Ohrožení biosférického systému a projevy v České republice

Řešení tohoto kroku navazuje na předchozí postup z roku 2024 a v roce 2025 je ukončeno.

Identifikace a vymezení historické kulturní krajiny

V roce 2025 byla předložena interaktivní specializovaná mapa s odborným obsahem „Památkově hodnotné strukturálně výrazné typy historické kulturní krajiny České republiky". Mapa představuje lokality vybraných strukturálně výrazných typů historické kulturní krajiny území České republiky (dále ČR), které byly identifikovány v Kroku 2301K 01, vymezuje jejich hranice a typ historické kulturní krajiny (dále HIKK). Interaktivní specializovaná mapa je založena na ověření a upřesnění metodiky Identifikace a klasifikace krajinných hodnot za využití certifikované metodiky Typologie historické kulturní krajiny ČR, které byly vyvíjeny stejným výzkumným týmem.

Na území ČR bylo vymezeno celkem 663 historických kulturních krajin (polygony) o celkové výměře 1 141 018,844 ha. Výměra ČR dle ČSÚ je 7 887 100 ha. Vybrané historické kulturní krajiny na úrovni státu tedy tvoří cca 15 % území ČR. Je nutné upozornit, že se jedná o území, které není dosud památkově chráněno.

Antropogenní vlivy a ohrožení

V roce 2025 byla předvybraná modelová území podrobena detailnějšímu rozboru, jednak na základě výsledků etapy I., jednak na základě rozborů územně plánovací dokumentace na daných území z hlediska plánované antropogenní činnosti, která by mohla přinést negativní dopady na historické kulturní hodnoty území. Předvybraná modelová území byla ověřena terénním průzkumem. Do užšího výběru byly vybrány lokality Tepelsko/Plasko a Roudnicko. Na základě výsledků I. etapy se na konci roku 2025 prověřují další lokality, které byly v etapě I. identifikovány jako památkově hodnotné strukturálně výrazné typy historické kulturní krajiny a byly by vhodnými reprezentanty pro ohrožení antropogenní činností.

V roce 2025 byla dopracována analýza nástrojů územního plánování z hlediska antropogenních aktivit v území, které by mohly vést k degradaci krajinných hodnot/památkového potenciálu území. Byl připraven seznam a popis nejvýznamnějších antropogenních vlivů a stupnice možného ohrožení sledovaných typů HiKK (Míra rizika znehodnocení či poškození znaků typických pro daný typ HiKK). Ty budou dále sledovány ve vztahu k vybraným typům HiKK (viz Krok 2301K01). Řešení pokračuje v dalších letech, kdy budou vytipované antropogenní činnosti porovnávány s výsledky vymezení vybraných typů strukturálně výrazných HiKK na modelových lokalitách.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Historický vývoj krajiny a jeho dokumentace

Krok 2303K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 3. Tato aktivita byla v roce 2025 dokončena a výstupy z ní začaly být využívány pro řešení dalších aktivit a tvorbu výstupů, v letošním roce zejména interaktivní specializované mapy (viz Krok 2303K03). Proběhlo shromáždění a studium srovnávacích i individuálních starých map, které byly porovnány se současnými mapovými podklady. Byly vytěženy informace z centrálních registrů (Památkový katalog NPÚ, Státní archeologický seznam, databáze AOPK). Proběhl archivní průzkum zaměřený na studium využívání a změn krajiny. Studovány byly fondy ve Státním oblastním archivu Praha (fondy Ústřední správa valdštejnských velkostatků, Rodinný archiv Valdštejnů, Velkostatek Mnichovo Hradiště, Velkostatek Bělá pod Bezdězem, Velkostatek Doksy); studovány byly jak písemnosti, tak mapy, které jsou součástí výše uvedených fondů. Cenné ikonografické prameny byly studovány ve Sbírce grafiky Ústavu dějin umění AV ČR, v.v.i. Byla prostudována literatura k tématu, včetně bohatého souboru starší a regionální literatury. Archeologická situace byla vyhodnocena i s pomocí dat z leteckého laserového scannování (LiDAR).

Letošní řešení navázalo na předchozí práce, postupně je dokončována digitalizace podkladů dotýkajících se vývoje krajiny na základě mapových podkladů a leteckých měřických snímků. Kromě starých map vojenských map probíhaly práce na sestavení a vektorizaci leteckých měřických snímků z části bývalého vojenského prostoru Ralsko zasahující do našeho modelového území. Ta poslouží k detailnímu rozboru vývoje této části území za pomocí nástrojů DPZ.

