Je můj telefon v ohrožení? Příznaky a prevence

Závislost na mobilních telefonech je složité téma dnešní doby. Každý z nás má telefon téměř vždy u sebe. Napadlo vás někdy, jaké by to bylo ho na chvíli odložit? Podle aktuálních výzkumů z Francie (JMIR Publications, 2025) vykazuje známky závislosti téměř 40 % dospělých a 57 % mladých lidí mezi 18 - 39 lety. Nejspíš nikoho z nás nepřekvapí, že telefon má přímý dopad na naše duševní i fyzické zdraví.

Mobilní telefony se staly pro většinu lidí nezbytným doplňkem. Jako důležitá součást moderního světa slouží váš chytrý telefon jako navigátor, osobní asistent a zdroj zábavy. Další propojená zařízení, jako jsou tablety, se staly domácími zařízeními pro mnoho rodin. Mnoho uživatelů chytrých telefonů dokáže regulovat čas, který tráví upřením pohledu na obrazovku. Nicméně někteří uživatelé se stali závislými na svých mobilních telefonech. Mají problémy interagovat se světem kolem sebe a tráví více času na svých telefonech během společenských událostí než při povídání s přáteli.

Kdo je ohrožen závislostí na mobilním telefonu?

Každý uživatel mobilního telefonu je ohrožen vývojem závislosti na svém zařízení. Teenageři mají větší pravděpodobnost, že se stanou závislými na mobilních telefonech než jakákoliv jiná věková skupina. Teenageři nemohou vždy efektivně spravovat čas strávený u obrazovky a jsou také skupinou, která tráví nejvíce času na svých telefonech, především proto, že ještě nemají vyvinuté dovednosti sebekontroly. Problmeatické používání mobilního telefonu je více výrazné u adolescentů, ale může se stát problémem v každodenním životě kdokoliv.

Příznaky závislosti na mobilním telefonu

Je důležité rozpoznat příznaky závislosti na mobilním telefonu, abyste mohli identifikovat, zda máte problém, který je třeba řešit. Pokud jste zažili některý z těchto příznaků, může to znamenat, že směřujete k závislosti na smartphonu.

Účinky závislosti na mobilním telefonu

Když jste přilepeni ke svému telefonu, zmeškáte kvalitní čas s přáteli nebo rodinou a vzrušující zážitky.

Čtěte také: Kontakt na Sběrný Dvůr Hradčany

• Problémy s duševním zdravím: Studie dokazují, že nadměrné používání mobilních telefonů může vést k úzkosti a depresi.
• Špatný spánek: Skrolování na vašem telefonu přímo před spaním vám může způsobit nespavost. Výzkumníci na Ohio State University studovali vysokoškolské studenty, kteří používali své telefony průměrně 46,6 minut za noc, a zjistili vztah mezi jejich používáním mobilního telefonu a kvalitou spánku.
• Zvýšené riziko automobilových nehod: Používání smartphonu během řízení je nebezpečné a odvádí vaši pozornost od silnice. Uživatelé mobilních telefonů, kteří jsou závislí na svých zařízeních, mají větší pravděpodobnost, že je budou používat během řízení, čímž zvyšují riziko účasti na autonehodě. Podle National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) používá 2,9 % řidičů ruční zařízení během jízdy.
• Špatný výkon ve škole: Pokud se snažíte rozhodnout, zda je vaše dítě dost staré na mobilní telefon, zvažte, zda mohou dodržovat pravidla své školy pro používání mobilních telefonů. Pokud vaše děti používají své smartphony ve třídě, bude pro ně obtížné soustředit se na výuku.
• Špatný pracovní výkon: Asi 70 % zaměstnanců ve Spojených státech má svůj smartphone na očích, když jsou v práci.

Tipy pro prevenci závislosti na mobilním telefonu

Když nastavíte zdravé hranice mezi vámi a vaším mobilním telefonem, máte větší šanci vyhnout se závislosti na smartphonu. Podněcujte také vaši rodinu, aby dodržovala tyto hranice tím, že stanovíte limity pro používání mobilních telefonů pro malé děti. Úmyslné odpojení se od vašeho telefonu na pár hodin denně, například během cvičení nebo při jídle s rodinou, vám pomáhá znovu se spojit se světem kolem vás. Váš smartphone je spojením, které poskytuje informace na dosah ruky a udržuje vás propojené se svými blízkými.

Co dělat, když už bereme mobil do ruky bezmyšlenkovitě?

