvetoucí pozadí jiným výsadbám, ale stejně tak je klidně vysaďte i do kvetoucích netvarovaných živých plotů. Všechny hortenzie budou fungovat jako atraktivní solitéry i jako součást trvalkových záhonů i keřových skupin. Popínavý druh je pak třešničkou na dortu, protože prosvětlí i stinný kout.
Velkým květům hortenzie nepropadl jen málokdo. Tyto nevšedně krásné rostliny si najdou své místo v květinové výsadbě, v podrostu vzrostlých dřevin i v nádobě na stinné terase. Jen málokterý okrasný keř kvetoucí v letním období se těší takové oblibě, jako je tomu u hortenzií. Ty zažívají zlaté časy zvláště v posledních letech. Oblíbená květina našich babiček krášlí zahrady, ale i terasy a balkony.
Hortenzie mají tu výhodu, že se výborně kombinují s naprostou většinou zahradních rostlin. Skvěle působí v sousedství kvetoucích trvalek, okrasných trav i vedle jiných dřevin. Zatímco hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) v našich podmínkách roste poměrně pomalu a je tedy vhodná i pro výsadbu do nádob, hortenzie stromkovitá (H. Zcela jiné efekty zase poskytují hortenzie s hroznovitým či plochým květenstvím. Řeč je o méně známé hortenzii drsné (H. aspera) a trošku známější hortenzii latnaté (H. paniculata).
Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování
Hortenzie není náročná na pěstování, ale má specifické požadavky na stanoviště a péči. Pokud tyto podmínky nejsou dodrženy, může se stát, že květy nepokvete, přestože rostlina jinak prospívá.
Abychom se mohli těšit ze záplavy barevných květenství, musíme hortenziím poskytnout dostatek světla. Množství světla ovlivňuje také zabarvení listenů, takže pokud si například koupíme sytě růžovou hortenzii a neposkytneme jí dostatek světla, bude vybledlá. Na druhou stranu ani přímé slunce nebo trvale stinné stanoviště hortenziím nevyhovuje. Proto bychom měli zvolit takové místo, kde bude chráněna před prudkým slunečním zářením, tedy částečně přistíněné. Hortenzie upřednostňují polostinné stanoviště. Některé odrůdy snesou také trochu slunce. Nejlepší bývá severní nebo západní expozice. Na přímém slunci se jí většinou nedaří.
Hortenzie patří k rostlinám, kterým vyhovují kyselejší půdy. Potřebují také hodně vláhy, ale nesnášejí přemokření. Ideální je humózní, propustná, kyprá kyselá půda. Půda by měla být alespoň mírně kyselá a obsahovat co nejméně vápence. Kyselost můžeme zvýšit přimícháním rašeliny do půdy, ve které bude rostlina zasazena. Pro kyselomilné druhy si můžeme namíchat zeminu z jednoho dílu rašeliny, lesní jehličnaté hrabanky, kompostu a písku.
U hortenzií dbáme na pravidelnou výživu a dostatečný přísun živin. Pravidelný přísun dostatku vody je pro hortenzie v lehčích půdách klíčový, tato půda rychle vysychá. Pokud jsou rostliny na suchu, poznáme to podle povadlých listů. Platí, že čím větší keř je, tím více potřebuje vody. Pokud vyřešíme jejich zálivku automatickou závlahou, nejlépe kapkovačem, tím lépe. Je též dobré zakrýt půdu fólií a zamulčovat kůrou. Co se týče množství vody, půda by měla být mírně vlhká, ne ale trvale zamokřená.
Hnojíme v jarním období kombinovanými hnojivy, která neobsahují vápník. Zálivkou přihnojujeme před začátkem květu, po nasazení květů nehnojíme. Další hnojení aplikujeme až v létě a nakonec v září. Hortenzie hnojíme, pokud ještě nekvetou, za květu si dáme s hnojením přestávku. Poprvé přihnojujeme dva roky po výsadbě do výživného substrátu. Použijeme nejlépe kapalné hnojivo, které rostlinám přisuneme v podobě zálivky. Hnojit můžeme až do násady květů, pak již hnojení necháme až na září, aby rostliny lépe odolávaly mrazům.
Čtěte také: Hortenzie - pěstební tipy
Řez u hortenzií provádíme až na jaře od poloviny května do poloviny června nad 3. až 4. pupenem. Pokud bychom uřízli větve níž, rostliny by nekvetly, jelikož si květní pupeny zakládají v předchozí sezóně. U keřů dále ořežeme suché a slabé výhony, odkvetlé části a překrývající se větve. Řez hortenzií se provádí v jarním období v době rašení, kdy se po zimě odstraní odumřelá nejčastěji omrzlá část výhonů na nejbližší živý pupen a dále se odstraní krátké a tenké zahušťující výhonky. U starších jedinců provádíme zmlazovací řez, kdy zcela odstraníme nejstarší zdřevnatělé výhony a ponecháme mladší výhony. U hortenzií latnatých a dubolistých provádíme i tvarovací řez v podobě zakrácení ponechaných výhonů o polovinu jejich délky. Tento řez zajistí pravidelnější a estetičtější vzhled.
Jednou z nejčastějších chyb je nevhodné prořezávání. Hortenzie velkolistá kvete na starém dřevě, což znamená, že květní pupeny se tvoří na výhonech z předchozího roku. Pokud rostlinu ostříháte na jaře nebo v zimě, odstraníte s výhony i květní pupeny. Ideální je prořezávat hortenzie pouze minimálně, odstranit suché nebo poškozené větve a zbytečně nezasahovat do starých výhonů.
Dalším problémem jsou mrazy, které mohou zničit květní pupeny vytvořené na podzim. Pokud žijete v oblasti s chladnými zimami, je důležité rostlinu chránit. Oč více potřebují hortenzie sluníčka v létě, o to nebezpečnější je pro ně v zimě, pokud se do rostlin po nočním mrazu opře slunce ve dne.
Nejběžnějšími škůdci hortenzií jsou různé druhy mšicí, které rády napadají mladé listy a výhony, ale některé druhy napadají i dřevnaté výhony. Dalším zákeřným a méně viditelným škůdcem je sviluška, která napadá nejprve listy a později celou rostlinu hlavně během horkého a suchého období. Mezi nejčastější houbové choroby, které napadají listy jsou různé druhy listových skvrnitostí (septorioza, askomytická skvrnitost), padlí. Celé výhony napadá houbová choroba jménem tracheomytické vadnutí, kdy nejprve vadnou listy a později odumírají a hnědnou celé výhony. Dalšími velmi významnými škůdci v době prorašování pupenů jsou slimáci, které ožírají celé mladé prorašené pupeny a základy listů.
Mezi různými druhy hortenzií jsou poměrně propastné rozdíly.
Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek
| Druh hortenzie | Světlo | Půda | Zálivka | Řez |
|---|---|---|---|---|
| Hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) | Polostín | Lehce kyselá, živná | Vydatná | Minimální, odstranění suchých větví |
| Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) | Slunce až polostín | Humózní, propustná | Pravidelná | Silný řez na jaře |
| Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) | Slunce až polostín | Humózní, propustná, mírně kyselá | Pravidelná | Řez na jaře pro tvarování |
| Hortenzie dubolistá (Hydrangea quercifolia) | Polostín | Živná, propustná, vlhká | Pravidelná | Odstranění suchých a poškozených větví |
tags: #stanoviště #pro #hortenzie #požadavky