Mnichovohradišťsko: Mapa jednotek HiKK

Řešení navázalo na práce uskutečněné v předchozích letech. Jejím cílem bylo vytvořit v uživatelsky přátelském prostředí sofistikovaný odborný podklad o hodnotách historické kulturní krajiny (HiKK) Mnichovohradišťska a o jejich povědomí u veřejnosti. V rámci území zahrnujícího tři bývalá panství Valdštejnů Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Doksy a s přesahy do okolní krajiny mapa představuje jednotky historické kulturní krajiny, vymezuje jejich hranice a předkládá jejich rámcovou charakteristiku. V rozsahu menšího, individuálně vymezeného území v okolí Mnichova Hradiště pak mapa představuje detailní hodnoty (konkrétní jevy a znaky) historické kulturní krajiny.

V rámci tohoto segmentu je s využitím inovativních metod zkoumáno povědomí o těchto hodnotách. Mapa obsahuje dvě části. Část A představuje Mapu jednotek HiKK Mnichovohradišťska, jejich územní vymezení a charakteristiku. Mapa jednotek HiKK Mnichovohradišťska je zpracována s využitím metodiky Typologie historické kulturní krajiny České republiky (EHRLICH a kol., 2020). Vedle lokalit s přítomností různorodých znaků byly nalezeny segmenty krajiny, které mají výraznost, ucelenost a soustředěnost znaků určitého krajinného typu. Na základě toho je na sledovaném území identifikováno a charakterizováno 20 jednotek HiKK, patřících do 14 typů HiKK, přičemž části některých jednotek přesahují hranice řešeného území. Druhá část mapy představuje mapu kulturně-historických hodnot (detailních jevů a znaků) vybrané části HiKK Mnichovohradišťska.

Při tvorbě této mapy bylo využito jak expertní hodnocení, tak participativní hodnocení přítomnosti znaků HiKK s cílem sledovat ohrožení hodnot kulturní krajiny kvůli opouštění krajiny, nevhodnému využití a ztrátě historické paměti.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Letošní řešení navázalo na práce z předchozích let. Byla dokončena analýza získaných dat o vnímání hodnot HiKK místními obyvateli, kteří jsou hlavními nositeli paměti krajiny. Bylo vyhodnoceno ohrožení místní HiKK nevhodným využitím, opuštěním či nedostatečnou péčí a zapomínáním. Statistická analýza v prostředí Excel se věnovala kvantitativnímu a kvalitativnímu vyhodnocení demografických dat respondentů a dat o vnímaných hodnotách krajiny a ohrožení nevhodným využitím, opuštěním či nedostatečnou péčí. Hodnoty identifikované respondenty byly kategorizovány na základě společných znaků a dále popsány. Prostorová analýza v prostředí ArcGIS se zaměřila nejen na prostorovou distribuci hodnot identifikovaných veřejností v rámci řešeného území, ale i na četnost zanesení daných hodnot. Porovnání expertního hodnocení HiKK a hodnocení místními obyvateli se soustředilo na porovnání definovaných indikátorů v prostředí ArcGIS a Excel. Mapová vrstva o vnímání historických kulturních hodnot řešeného území místními obyvateli doplnila interaktivní specializovanou mapu s odborným obsahem prezentující expertní hodnocení historické kulturní krajiny řešeného území (viz Krok 2303K03).

Řešení této aktivity bylo zahájeno v letošním roce a úzce navazuje na předchozí aktivity, zejména 2303A01, 2303A02 a 2403A03. Poznatky o vývoji a hodnotách historické kulturní krajiny bývalých valdštejnských panství Mnichovo Hradiště, Bělá pod Bezdězem a Dosky získané v průběhu řešení předchozích etap začaly být sumarizovány. Byla vytvořena osnova plánované monografie a v návaznosti na ni rozdělena garantství jejích jednotlivých částí. Začala práce na textech jednotlivých kapitol, byly napsány některé pilotní texty.