No jo, jenže někdy bereme mobil do ruky už zcela bezmyšlenkovitě. Ani nevíme jak nebo proč, ale naráz je hodina pryč a my zjistíme, že scrollujeme instagramem. Tohoto autopilota může prolomit pouze něco, co neodpovídá naší běžné rutině. Existuje několik způsobů, jak se donutit zastavit:

• Vypněte notifikace a nechte si zapnuté jen ty skutečně důležité. Čím méně vás bude telefon vyrušovat, tím snazší pro vás bude jej neustále nebrat do ruky.
• Odpojte se alespoň hodinu před spaním, vypněte wi-fi a telefon ideálně odložte dál, než jen na noční stolek.
• Ale především si hledejte koníčky, na ty se totiž dnes často zapomíná. Mít aktivity, které vás skutečně baví a nevyžadují mobil, tablet nebo notebook po ruce, je takový malý poklad. Najděte si dlouhý seznam koníčků a aktivit (a ideálně hned po vyhledání neodběhněte scrollovat na instagram) a cokoliv vás zaujme běžte prostě zkusit.

Jak přemoci pokušení jen zavřít upozornění a dál scrollovat?

• Přepněte si displej do černobílé: Barvy a různá světýlka na nás fungují více, než si myslíme.
• Zkuste změnu: Když cítíte, že chcete sáhnout po telefonu, jděte rychle dělat něco jiného. Protáhněte se, běžte si udělat čaj, zavolejte kamarádovi, nebo si na chvíli přečtěte knížku.
• Největší „žrouty času“ dejte z dohledu: Nejzákeřnější aplikace si schovejte do složky nebo na jinou stránku, případně je klidně rovnou odstraňte.
• Připomeňte si, proč se snažíte: Ať už jde o lepší spánek, víc klidu, zdravější vztah k technologiím, blízkým nebo i sami k sobě, napište si důvod a mějte ho na očích.
• Odměňujte se: Když limit dodržíte, dopřejte si něco pro radost. Dejte si něco dobrého, kupte si něco, po čem už jste dlouho toužili a nebo se vydejte třeba na wellness.
• Zapojte své blízké: Řekněte rodině nebo přátelům, že na sobě pracujete. Když máte podporu ostatních, snáze vytrváte. A třeba získáte i spojence!
• Nepřehánějte to s výčitkami: Občas to nevyjde. Místo abyste se trápili, zkuste si spíš říct, co vás svedlo z cesty a příště to zkusit jinak.

Digitální detox

Zajímá vás, jak digitální detox probíhá? To dost závisí na míře závislosti na telefonu. Ale obecně se dá říci, že začátek nebude nikdy snadný. To zní bezesporu hrozně. Až si člověk říká, proč by něco takového dobrovolně podstupoval, že? Za jak dlouho se tyto negativní prožitky změní v pozitivní výsledky je individuální.

Netolismus

Netolismus je označení pro chorobnou závislost na internetu a digitálních službách - někdy se hovoří také o digitální závislosti nebo závislosti na virtuálních drogách. Podobně jako u jiných závislostí jde o stav, kdy člověk ztrácí kontrolu nad používáním internetu a toto nadměrné užívání výrazně narušuje jeho každodenní život, vztahy, práci či studium. Termín “netolismus” se v Česku ujal od 90. let s rozvojem domácího internetu - vychází ze slova “net” (síť) a analogie s označením jiných nelátkových závislostí. První zmínky o „internetové závislosti“ se objevily už v polovině 90. let (psychiatr Ivan Goldberg tehdy navrhl pojem Internet Addiction Disorder v roce 1995 jako možnou novou diagnózu) a postupně se tento fenomén stal předmětem zájmu odborníků po celém světě. Dnes netolismus řadíme mezi nelátkové (behaviorální) závislosti, podobně jako patologické hráčství: typicky se projevuje neodbytnou potřebou být online, zanedbáváním jiných aktivit a povinností a pokračováním v online aktivitě navzdory negativním následkům.

Závislost na internetu může mít různé podoby a intenzitu. Nemusí jít hned o klinickou diagnózu - hranice mezi “pouhým” častým používáním a závislostí není vždy jasná. Varovné je, pokud internet a digitální zařízení začnou dominovat životu na úkor rodiny, přátel, školy či práce. Například průzkumy naznačují, že nejohroženější skupinou jsou děti a dospívající kolem 12-15 let; u nich až čtvrtina vykazuje určité příznaky závislosti na digitálních technologiích. Netolismus se však může týkat lidí všech věkových kategorií - problémové užívání digitálních technologií pozorujeme i u dospělých a seniorů, zejména s rostoucí dostupností chytrých telefonů a internetu pro všechny generace.

