Nebezpečí prvoků a bakterií ve znečištěné vodě a metody dezinfekce

08.03.2026

Od dob středověku, kdy voda byla často tak kontaminovaná, že se v ní lidé báli i koupat, jsme ušli obrovský kus cesty. Rozsáhlé epidemie tyfu a cholery, které postihovaly celá města, jsou v evropském prostředí už minulostí. Mikroorganismy tu jsou však stále s námi a dezinfekce infekčních vod je i dnes velmi aktuální téma.

Infekční vody jsou v normě ČSN 75 6406 definovány jako: Takové odpadní vody, které obsahují choroboplodné zárodky takového druhu a v takovém množství, že vyžadují zvláštní opatření před vypuštěním do stokové sítě.

Hlavní zdroje infekčních vod

Hlavním zdrojem infekčních vod jsou zejména zdravotnická zařízení. Ta jsou ve zmíněné normě rozdělena do dvou kategorií: zdravotnická zařízení I. a II. kategorie.

Zdravotnická zařízení I. kategorie jsou určena speciálně pro léčbu a izolaci pacientů trpících infekčními onemocněními a pro další manipulaci s infekčním materiálem.
Zdravotnická zařízení II. druhu zahrnují zejména neinfekční lůžková oddělení, polikliniky, soukromé lékařské ordinace, ale například i zdravotnické laboratoře.

Rozdíl mezi I. a II. kategorií je zásadní: zatímco zdravotnická zařízení I. kategorie mají povinnost vodu vyčistit a dezinfikovat tak, aby její jakost odpovídala kanalizačnímu řádu nebo byla v souladu s orgánem vodohospodářské služby, vody ze zdravotnických zařízení II. kategorie mohou být vypouštěny do veřejné kanalizační sítě bez jakéhokoli čištění, neboť se v nich předpokládá minimální výskyt choroboplodných zárodků.

Nejčastější organismy nacházející se v infekčních vodách

Během posledních tří dekád bylo identifikováno přes 40 nových choroboplodných organismů. Mezi nejznámější patří bakterie rodu Legionella, způsobující tzv. legionářskou nemoc, nebo prvok Cyclospora způsobující tzv. cyklosporózu.

Čtěte také: Znečištění pitné vody a prvoci

Mezi nejčastějšími organismy nacházející se v infekčních vodách najdeme:

Patogenní kmeny bakterie Escherichia coli
Bakterie Vibrio Cholerae
Salmonellu
Cryptosporidium
Giardia intestinalis
Samozřejmě bakterie rodu Legionella.
Noroviry
Rotaviry

Popis některých patogenů

Escherichia coli: Její patogenní kmeny ale mohou způsobit vážné krvácivé průjmy a selhání ledvin.
Vibrio Cholerae: Jak už název napovídá, tato bakterie způsobuje choleru. Jedná se o onemocnění projevující se těžkými vodnatými a krvavými průjmy, které může končit i smrtí.
Salmonella Enterica Typhi: Nezpůsobuje salmonelu, jak by se mohlo podle názvu zdát, ale břišní tyfus. Břišní tyfus je život ohrožující průjmové a horečnaté onemocnění, které vede ke smrti v důsledku dehydratace nebo perforace střeva.
Cryptosporidium: Způsobuje průjmové onemocnění. Tento mikroorganismus je velmi odolný proti běžným metodám dezinfekce vody jako je chlorace.
Giardia intestinalis: Způsobuje onemocnění podobného charakteru jako již zníměné Cryptosporidium. Tomuto prvoku se někdy říká též Lamblie.
Legionella: Způsobuje tzv. legionářskou nemoc, což je v podstatě zápal plic neboli pneumonie. Mírnější formou onemocnění je tzv. pontiacká horečka. Na rozdíl od ostatních zmíněných bakterií není v případě Legionell problémem orální požití, ale vdechnutí.
Noroviry: Bakterie a viry z této skupiny jsou většinou přenášeny fekálně-orální cestou nebo přímým kontaktem s nakaženým. Nicméně, jsou doloženy i případy přenosu přes pitnou vodu.
Salmonella typhimurium: Způsobuje salmonelózu, což je akutní průjmové onemocnění.
Shigella Dysenteriare, Shigella Flexneri a Shigella Sonnei: Tyto bakterie jsou původci bacilární úplavice.
Rotaviry: Jsou celosvětově nejčastější příčinou akutních žaludečních a průjmových onemocnění u předškolních dětí.

Metody dezinfekce vody

Metod dezinfekce je hned několik. Často se používá známý chlór, najdeme i ozon a někde třeba i UV záření. Vhodná může být i kombinace s tzv. pokročilými oxidačními procesy (AOP).

Chlor a jeho sloučeniny: Jsou jedny z nejstarších a dodnes také nejpoužívanějších látek využívaných k dezinfekci vody. K dezinfekci lze použít zejména samotný chlor, ale též chlornan sodný či chlordioxid (správně oxid chloričitý ClO₂). Poslední jmenovaná látka se pro účely dezinfekce infekčních vod jeví jako nejvhodnější. Mezi hlavní výhody chlordioxidu patří zejména dobrá rozpustnost ve vodě, jeho účinek není závislý na pH vody a je navíc schopný odstranit i nežádoucí zbarvení či zápach vody. Chlordioxid odstraňuje jak bakterie, tak i viry či spory. Mechanismus jeho působení spočívá v tom, že denaturuje důležité mikrobiální proteiny a enzymy.
Ozon: Je sice vysoce účinný, co se týče dezinfekčních účinků, ale pořizovací náklady na generátory ozonu jsou poměrně vysoké. Ozonu se někdy říká též starším názvem trikyslík. Skutečně se nejedná o nic jiného než o tříatomovou molekulu kyslíku.
Dezinfekce vody UV zářením: Také patří k nejstarším technikám dezinfekce vody. Poprvé bylo vyzkoušeno v Marseille v roce 1910. Co se týče principu UV dezinfekce, ten spočívá v poškození genetické informace buňky tak, že není schopná se dále rozmnožovat. Tento způsob dezinfekce se ukázal být účinný i proti parazitickým prvokům zejména rodu Giardia a Crypstosporidium. Tito prvoci byli příčinou nejrozsáhlejších novodobých epidemií vyvolaných požíváním pitné vody ve vyspělých zemích. Nebezpečí těchto prvoků spočívá zejména v tom, že je jejich trvalá vývojová stádia (oocysty v případě kryptosporodií a cysty v případě giardií) jsou odolná proti běžně používaným dávkám chloru, a dokonce i chlordioxidu. Ve vodě mohou navíc přežít i několik měsíců.

Kromě výše zmíněných možností dezinfekce je též možno provádět dezinfekci tepelnou neboli termickou. Princip je jednoduchý, spočívá v tom, že se voda zahřeje na určitou předepsanou teplotu, která dané bakterie zlikviduje a na této se kolem půl hodiny ponechá. V současnosti už ale tato metoda není příliš populární. Zejména v rozlehlých systémech jsou finanční náklady vysoké a technické i organizační zajištění termodezinfekce je celkově nákladné a obtížné.

V současnosti se jako nejproblematičtější jeví epidemie způsobené prvoky, neboť tyto mikroorganismy se z vody obtížně odstraňují a jsou odolné vůči běžně používaným dávkám chemikálií. V České republice byla pravděpodobně největší epidemií způsobenou pitím kontaminované vody epidemie průjmových a zažívacích potíží, která v roce 2015 zasáhla Prahu 6.

Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší

Čtěte také: Znečištění veřejných toalet

tags: #prvoci #znečištěné #vody #spavá #nemoc #výskyt