Biosférická rezervace Dolní Morava: Identifikace a hodnocení rizik

Krok 2304K01: Shromáždění a zhodnocení aktuální dokumentace a podkladů k historickému vývoji krajiny pro řešení 4. V roce 2025 bylo v souvislosti s potřebou sestavení interaktivní mapy „Identifikace znaků historické kulturní krajiny části Biosférické rezervace Dolní Morava ovlivněné přírodními riziky“ potřebné prodloužit řešení tohoto dílčího kroku. Pro území mimo Lednicko-valtický areál (Mikulovsko, Sedlecko, Bulhary, Úvaly) bylo potřebné pokračovat v analýze a komparaci historických a současných kartografických podkladů a ortofotomap dle upravené metodiky Typologie historické kulturní krajiny ČR (EHRLICH a kol., 2020). Znaky HiKK roztříděné dle typů HiKK byly následně vymezeny v prostředí GIS. Ke všem byl doplněn základní popis, vyhodnocena míra zranitelnosti vůči riziku sucha nebo záplavy, doplněny odkazy na literaturu a další informační zdroje a kompletována fotodokumentace. Získané výsledky byly zapracovány do interaktivní mapy (viz Krok 2404K03).

V roce 2025 proběhla finalizace interaktivní specializované mapy s odborným obsahem „Identifikace znaků historické kulturní krajiny části Biosférické rezervace Dolní Morava ovlivněné přírodními riziky“ a její publikování na internetových stránkách projektu. V souvislosti s úkolem pokračovaly práce na identifikaci a dokumentování znaků historické kulturní krajiny v jižní části Biosférické rezervace Dolní Morava, hodnocení jejich stavu terénním šetřením a sběr fotodokumentace (pozemní a UAV průzkum). Na základě analýz provedených v roce 2024 a 2025 bylo pro zpracování interaktivní mapy vybráno modelové území s největší koncentrací znaků HiKK, tj. jižní část území města Mikulov, území obce Sedlec, část území obce Bulhary a území krajinné památkové zóny Lednicko-valtický areál.

Vyhodnocení rizika sucha a záplav se metodicky opíralo o hodnocení mezinárodního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Východiskem pro koncepci mapy byla volba tří možných a reálně hrozících klimatických scénářů označovaných jako RCP 4,5, 6,0 a 8,5 (Representative Concentration Pathway - alternativy předpokládají zvýšení globální teploty Země o 2,4; 2,8 a 4,3˚C do konce tohoto století). Pro uvedené klimatické scénáře byly zvolené reprezentativní indikátory ilustrující a) riziko ohrožení území suchem a b) riziko ohrožení území záplavami a povodní. Oba uvedené termíny (sucho, záplava) byly považovány za zastřešující termíny pokrývající další související nebo doprovodné jevy (např. v případě sucha i požáry, extrémní meteorologické jevy včetně tornád, změny vegetace, posun vegetačních stupňů a fenologie dřevin, epidemie chorob a škůdců apod.), které z tohoto důvodu nebyly vymezovány samostatně.

Čtěte také: Pracovní rizika

Každý znak HiKK byl vyhodnocen z pohledu jeho citlivosti vůči riziku sucha a záplav v závislosti na výše uvedených 3 klimatických scénářích. Superpozicí datových vrstev bylo možné identifikovat znaky HiKK, kterým hrozí zvýšené riziko poškození způsobené vlivem sucha a/nebo záplav, stanovit jejich územní rozsah a vyhodnotit míru zranitelnosti znaku. Určení míry zranitelnosti znaku bylo stanoveno na základě kombinace míry rizika sucha a záplav (kvalita prostředí) a míry citlivosti znaku pomocí matice kombinující vyhodnocení míry citlivosti znaku a míry rizika. Míra zranitelnosti znaků byla klasifikována a v mapě vyjádřena barevně.

3D modelování a vizualizace krajinných změn

Řešení tohoto kroku etapy bylo zahájeno v roce 2024 a pokračovalo i v roce 2025. V roce 2024 byly soustředěny potřebné podklady (archivní, kartografické, fotografické, audiovizuální, připraveny jsou digitální 3D modely terénu/povrchu vybrané části Dolnomoravského biosférického regionu). V roce 2025 byla následně provedena simulace předpokládaných změn krajiny do digitálního 3D modelu terénu. Pro dvě vybraná území v rámci Biosférické rezervace Dolní Morava (BRDM) byl vypracován postup 3D modelování, vizualizace a animace krajinných změn. Animace budou doplněny klíčovými slovy a komentářem, který vysvětlí procesy a zprostředkuje srozumitelný příběh vývoje krajiny. Současný stav krajiny bude vizualizován formou zachycení reálným video snímkováním (letecké záběry, záběry ze země). Pro výsledek Aodb. bude využita kombinace vizualizací z 3D modelů (minulost a budoucnost) a reálných video snímků (současnost).