Čtěte také: Aplikace pro kvalitu ovzduší

Netolismus jako závislost na internetu a digitálních technologiích je výzvou naší doby. Přestože kolem něj panují i kontroverze, nelze popírat, že nadměrné a nezdravé užívání digitálního světa může vážně ovlivnit život člověka. Cílem není vyvolávat paniku ani démonizovat moderní technologie - ty tu s námi budou a mají i nesčetné výhody. Jde o to porozumět rizikům, včas rozpoznat varovné příznaky a najít rovnováhu mezi online a offline životem.

Digitální nemoci

Digitální doba s sebou přináší i digitální nemoci. Pojmy technostres, technoference, kyberzávrať či kyberchondrie možná ještě nepronikly do běžné hovorové mluvy, ale skrývají se za nimi skutečné diagnózy. Technostres je neschopnost jedince vyrovnat se s digitálními technologiemi zdravým a pozitivním způsobem. Na jedné straně je to strach, ať už z jejich nezvládnutí nebo z poškození zdraví. Druhým extrémem je přílišné spoléhání se na technologie, nutkavá potřeba být neustále „na příjmu“. Strach, že nebudeme uprostřed on-line dění nebo že nám něco uniká. Tzv. technoference nás neustále nutí přerušovat běžné aktivity (konverzace, jídlo, sport, sex), kontrolováním mobilu či jiných elektronických zařízení. Novodobou nemocí je kyberzávrať, digitální pohybová nemoc, která je charakteristická pocity závrati a dezorientací. Může být způsobená příliš rychlým scrollováním obrazovky anebo nepřehledným digitálním prostředím, např. když se po aktualizaci softwaru změní rozložení ikon či barevnost.

Objevuje se i syndrom falešného zvonění (fantomové vibrace), což je kuriózní porucha vnímání, při které mozek reaguje na podnět, který není skutečný. Malé brnění v noze nebo tření oblečení o kůži může vnímat jako vibrující telefon.

Je opakovaně dokázáno, že přílišné používání sociálních sítí vede k mnoha psychickým a emočním potížím - časté jsou změny nálad, nervozita, podrážděnost, neklid, roztěkanost, nesoustředěnost, pocity nejistoty či ohrožení. Neustálé vyrušování a notifikace to ještě zhoršují. Čím dál častější je tzv. informační úzkost, která vzniká v důsledku informačního přetížení. Následkem neschopnosti všechny vjemy zpracovat se objevuje i chronická únava, úzkostné stavy a deprese.

Popsaná byla také nová forma hypochondrie, tzv. kyberchondrie, kdy dotyčný na internetu vyhledává příznaky, které pociťuje.

Čtěte také: Vše o svozu odpadu v JH

Zásadní deficit je absence osobního setkávání a preferování virtuální komunikace na úkor té reálné. V důsledku toho dochází ke zhoršení komunikačních dovedností - technologie redukují slovní zásobu, mění vyjadřování, mluvená komunikace se čím dál více přibližuje té psané, tvoříme kratší věty (často max. o čtyřech slovech). Při psaní zpráv používáme zkrácené formulace nebo různé zkratky, komunikace se redukuje na posílání fotek, smajlíků, nálepek či dávání lajků. Ztrácíme schopnost poradit si s delšími, složitějšími texty, nedokážeme si zapamatovat větší objem informací.

Digitální generace je zvyklá přes sociální sítě dělat v podstatě všechno - navazovat přátelství, usmiřovat se i rozcházet. Je pohodlnější poslat zprávu, že mám zpoždění, vůbec nedorazím nebo už tě nechci vidět. Jenže technologie nám tají určité následky, protože je rozdíl někoho rozbrečet přes internet nebo ve skutečnosti. Virtuální realita nám také nenabídne důležitou sluchovou a zrakovou zpětnou vazbu. Připravuje nás o jednu naprosto zásadní dovednost - rozpoznávat neverbální komunikaci - vyčíst emoce z intonace hlasu, gest, výrazu obličeje, postoje těla nebo správně chápat doteky. Zkresluje se tak význam sdělení nebo se zeslabuje náš sociální vliv. Snižuje se i schopnost tolerance, empatie či emoční kontroly, citové oploštění nás pomalu odlidšťuje.

Konflikty může vyvolávat i větší odvaha napsat něco, co bychom třeba nikdy neřekli osobně, přecitlivělost vůči jakékoliv kritice anebo ztráta zábran sdílet své problémy s cizími lidmi.

Dle mnoha vědců (1) nadměrné používání internetu a sociálních sítí své uživatele stupidifikuje. I proto se čím dál více hovoří o vlivu počítačů na lidský intelekt. Neurolog Martin Stránský hovoří o tzv. deevoluci. Mizí schopnost předvídat a řešit problémy, racionálně myslet, improvizovat nebo nacházet nová řešení. Což je pro fungování ve skutečné realitě naprosto nenahraditelné.

Nedostatek pohybu vede k nadváze až obezitě, rozvoji cukrovky, onemocnění srdce. Poměrně velký rizikem je také vyšší úrazovost a nehodovost. Ať už díky nepozornosti a neschopnosti se od mobilu odpojit (např. při používání telefonu při přecházení přes silnici, při řízení auta nebo jízdě na kole), přijímání různých internetových výzev anebo vystavování se nebezpečným situacím (např. snaha mít co nejlepší či nejoriginálnější fotku). Vzhledem k tomu, že nevěnujeme pozornost ergonomii těla, dochází k nadměrnému zatěžování určitých svalových skupin a nejrůznějším bolestem. Nebezpečné je to zvláště u malých dětí. Mezi novodobé nemoci patří např. syndrom esemeskového krku, tabletové rameno, mobilový loket nebo syndrom počítačové myši. Nemalá je i zraková zátěž. Čtení z obrazovek je pro oči náročnější než z knihy, jednostranné zatěžování může vést až k syndromu počítačového vidění. Důsledkem je celková únava, bolesti, podráždění očí, snížení schopnosti zaostřit či dvojité vidění.

Podle americké pediatrické společnosti by např. děti do dvou let do styku s obrazovkami neměli přicházet vůbec, u dětí do pěti let by to měla být maximálně hodina denně, ve školním věku cca dvě hodiny. Množství času u obrazovek má také přímou spojitost s kvalitou spánku. Aby se mohl mozek regenerovat, měly by děti ve věku 3-4 roky spát 10 až 13 hodin, školáci do 12 let cca 9 až 11 hodin a teenageři by si měli dopřát 8 až 10 hodin. Samozřejmě to jsou pouze orientační hodnoty, vždy je nutné přihlédnout k individuálním potřebám i k aktuálnímu zdravotnímu stavu. Nepodceňujte ani návky související s pravidelným uléháním a vstáváním.

Nemalým problémem je používání digitálních technologií před spaním. Minimálně hodinu předtím bychom obrazovky neměli používat vůbec, protože dochází k narušení našich biorytmů. Jakmile se začne blížit noc, mozek spustí produkci melatoninu, ale modré světlo vyzařující z obrazovek tento proces blokuje. Důsledkem jsou poruchy spánku, pocit nevyspalosti, ale i oslabení imunity.

Jak poznat, že je moje dítě už závislé?

Jedním z hlavních rizik dlouhodobého používání technologií je závislost. Velmi zjednodušeně řečeno se jedná o nutkavou potřebu se k něčemu vracet. A také tuto činnost velmi neochotně opouštět. Průběh i abstinenční příznaky jsou velmi podobné jako u jiných závislostí. V první řadě je to silná touha zapnout počítač, otevřít mobil, zkontrolovat sociální sítě (někdy i bez jasného cíle). Postupně se zvyšuje tolerance, což má za následek potřebu zvyšovat „dávky“ (čas strávený s technologiemi). Nejsme schopni si vymezit začátek a konec, ztrácíme kontrolu. Virtuální svět dominuje, zanedbáváme ostatní činnosti i povinnosti, v pokročilých stádiích i hygienu. Z upřednostňování obrazovek pramení i nejrůznější konflikty, dochází k narušení vztahů. Současně je závislost provázena mnoha psychickými problémy - bez technologií zažíváme pocit prázdnoty, narůstá neklid, časté jsou změny nálad, podrážděnost. Děláme vše pro to, abychom byli co nejdřív on-line. Závislost se může týkat i mobilního telefonu (nomofobie). Závislí vnímají jako obrovský problém (až tragédii) absenci signálu, wi-fi, vybitou baterii, ale i nemožnost mobil kontrolovat či okamžitě reagovat. Zatímco pro někoho to může být pouze malou komplikací, u těchto lidí stejná situace vyvolává úzkostné stavy až záchvaty paniky. Pokud se jedná o závislost na počítači a jeho nadměrném využívání, nazýváme ji netolismus.

tags: #je #muj #telefon #v #ohrozeni #priznaky

Oblíbené příspěvky:

• Koše z proutí: praktický doplněk
• Odpadové hospodářství obcí v ČR
• Náplň práce podnikového ekologa
• Obnovitelná energie: Slunce
• Řeka Jihlava