Tvůrčí práce v roce 2025 spočívaly v pokračování sběru fotografické a audiovizuální dokumentace přírodních a kulturních hodnot zájmového území vymezeného hranicemi Biosférické rezervace Dolní Morava. Kompletováno bylo mapování znaků historické kulturní krajiny ve vybrané části Biosférické rezervace postižených klimatickou změnou, které bylo ukončeno v polovině roku 2025. Informace obsažené v obou mapách se staly základem pro odborný scénář.

V roce 2025 byly doplňovány texty do již dříve zpracované osnovy odborného a realizačního scénáře (zejména statě věnující se rizikům antropických změn krajiny, zániku HiKK zapomínáním a ohroženosti znaků a jednotek HiKK v důsledku klimatických změn); průběžně byly do něj doplňovány výsledky odborné rešerše (typy a znaky historické kulturní krajiny modelového území, klimatické scénáře a jejich projev v krajině), datové analýzy (vyhodnocení rizik sucha a záplav na historickou kulturní krajinu), 3D modelování a sběru obrazových záznamů v modelových územích.

V roce 2025 byly průběžně pořizovány audiovizuální záznamy zejména prostřednictvím dálkově řízených bezpilotních prostředků. Průběžně jsou dokumentovány projevy změny klimatu v krajině modelového území. Řešení tohoto kroku pokračuje i v následujícím roce.

Nástroje ochrany a plánování území

V roce 2025 byly zahájeny práce na řešení tohoto kroku. Byl proveden screening stávajících relevantních nástrojů ochrany a plánování území. Pozornost se zaměřila zejména na klíčové plánovací procesy: územní plánování, pozemkové úpravy, péče o chráněná území dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zák. č. 20/1987 Sb., o památkové péči. Identifikována byla slabá místa v nastavení identifikace, evidence, ochrany a plánování historických krajinných struktur (znaků HiKK).

Výběr typů krajin a národní typologie HiKK

Rok 2024 je druhým rokem řešení projektu. V souladu se smlouvou pokračovalo řešení ve čtyřech etapách projektu, pátá etapa bude zahájena v roce 2026. Institucionálním garantem výzkumu první a druhé etapy je ČVUT, třetí etapy VÚKOZ a čtvrté etapy MENDELU. Na základě analýzy národní typologie historické kulturní krajiny ČR (Ehrlich et al., 2020, metodika s osvědčením č. 203 Ministerstva kultury ze dne 18. 6. 2020, č.j. MK 40137/2020 OVV, sp. zn. MK-S 16383/2015 OVV), která vymezuje a popisuje typy historických kulturních krajin (HIKK), a to zejména z hlediska charakteru a výraznosti krajinných struktur, způsobu jejich projevu v obrazu krajiny a z hlediska jejich památkového potenciálu a smysluplnosti, byl v roce 2024 proveden výběr typů krajin, které jsou strukturálně výrazné, jsou vymezitelné na úrovni ČR na základě dostupných (zejména mapových) dat a představují hodnoty, které mají potenciál památkové ochrany a průmětu do nástrojů územního plánování jako krajinné hodnoty v rámci ÚAP. Výběr dále řešených typů historické kulturní krajiny vč. Na základě výše uvedené analýzy stručně prezentované tabelární formou byly zvoleny typy historické kulturní krajiny, které se výrazně projevují v krajině, mají památkový potenciál k plošné ochraně (např. formou krajinné památkové zóny), jsou na celostátní úrovni vymezitelné a přitom nejsou dosud v této úrovni řešeny. Tyto parametry splňují zejména krajiny viniční, chmelařské, ...

tags: #ohrožení #biosférického #systému #projevy

Oblíbené příspěvky:

• Zjistěte více o typech stojanů na třídění odpadu
• Ochrana přírody v očích Čechů
• Právní rámec pro černé skládky
• Nápady pro sportovní hry v přírodě
• O minerálních látkách